Po letech jsem se vydal na ryby. Je to vynikající relaxace.

V Levoči se v druhé polovině srpna uskutečnila konference Voda pre globálne ochladzovanie. Její účastníci na závěr přijali takzvaný Levočský protokol, v němž vlády vyzývají k trvale udržitelnému hospodaření s vodou.

Chtěl bych reagovat na názor pana Martina Peciny ze 14. července 2003 Státní energetická koncepce a spolupráce s ekologickými iniciativami.

Nedávné společné prohlášení starostů některých šumavských obcí je významným signálem o hloubce neznalosti (či snad ignorování) přírodních procesů mezi tzv. neodbornou, leč vlivnou laickou veřejností. Je velmi smutnou skutečností, že pro většinu české populace je dosud les onou ladovsky vykreslenou stejnověkou smrkovou plantáží, po níž se žádá, aby byla stále zelená, v létě poskytovala stín, na podzim houby a v zimě iluzi přírody v obývacím pokoji prostřednictvím vánočního smrčku.

Dovolte, abych reagoval na článek LN: "Cyklostezky by mohly získat status veřejně prospěšných staveb" z 18. září 2003, neboť jsem zde citován.

Musím poněkud nesouhlasit s panem Vaníčkem. Velmi dobře si vzpomínám, jak před 10 lety naši představitelé vládní i pražští nekompromisně prohlašovali, že je každého nezadatelným právem jezdit si autem kam chce a jak chce. Klidně i 300m do tržnice. A úkolem státu a města je mu toto umožnit.

Vláda České republiky před několika týdny poslala do Parlamentu návrh novely zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, která nesmyslně omezuje pravomoc ministerstva životního prostředí.

Je smutné, že se pan ministr Ambrozek zmůže jen na trapná a prázdná gesta jako je jízda do práce na kole 1x za rok. Zatímco 250 dní v roce ho patrně veze ministerské auto, o čemž žádná média neinformují, 1x za rok se po vzoru panovníků z ministra stává bodrý chlapík přibližující se chudému lidu.

Podle dostupných informací je křídlatka jedním z potenciálních zdrojů biomasy, kromě například šťovíku a dalších rychle rostoucích rostlin pro výrobu peletek.

Vážený pane doktore Štekle, předně se Vám omlouvám, jestli jsem se Vás nějak dotkl. To bych skutečně nerad.
A teď k té ekonomické stránce. Píšete, že je veřejným tajemstvím, že náklady na Temelín "významně přesáhly" 100 miliard korun. Omlouvám se, ale toto veřejné tajemství neznám. Znám oficiální rozpočet 98,6 miliardy korun, který jsem zaokrouhlil na "stovku". Jestli znáte pravdivou hodnotu, uveďte ji prosím. Ať máme Vámi požadovaná "přesná data". Ovšem i kdyby to bylo 110 nebo 120 miliard, příliš to na ekonomickém srovnání JE a VE nemění.