Názory a komentářePokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
Miroslav Bobek: Mravenčí snídaně naší malé Connie7.12.2024
Pětiměsíční samička luskouna Connie si speciální naředěné kaše ani nevšimla. V plastové krmné bedně jí dokonce prošla a rozmazala ji po dně. Názorně tak ilustrovala velký problém, se kterým jsme si celé týdny nevěděli rady: ne a ne ji převést z mateřského mléka na potravu dospělých luskounů. Tou jsou v přírodě zejména mravenci a termiti a v lidské péči speciální kaše, jejíž hlavní složku tvoří larvy včelích trubců. A právě přechod na tuto kaši je při odchovu mláďat luskounů zásadní překážkou.
Kryštof Kruliš: Recyklace a nakládání odpady v praxi – jak si vede Česko v porovnání s ostatními?7.12.2024
Projednávání zálohového systému na nápojové obaly je v plném proudu a spolu s tím se ze všech stran objevují argumenty pro i proti jeho zavedení. Velmi relevantní data nyní přichází z dokumentů Evropského účetního dvora v souvislosti s vyhodnocením plateb tzv. daně z plastů, kterou do rozpočtu EU platí všechny její členské státy podle poměrně složitě odborně odhadovaného objemu jimi generovaných nerecyklovaných plastových obalů v odpadu. ČR dosahuje 45% míry recyklace plastových obalů, což je sice mírně nad průměrem EU (41 %), ale stále to znamená pro ČR nezanedbatelnou platbu do rozpočtu EU. Konkrétně ČR zaplatila v roce 2023 do rozpočtu EU na dani z plastů 89 milionů eur (tedy přibližně 2,25 miliardy Kč). Přestože nápojové obaly tvoří jen zlomek plastových obalů zahrnutých do uvedené platby, může jejich zálohování přispět k alespoň částečné korekci výše každoročně placené daně.
Gita Matlášková: Kdy se poučíme z povodní?6.12.2024
Týden po letošních povodních jsem se byla podívat na Jesenicku, jak vypadají některé rozvodněné toky, které je způsobily. A také na to, jakým způsobem ovlivnily krajinu v jejich blízkosti. Zásadní změny, které v ní způsobily, nám opět připomínají, jak důležité je přistupovat k řekám s respektem a rozvahou. Co jsem tedy, hlavně z hlediska charakteru vodních toků, viděla?
Matěj Pomahač: Gigafactory: Krajinou Dolního Poolší aneb půda vs baterky5.12.2024
Není nic staršího než včerejší noviny, zvlášť ty čtené s denním zpožděním. Pondělní Právo: obří továrnu na baterky má v Dolní Lutyni postavit korejský Samsung - ministr průmysl Vlček dělá, že neví, protože je investorovi zavázán mlčenlivostí, ale že to prý rozhodně musí být v nivě řeky Olše. Fakt, že byla celá krajina po zářijových deštích po několik dní zatopena vodou zřejmě nezaznamenal.
Ivo Krajc: Návrh umožňující rituální porážky bez omráčení je stále ve hře4.12.2024
Přestože ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) oznámil, že stáhne pozměňovací návrh k veterinárnímu zákonu, který by umožnil masové provádění rituálních porážek bez omráčení, ve Sněmovně toto téma nadále rezonuje. Někteří poslanci hledají způsoby, jak docílit toho, aby se o jeho přijetí hlasovalo. Ministr Výborný, který v minulosti návrh aktivně obhajoval, se této iniciativě nebrání. Jestli k hlasování o přijetí návrhu na rozvolnění pravidel pro rituální porážky nakonec dojde, by mohlo být jasné už tento týden.
Společnost pro zvířata: Turecko importuje maso. Zvířata z ČR by nemusela trpět v transportech a krutým zacházením3.12.2024
Importy masa probíhají do Turecka i ze zemí EU. Turecko má infrastrukturu pro skladování masa. Zvířata z ČR by nemusela trpět v krutých transportech a špatným zacházením, hrůzou a bolestivou smrtí na porážkách bez předchozího omráčení, jak je prováděno v Turecku. Muslimská většina v Turecku akceptuje rituální hallal usmrcení zvířete s předchozím omráčením.
Vladimír Hanzal: Zkušenosti s redukcí počtu spárkaté zvěře v našich honitbách po téměř čtyřiceti letech3.12.2024
Osmdesátá léta minulého století byla, nejen v souvislosti s početními stavy zvěře, z dnešního pohledu poněkud rozporuplná. Ve druhé polovině 20. století došlo postupně k intenzifikaci zemědělské výroby (nyní se to nazývá zelenou revolucí, což je příčinou přemnožení lidské populace nad celoplanetární únosnou úroveň, v důsledku toho došlo k poklesu početních stavů drobné zvěře a zároveň se postupně začaly zvyšovat početní stavy jelení, černé zvěře a plíživě též stavy zvěře sičí a daňčí, protože se znásobila potravní báze spárkaté zvěře. Tyto příčinné souvislosti však nebyly v té době vnímány a mnozí, je bohužel nepochopili dodnes. Paradoxně byla v té době, v rámci státní podpory myslivosti, vysazována daňčí, mufloní a viržinská zvěř jako náhrada za mizející drobnou zvěř.
|
reklama |