Hodně lidí se ptá, co můžou doma udělat pro ochranu klimatu, jak můžou snížit osobní emise skleníkových plynů. Koluje tady spousty tipů a doporučení pro domácí ekologii a šetrný životní styl. Jenže ruku na srdce, kdo má kapacitu se všemi těmito radami řídit. A proto bych se chtěl namísto otázky „co všechno můžeme udělat?“ raději zaměřit na otázku „co má největší dopad?“.

Fakta o klimatu vydaly novou studii „Výroba elektřiny v Česku bez uhlí“, která se zabývá osudem uhelné energetiky ČR v nejbližších letech.

Byl jsem v úrodném Polabí na půdách černých jako noc. Tedy na těch úplně nejlepších.

Při diskusi pod článkem o invazním potenciálu dřezovce (Jana Matějíčková: Můžeme od dřezovce očekávat stejně invazní chování, jaké má akát? Oba druhy jsou si podobnější, než jsou mnozí ochotni připustit) jsem si uvědomil, že diskutovat o potenciálních rizicích a přínosech nepůvodních taxonů je složité, pokud nesdílíme alespoň základní přehled o pavučině vztahů, ve kterých probíhá návrh libovolného vegetačního prvku.

Den strávený prací na poli nebo ve stáji, večer u počítače vyplňováním tabulek. I tak vypadá každodenní řehole některých zemědělců. Musí zvládat stále nové administrativní povinnosti, které se na ně valí z Bruselu nebo které jim vymýšlejí čeští úředníci. Ministerstvo zemědělství přitom slibovalo, že se zasadí o snížení byrokratické zátěže zemědělců. Podívejte se na pět největších absurdit, kterým se čeští pěstitelé a chovatelé patrně nevyhnou.

Na programu nedávno zahájené schůze Poslanecké sněmovny (od 10. 9.) je i vládní návrh novely zákona č. 206/2015 o pyrotechnických výrobcích, který by měl přinést zpřísnění pravidel při prodeji a používání tzv. zábavní pyrotechniky.

Nový průzkum, který zveřejnily organizace Compassion in World Farming a Eurogroup for Animals, ukazuje, že drtivých 91 % dotázaných v devíti zemích EU se domnívá, že životní pohoda (welfare) ryb by měla být chráněna lépe či stejně jako u ostatních hospodářských zvířat. V České republice s tím souhlasilo 93 % lidí. Nevládní organizace vyzývají k přijetí přísnějších právních předpisů EU na ochranu ryb v aquakultuře.

Českomoravská myslivecká jednota tvrdí, že po zavedení plánování lovu na základě poškození lesa zvěří nastane „genocida zvěře“ a že nadměrné poškození lesa zvěří je v ČR lokální. Co ukazují data?

Záměr vyhlášení CHKO Soutok měl největší naději na úspěch před třiceti lety, kdy byla ochrana přírody podporována širokou veřejností. Dnes je tomu úplně jinak. Stále se zvyšuje počet lidí včetně starostů obcí, kteří považují ochránce přírody za nepřátele. Úředníci dostali v roce 1992 do rukou mocnou zbraň v podobě zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou velmi často neuváženě používají a dokonce i zneužívají. Tito lidé se postupně vžili do pozice těch, kteří všechno vědí nejlíp. Výsledkem je odcizení stále větší části veřejnosti ve vztahu k ochraně přírody, která je prosazována Ministerstvem životního prostředí, Agenturou ochrany přírody a krajiny, či mnohými spolky, zaštiťujícími se převážně romantickými sny a představami.

Díky intenzivnější spolupráci soukromého a veřejného sektoru se věci dávají do pohybu: změna norem i politika vlády povedou podle Platformy k tomu, aby v segmentu výstavby vícepodlažních budov ze dřeva vzniklo v ČR stabilní a předvídatelné prostředí