Dešťovou vodu lze pod okapem chytat třeba do staré vany. Možná ale máte na své zahradě daleko důmyslnější a vtipnější systém. Právě na originální nakládání s dešťovou vodou na zahradě se zaměřuje fotograficko-kutilská soutěž Dešťovka na zahradě. V soutěži ani tak nejde o kvalitu fotografií, jako o nápaditost, funkčnost a celkové přednosti řešení. Uzávěrka příjmu soutěžních příspěvků je 31. srpna 2016.

Kromě veřejného freeshopu Zdrojovny, do kterého mohou lidé odnášet nepotřebný drobný nábytek a potřeby do domácnosti a zase si odtud jinou věc zdarma odnést, vznikla v Praze i veřejná šatní skříň. Minulý týden ji slavnostně otevřely iniciativy Zdrojovna a Architekti bez hranic.

Ve čtyřech sběrných střediscích odpadu v Brně bude od května možné zanechat vyřazené věci od nábytku až po nádobí, které si budou moct za menší poplatek odnést jiní lidé. Rada Brna chce projektem nazvaným Druhý život maximalizovat opětovné využití výrobků a snížit množství vznikajícího odpadu i náklady města na jeho likvidaci. Výtěžek ze zhruba desetikorunového poplatku půjde podle primátorova náměstka Martina Andera (SZ) na rozšíření květinových záhonů v ulicích Brna.

V pražském metru bylo doposud možné vézt kolo na všech plošinách na konci vagonu. Od pátku 25. března je nově možné přepravovat kolo i na prvních plošinách vagonů - s výjimkou zcela první plošiny, kam kola nesmějí. Rozšiřují se i možnosti cestování s kolem na některých trasách pražských tramvají. Informoval o tom pražský dopravní podnik.

V Praze byla doposud tři velká sběrná místa, kam bylo možné tenkostěnný hliník, tudíž například hliníková víčka od jogurtů, plechovky od nápojů a podobně, zanést. Jedním z nich byl i Toulcův dvůr, který však s jeho sběrem k poslednímu dni února skončil.

Svoboda zvířat, organizace na ochranu zvířat, na podzim roku 2015 z několika e-shopů v ČR zakoupila 6 kusů oblečení pro děti ve věku od 1 roku do 12 let, které obsahovaly pravou kožešinu. Oděvy byly odeslány k otestování do Institutu životního prostředí v německých Brémách (Bremer Umweltinstitut). Výsledky jsou podle Svobody zvířat alarmující.

Běžnému spotřebiteli by se mohlo zdát, že je mnohem snazší najít potraviny obsahující palmový či palmojádrový olej, než opačně. Objevuje se i v potravinách, kde byste ho nečekali. Třeba v kojeneckém mléce nebo listovém těstě. Luštění drobného písma na etikách je frustrující a leckoho může od nákupu potravin bez palmového oleje odradit. Potravinový e-shop Rohlik.cz zavedl jednoduchý „checkbox“, lidově zaškrtávátko, které odfiltruje ze sortimentu vše, co palmový olej obsahuje.

Pro děti i jejich rodiče připravilo vzdělávací centrum TEREZA Deník do divočiny. Dvanáct sad pracovních listů s tipy a úkoly má rodiny vylákat z vyhřátého pohodlí domu ven do přírody. Po celý jeden rok.

Je větší plýtvání přírodními zdroji zapnutí osoušeče rukou, nebo použití jednorázových papírových ručníků? Oba způsoby sušení mokrých rukou mají své klady i zápory. Ani prováděné studie se nedokáží shodnout, jaký způsob sušení rukou má menší ekologickou stopu. Záleží totiž na tom, jestli na vaše ruce osoušeč fouká teplý, nebo studený vzduch. Nebo kolik papírových utěrek si ze zásobníku vytáhnete.

Obecné chápání principů řezu ovocných stromů je jednoznačně chybné, jak nás o tom přesvědčují dnes a denně spousta lidově řečeno zprasených stromů na zahradách. Prioritu dnes hraje tzv. ježkování, neboli řez na pahýly. Z nějakého důvodu se vžila pověra, že letorosty se při řezu zakracují na tři očka. Není to samozřejmě pravda. Na tři očka zakracujeme letorosty jen po výsadbě, a to ještě pouze jarní. Jak tedy na řez ovocných stromů?