Francie chce zavést daň na používání jednorázového nádobí, které se nedá recyklovat. Lidé by díky tomu měli začít více používat ekologicky šetrné výrobky. Ministr životního prostředí chce, aby Francouzi více mysleli na přírodu i při nákupu celé řady jiných výrobků, včetně spotřební elektroniky, píše agentura Reuters.

Zástupci kolektivních systémů si pochvalují, že se lidé v České republice učí třídit vyřazené spotřebiče. Většina elektroodpadů končí ve sběrných dvorech a největší objem tvoří televizory, lednice a počítačové monitory. Pro každého ale musí být třídění jednoduché a pohodlné, jen díky tomu se ke zpětnému zpracování dostává stále větší objem odpadů, přiznávají společnosti.

V České republice se nedaří zvyšovat množství recyklovaného a kompostovaného komunálního odpadu. Společné prohlášení Hnutí Duha a ČSSD kritizuje fakt, že Plán odpadového hospodářství slibuje navýšit využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010, zatímco dosud se využívá zhruba 20 % domovního odpadu.

Množství elektrických zařízení odevzdaných k recyklaci stále stoupá. Tři největší systémy zpětného odběru ohlásily, že letos se jen jim podaří vybrat přes tři kilogramy odpadů na obyvatele. Do konce roku se tak zřejmě podaří naplnit požadovanou kvótu čtyř kilogramů, ke které se Česká republika zavázala při vstupu do Evropské unie.

V lednu 2004 jsme v článku Odvrácená strana plenek psali o výhodách a nevýhodách jednorázových plen a kdysi běžně užívaných látkových plen. Dnes je na trhu dostupná další alternativa. „Kompostovatelné“ jednorázové pleny.

Obchodní řetězec Tesco se v Británii stal terčem ekologických organizací, protože vyšlo najevo, že jím prodávaná místní kuřata se před tím, než skončí v regálech supermarketů, projedou více než 1 600 kilometrů. Největší britský supermarket posílá kuřata ze Skotska na osm set kilometrů dlouhou cestu do Essexu, kde je zabalí a pošlou zase zpátky do obchodů, píše deník Daily Mail.

Druhý rok fungování zpětného odběru vysloužilých elektrických spotřebičů skončil mírně optimisticky. K recyklaci se dostalo více spotřebičů než loni, celkový počet odevzdaného odpadu zřejmě dosahuje hranice 30 000 tun. Jenže v ČR se každý rok prodá 200 000 tun nových elektrických zařízeních a zároveň vznikne 140 000 tun elektrického šrotu. Drtivá většina odpadu tedy stále končí na skládkách.

Zálohování plastových PET obalů na nápoje zvýší množství odpadů, které se dostanou k recyklaci. Nebo zavedení záloh naopak odradí řadu lidí od toho, aby nosili své plastové odpady do separovaného sběru? Co tedy přinese případné zálohování nápojových obalů životnímu prostředí v České republice? Redakce Ekolistu.cz požádala o komentář odborníky z ministerstva životního prostředí, obcí i průmyslu.

Rok 2004 byl bohatý na zprávy o rozložitelných plastech. Zdálo se, že už brzy budou běžnou součástí života v České republice. Nic takového se ale zatím nestalo. Co je toho příčinou?

Stavebnictví spotřebovává ohromné množství surovin a energie. Zároveň ale produkuje i odpad, a to nejen když stavba doslouží a bourá se nebo když se přestavuje. Odpad často vzniká, i když se něco teprve staví. Obrovské množství zeminy nebo hornin se přesouvá například při ražbě tunelů, zářezů pro komunikace, hloubení podzemních garáží nebo podzemních pater budov. Část se dá znovu využít hned v místě stavby na úpravy terénu, část ale musí pryč. Co se vlastně s přebytečnou zeminou a stavební sutí děje?