Ropucha obrovská (Bufo marinus) bývá uváděna na předních místech v seznamu nejhorších invazních druhů. Například v Austrálii likviduje prakticky všechny drobné hlodavce, obojživelníky a bezobratlé. Tým australských biologů pod vedením Richarda Shinea z univerzity v Sydney ovšem odhalil její slabinu: studie v časopisech Functional Ecology a Journal of Applied Ecology ukazují, že tyto nepůvodní ropuchy jsou mnohem častěji likvidovány domácími druhy mravenců než místní druhy žab. Podobná slabina by se mohla vyskytovat i u dalších nebezpečných invazních druhů.

Na začátku března byl laboratořemi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy definitivně potvrzen výskyt velice infekčního onemocnění netopýrů na území České republiky. Nemoc se jmenuje syndrom bílého nosu.

Ropuchy jsou schopny odhalit blížící se zemětřesení, tvrdí vědci. V průběhu staletí byly podobné výroky vyneseny i nad jinými zvířaty. Velmi podivně se před zemětřesením totiž chovají prý i psi, krysy, hadi i kuřata, píše server Guardian.

Praha nově zavedla nařízení, kterým bude chráněn rorýs obecný během doby jeho hnízdění. Pro stavební firmy a majitele domů to může znamenat velkou nepříjemnost. Pokud v zateplovaném domě sídlí rorýsi, pak od 20. dubna do 10. srpna se musí zastavit všechny práce, které probíhají 6 metrů od horní části fasády. Bez výjimky.

Stát poskytuje dotace na zateplování domů. Tato veskrze přínosná věc má ale i odvrácenou stránku. Kvůli masivnímu zateplování domů zanikají hnízdiště chráněných rorýsů a netopýrů. Přitom technická opatření pro zachování hnízdišť či jejich náhradu jsou levná a lze je hradit z některých dotací. Ornitologové odhadují, že jen každý desátý dům se podaří zateplit tak, aby hnízdiště rorýsů nezanikla.

České republice žije 26 druhů netopýrů a vrápenců, z toho 17 druhů je po určitou část svého života vázána na lidské stavby, osm druhů pak přímo na panelové domy. "Plošné zateplování panelových domů a opravy půd domů se tak týkají i netopýrů," říká Petra Schnitzerová z České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON).

Ekozemědělec Josef Sklenář z biofarmy Sasov nedávno otevřel biojatka, kde jsou porážena prasata a krávy. Jak vypadají poslední chvilky zvířat, jejichž život má skončit v souladu s pravidly ekologického zemědělství? Napovědět může krátká videoreportáž časopisu Respekt.

"My jsme je snědli," odpovídá jeden z protagonistů ve filmu Mizející ryby (The End of the Line) režiséra Ruperta Murraye, uvedeného v rámci rámci letošního festivalu dokumentárních filmů Jeden svět.

Chcete se dozvědět, zda vosy zimu přežijí nebo zahynou? A kdo vyhraje v zápase sršně a motýla? Odpovědi se můžete dozvědět v novém dokumentárním cyklu desetidílném seriálu Kapitolky o havěti, jehož první díl odvysílá Česká televize 31. března 2010. Cyklus dokumentů o životě členovců byl natočen ve spolupráci s Akademií věd České republiky (AV ČR).

Návrat bizonů do volné přírody v Kanadě závisí na dostatku volného prostoru a také na zájmu veřejnosti, tvrdí studie univerzity v Calgary. Pokud se to prý nepodaří během následujících deseti až dvaceti let, budou lidé bizony americké vnímat jen jako symbol minulosti nebo náplň do hamburgerů, píše CBS News.