Je to záchod jako ze sci-fi: z lidských exkrementů vyrobí bioplyn a hnojivo a k tomu je ještě extrémně šetrný. Na spláchnutí spotřebuje jen litr vody. Záchod si zatím vyzkoušet nemůžete, protože v provozu je jen několik prototypů na singapurské Nanyang Technological University. Tam taky nový záchod vyvinuli.

Test prokázal výskyt nepovolených toxických látek ve třech pstruzích, kteří pocházeli z českých rybích farem. Odhalená množství jsou v jednom případě těsně nad stanoveným limitem, ve dvou případech byla pod ním.

Podle některých odhadů se při výrobě jednoho páru džín spotřebuje víc jak 9500 litrů vody, skoro půl kila chemikálií a obrovské množství energie. Dopady na životní prostředí jsou pak docela značné, protože ročně se na celém světě vyrobí okolo dvou miliard nových džín. Nové chemické postupy při výrobě ale slibují, že by výroba modrých kalhot mohla být víc ‚zelená‛.

Vědci změřili kvalitu vzduchu ve třech obytných budovách, ve kterých se používá k vaření elektrický, nebo plynový vařič. A výsledky porovnali s kvalitou vzduchu, kterou naměřili venku. Ukázalo se, že venku je úroveň NO₂ třikrát nižší než v kuchyni, kde se vaří na plynovém vařiči. Situaci zhoršuje i to, že si lidé pořizují dobře těsnící okna, ale zapomínají větrat.

Lustr z konviček, skříňka s psí boudou nebo šperkovnice z popelnice. Tyto a další věci vytvořila skupina designérů zapojených do Projektu 3xR, který připravilo Sdružení TEREZA ve spolupráci se společností IKEA. Jeho organizátoři se snaží dokázat, že to, co se zdálo být odpadem, může být pro tvořivé lidi zajímavým materiálem pro výrobu dalších užitečných věcí. Netradiční renovovaný nábytek si je možné prohlédnout na živo v prostorách MeetFactory mimo jiné tuto sobotu v rámci Pražské muzejní noci.

Do dětského těla se nebezpečné ftaláty dostávají nejen spolu s jídlem nebo při dýchání, ale také prostřednictvím pokožky. Zjistili to švédští vědci z Karlstad University, kteří zkoumali výskyt ftalátů v moči dětí, které ve svém pokoji mají podlahu z PVC.

Everly Macariové se před lety zhroutil svět. Její právě dvouletý syn zemřel na infekční onemocnění. Nešlo o žádnou vleklou nemoc, vše se odehrálo během hodin. Nezabrala ani širokospektrální antibiotika. Dnes je Macariová členkou sdružení, které v USA tlačí na vládu, aby zákonem omezila užívání antibiotik jak v léčbě lidí, tak hlavně ve velkochovech hospodářských zvířat. Podle ní je právě ohromné nadužívání antibiotik důvodem, proč její syn zemřel. Bakterie, které napadly jejího syna, se totiž staly vůči antibiotikům odolnými, popisuje v reportáži server HufftingtonPost.

Ve dvou ze tří testovaných biomedů odhalil spotřebitelský časopis dTest pesticidy. Šlo jen o stopové množství, které nemůže zemědělec ovlivnit a které spotřebitele nijak neohrozí, hájí se dodavatel jednoho z nich, společnost PRO-BIO. Pesticidy se podle ní do medu mohly dostat volně z prostředí.

Spotřebitelskému testu bylo podrobeno 17 medů. Výsledky jsou tristní: čtyři z nich byly naředěné lacinou náhražkou ze sirupu, dva z nich byly dobarvovány éčky. V testu byly i tři medy s nálepkou bio, ve dvou byly nalezeny pesticidy. Jak dále odhaluje dTest, falšování medu je čím dál víc sofistikované.

Třicet až padesát procent světové produkce potravin je vyhozena, aniž by přinesla užitek. Data to nejsou zcela přesná, protože jejich sběr stále probíhá, i tak jsou předběžné odhady vědců z chicagského Reuters Food and Agriculture Summit ohromující. A jako jednoduchý recept doporučují obyčejným lidem to, co říká snad každý rodič svým dětem: dojídejte svůj talíř.