Cyklistika je propagována jako doprava šetrná k životnímu prostředí. Lokální politici, silničáři i správy chráněných území hrdě představují milionové investice do nových cyklostezek. Často přitom jde o několik metrů široké a rovné "cyklodálnice". Ve jménu cyklistů i životního prostředí se asfaltují a rozšiřují cesty s původně přírodním povrchem, budují se i zcela nové, dokonale hladké, přímé koridory. U mnoha cyklistů však asfaltový koberec vzbuzuje rozpaky. Vyjeli si do přírody a chtějí vidět přírodu, ne silnici.

Lidem, kteří bydlí ve velkém městě, se více vyplatí si auto půjčovat, než si kupovat vlastní. Podle odborníků se totiž automobil, který ujede ročně méně než 15 000 kilometrů, svému majiteli prodraží více, než kdyby si na potřebné jízdy půjčil vůz od car-sharingové společnosti. Ve velkých městech v Německu, Švýcarsku nebo Belgii společné používání aut funguje řadu let a účastní se ho desítky tisíc lidí.

Česká republika má poprvé ve své historii vládu, ve které jsou zástupci Strany zelených (SZ). Kabinet Mirka Topolánka (ODS), v němž kromě jeho strany a zelených zasedají i lidovci, dnes večer dostal důvěru sněmovny. K čemu se vláda se zastoupením zelených zavázala v oblasti životního prostředí? Ve vládním prohlášení se prakticky nemluví o ochraně přírody nebo o krajině. Naopak zřetelný otisk zelených nesou pasáže o dopravě a energetice.

V pátek 12.1.2007 večer vyjelo několik desítek cyklistů od kanceláře občanského sdružení Oživení ve Sněmovní ulici směrem k nábřeží kapitána Jaroše. Šlo o smuteční cyklojízdu, která jela po stejné trase, po které pravidelně jezdil na kole Jan Bouchal a kterého na křižovatce nábřeží kapitána Jaroše a Dukelských hrdinů před rokem srazilo auto.

Bydlet na venkově znamená pro mnoho ekologicky smýšlejících lidí nutnost používat auto. Spojení hromadnou dopravou jsou přizpůsobena dojíždění do práce, směřují jen do tzv. přirozených center, intervaly mezi spoji jsou dlouhé. Mají dnes lidé k dispozici alternativu k autu na fosilní paliva, která by byla finančně dostupná? Mohl by jí být elektromobil?

Evropský týden mobility byl v Praze zakončen velkou podzimní cyklojízdou. Z náměstí Jiřího z Poděbrad se v pátek krátce po 18 hodině vydalo na projížďku Prahou na 1200 cyklistů, kteří na chvíli ochromili automobilovou dopravu v centru Prahy.

Dnešní závod mezi hromadnou dopravou a automobilem vyhráli překvapivě cyklisté. Na dvou tratích byli cyklisté rychlejší než MHD a auta, na třetí trase vyhrálo metro, automobil skončil ve všech případech poslední. Oficiální závod magistrátu hlavního města Prahy mezi veřejnou dopravou a auty měl upozornit na možnost využívat záchytná parkoviště na okraji města, cyklisté se k nim neoficiálně přidali, aby dokázali, že do metropole patří i kolo.

V prostoru vestibulu stanice metra Karlovo náměstí je v těchto dnech možné shlédnout výstavu studentských projektů - vizí, jak by mohly jednou vypadat cesty pro cyklisty v Praze. Výstavu nazvanou Přibližně vodorovně představující práce čtyř studentů pražské fakulty architektury ČVUT připravil jejich vedoucí, architekt Lukáš Velíšek ve spolupráci s Pavlem Polákem, koordinátorem pracovní skupiny pro cyklistickou dopravu při pražském magistrátu.

České dráhy i pražská radnice počítají s větším využitím železnice v městské hromadné dopravě. Při pondělní jízdě motorovou soupravou Regionova to novinářům potvrdili náměstek primátora hlavního města Prahy Jan Bürgermeister (ODS), náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu Jiří Kolář a náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek. Cestující se podle nich v příštích letech mohou těšit nejen na kratší intervaly mezi vlaky, ale i na svezení po železničních spojkách sloužích dosud pouze nákladní dopravě.

Na Smetanově nábřeží v Praze navštívilo o víkendu šest tisíc lidí bulvár plný kavárenských stolků k posezení, mohly se zastavit u stánků ekologických organizací nebo si užít vystoupení pouličního divadla i hudebníků. Praha se tak díky nevládním organizacím a magistrátu připojila k Evropskému týdnu mobility, který upozorňuje na problémy automobilové dopravy.