https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-mohou-chranit-sve-smrkove-lesy-pred-kurovcem-drobni-vlastnici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak mohou chránit své smrkové lesy před kůrovcem drobní vlastníci

9.8.2024 04:34 | PRAHA (Ekolist.cz)
Požerek lýkožrouta smrkového (nahoře) a lýkožrouta lesklého (dole).
Požerek lýkožrouta smrkového (nahoře) a lýkožrouta lesklého (dole).
Zdroj | VÚLHM
V posledních deseti letech se kůrovcová kalamita rozvinula do doposud nepoznaného rozsahu. Za příčinu je možno označit komplex faktorů přírodního i společenského charakteru, zahrnující především dopady extrémního průběhu povětrnostních vlivů ve vazbě na kritický nedostatek pracovních kapacit a organizační potíže v sektoru lesního hospodářství, ve spojení s cenovým pádem na trhu s dřívím.
 

Problematika ochrany lesa před podkorním hmyzem na smrku je v současnosti již velmi dobře prostudována a na výběr je široké spektrum publikací, kde jsou metody ochrany a obrany podrobně popsány. Dosud však chybí stručná a přehledná publikace srozumitelná pro drobné vlastníky lesa.

Malí vlastníci jsou ve srovnání s většími majetky sice ve výhodě, protože nejsou na majetku finančně závislí (neplatí personál apod.), současně však nejsou zpravidla schopni zajistit odpovídající těžební práce, jako je tomu na majetcích větších výměr, tj. nedokáží tyto situace sami zvládnout bez negativních dopadů, včetně těch celospolečenských. Přitom plošné a náhlé odumření vzrostlých stromů spojené se vznikem rozsáhlých kalamitních holin, stejně jako jejich dlouhodobé nezalesnění, není z ekologického ani socioekonomického hlediska žádoucí.

Vědci z VÚLHM, v. v. i., útvaru Lesní ochranné služby proto zpracovali certifikovanou metodiku Ochrana smrkových porostů před kůrovci pro drobné vlastníky lesa. Metodika je výsledkem řešení výzkumného projektu Ministerstva zemědělství ČR NAZV QK21020371 s názvem „Udržitelné hospodaření v lesích drobných vlastníků“.

Záměrem publikace je poskytnout vlastníkům lesa do 50 ha, kteří obvykle nedisponují odborným lesnickým vzděláním nebo vlastním odborným personálem, přehledný souhrn legislativně zakotvených povinností vlastníka lesa ve vztahu k ochraně smrkových porostů před kůrovci a představit nejdůležitější postupy a metody prevence, kontroly, ochrany a obrany proti nim. Stejně tak jejich odborným lesním hospodářům.

Rozsáhlé napadení smrkových porostů podkorním hmyzem.
Rozsáhlé napadení smrkových porostů podkorním hmyzem.
Zdroj | VÚLHM

Na lesy ve vlastnictví fyzických osob připadá v Česku 500 110 ha (19,12 %) porostní plochy. Podle dat katastru nemovitostí bylo k 1. 1. 2020 v Česku téměř 387 tis. (spolu)vlastníků lesů, z čehož bylo přes 346 tis. fyzických osob (FO) vlastnících přibližně 17,5 % lesů, dalších cca 27 tis. bezpodílových spoluvlastnictví manželů (BSM) vlastnících další cca 1 % lesů, a přes 13 tis. právnických osob (PO), přičemž stát vlastnil cca 53,2 % a ostatní PO vlastnily cca 28,3 %.

Celá třetina vlastníků z řad FO má les o výměře menší než 0,1 ha a dalších cca 104 tis. vlastníků má les o velikosti do 0,5 ha. Průměrné velikosti lesních majetků jsou velmi malé, když u FO je to 1,34 ha, u BSM 1,01 ha a pouze u PO (bez státu) je průměrná velikost z pohledu hospodaření přijatelná, tj. 56 ha. Největší rozdrobenost je u lesních majetků fyzických osob.

Vlastník lesa musí mít bez ohledu na výměru majetku odborného lesního hospodáře (OLH), který mu zabezpečuje odbornou úroveň hospodaření v lese. Podle platných legislativních předpisů (stav k 1. 11. 2023) vyplývá pro vlastníka lesa v oblasti ochrany lesa před kůrovci řada povinností. Základním pramenem práva je zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, podle kterého jsou vlastníci lesů bez rozdílu povinni provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les.

Při vzniku mimořádných okolností, např. při přemnožení škůdců, je vlastník lesa povinen činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků, tj. zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škůdců, preventivně bránit jejich vývoji, šíření a přemnožení.

Jedná se např. o přednostní zpracování nahodilé těžby nebo provedení ochranného zásahu tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a vzniku přemnožení škodlivých organismů. V praxi se jedná zejména o pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinnou asanaci kůrovci napadených stromů a dřevní hmoty, dodržování zásad porostní hygieny apod.

Opadávání kůry při pokročilém stadiu vývoje lýkožroutů nebo již při výletu brouků nového pokolení.
Opadávání kůry při pokročilém stadiu vývoje lýkožroutů nebo již při výletu brouků nového pokolení.
Zdroj | VÚLHM

Veškeré polomy, vývraty a dříví atraktivní pro rozvoj hmyzích škůdců vzniklé do 31. března musí být zpracovány nebo asanovány nejpozději do 31. května, v lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m nadmořské výšky, do 30. června běžného roku. V ochraně lesa mohou být použity pouze schválené přípravky na ochranu rostlin.

Mezi tzv. kalamitní škůdce jsou řazeni kůrovci lýkožrout smrkový, l. severský a l. lesklý. Vývoj l. smrkového probíhá v kmenové části starších smrků, při přemnožení i na mladších stromech. V horních částech kmene a v korunách smrků l. smrkového zpravidla doprovází, nahrazuje či zastupuje lýkožrout lesklý a na většině území státu dnes již také lýkožrout severský, který napadá pouze stojící stromy.

Kůrovci jsou v současnosti v Česku nejvýznamnějšími biotickými škodlivými činiteli smrkových porostů. Hlavní přínos zpracované publikace lze proto spatřit v možnosti snížení rizika napadení smrku kůrovci, případně efektivnější řešení kůrovcové situace v porostech, kde již k napadení dochází.

Aktivním managementem ochrany lesa před kůrovci mohou vlastníci výrazně snížit ekonomické ztráty, hrozící např. při snížení prodejní ceny dříví napadeného kůrovci nebo při předčasném smýcení porostu a potřebě následné umělé obnovy a péče o založené porosty. Mohou tak zachovat cílovou skladbu dřevin, stabilitu porostů a poskytnout široký prostor pro provádění výchovy.

V polohách a na stanovištích, kde je smrk součástí přirozené dřevinné skladby či je zde i nadále považován za žádoucí hospodářskou dřevinu, může aplikace metodiky pomoci zabezpečit produkci porostů.

Dříví chemicky asanované insekticidním postřikem s přidáním barviva.
Dříví chemicky asanované insekticidním postřikem s přidáním barviva.
Zdroj | VÚLHM

V oblastech nepůvodního rozšíření smrku, obzvláště v územích jeho dlouhodobého nespecifického chřadnutí, může její uplatnění významně oddálit konečný rozpad chřadnoucích a odumírajících smrčin a prodloužit dobu jejich obnovy.

Přínosem metodiky pro životní prostředí je např. omezení šíření kůrovců do sousedních lesních majetků nebo snížení rozsahu používání přípravků na ochranu rostlin.

Ekonomický přínos zavedení postupů z metodiky do praxe je také značný. Rozdíl ve zpeněžení smrkového dříví nenapadeného kůrovci (např. z úmyslné těžby) a dříví napadeného kůrovci (např. z nahodilé kůrovcové těžby) se v celostátním měřítku pohybuje v řádech desítek milionů korun ročně.

Publikace Ochrana smrkových porostů před kůrovci pro drobné vlastníky lesa je volně ke stažení.

Autoři metodiky: Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D., Ing. Jan Liška, VÚLHM, v. v. i.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

9.8.2024 09:11
Asi dobrý, ale s křížkem po pohřbu. Ony jsou ještě někde smrkové lesy?
Odpovědět
PD

Petr Dubský

11.8.2024 18:43
pane Řezáči, za zničení smrkových lesů může jen a jen člověk. Člověk vysadil smrkové monokultury s tím, že jakmile se objeví strom nakažený lýkožroutem, musí být odstraněn, než brouk vyletí, to nemůžete popřít. Toto se dodržovalo s tím, že problémy mohly být, pokud se včas nezpracovaly polomy (nebo stromy alespoň neodkornily). Toto se dodržovalo s vyjimkou válek a období několika let po nich. V devadesátých letech ale u nás válka nebyla, takže šlo o lidské selhání s miliardovými škodami. A rozhodující plochu smrkových lesů nevlastnili drobní vlastníci, ale naopak velcí, včetně těch státních. Jediné, co mohlo mít vliv, bylo sucho a teplo a tím více generací lýkožrouta a tím znásobená devastace. Nějak postrádám, co se bude v našich lesích pěstovat, třeba buku a jedli současné počasí vyhovuje ještě méně, než smrku. Nebýt selhání politiků a vědců mohl být čas na postupnou obměnu lesů, na hledání druhů,kterým bude současné podnebí jakž takž vyhovovat. Schází mi také úvaha, jaké dřevo, z kterých druhů, budeme potřebovat. Nebo snad budeme dovážet i dřevo, Kde seženeme peníze? Poškození naší krajiny vlastně penězi nelze vyčíslit. Aby se celý malér zamaskoval, je za les prohlašován i porost, který lesem není. I k tomu vědci mlčí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.8.2024 19:02 Reaguje na Petr Dubský
Pokud si všímám na Vysočině, tak jsou celkem nepoškozené lesy Kinských. A zajímalo by mě proč. Možna se hraběcí hajní řídili starými praktikami.
Odpovědět
PD

Petr Dubský

12.8.2024 18:25
Les, kam jsem chodil v mládí, vrátili církevním lesům a církev ho nechala sežrat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist