Aleš Erber: Za ničení krajiny nenesou odpovědnost jen zemědělci, díl viny padá i na vlastníky půdy
Totiž sami vlastníci půdy (fyzické osoby), kteří mohou do jisté míry ovlivnit způsob hospodaření při uzavírání pachtovních smluv, vlastní podle statistik více jak 3/4 výměry zemědělsky obhospodařované krajiny. Z toho vyplývá, že by měli v prvé řadě vlastníci půdy hledět, a jsem přesvědčen, že v mnoha případech tak činí, na stav své půdy, a s tím související způsob jejího obdělávání. Aby jejich půda produkovala výnosy trvale udržitelným způsobem, musí se vytvořit při ceně pachtovného takové podmínky, aby správci pozemků mohli naplňovat princip trvale udržitelného hospodaření (TUH), jež stojí na pilíři ekologickém, sociálním a ekonomickém.
Abychom pronikli k jádru problému, musíme si ujasnit vlastnickou strukturu půdy v České republice. Samotná zemědělská půda je podle statistik evidována na 4,2 mil. ha (54 %) plochy z celkových 7,9 mil. ha. Fyzické osoby vlastní 76 % výměry zemědělského půdního fondu v ČR, jde o téměř 319 500 vlastníků půdy, kteří drží cca 3,20 mil. ha. Přepočtem dojdeme k závěru, že na jednu fyzickou osobu to činí průměrně 10,02 ha. Na druhé straně právnické osoby vlastní 20 % výměry zemědělské půdy v ČR, tj. 850 tis. ha zemědělské půdy. Počet právnických osob vlastnících zemědělskou půdu tvoří cca 52 tisíc osob. Průměrná výměra na jednu právnickou osobu činí přes 16 ha. Stát vlastní jen cca 3,5 % zemědělské půdy, tj. 148 tis. ha.
Je tedy jasné, že česká zemědělská půda má více vlastníků, jejichž půdu si pronajímají podniky o různých velikostech. Aby jejich hospodaření bylo efektivní a konkurenceschopné především vůči západoevropským zemím v závislosti na výši pachtovného, tak se stále udržují pole o velkých výměrách a pěstují se ekonomicky nejziskovější plodiny.
Skutečností, která vychází z dnešní výměry lánů polí a z historických souvislostí, je, že v České republice jsou v rámci Evropy zemědělské podniky největší. Průměrná velikost farem je 133 ha, přičemž evropský průměr je 16 ha. Počet zemědělských podniků o výměře nad 500 ha je 1 800 a tomu zákonitě odpovídá i ekonomický profit z dotací. Omlouvám se, ale díkybohu umějí dosáhnout na dotace, a je dobře, že tak činí, jinak by podlehly už tak velké konkurenci západoevropských států.
Ale co se zastropováním dotací při této vlastnické struktuře, jak se nyní o tom mluví v rámci nové zemědělské politiky EU při vědomí, že česká půda je vlastněna mnoha fyzickými osobami? Pokud k zastropování dojde, tak české zemědělství bude mít velké problémy! Z druhé strany přichází tlak od vlastníků půdy či od akcionářů firem. Ti často vyhlížejí jen vyplácené dividendy, než aby pohlíželi na výsledky hospodaření komplexněji. Je potřeba, aby se do výsledků hospodaření v zemědělství promítla i péče o stav půd, způsob hospodaření ovlivňující pestrost krajiny a sociální aspekty zlepšující pracovní podmínky a mzdy zaměstnanců. Proto je nefér, když se často poukazuje na zemědělce jako největšího škůdce krajiny.
Vedení podniků čelí jako nikdy před tím tomu, aby uhájili své zájmy o dosažení zisku, což je vlastně prvotní cíl podnikání. Ovšem za jakou cenu! Bohužel často bez ohledu na vyrovnanost TUH, které stojí na environmentálních, sociálních a ekonomických pilířích. Jestliže cena půdy vč. ceny za pachtovné neustále roste, zřejmě pod vlivem dotační politiky, kterou vnímají vlastníci půdy, pak se zužuje prostor zemědělců pro uplatňování ekologických a sociálních přístupů. Jedná se jednoduše o přežití podniků v tvrdém konkurenčním prostředí nejen na tom českém poli. Nemějme jim to za zlé, je to totiž pochopitelné a zcela přirozené. Změnu ale musejí chtít v prvé řadě vlastníci půdy či akcionáři podniků.
Závěrem
Bohužel odtrženost vlastnických vztahů od své půdy je smutným faktem a nelichotivým pozůstatkem komunistického režimu, a proto řada těchto vlastníků řeší jen výši pachtovného. Snaha o to, aby pohlíželi i na jiné funkce svých vlastněných polí než na ekonomické, je zatím jen téměř vysněným přáním nejen zemědělců, ale i ochránců přírody. Vlastníci půdy totiž často žijí mimo místa svých vlastněných půd, a proto nemají takový vztah k myšlenkám TUH, jako měli naši předci. To je pak důvodem, proč tak strmě roste pachtovné za půdu, což se promítá i do ceny tržní bez ohledu na způsob zemědělského hospodaření. Domnívám se proto, že není zcela spravedlivé, aby veškerou vinu za stav naši krajiny a toho, co se na našich polích pěstuje, šla pouze za českými poctivými zemědělci. Svůj podíl viny totiž nese i celá řada vlastníků půdy, kteří se nezajímají o stav půdy a krajiny, ale jen o výši nájemného. Nezapomínejme, že vlastnictví půdy neznamená jen potenciální ekonomický profit, ale také zodpovědnost, a to nejen vůči svým následným generacím, ale také vůči společnosti.
reklama
Dále čtěte |
Ministerstvo zemědělství podpoří výzkum pesticidů ve vodách nebo udržitelnou produkci osiv
Zemědělci s podporou ANO a SPD podají ústavní stížnost kvůli nastavení dotací
Podle svazu zemědělců klesá potravinová soběstačnost České republiky
Další články autora |
Aleš Erber: Poroučet Lesům ČR, komu mají prodat kolik jakého dřeva, je cesta do slepé uličky. Musíme jinudy
Aleš Erber: Zamyšlení nad pokáceným dubem z Krnova
Aleš Erber: Ring volný! Lesníci versus mocná myslivecko-dřevařská lobbyOnline diskuse
Všechny komentáře (13)
Milan Milan
25.7.2018 08:11Martin Jasan
25.7.2018 14:14 Reaguje na Milan MilanTaké pochybuji o vaší paměti i kratší paměti.
A popravdě i trochu o logice: Nepamatuji si to -> Tak to tak asi nebude.
Na druhou stranu máte ten svět kolem, takový jednodužší.
Vysvětlení je zde pylu, na které se autor odvolává je např. zde:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pyl-repka-jehlicnany-alergolog_1805011515_ogo
Jen B.
31.7.2018 22:28 Reaguje na Milan MilanJan Škrdla
25.7.2018 18:45 Reaguje naJako zásadní problém bych dále viděl nevhodnou pozemkovou držbu (úzké nebo drobné parcely, nezpřístupněné pozemky, nevyřešené spoluvlastnictví). V důsledku toho i vlastník, který má zájem zemědělsky hospodařit, si musí pozemky pronajímat. Pak není divu, že nemá zájem provádět ekologická nebo protierozní hospodaření, nebo založit sad na své náklady (zhodnocoval by cizí pozemky). Pokud by chtěl použít dotačních titulů, musel by zas získat souhlas vlastníků pozemků.
Pokud by chtěla takové opatření provést obec, musela by získat souhlas všech vlastníků. Například pro biokoridor nebo protierozní mez vedoucí napříč často i desítek parcel, téměř nemožné.
Řešením jsou tzv. komplexní pozemkové úpravy, kdy se pozemky uspořádávají tak, aby se umožnilo rozumné hospodaření, včetně zpřístupnění, zároveň se řeší protierozní ochrana půdy a zelená infrastruktura krajiny.
Problémem je jejich pomalé tempo (např.. v sousední dědině už probíhají 5 let). Dalším problémem je, že z různých důvodů (nedostatek pozemků ve vlastnictví obce a státu, různé zájmy, nedostatek financí, nedokonalé provedení ze strany projekční kanceláře) se ustupuje od stavu, který by se dal označit za ideální.
I přes to všechno platí, že obce, které mají hotové pozemkové úpravy, mají lepší pozici pro realizaci prospěšných opatření v krajině a zemědělci mají vyšší motivaci k trvale udržitelnému hospodaření.
DAG
26.7.2018 21:40Já jednám se několika zemědělci od velkých družstev po malé. Mí spolužáci jsou soukromí zemědělci a všichni jsou stejní. Boj o zrno pomocí jakéhokoliv způsobu je pro ně jediná správná cesta.
Já to říkám pořád. Bereš dotace, tak udělej něco pro přírodu nebo je nedostaneš. A ne, jsi zemědělec, tak tady máš peníze. Samozřejmě je to zlehčené, ale ve zkratce možná cesta.
Když kritizoval pan Erber lesníky, tak jsem to chápal. Je spojen s Duhou a s firmou co certifikuje FSC, takže je jasné, že si samozřejmě hájí své zájmy, ale teď kopat do majitelů, kteří nejsou odborníci a navíc je zde živen celý státní zemědělský aparát, který to má hlídat, tak je podle mě majitel v této hře jen obětí.
Naopak když budeme důslední za co kdo nese vinu, tak třeba odborní lesní hospodáři mají velkou vinu na kůrovcové kalamitě, protože oni jsou ti lidé, kteří mají majitelé vést.
To ovšem ve svých kritických komentářích pan Erber asi nezmíní.
Jan Škrdla
26.7.2018 22:38 Reaguje na DAGV nedávné době tady proběhl zpráva, která dávala do souvislosti Společnou zemědělskou politiku a pokles biodiverzity:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/zemedelska-politika-eu-pohroma-pro-polni-ptaky
Naštěstí jsou mezi zemědělci i výjimky, kterým více záleží na péči o krajinu než na zisku. Z těch mediálně známých jsou to např. pan Daniel Pitek nebo Petr Marada.
Osobně bych článek nevnímal jako kopání do vlastníků půdy, ale jako spíš jako konstatování faktu a popis stavu. Celkem dobře je to shrnuté v posledním odstavci.
Aleš Erber
27.7.2018 09:43 Reaguje na DAG"Viděl ten pán někdy nějakého zemědělce?" Ano, viděl, jak Vy, tak i já jednám s velkými i malými zemědělci. Souhlasím s Vámi s větou "Bereš dotace, tak udělej něco pro přírodu nebo je nedostaneš". Taky to bude vystihovat jeden z budoucích článků. Bohužel prozatímní dotační politika tak nastavená není. NA druhou stranu je mnoho zemědělců, kteří k půdě a přírodě přistupují zcela opačně, než jak popisujete Vy. Není dobře, když se všichni hází do jednoho pytle. Právě správné příklady by se měly více propagovat a poukazovat na to, že to jde i jinak a třeba i lépe.
Já jsem nikdy nekritizoval žádné lesníky! To elementární odmítám. Popisuji nezávisle stav v lesnictví, jak to je - fakta. Jestli to někdo bere jako kritiku, tak to je jeho věc a má na to legitimní plné právo. Pak ale je to z mého pohledu ale oprávněná kritika a nějak agresivní.
Já jsem, pane DAG, spojen, abych Vám řekl pravdu, téměř se všemi. Historicky jsem spojen s LČR, PEFC, SVOLem, MZe i ČLS a s dalšími, se kterými jsem nějak spolupracoval ať pracovně, nebo jako spolupracovník různých akcí či jako stážista nebo člen u zmíněných organizací. To jen pro porovnání slova "spojen". Nejsem svázán (spojen) s Hnutí Duha, ale jestli to berete tak, že s nimi jednám, mám s HD některé společné názory na věc, jako je má MZe, SVOL, ČLS aj., a vyslovím ji podporu v některých bodech jako zmíněné organizace, tak Vás mohu ubezpečit, že nejde o spojení, ale o stejný pohled na nejproblematičtější záležitosti v lesnictví.
Rozhodně Vás přesvědčovat nehodlám, byť si myslím opak. Pokud Vás zajímá více o podpoře HD apod., doporučuji Vám přečíst si rozhovor s moji osobou na toto téma - http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/lesnicky-obor-se-nachazi-v-krizi-zemedelec .
A co se týče certifikaci FSC, tak jste, zase se Vám omlouvám, trošku mimo mísu. Pracuji částečně pro kancelář FSC jako specialista na lesy. Kancelář FSC necertifikuje lesy, ale je spíše mezičlánkem – „moderátorem“ celého procesu. Kancelář FSC nevytváří jak standard FSC pro lesní majetky, tak je ani neaudituje, zda vlastník lesa splňuje standardy FSC. Lesní majetky, kteří mají nebo se chtějí certifikovat FSC, audituje nezávislá auditorská firma, ne kancelář FSC! Od FSC jsem dostal nabídku, už když jsem pracoval u LČR jako revírník pro uplatňování přírodě blízkých způsobů v borovém hospodářství a znalosti lesnicko-dřevařského byznysu. Zřejmě bych za FSC kopal i proto, že jsem člen výboru pro životní prostředí, zem. a venkov Pardubického kraje, jelikož v tomto kraji je mnoho firem, které potřebuji dřevní surovinu s certifikací FSC. Lesy s certifikací PEFC je dostatek, a proto není po něm taková poptávka jako po FSC. Kdyby to bylo opačně, budu podporovat PEFC, ale to by jeho standard musel vypadat trošku jinak. To se ovšem asi změní, jak se bude měnit lesní legislativa.
Poslední narážka na mě - ano, máte pravdu, že mnoho OLH dělalo a dělá špatnou osvětu vlastníkům malých výměr, co se týče inf. o kůrovcové kalamitě a vůbec přístupu k přípravě lesních porostů na klimatickou změnu. Na druhou stranu si myslím, že osvětová činnost je HLAVNĚ role státní správy lesů a státních podniků. Taky je ale pravda, že ještě na začátku roku 2015 mnoho lesníků klimatickou změnu bagatelizovalo. Z tohoto úhlu pohledu musím konstatovat, že došlo k selhání na více úrovních a každý má svůj podíl viny. Ale je pravda, že se najde hodně výjimek – příklady dobré praxe - a ty je nutno nyní vyzdvihnout a poukázat na směr (na cestu) - cíl . Doufám, že tato kritika v tomto směru bude pro Vás dostačující.
DAG
28.7.2018 08:40 Reaguje na Aleš ErberNa rozvádění polemik je diskuse na internetu trochu nevhodná, tak se budu věnovat je zemědělskému tématu a zbytek objasním spíše heslovitě.
Spojení s HD a firmou Fairwood z.s, jsem nemyslel ve smyslu negativním, ale že právě obhajujete jejich myšlenky a postoje. To je ovšem logické, protože děláte to čemu věříte. Vaše postoje znám z Vašich článků a kritika lesníků se v nich vyskytuje a často oprávněná, ale podle mého názoru není oprávněná, a to celospolečensky, na klimatickou změnu.
O spojení s firmou, která certifikuje FSC jsem zaměnil pojmy a omlouvám se za to. Vím, že firma Fairwood z.s FSC zastřešuje. V mých 3,5 ha lesa, které mám v podstatě hospodařím, podle standardů FSC 😊, ale jsem jen nadšenec a asi se neshodneme na smyslnosti všech podmínek a vlivu na lesní hospodářství republikovém rozměru.
OLH jsou nyní vnímáni veřejnosti poměrně negativně. Lidé jim to asi do očí neřeknou, ale spoustě drobných vlastníků přijde, že je nechávají v dnešní době na holičkách. Spousta jich má kromě dozoru ještě firmy neb obchodují se dřevem a skutečně nemají čas. Čest výjimkám.
Zemědělci se nyní mají nejlépe jak se kdy v historii měli a asi jak se mít budou. Současný stav jim naprosto vyhovuje a všichni do nich lijí peníze horem a spodem. Proto je toto období buď promarněná šance nebo nejhorší doba české přírody. To nedokážu posoudit. Na to jak zemědělci hospodaří nemá vliv výše pachtovného. Oni prostě chtějí velká pole. Naprosto nechápu jak jste došel na to, že bez nich by nebyli konkurence schopní. Dám příklad: U nás bojuje o pole pět zemědělců a jeden je dokonce bio. Jejich pole se tak roztříštily, že často hospodaří na čtvrthektarových nudlích a jsou spokojení, ale neudělali to dobrovolně. Museli, tak moc si přebírali mezi sebou pole, že si je nedokázali směnit do větších celků. Mimochodem v nájemní smlouvě má každý z nich napsáno, že moji půdu může propachtovat s jiným zemědělcem, takže na ní ani nakonec nemusí hospodařit a s kolegy si ty velké hony stejně udělají. Pokud tedy si v tom neudělají takový maglajs jako u nás. Dále je také ve smlouvě, že se k mé půdě budou chovat jako příkladní hospodáři. Jestliže si majitel půdy řekne, že chce speciální zacházení se svojí půdou, tak mu to možná splní, ale půjde to proti jejich podnikání.
Dle mého názoru je v podstatě jedno jestli je zemědělec konvenční, eko, malý nebo velký, ale osevní postupy, plodiny, stroje, termíny jsou stejné. Opět příklad: U nás je hodně trvalých travních porostů. Sklizeň klasicky druhá polovina května. Druhy trav jsou ostřice a jílky. Hmyz naprosto minimálně. Stačí udělat krok na moji louku kosenou na konci června. Zde je mimo jiné mateřídouška, kohoutky, kozlíčky, silenky, třezalky. Hmyz Vám skáče od nohou. A to je vedlejší zemědělec bio.
U eko je alespoň výhoda, že nelijí chemii do země a nestříkají řepku. Uvědomme si, že řepka je pro půdu docela dobrá plodina, ale když do ní několikrát za sezonu vjedou zemědělci a zabijí v ní všechno živé, tak z toho vychází tragédie. České zemědělské krajině (flóře a fauně) by pomohla naprostá změna hospodaření a struktura plodin. Zemědělci by museli být tvůrci krajiny, ale to se nikdy nestane. Čest výjimkám, protože to mají těžké. Nejen, že si ukrajují ze zisku, ale jsou vystavení ještě kritice a posměchu ostatních zemědělských kolegů.
Samozřejmě polemizovat by se dalo do nekonečna, ale v kostce jsem Vám naznačil proč naprosto nemohu souhlasit s Vaším názorem, že výše pachtovného má jakýkoliv vliv na zemědělské hospodaření a je to jen o životním postoji daného zemědělce. Bohužel o těch kteří takto žijí a pracují jsem četl jen na internetu.
DAG
28.7.2018 10:27 Reaguje na DAGJan Škrdla
28.7.2018 12:18 Reaguje na DAGŘešením by mohly být komplexní pozemkové úpravy, kterým se mimo vhodné uspořádání pozemků, řeší také jejich zpřístupnění, protierozní ochrana a ekologická opatření v krajině.
K jejich zahájení je potřeba sohlas vlastníků nadpoloviční výměry zemědělské půdy nebo žádost obce (přičemž žádost od vlastníků půdy má přednost).
Problém je onu nadpoloviční většinu sehnat, z důvodu uvedených v posledním odstavci. Pravdou je, že stávající situace, kdy se hospodaří na velkých blocíh některým zemědělcům vyhovuje, zvláště pak velkým družstvům.
