Pandemie koronaviru uzavřela hranice národních států a odkryla tak mimo jiné zranitelnost současného nastavení globální potravinové politiky. Pokud by měl tento výjimečný stav trvat déle než několik měsíců, může být řadu lidí obtížné dostat se k celé řadě potravin, či je vůbec vypěstovat.

Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský (Ústav) vydal v únoru tohoto roku nařízení, kterým povolil plošné rozhazování přípravku Stutox II na zemědělské pozemky v ČR za účelem hubení přemnoženého hraboše polního. Tento článek se zabývá právní stránkou tohoto nařízení a v rámci toho dvěma klíčovými otázkami. Za prvé, zda vydané nařízení bylo vydáno v souladu se zákonem. A za druhé, zda právě a jen na základě tohoto nařízení jsou dotčení vlastníci či uživatelé zemědělských pozemků bez dalšího oprávněni nechat rozhazovat Stutox II na své pozemky, anebo zda či v jakých případech k tomu potřebují (navíc) povolení výjimky ze zákazů zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Využití biologického odpadu pro výrobu energie představuje moderní a efektivní přístup k obnovitelné energii. Česko v této oblasti disponuje velkým, ale zatím nevyužívaným potenciálem.

Pandemie ještě nekulminovala a lidé už se ptají, jaký svět bude po ní. Je to přirozené. Omezení snad jednou skončí, doufáme, ale bude život takový, na jaký jsme byli zvyklí. Téměř s jistotou se dá říct, že ne. Takže až se jednoho dne probudíme…

Agentura Reuters zveřejnila zprávu, že kvůli koronaviru klesnou emise CO2 letošní rok o 5 %, což je nejvíc od druhé světové války.

Současná pandemická krize je tvrdá, ale zdaleka není tou nejtvrdší a největší, jakou by mohla být, a ani tou nejničivější. Může se ale stát školou, trochu podle Nietzscheho: Co nás nezabije, to nás posílí. V rámci současné krize máme možnost si odzkoušet, jak se budeme vyrovnávat s dalšími krizemi, které velmi pravděpodobně budou následovat. Dozvíme se, zda jsme osobně i jako společnost na takové situace připraveni.

Výbor pro životní prostředí ani přes nouzový stav nepřerušil svou činnost. Kromě legislativního procesu, do kterého spadá projednání horního zákona a vodního zákona, se Výbor životního prostředí zabýval financováním národních parků ČR a kauzou prodloužení těžby v polském dolu Turów. A také odstrašujícím případem právě probíhající „opravy“ koryta Srbického potoka na Domažlicku, na který mě upozornili zemědělci hospodařící na okolních pozemcích.

Chovatelé se často ptají, zdali je jejich pes, kočka, fretka, králík, papoušek a další zvířata v domácnostech v ohrožení infekcí novým koronavirem. Komora veterinárních lékařů České republiky a praktičtí veterinární lékaři bedlivě sledují vývoj v poznatcích o přenosech viróz ze zvířete na člověka a naopak.

Při pohledu na šířící se pandemii koronaviru, postupné hroucení společností a ekonomik a narůstající nejistotu a zmatek poněkud zapadá klíčová otázka. Co je podstatou problému? Nejsou to mizerné hygienické podmínky na čínských tržištích, ani tamní despotický režim. Není to nedostatek roušek ani plicních ventilátorů ve státech EU. A není to ani otázka přístupu vlád při nařizování a vynucování karantény a dalších protiepidemických opatření.