Ve dnech 31. října až 13. listopadu proběhla Konference OSN o změně klimatu (COP26) ve skotském Glasgow. Jejími výstupy jsou jednak oficiální rozhodnutí schválená smluvními stranami, z nichž nejvýznamnější je závěrečná klimatická dohoda – Glasgow Climate Pact – která byla jednomyslně schválena všemi účastníky, a jednak celá řada dílčích dohod ujednaných různě velkými skupinami států a dalšími aktéry.

V září začala hlavní myslivecká sezona a uživatelé honiteb od této doby loví nejvíc druhů zvěře. Chvíle, kdy si myslivci užívají možnost využít jakousi odměnu za jejich celoroční péči, se bohužel neobejdou každoročně bez drobnějších či vážnějších zranění.

Světoví lídři se sjeli, pronesli proslovy, naslibovali, vyfotili se a odjeli domů. S trochou zlomyslnosti lze říci, že tato věta je platná i pro kongres před šesti lety v Paříži, devíti v Dauhá nebo jedenácti v Kodani. Stalo se vůbec něco – tedy kromě těch slibů? Měřeno nejdůležitějším tvrdým ukazatelem, tedy výskytem CO2 v atmosféře, lidstvo prohrává, číslo stále roste a růst bohužel ani zřetelně nezpomaluje. K čemu tedy tyto slety jsou?

Snaha o zachování systémů centrálního zásobování teplem je jedním ze stabilních prvků energetických koncepcí. V případě sektoru, který zajišťuje vytápění pro dvě pětiny domácností, tomu sotva může být jinak. Vzhledem k tomu, že vice než polovina výroby dálkového tepla v České republice stále závisí na spalování uhlí, čeká teplárenství v příštích letech pokračování transformace, jejíž výsledek ovlivní i další segmenty energetiky.

Státní fond životního prostředí ČR považuje organizaci Frank Bold, jejíž zástupci jsou členy Platformy Modernizačního fondu v České republice, za dobře informované a přínosné partnery v implementaci tohoto inovativního nástroje na podporu modernizace energetiky v České republice. Je proto zarážející, jaké laické a v mnoha ohledech si odporující informace uvádí pan Franc, člen tohoto sdružení, ve svém článku „Transformace energetiky a Modernizační fond se v Česku rozjíždí podivně“. Rád bych proto tyto zavádějících informace uvedl na pravou míru.

Jako sedlák si myslím, že současná energetická krize by pro nás měla být memento a my bychom si z ní měli vzít ponaučení.

Vedle celkové transformace ekonomiky je dnes velmi aktuálním tématem transformace energetiky a zejména její souvislost s Modernizačním fondem EU, který je financován výnosy z emisních povolenek. To je více než 280 miliard korun na 10 let. Dnes vidíme, že asi 250 firem, které za povolenky platí nejvíc a které dostávaly spoustu povolenek od státu zcela zdarma, si dobře pohlídalo, aby právě ony byly z Modernizačního fondu přednostně a bezprostředně financovány.

Bernardo Caal Xol (49) je učitel, odborář a ochránce původních obyvatel Mayských Q’eqchi’. Od roku 2015 podal několik právních námitek proti projektu hydroelektrárny OXEC, kvůli údajnému zničení patnácti hektarů lesa a s nimi tří posvátných kopců. Zároveň hydroelektrárna brání přístupu ke dvěma posvátným řekám, kde lidé z Q´eqchi´po generace lovili a koupali se. Kromě toho, že vodu z řeky Cahabón místní považují za posvátnou, jsou na vodě existenčně závislí. Bernardo nyní platí vysokou cenu za to, že se postavil čistě zištným zájmům korporace a úřadům, které zneužívají guatemalský soudní systém k umlčování obránců lidských práv. Guatemala se přitom stala signatářem mezinárodní úmluvy zakotvující práva domorodých obyvatel na svobodný, předchozí a informovaný souhlas s projekty, které ovlivňují jejich území.

Předně, skleníkový efekt (green house effect) je přírodní jev, který objevil a popsal na základě starších teoretických předpovědí Svante Arrhenius roku 1896. Je daný zákony fyziky. V ovzduší Země existují tzv. skleníkové plyny (green house gases = GHG), tj. vodní pára, oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), ozón (O3), freóny a některé další. Když na povrch Země dopadají sluneční paprsky, jejich asi 70 % pohlcuje povrch Země a asi 30 % se odráží zpět do vesmíru. Část odražených slunečních paprsků naráží do molekul GHG a od nich se odráží zpět na povrch Země, čímž oteplují její povrch. Povrch Země je skleníkovým efektem oteplován asi o 33oCelsia. Kdyby nebyl skleníkový efekt na Zemi, povrch planety Země by se vší pravděpodobností zamrzl a život na ní by zaniknul, popř. živořil v blízkém okolí moří oteplených aktivními sopkami a výrony horkých vod či plynů z nitra Země.