https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/danan-balcarova-potrebujeme-pohyb-odpocinek-a-pekne-zazitky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dana Balcarová: Potřebujeme pohyb, odpočinek a pěkné zážitky

30.10.2020
Turisté odpočívající na Sněžce mimo vyznačená místa před umístěním plotu.
Turisté odpočívající na Sněžce mimo vyznačená místa před umístěním plotu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kamila Antošová / Archiv a Facebook Správy KRNAP
Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny uspořádal kulatý stůl na téma ochrany přírody v době zvýšeného turismu. Do kontextu zvyšující se návštěvnosti české přírody, především zvláště chráněných území a národních parků, se v tomto roce přidal specifický covidový turismus.
 

Příležitost k rekreaci vidím nejen ve velkých přírodních územích ale také v okolí obcí a měst. Česká krajina je na podzim nádherně barevná a proměnlivá a má co nabídnout. O tom kam a také kdy za přírodou vyrazíme musíme nyní více přemýšlet. Vybírejme si místa, kam nemíří hodně lidí, nemusíme všichni na Sněžku nebo Pravčickou bránu. V první vlně docházelo k zahlcení turisticky atraktivních míst, lidé se potýkali se stresem z přeplněných parkovišť i turistických cest a takový výlet nám energii a dobrou náladu nedodá.

Inspirativní přístup ke “covidovému” turismu a na kulatém stole odprezentovala starostka Mníšku pod Brdy, která popsala hrozby pandemického turismu, jako je velká kumulace lidí na jednom místě, nápor na místní turistickou infrastrukturu, konflikty s místními obyvateli a devastace přírody. Z její zkušenosti se spíše než plošné zákazy a restrikce osvědčilo cílené rozptýlení turistů formou nabídek zážitků a příležitostí k rekreaci.

Předmětem diskuse na kulatém stolu byla především návštěvnost chráněných území, která může mít na unikátní ekosystémy národních parků či chráněných krajinných oblastí negativní vliv a to často i v případě, kdy nedochází k porušování zákona o ochraně přírody a krajiny. Nejčastěji jde o sešlapávání stanovišť, rušení nebo jiné ohrožování chráněných druhů živočichů, rostlin a ekosystémů či k přímému znečišťování přírody. Problémem je také jednodenní turismus, protože koncentruje návštěvníky k ikonickým místům, z čehož jsou paradoxně nejvíce roztrpčeni právě návštěvníci, ale i místní obyvatelé, trpí i obslužná infrastruktura. Je třeba se snažit návštěvnost rozložit do celého zvláště chráněného území, ale i jeho okolí.

Ředitelé všech čtyř národních parků České republiky i ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR potvrdili, že návštěvníků přírody každoročně přibývá. Ve velkých chráněných územích meziroční návštěvnost vzrostla cca o 10-20 procent. Tento rok tak byla návštěvnost opět rekordní. V Krkonošském národním parku byl překonán historický rekord návštěvnosti během července. Pro ilustraci, Sněžku průměrně za den navštíví okolo dvou tisíc lidí. Na začátku září tohoto roku se návštěvnost vyšplhala na 11 500 lidí v jednom jediném dni. V Podyjí se letos návštěvnost zvýšila o celou třetinu. Pravčickou bránu v národním parku České Švýcarsko navštíví ročně na 200 000 lidí, celý park okolo 1,5 milionu návštěvníků. Chráněné krajinné oblasti zaznamenaly během července 2020 nárůst návštěvnosti o 50 procent, místně až o 100 procent.

Z těchto důvodů je třeba hledat nové strategie tzv. udržitelného turismu. Jakákoliv regulace je ale velmi citlivým tématem, protože každé omezení svobody pohybu v přírodě musí být pečlivě odůvodněno. Pozitivním příkladem může být regulované splouvání Teplé Vltavy, které na jedné straně chrání kriticky ohroženou perlorodku a vodní a mokřadní rostliny a na druhé straně poskytuje vodákům komfort v podobě nerušeného zážitku splouvání řeky v nejdivočejších koutech Česka.

Ředitelé NP se představili další využívané metody v hustě navštěvovaných místech. V Krkonošském národním parku jsou například v okolí Sněžky instalovány sítě, chránící před sešlapáváním alpínských trávníků. V národního parku Šumava je umožněn vstup do nejpřísněji chráněných lokalit pouze v doprovodu průvodce. V Českém Švýcarsku se pokouší využívat možnosti tzv. klidové zóny, kde je umožněn pohyb pouze po značených cestách. Jejich potenciál je ověřován v Soutěskách u Hřenska, v blízkosti Pravčické brány a také u státní hranice s německým Saskem, ze kterého plyne do národního parku každoročně mnoho návštěvníků. Ředitelé národních parku se shodli, že je třeba kombinovat prevenci - osvětu a výchovu a bohužel také omezení, aby byla příroda ochráněna pro budoucí generace. Spolu s růstem počtu návštěvníků národních parků roste totiž také počet návštěvníků, kteří pravidla parků porušují a přírodu přímo ničí.

Na kulatém stolu jsme identifikovali dva zásadní problémy, které zavedení udržitelné návštěvnosti chráněných území brání. Prvním z nich jsou nedostatečné pravomoce strážců přírody. Nemohou například zastavit auto, které bez povolení do národního parku vjede nebo funkčně řešit přestupky, které se v parcích dějí. Posílení pravomocí strážců přírody vnímám jako něco, s čím mohu být z pozice předsedkyně Výboru pro životní prostředí nápomocná. Druhým dlouhodobým a zásadním problémem je zcela nedostatečné množství samotných strážců přírody, což není zdaleka jen problém národních parků, ale i chráněných krajinných oblastí. Přitom právě přítomnost strážců přírody je klíčovým prvkem komunikace, osvěty a prevence degradace českých zvláště chráněných území. Množství personálu ve správě národních parků je dané zřizovatelem, kterým je Ministerstvo životního prostředí. To ve spolupráci s Ministerstvem financí určuje, kolik tabulkových míst a finančních prostředků jednotlivé národní parky dostanou. Ministerstva tak mají ve svých rukou financování ochrany životního prostředí v České republice a za Piráty apelujeme na to, aby na pracovníky v terénu nezapomínala.

Záznam a prezentace z kulatého stolu Jak si nesešlapat národní parky v době zvýšeného turismu? jsou k dispozici zde.


reklama

 
foto - Balcarová Dana
Dana Balcarová
Autorka je předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí a členka Pirátů.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.10.2020 09:31
Mám poněkud jiné názory o problému zvýšené turistiky a ochraně přírody.

MŽP , AOPK ČR , ale i odbory ochrany ŽP při krajských úřadech nebo obcích s rozšířenou působností nejspíše nějaký záměr vedoucí ke zvýšenému tlaku na přírodu povolí , a až se projeví negativa hořekují nad poškozováním přírody.

Daleko lepší je přece prevence než řešit důsledky špatného rozhodování.
Tady je nejslabší místo státní správy a její chronické selhávání při ochraně přírody ve veřejném zájmu.
S oblibou jsou také úředníky při takovém rozhodování vylučovány ekologické spolky - zde postačí zařídit, aby se k nim informace vůbec nedostala.

Budu konkrétní -- rozhodovací proces povolení Stezky do oblak, Dolní Morava je nádhernou ukázkou selhání státní správy.
Investor šel cestou tzv. veřejnoprávní smlouvy podle stavebního zákona a za 14 dní bylo vymalováno. Získáno územní i stavební povolení .
Výsledkem je antropogenní poškození rozsáhlého území vč. dopadů na soustavu NATURA 2000.

Očividně Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny nedochází jak by skutečná ochrana přírody měla být provázána s rozvojem turistického ruchu, aby byly spokojeny obě strany -- ekonomický rozvoj území i environmentální zájmy prostřednictvím státní správy na úseku ochrany ŽP.
Lidé ve Výboru zjevně nechápou skutečný význam spojení slov trvale udržitelného rozvoje společnosti.

Až příště bude pořádán Kulatý stůl na toto téma hlásím se o pozvánku, abych zjevně neinformovaným účastníkům mohl vysvětlit co by pro veřejnost měli dělat , aby nebyli nadále odtrženi od reality.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.10.2020 11:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Termín "trvale udržitelný rozvoj" nejde bohužel spojovat s představami různých ekologů a ekospolků , jak tu přírodu chránit. Trvale udržitelný rozvoj a dnešní představa o ochraně přírody, jde přirovnat k tomu nebi a dudám. Divočina a snahy o "zdivočení" naší kulturní krajiny to je nesmysl co s ochranou přírody nemá co do činění a už vůbec se to nedá nazvat tím trvale udržitelným rozvojem.
Na druhou stranu, co se pořád divíme, že jsou lokality kde turismus přesahuje únosnou mez. Vždyť všichni kdo chtějí "něco chránit" v první řadě argumentují vzrůstem prestiže toho chráněného území a penězi spojenými s přílivem turistů. Někdo snad bude dávat ty peníze aby se na tu přírodu mohl podívat pouze z dálky? Někdo snad bude jezdit na hory aby je obdivoval z údolí? Tak to asi ne. No a tak se nejdříve slibuje zájem a potom se přemýšlí jak ten zájem omezit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.10.2020 11:23 Reaguje na Jarek Schindler
Mýlíte se, trvale udržitelný rozvoj má svou jasnou definici a v našem případě se jedná o vyvážený vztah mezi zájmem o ekonomický rozvoj i ochranu přírody.
V řadě záměrů lze najít vhodný kompromis mezi oběma požadavky, bohužel státní správa je v tomto absolutně odborně nevzdělaná a nezřídka poplatná korupčnímu jednání.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.10.2020 18:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, také bych řekl, že ten trvale udržitelný rozvoj lze přesně definovat. Jen tu definici vidím trochu jinak. Můžete mi nejprve říci , ten trvale udržitelný rozvoj je rozvojem čeho?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.10.2020 20:42 Reaguje na Jarek Schindler
Lidské společnosti
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.10.2020 10:19
To je tak, ještě nedávno se tyto extrémně zatěžované turistické cíle
velmi prezentovaly a k tomu přispěla i takzvaná "známková,či magnetková"
turistika. Lidé tam jdou pouze proto, že se pak předvádějí kdeže to všude
byli, ale to, že šli ve stohlavém davu jim nevadilo. Na místě pak podpoří
restauratéry s předraženými nápoji a jídly a honem stihnout ještě jeden
podobný cíl. Ano, v minulosti jsem podobná místa taky navštěvoval, ale po
započetí takového šílenství se jim obloukem vyhýbám. Pak jsou tu třeba ty
kluby "sportovců" kteří denně musí zdolat tu svoji horu a přitom už ani
nevědí jak vypadají ty okolní kopce. Nakonec pak i ty masové soutěže
k překonávání sama sebe se stovkami polomrtvých sportovců s čelovkami
pobíhajícími i v noci po horách. Nějak se vše zvrhává od relaxace k té
soutěživosti, sběratelství a tkzv. zážitkové turistice. Obce a kraje se
podbízejí různými placenými atrakcemi jako rozhledny a "cesty korunami
stromů."Jinde pak hotely, sjezdovkami i s nočním lyžováním a parkovišti v celém okolí. Je to prosím pouze výdobytek zkapitalizovaní přírody a nic
mu asi nezabrání mimo jeho ignorace. Pokud budou mít zákazníky, tak se
vždy skulinka najde, jak to prosadit a postavit. Pokud se to nebude ale
vyplácet, tak se to nebude ani stavět. Začněme každý od sebe a zkusme
to ignorovat a vysvětlit to i ostatním, že tím pouze podporují další
devastaci podobných míst. Mohou to samozřejmě omezit. I ta omezení a ty
zákazy se ale zase stanou předmětem sporů a korupce, kdy se to jednomu
povolí a jinému ne. Bohužel vídávám i opak, kdy staré horské chaty zejí
prázdnotou a chátrají, protože jsou stranou těch vykřičených tras a
jsou vpravdě ty turistické a ne pouze ty komerčně využívané "pouťové"
atrakce. Tam rád relaxuji s přáteli bez těch davů jako na Sněžce,
Pradědu, Právčické bráně , Lysé hoře atd. Ať si tam ti lidé třeba trpí,
ale trpí bohužel i ta příroda, která je nakonec ani příliš nezajímá.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.10.2020 11:36 Reaguje na Břetislav Machaček
To všechno, co se Vám nelíbí, je produkt společnosti "Trvalého ekonomického růstu" za účelem vytváření zisku, což je podle zákona smysl existence akciových společností. Prostě pro zisk, který byl posvěcen zákon je možné realizovat prakticky všechno a ochrana přírody a ostatní stovky tak zvaných priorit vlád, to jsou jen kecy na zastření hlavního cíle - dosahovat stále vyšších zisků. Ten cíl, implantovali do vědomí současné společnosti t. zv. ekonomové, kteří nemají ve skutečnosti ani schopnosti normálních účetních, neumí ani základní početní úkony bez kalkulačky, ale ohánějí se znalostí vyšší matematiky. Jsou to podvodní věstci z kávové sedliny a cinknutých karet.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.10.2020 11:37 Reaguje na Jiří Daneš
posvěcen zákonem
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.10.2020 12:12 Reaguje na Jiří Daneš
Ekologičtí levičáci chtějí společnost "vychovávat" a vadí jim normální ekonomické vztahy. Naprosto stejně jako komunisté. Skončí to krachem, jako ten komunismus (respektive jeho budování), a může se stát, že nebude sametový.

Zcela jistě se dá do některých destinací zavést vstupné, jak to mají třeba na Slovensku. Platíme vstupné do jeskyní, proč tedy ne na Sněžku? Obávám se, že hlavně proto, že je to normální řešení, které neumožňuje různým parazitům pořádat "výchovné akce" a podobné parazitické aktivity.
Odpovědět
va

vaber

30.10.2020 16:12
,, přítomnost strážců přírody je klíčovým prvkem komunikace, osvěty a prevence,, to píše p. Balcarová
klíčová je výchova lidí a především dětí ve vztahu k přírodě ,což politické strany odmítají
nutný je i jasný a reálný pohled na množství lidí kteří mohou existovat na planetě, nebo v nějakém státě
jakákoliv diskuse o tomto problému je zakázána a politici se ji bojí jak čert kříže,samozřejmě by to srazilo popularitu a tak vítězí středověké náboženské názory
v tomto zásadním problému lidstva se nechává působit zákon džunge, množte se a pokud se přemnožíte, příroda si poradí a to máme 21. století a člověk je prý tvor rozumný
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.10.2020 08:05 Reaguje na vaber
Prostě chtějí lidem vymývat mozky svou lživou ideologií (nejlépe od mateřské školky, protože každý člověk se zdravým rozumem musí to, co hlásají, odmítnout). Bude třeba napřít všechny síly k tomu, aby byli piráti demaskováni jako kryptoekologická strana a skončili se stejnými volebními výsledky jako zelení.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.10.2020 10:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Piráti nejsou ekologickou stranou, ani kryptoekologickou.
V tomto směru platí nepřímá úměra mezi jejich perfektní IT vizí státu a jejich hledáním postojů k životnímu prostředí.
Paní Balcarová je jistě milá dáma, ale v oblasti ŽP zcela bezbranná a tápající.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.10.2020 15:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je to s ní i s Piráty mnohem horší, než by se na první pohled zdálo. Jejich návrhy typu: dopručujeme vládě, aby se pandemií zabývali nejlepší odborníci, je na stejné úrovni, jako doporučení, že po vykonání velké potřeby je vhodné si zadek utřít toaletním papírem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.10.2020 16:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenže v oblasti IT a autorských práv v podstatě nedělají nic. Jen se levičácky až ultralevičácky pletou do politiky pod praporem ekologie.
Odpovědět
va

vaber

1.11.2020 08:08 Reaguje na Jan Šimůnek
byly to naivní představy ,když se dostali do politiky poznávaji jak to chodí a jak politici rozhodují, nebo musí rozhodovat
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist