Jakub Hruška: O světovém dni vody a potřebě Demeliorační správy
22.3.2023
Foto | Tlapáková / VÚMOP
reklama
No tak, že máme zase nakročeno k suchému roku, protože s postupující klimatickou změnou (v ČR se od roku 1961 oteplilo o více než 2 °C) vody velmi rychle ubývá.
Protože roční množství srážek se nemění, znamenají vyšší průměrné teploty vyšší odpar. V krajině prostě zůstává mnohem méně vody než před půlstoletím.
Naši předkové žili v době, kdy byl ve střední Evropě vody spíše nadbytek. Proto už od Rakouska-Uherska probíhaly velké "meliorační", čti odvodňovací, projekty. Napřimovaly se velké řeky, aby se získala jednak půda v nivách velkých řek k zemědělství, a také proto, aby do těchto víceméně kanálů mohly ústit menší meliorace potoků a polí, a aby to všechno pěkně rychle a "kapacitně" odteklo pryč.
První republika toto úsilí zintenzivnila, a socialistická éra ho dovedla ad absurdum. Odvodňovaly se pak i pozemky, které to ani tenkrát vůbec nepotřebovaly.
Napřímeno.
Foto | Archiv Jakuba Hrušky
Jenže čas trhnul oponou, a z doby vodního nadbytku se rychle dostáváme do doby nedostatku. Jen všechna ta odvodnění vesele fungují dál, přestože dnes situaci vlastně zhoršují.
Často se proto mluví, a to bych zdůraznil, že jen mluví a do nových a nových koncepcí neustále zapisuje, o zadržení vody v krajině. To ale vyžaduje mnoho věcí - za prvé změnit komplet legislativu, která je pořád nastavená na to odvodňování - mimo jiné i tím, že všechny meliorované řeky a potoky jsou pečlivě zaneseny v katastru nemovitostí, a jedině formálně správně je to tak, jak je to teď zapsáno.
Dále v myslích mnoha lidí na důležitých místech je ta zmeliorovaná krajina úplně v pořádku.
Pak státní podniky Povodí neustále "uvádějí do původního stavu" potoky, které si dovolily vytyčený jim kanál svévolně opustit. Protože přece v katastru je to jinak! Oni jen "napravují" nesprávný stav.
Foto | Archiv Jakuba Hrušky
Tolikrát vzývané zadržení vody v krajině neznamená, že na těchto meliorovaných tocích vystavíme rybníky. Ty totiž se suchem v krajině moc nepomohou, ve velkém suchu situaci spíš zhoršují odparem z rozsáhlé otevřené hladiny. Bohužel, stavba rybníků (tedy kromě stavby přehrad) bývá to jediné, co dnešní technokraty obvykle napadá.
Nejdůležitější je obnovit přirozené retenční (zadržovací) schopnosti zcela zničených niv okolo všech toků. Důležitá je ta voda, která není na první pohled vidět, protože je v půdě, v mokřadech, a která meandry odtéká pomalu a ještě má čas na vsakování. To ta v meliorovaném kanále vůbec nemá. Vodu potřebujeme zadržet tam, kde napršela, a ne ji trubkami rychle odvést pryč.
Přečtěte si také |
Zbyněk Kulhavý: Drenáže z polí je potřeba vykopat!
Zatímco Rakousko-Uhersko, Československo i ČSSR zakládali Meliorační správy, my bychom konečně měli založit nějakou Demeliorační správu a desetiletí zase měnit krajinu opačným směrem než naši předkové.
Aby tyhle fotky konečně byly minulostí... 34 let po Listopadu 89 už bychom to měli sakra pochopit!
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Česko je dvacet let v EU. Co nám to přineslo v oblasti životního prostředí?
Krajina je plná svěží zeleně. Přesto je podle odborníků riziko šíření požáru extrémní. Jak to?
Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
Další články autora |
Jakub Hruška: Řepka. Jaké jsou její klady a jaké jsou její zápory?
Jakub Hruška: Jaké jsou největší problémy zemědělské krajiny podle mě? A podle vás?
Jakub Hruška: Pěkné dubové listí jako pěkný malérreklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
pp
pavel peregrin
22.3.2023 10:18Již po několikáte vás pane Hruško upozorňuji, abyste se věnoval věcem, kterým rozumíte a nedělal zde ze sebe hlupáka. Lze souhlasit s tím, že se někde skutečně meliorovaly pozemky, které to nepotřebovaly, ale můžete vzít jed na to, že na převážné většině meliorovaných pozemků to bylo žádoucí a je to doposud. Jedná se o pozemky s vysokou hladinou spodní vody, v čase stálou a pokud by se odstranila funkční meliorace, tak tyto pozemky se stanou neobdělavatelnými. Takže asi tak.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.3.2023 10:47 Reaguje na pavel peregrinJiž dne se zvětšují polní rozlivy degradací odvodnění. Svědčí to bahňákům, no sklizni ne. V 50-70 letech pršelo pořád, nebylo kdy si vzít dovolenou ani kdy sklízet. Odvodňovalo se, není se co divit.. Pak se v 80. postavily mnohé závlahové nádrže a systémy potrubí. Ale ty se zničily kovkopy ihned po roce 90 jako první. To by se teď ale setsakra hodilo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.3.2023 10:53 Reaguje na Slavomil VinklerDemeliorační správa v reálu. Utvořil se velký polní rozliv u Blučiny. Majitelé ho nechali developerovi na stavební místo. Zavezeno hlušinou a postaveny haly. A staví se další(ještě nejsou na snímku. https://mapy.cz/letecka?source=muni&id=5745&ds=1&x=16.6642166&y=49.0592064&z=17
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.3.2023 09:08 Reaguje na Slavomil VinklerJednoduchým způsobem, jak změnit zařazení budoucího
stavebního pozemku z pole na ostatní půdu je její
znehodnocení. To lze různými způsoby včetně toho
zamokření a pak už lze prosadit projekt jeho
přeměny na stavební s úlitbou pro životní prostředí ve formě prohlubně na dešťovou vodu a vodu, kterou
neodvádí kdysi funkční drenáže. Při stavbě odtěžili
ornici i půdu z prohlubně a povrch navýšili o násep z důlní haldoviny zakryté tenkou vrstvou ornice.
Objekt tak vyčnívá nad povrchem záplavové oblasti
a ubírá na kubatuře rozlivu řeky. Nejde o nějaký
malý objekt, ale o jedny z největších skladů v ČR.
Odpovědět
stavebního pozemku z pole na ostatní půdu je její
znehodnocení. To lze různými způsoby včetně toho
zamokření a pak už lze prosadit projekt jeho
přeměny na stavební s úlitbou pro životní prostředí ve formě prohlubně na dešťovou vodu a vodu, kterou
neodvádí kdysi funkční drenáže. Při stavbě odtěžili
ornici i půdu z prohlubně a povrch navýšili o násep z důlní haldoviny zakryté tenkou vrstvou ornice.
Objekt tak vyčnívá nad povrchem záplavové oblasti
a ubírá na kubatuře rozlivu řeky. Nejde o nějaký
malý objekt, ale o jedny z největších skladů v ČR.
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.3.2023 11:25 Reaguje na Slavomil Vinklerkdyž se přirozené děje v přírodě změní, je potřeba změnit i zvyk. Je blbé, že právě ti, co hospodaří s půdou na to neslyší a jen de diví a natahuje ruce.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.3.2023 12:50 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNejde o zvyk. Každý kousek někoho je a jako stavební místo má hodnotu 10 - 500 milionů Kč za hektar.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
22.3.2023 15:13 Reaguje na pavel peregrinDo " sametu ", byla i každé vesnici požární nádrž/" kachňák " a mnohdy ne jeden, lidé trošku věděli, kde jsou záplavové oblasti, kam se voda nejenom při jarním tání rozlévala. Kde to všechno je dnes ?
Kolik m2, spíše ha, možná i km2, jsou dnes střechy velkoskladů, obchodních center + parkovišť u nich, no a voda z nich jde kam ?
Přímo do kanalizací, místo do retenčních nádrží na vsakování, že !
A k tomu zničené lesy Bursíkovým kůrovcem, téměř po celé ČR.
Odpovědět
Kolik m2, spíše ha, možná i km2, jsou dnes střechy velkoskladů, obchodních center + parkovišť u nich, no a voda z nich jde kam ?
Přímo do kanalizací, místo do retenčních nádrží na vsakování, že !
A k tomu zničené lesy Bursíkovým kůrovcem, téměř po celé ČR.
MM
Milan Milan
6.5.2023 09:21 Reaguje na pavel peregrinNěkteré meliorace měly smysl a mají jej dodnes. Např. i moje pole v mírném svahu je zmeliorované a kdyby nebylo, tak už je snad sesuto. Jen v letošním roce z výtoku dren trubky teče proudek spodní vody několik týdnu. Znamená to, že spodní vody je přebytek a nebere další (nakonec i blízká studna měla v dubnu hladinu o cca 5 m vyšší).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.3.2023 10:42Pokud někdo neví že meliorace je komplexní termín a nejedná se jen o odvodnění, ale i naopak, tak to je těžký, je to těžký, je to těžký.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.3.2023 11:01Ano, už za Františka Josefa řečeného Procházka se začali starat o rozvoj rybníků. Výsledek ale nula, narazili na majitele nemovitostí tj. katastr.
A jak si pane Hruško představujete sebrat majitelům půdu a postavit tam bažiny, když každý kousek někoho je a jako stavební místo má hodnotu 10 -500 milionů Kč za hektar? To jde jen vykoupit státem, nebo znárodnit.
Odpovědět
A jak si pane Hruško představujete sebrat majitelům půdu a postavit tam bažiny, když každý kousek někoho je a jako stavební místo má hodnotu 10 -500 milionů Kč za hektar? To jde jen vykoupit státem, nebo znárodnit.
JŠ
Jan Škrdla
22.3.2023 15:20 Reaguje na Slavomil VinklerMalá část zemědělské půdy patří obcím nebo státu.
Co se týká stavební půdy, existuje něco jako územní plán. Každý soudný vlastník může jen těžko očekávat, že svůj zemědělský pozemek prodá jako stavební. Snad výjimkou pozemků určených územním plánem jako stavební, popř. těch v blízkosti obce (kde vlastník kalkuluje se změnou ÚP) nebo těch v koridorech navrhovaných staveb.
Na závěr - neujela vám v té ceně náhodou jedna nula - 50 tis za metr čtvereční, není to trochu moc?
Odpovědět
Co se týká stavební půdy, existuje něco jako územní plán. Každý soudný vlastník může jen těžko očekávat, že svůj zemědělský pozemek prodá jako stavební. Snad výjimkou pozemků určených územním plánem jako stavební, popř. těch v blízkosti obce (kde vlastník kalkuluje se změnou ÚP) nebo těch v koridorech navrhovaných staveb.
Na závěr - neujela vám v té ceně náhodou jedna nula - 50 tis za metr čtvereční, není to trochu moc?
SV
Slavomil Vinkler
22.3.2023 17:40 Reaguje na Jan ŠkrdlaJak kde v Praze někde i za 50 tisíc.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
22.3.2023 17:54 Reaguje na Slavomil VinklerPokud vím, tak se bavíme o zemědělské půdě potenciálně využitelné jako stavební pozemky, ne o stavebních pozemcích v centru Prahy nebo Brna.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.3.2023 19:15 Reaguje na Jan ŠkrdlaNo to je různé, voda je potřeba všude a všude je pozemek někoho a ten jej chce dobře zpeněžit. I v Praze - podívejte se na sousední článek Lucie Kubesa: Klimatický plán 2030 naráží v praxi na mantinely
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
22.3.2023 19:45 Reaguje na Slavomil VinklerPokud vím, tak článek řeší primárně zemědělskou krajinu.
Navíc pokud se nejedná o zastavitelný pozemek, pozemek v blízkosti obce nebo dálnice, popř. v koridoru navrhované dopravní stavby, tak od něj majitel těžko může chtít peníze, jako za stav. pozemky. Resp. chtít může, ale těžko je dostane.
Cena kterou svou půdu prodat, se pak pohybuje v řádu desítek Kč.
Odpovědět
Navíc pokud se nejedná o zastavitelný pozemek, pozemek v blízkosti obce nebo dálnice, popř. v koridoru navrhované dopravní stavby, tak od něj majitel těžko může chtít peníze, jako za stav. pozemky. Resp. chtít může, ale těžko je dostane.
Cena kterou svou půdu prodat, se pak pohybuje v řádu desítek Kč.
SV
Slavomil Vinkler
23.3.2023 12:11 Reaguje na Jan ŠkrdlaAle jděte. To myslíte vážně? Co si chcete dokázat?
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
23.3.2023 12:40 Reaguje na Slavomil VinklerDochází argumenty, tak to jste se na moc nezmohl.
Abych se přiznal, tak to samé říkám u některých vašich příspěvků.
Když to shrnu, tržní cena zemědělské půdy se pohybuje v řádu desítek Kč za m2, to je fakt.
Cena té, kterou lze dle ÚP přeměnit na stavební, nebo se do dá do budoucna očekávat se pak pohybuje většinou od 1- 5 tis. Kč.
Míchat do toho developersky lukrativní pozemky v centru měst je trochu mimo mísu.
Odpovědět
Abych se přiznal, tak to samé říkám u některých vašich příspěvků.
Když to shrnu, tržní cena zemědělské půdy se pohybuje v řádu desítek Kč za m2, to je fakt.
Cena té, kterou lze dle ÚP přeměnit na stavební, nebo se do dá do budoucna očekávat se pak pohybuje většinou od 1- 5 tis. Kč.
Míchat do toho developersky lukrativní pozemky v centru měst je trochu mimo mísu.
SV
Slavomil Vinkler
22.3.2023 13:35A ta úvodní fotografie je taky pěkná demagogie. Vzbuzuje dojem, že odvodňovací potrubí odsává vodu a jeho zrušením či ucpáním by se něco změnilo.
Jde ale o efekt narušení profilu při výstavbě a tento jev je využíván v letecké archeologii. Ve skutečnosti narušení je viditelné i po desítkách tisíc let ať jde o hradiště nebo římský pochodový tábor. A to žádné meliorace nejsou.
Odpovědět
Jde ale o efekt narušení profilu při výstavbě a tento jev je využíván v letecké archeologii. Ve skutečnosti narušení je viditelné i po desítkách tisíc let ať jde o hradiště nebo římský pochodový tábor. A to žádné meliorace nejsou.
JS
Jiří Svoboda
22.3.2023 20:16 Reaguje na Slavomil VinklerChápu to tedy správně tak, že v místě drenéže je půda méně zdusaná, lépe propustí vodu do hloubky a tudíž na povrchu dříve oschne?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.3.2023 10:48 Reaguje na Jiří SvobodaNevím, to bych netvrdil. Ale každé pohnutí či převrácení půdy je za určitých podmínek na vegetaci patrné. Je zelenější nebo méně zelenější než okolí. Využívá to letecká archeologie.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.3.2023 14:44 Reaguje na Slavomil VinklerNo ale když to pole 50x zoráte, tak ornici zhomogenizujete. To vypadá na hloubkový efekt. V místech drenáží je zjevně sušší půda - méně zeleno.
V horní části snímku jsou ale drenáže ve čtvercovém rastru. Toť divné. Že by dva drenážní systémy nad sebou?
Odpovědět
V horní části snímku jsou ale drenáže ve čtvercovém rastru. Toť divné. Že by dva drenážní systémy nad sebou?
JL
Jaromír Lukavský
22.3.2023 14:41No kdesi jsem četl, že velký strom dokáže za den v létě odpařit 2 m3 vody. Kdyby zabíral plochu 20 m2..., tak pochybuji, že volná hladina vody by to dokázala. Takže ty rybníky možná opravdu vodu spoří, kdyby na stejné ploše rostl les tak by asi odpařil víc. Takže Karel IV se mýlil, když podporoval stavbu rybníku "aby se voda odpařovala a víc pršelo". No a ještě k těm melioracím. Když JZD potřebovalo peníze tak si nechali zmeliorovat pár hektarů polí, i když to zrovna nebylo třeba, stát jim totiž dával finanční kompenzaci za "ušlý zisk" na ten rok. A meliorátoři je utěšoval, že za pár let se to stejně zanese... J.L. end
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.3.2023 15:20Jsem přesvědčen, že pokud klesne úroveň zemní vody pod výšku meliorace, ta se automaticky odstaví. Takový pozemenk má, myslím, vláhy tak akorát.
Ale možná se mýlím. Možná voda přece jen teče do kopce v touze dostat se do drenáže.
Odpovědět
Ale možná se mýlím. Možná voda přece jen teče do kopce v touze dostat se do drenáže.
pp
pavel peregrin
23.3.2023 06:46 Reaguje na Jiří SvobodaBlahopřeji! Konečně jeden, který chápe funkci meliorace.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.3.2023 16:15Les nezadržuje nejlépe vodu, nýbrž ji vypařuje. Jehličnatý asi 700mm/rok, listnatý asi 500mm/rok. Opad jehličnatý je vodovzdorný a podzol je bez humusu, opad listnatý je o něco lepší.
Nejlépe vodu zadržuje, světe div se, step. (pokud pominu rašeliniště). Tráva vodu málo vypařuje, brání odtoku a dobře vsakuje, půda na stepi je černozem s vysokým obsahem humusu. Les taky nezadržuje CO2, jen zpomaluje. To step do černozemě jej zabudovává.
Mělo by se tedy podporovat jakékoli množství biomasy do půdy, včetně biouhlí. Chyba jsou biolynky, biomasové elektrárny atd.
Odpovědět
Nejlépe vodu zadržuje, světe div se, step. (pokud pominu rašeliniště). Tráva vodu málo vypařuje, brání odtoku a dobře vsakuje, půda na stepi je černozem s vysokým obsahem humusu. Les taky nezadržuje CO2, jen zpomaluje. To step do černozemě jej zabudovává.
Mělo by se tedy podporovat jakékoli množství biomasy do půdy, včetně biouhlí. Chyba jsou biolynky, biomasové elektrárny atd.
SV
Slavomil Vinkler
22.3.2023 16:18 Reaguje na Slavomil Vinkler700mm/rok a m2, 500 mm/rok a m2
Odpovědět
Pe
Petr
25.3.2023 22:14 Reaguje na Slavomil Vinkler"půda na stepi je černozem"
Třeba vám tahle vaše slova pomohou si uvědomit, že když je u nás černozem jen na pár místech, tak že tedy i step a lesostep byly jen na těch pár místech - a ne všude, jak se stále tvrdohlavě domníváte, a že vaše snaha je všude "obnovovat" je jen velký omyl.
Odpovědět
Třeba vám tahle vaše slova pomohou si uvědomit, že když je u nás černozem jen na pár místech, tak že tedy i step a lesostep byly jen na těch pár místech - a ne všude, jak se stále tvrdohlavě domníváte, a že vaše snaha je všude "obnovovat" je jen velký omyl.
BM
Břetislav Machaček
23.3.2023 08:55Všechny ty utopické vize o obnovení mezí, mokřadů atd. narážejí hlavně na vlastnická práva statisíců vlastníků. Oni se dědici často nejsou schopni domluvit ani na osobě pachtýře a pan Hruška jim chce diktovat k čemu bude jejich půda sloužit? Neusnul náhodou v minulém režimu, kdy se stavělo napříč parcelami a tak jsou i nádrže rozděleny v katastru na nudličky?
Povolí vlastníci přeměnu drahé úrodné půdy na nevýnosný mokřad s nulovou
hodnotou? Pan Hruška asi nic takového nevlastní a tak je mu to jedno. To
by muselo dojít k výkupům a leckde i k vyvlastnění ve veřejném zájmu. Je
ale veřejným zájmem úrodnou půdu proměnit na mokřad? Není to pouze
zájem úzké skupiny horujících za mokřady a polovysychající tůně? Mnohá
pole se už ale i nyní stávají díky ekologistickým projektům mokřady a
nebo alespoň nepropustnými půdami. Ekoenergetici prosadili biopaliva
a biomasu pro energetiku. Bezorební hospodaření a omezení chovu zvířat
(prdí metan) udělalo z půdy udusané mlato jako ve stodole, na které
stojí týdny kaluže vody. Za sucha taková půda praská a vysychá přes praskliny do hloubky. Ví ekologisté, co dělají jejich různé zájmové
skupiny a co zase škodí zájmům skupin jiných? V mém okolí se velmi
úrodná rovinatá pole bez drenáží neobejdou a bohužel už dožívají.
Na polích se objíždějí kaluže, které ale za sucha vysychají(nejsou
to mokřady, ale pouze kaluže), protože ta voda nezasakuje a ani ji
není jak odvádět. Kvůli kalužím je pak dobrý kdejaký sušší okraj
a tak se vyklučí keře a přiorá kus meze. No a pak přijdou ještě
ke slovu ekoteroristé, co jim drenáže ucpou slámou a myslí si, že
mohou svévolně zasahovat do cizího majetku. Není to nakonec návod,
jak bez shody a povolení vlastníku jejich majetek znehodnotit podle
představ různých pánů Hrušků atd.?
Odpovědět
Povolí vlastníci přeměnu drahé úrodné půdy na nevýnosný mokřad s nulovou
hodnotou? Pan Hruška asi nic takového nevlastní a tak je mu to jedno. To
by muselo dojít k výkupům a leckde i k vyvlastnění ve veřejném zájmu. Je
ale veřejným zájmem úrodnou půdu proměnit na mokřad? Není to pouze
zájem úzké skupiny horujících za mokřady a polovysychající tůně? Mnohá
pole se už ale i nyní stávají díky ekologistickým projektům mokřady a
nebo alespoň nepropustnými půdami. Ekoenergetici prosadili biopaliva
a biomasu pro energetiku. Bezorební hospodaření a omezení chovu zvířat
(prdí metan) udělalo z půdy udusané mlato jako ve stodole, na které
stojí týdny kaluže vody. Za sucha taková půda praská a vysychá přes praskliny do hloubky. Ví ekologisté, co dělají jejich různé zájmové
skupiny a co zase škodí zájmům skupin jiných? V mém okolí se velmi
úrodná rovinatá pole bez drenáží neobejdou a bohužel už dožívají.
Na polích se objíždějí kaluže, které ale za sucha vysychají(nejsou
to mokřady, ale pouze kaluže), protože ta voda nezasakuje a ani ji
není jak odvádět. Kvůli kalužím je pak dobrý kdejaký sušší okraj
a tak se vyklučí keře a přiorá kus meze. No a pak přijdou ještě
ke slovu ekoteroristé, co jim drenáže ucpou slámou a myslí si, že
mohou svévolně zasahovat do cizího majetku. Není to nakonec návod,
jak bez shody a povolení vlastníku jejich majetek znehodnotit podle
představ různých pánů Hrušků atd.?
Jakub Graňák
23.3.2023 18:37 Reaguje na Břetislav MachačekSkutečně k popukání jak tady obhajujete "vlastnická práva statisíců vlastníků" a zároveň by jste chtěl jiné "statisíce vlastníků" navždy o jejich majetek připravit jeho zaplavením.
Udusané mlato z těch vašich úrodných polí, které dožívají, udělalo intenzivní hospodaření, nikoli ekologisti a ekoteroristi, jenom způsob hospodaření.
Odpovědět
Udusané mlato z těch vašich úrodných polí, které dožívají, udělalo intenzivní hospodaření, nikoli ekologisti a ekoteroristi, jenom způsob hospodaření.
BM
Břetislav Machaček
23.3.2023 19:28 Reaguje na Jakub GraňákTřicet let je zemědělství soukromé a je to stále horší a
horší. Vlastníky zajímá výše pachtu a pachtýře zisk z cizí
půdy bez péče, jakou věnují své vlastní půdě. Je lépe, když
majitel nemající ani šajn o hospodaření , tu půdu prodá
někomu, kdo se o ni bude SKUTEČNĚ starat a ne ji pouze
drancovat. Dosavadní praxe držby půdy nezemědělci NIKDY
neumožní komplexní hospodaření v krajině a dokud se to
nezmění, tak se nezmění vůbec nic. Intenzivní hospodaření
je výsledkem ekonomických podmínek, protože v nich obstojí
pouze velcí hospodáři, s efektivním hospodařením a s těmi
moderními stroji. Pokud si někdo stále namlouvá, že lze
takovým podnikům konkurovat malými stroji na malých
výměrách, tak mu doporučuji "dovolenou" v Bohnicích, neboť
plácá blbiny. Ekologisté patří mezi tyto "dovolenkáře"
a měli by tam jít taky. Mají pazoury v biopalivech, v
biomase pro energetiku, v omezování chovu zvířat(prdí)
a kecají zemědělcům do způsobu orby a zpracování půdy.
Vy umíte zpracovat půdu bez techniky a hnojit ji bez
hnoje jinak, než průmyslovými hnojivy? Poraďte všem,
jak neudusat půdu, které schází rostlinné zbytky a
tudíž potrava pro půdní mikroorganizmy a hmyz? Budete
pole orat koňmi? Budete ho hnojit pouze hnojem jednou za
deset let, protože se už chová zlomek původního množství
zvířat? Radu nemáte a žvatláte a žvatláte.
Odpovědět
horší. Vlastníky zajímá výše pachtu a pachtýře zisk z cizí
půdy bez péče, jakou věnují své vlastní půdě. Je lépe, když
majitel nemající ani šajn o hospodaření , tu půdu prodá
někomu, kdo se o ni bude SKUTEČNĚ starat a ne ji pouze
drancovat. Dosavadní praxe držby půdy nezemědělci NIKDY
neumožní komplexní hospodaření v krajině a dokud se to
nezmění, tak se nezmění vůbec nic. Intenzivní hospodaření
je výsledkem ekonomických podmínek, protože v nich obstojí
pouze velcí hospodáři, s efektivním hospodařením a s těmi
moderními stroji. Pokud si někdo stále namlouvá, že lze
takovým podnikům konkurovat malými stroji na malých
výměrách, tak mu doporučuji "dovolenou" v Bohnicích, neboť
plácá blbiny. Ekologisté patří mezi tyto "dovolenkáře"
a měli by tam jít taky. Mají pazoury v biopalivech, v
biomase pro energetiku, v omezování chovu zvířat(prdí)
a kecají zemědělcům do způsobu orby a zpracování půdy.
Vy umíte zpracovat půdu bez techniky a hnojit ji bez
hnoje jinak, než průmyslovými hnojivy? Poraďte všem,
jak neudusat půdu, které schází rostlinné zbytky a
tudíž potrava pro půdní mikroorganizmy a hmyz? Budete
pole orat koňmi? Budete ho hnojit pouze hnojem jednou za
deset let, protože se už chová zlomek původního množství
zvířat? Radu nemáte a žvatláte a žvatláte.
SV
Slavomil Vinkler
24.3.2023 09:49 Reaguje na Břetislav MachačekProdejme půdu němcům a holanďanům, ti se o půdu budou strat jako o oko v hlavě.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.3.2023 12:16 Reaguje na Břetislav MachačekJakpak k tomu došlo, že vlastníci nemají vztah k vlastní půdě? Co se v historii stalo, že k tomu došlo, když v okolních zemích tomu tak není? Apropos, proč zemědělské subjekty po revoluci tyto pozemky neskoupily, když byly tak skvěle efektivní a konkurenceschopné?
Ta vaše vzývaná efektivita je v přímém rozporu s biodiverzitou, takže pokud tady žehráte na klesající biodiverzitu tak se musíte smířit se snížením efektivity, aby tomu bylo jinak. Připomínáte mi malé děcko, které si myslí že bude mít všecko a pro to všecko se nemíní ničeho vzdát (což je vskutku silně zakořeněný zlozvyk valné většiny měšťáků).
Největšími ekologisty jsou největší zemědělské subjekty, poněvadž jsou to právě ony, kdo si lobbyngem udržují zisky z agroenergetiky, nemíní se tohoto jednoduchého zdroje příjmu vzdát a udržují tuhle slepou cestu při životě.
Stavy skotu jsou na polovině stavů z roku 1989 tak tady nemystifikujte nějakými zlomky. O tom, jak se s nedostatkem organické složky vypořádat jsem tu psal už mnohokrát a to dokonce i v dobách, kdy vy jste začal svým žvatláním pod každým článkem zanášet balastem zdejší diskuse. Jenže ve vašem případě je to jako házení hrachu na zeď. V zemědělství a kolem zemědělství se motám celý život, tudíž hovořím z letité praxe, narozdíl od různých žvatlalů bez špetky praktických, či teoretických vědomostí.
Odpovědět
Ta vaše vzývaná efektivita je v přímém rozporu s biodiverzitou, takže pokud tady žehráte na klesající biodiverzitu tak se musíte smířit se snížením efektivity, aby tomu bylo jinak. Připomínáte mi malé děcko, které si myslí že bude mít všecko a pro to všecko se nemíní ničeho vzdát (což je vskutku silně zakořeněný zlozvyk valné většiny měšťáků).
Největšími ekologisty jsou největší zemědělské subjekty, poněvadž jsou to právě ony, kdo si lobbyngem udržují zisky z agroenergetiky, nemíní se tohoto jednoduchého zdroje příjmu vzdát a udržují tuhle slepou cestu při životě.
Stavy skotu jsou na polovině stavů z roku 1989 tak tady nemystifikujte nějakými zlomky. O tom, jak se s nedostatkem organické složky vypořádat jsem tu psal už mnohokrát a to dokonce i v dobách, kdy vy jste začal svým žvatláním pod každým článkem zanášet balastem zdejší diskuse. Jenže ve vašem případě je to jako házení hrachu na zeď. V zemědělství a kolem zemědělství se motám celý život, tudíž hovořím z letité praxe, narozdíl od různých žvatlalů bez špetky praktických, či teoretických vědomostí.
pp
pavel peregrin
24.3.2023 13:15 Reaguje na Jakub GraňákNo, džina agroenergetiky ale nevypustily velké podniky, takže bych to spíš formuloval tak, že pokud je již džin na světě a "osvědčil" se, tak se mu do té lahve nazpět nechce. To je právě problém celé současné EU- řídí to matláci bez špetky praxe, ale ideologicky nabití ke zblití.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.3.2023 13:48 Reaguje na pavel peregrinAle šlo by to... jen není vůle. Chybu může udělat každý, jsme jenom lidi, ale skutečná škodlivost tkví v setrvávání v tom bludu
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
24.3.2023 22:04 Reaguje na Jakub GraňákNaprosto souhlasím. Moc dobře napsáno!
Odpovědět
pp
pavel peregrin
25.3.2023 16:55 Reaguje na Jakub GraňákAno, je načase, aby EU začali řídit lidé, kteří to mají v hlavě v pořádku a ne parta drzých nýmandů.
Odpovědět
Jakub Graňák
25.3.2023 19:08 Reaguje na pavel peregrinJenže když se podíváte z čeho je na výběr, tak tam jsou v podstatě jenom "hujeři", nebo "obrazoborci", nic mezi tím - v takovém rozložení se těžko hledají kompromisy. Podobně jako u nás parlamentu - dyť to stádo se není schopné shodnout na ničem... o nějaké racionální vládě nad "věcmi veřejnými" si můžeme jak u nás tak v EU nechat zdát - je to jenom šoubyznys
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.3.2023 06:59 Reaguje na Jakub GraňákAle mě osobně uráží, když mi takoví zoufalci budou nařizovat, co mám a co nemám dělat a nejhorší je, že tohle stádo "řídí" stát! Ale co s tím? Volby nic neřeší, jak se mnozí domnívají, ty jen vymění jedny chrochtaly za druhé a jede se dál.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.3.2023 17:23 Reaguje na pavel peregrinPolitici jsou obrazem společnosti a ruku na srdce, když se rozhlídnete kolem sebe, co vidíte? Dokud bude mottem společnosti chléb a hry - bezduchý konzum, tak se nic nezmění.
Považte všechno to kňučení kolem ceny potravin a změnil se nějak přístup? Já jsem si teda nevšiml a myslím si, že jsou všechny ty řeči o bídě a chudobě nesmysl, ti lidi nekňučí protože by mřeli hladem, ale proto, že nebude letecká dovolená v tropech, apropos cestovní kanceláře hlásily vyprodané kapacity někdy v půlce února.
Odpovědět
Považte všechno to kňučení kolem ceny potravin a změnil se nějak přístup? Já jsem si teda nevšiml a myslím si, že jsou všechny ty řeči o bídě a chudobě nesmysl, ti lidi nekňučí protože by mřeli hladem, ale proto, že nebude letecká dovolená v tropech, apropos cestovní kanceláře hlásily vyprodané kapacity někdy v půlce února.
pp
JO
Jarka O.
23.3.2023 12:38Pozor na státní vlastní zdroje vody, jinak to dopadne jako s ukradenou elektrikou. Zde z projevu na konferenci OSN o vodě. Ministryně zahraničí SRN Baerbocková: "Voda není jen život, voda je bezpečnost. V mnoha částech světa války ohrožují přístup k vzácným zdrojům. Klimatická krize to každým dnem zhoršuje. Proto je tak důležité vodu spravedlivě rozdělovat, dokonce i přes státní hranice. Německo chce přispět svými odbornými znalostmi. .." No, v Africe smí nezištně pomáhat.
Jinak, myslím, že rybníky jsou estetické,ale problém nedostatku vody kontrola vody vlastním státem, ne soukromníky nebo cizími vlastníky.
Odpovědět
Jinak, myslím, že rybníky jsou estetické,ale problém nedostatku vody kontrola vody vlastním státem, ne soukromníky nebo cizími vlastníky.
JO
SV
Slavomil Vinkler
24.3.2023 09:50 Reaguje na Jarka O.Voda ve vaší studni není vaše, ale státu!!!
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.3.2023 11:31 Reaguje na Slavomil VinklerNekula straší, že ve studních nebude voda ... to se nedá komentovat, ale on má asi křištálovou kouli. Tak jako zásobárny vody zbývají úzké hluboké přehradní nádrže na horních tocích v lesích.
Odpovědět
SV
JO
SV
Slavomil Vinkler
24.3.2023 17:14 Reaguje na Jarka O.No přece většina vodáren a kanalizací je prodaná v cizích rukou - Vaeolia...
Odpovědět