Miroslav Patrik: Stromy prohrávají
Česká společnost tudíž bude muset zásadně přehodnotit svůj dosavadní technický a společenský vývoj, což nepůjde bez změny zažitých návyků. I proto je chvályhodné, že se dnes objevují například snahy o větší výsadbu stromů, které zvláště ve městech náš život prokazatelně zlepšují.
Podle odborných výpočtů strom během padesáti let svého života poskytne takzvané ekoslužby v hodnotě kolem sedmi milionů korun - jde například o produkci kyslíku, pohlcování oxidu uhličitého, zadržování vody v půdě, zvyšování vlhkosti vzduchu, snižování teploty, zachytávání prachu, snižování intenzity hluku nebo poskytování útočiště a ochrany rostlinám a živočichům.
Kromě vysazování nových dřevin ve městech je potřeba také vyšší náhradní výsadba za ty vykácené a lepší ochrana stávajících starších stromů. Možná se to zdá samozřejmé - přesto například letos v červnu vznikl v Praze 2 spor o kácení dvou více než šedesátiletých zdravých javorů, s jejichž další existencí nepočítalo nové sportoviště. Jednak prý mohou být životu nebezpečné, jednak se lidé mohou ze stromů těšit o kousek dál v Riegrových sadech.
Místní radnice navíc tvrdí, že za poslední čtyři roky vysadila více než pět set padesát stromů. Jestli se ale tyto stromy dožijí aspoň šedesáti let, než je někdo s nějakým bohulibým důvodem vykácí, je ve hvězdách. V tomto případě nad životem javorů zvítězil antropocentrismus a fachidiotismus.
Ještě bizarnější případ se týká Brna. Zde bylo v říjnu 2007 na ploše dnešního odstavného železničního nádraží vykáceno téměř čtyři sta osmdesát dřevin, ale k přiměřené náhradní výsadbě nedošlo ani po dvanácti letech. Děti Země jako účastníci řízení od počátku žádají, aby se vysadilo třikrát více nových dřevin, což ÚMČ Brno -jih i Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která v květnu 2010 za zhruba tři miliardy nádraží dostavěla, opakovaně odmítají. V roce 2016 se úředníci rozhodli vysadit o pouhých sedmdesát pět procent více dřevin, než se vykácelo.
Do sporu zasahoval i Krajský soud v Brně, který rozhodnutí brněnského magistrátu o náhradní výsadbě již čtyřikrát zrušil pro porušení zákona. SŽDC vyhrála jeden soudní spor, Děti Země tři, naposledy letos v květnu. Nyní se čeká na další kolo rozhodování.
Přesto je zřejmé, že stromy u nás stále prohrávají, neboť každý se spíše chlubí tím, že nějaký strom nově vysadil, než že by ho zachránil před likvidací. Uložení náhradní výsadby aspoň tří nových stromů za ty vykácené se zdá snadné, jak ale vidíme, často je skoro nemožné takový požadavek prosadit.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Lesy ČR chtějí o polovinu snížit náklady na ochranu mladých lesů před zvěří
Lesy ČR zahájily přeměnu porostů do stáří 140 let v Krušných horách
Jak na úspěšnou rekultivaci v extrémních podmínkách? Dřevinám na výsypkách pomáhá růst hydrogel
Další články autora |
Miroslav Patrik: Potíže státu na Třebíčsku
Miroslav Patrik: Lepší je prý stavět byty, než mít pole
Miroslav Patrik: Od sesuvu na D8 uplynulo deset let a hlavní viník si našel jinou oběťOnline diskuse
Všechny komentáře (12)
Měl jsem možnost několik let po sobě vidět žádosti o vydání povolení ke skácení a oko by nezůstalo suché, jak ty hrozné stromy ztrpčují lidem život.
Žádosti si podávala slušnější část populace, ostatní na to šli pilou a sekerou bez ptaní a z pohledu efektivity jejich jednání bylo účinnější, neboť se nenajde téměř nikdo,kdo by se stromů zastal.
Pro pobavení publika - důvodem ke skácení mělo být i to, že strom na podzim shazuje listí a znečišťuje pozemek, který je nutné potom vyčistit.
Další exot pak požadoval souhlas ke skácení cca 34 vzrostlých bříz na svém pozemku s odůvodněním, že tam chce pro děti postavit dva domy aniž měl v ruce alespoň nějaký papír o územním rozhodnutí a jednalo se pouze o jeho volnou úvahu do budoucna. Povolení nedostal a během jara stromy Někdo vytrávil podle hesla nikdo,nikde,nic.
Obzvláště smutným případem jsou mohutné vzrostlé stromy, 120 a více let,naprosto zdravé , jejichž vina spočívala v tom, že rostly právě tam,kde si někdo postavil nový RD. Přesněji těsně vedle. Po moravsky zavazejí,česky vadí, vrhají stín,padají z nich větve a listí,ráno na nich řvou ptáci. Prostě hrůza.
Shrnuto, volně rostoucí stromy sice zákonné ochrany požívají, ale pouze na papíru. Jejich praktická ochrana je mizerná.
A pokud je náhradní výsadba, ta obvykle končí do ztracena.
Jiří Svoboda
23.7.2019 15:32Této větě prostě nevěřím! Takový strom zachytí asi 1 tunu CO2 a podle toho, co se s ním stane, ji zase vypustí, nebo ne. Ta tuna CO2 má řekněme cenu 1000 Kč. Za co je těch 6 999 000 Kč?
Pokud autor zcela nekriticky vypouští taková tvrzení, dělá mnohem více škody než užitku.
Miroslav Vinkler
23.7.2019 16:09 Reaguje na Jiří SvobodaJak jednoduché.
Jiří Svoboda
23.7.2019 16:16 Reaguje na Miroslav VinklerPokud něčemu věříte, měl byste být schopen si to aspoň řádově ověřit. Jinak se vystavujete nebezpečí drsné manipulace.
Miroslav Vinkler
26.7.2019 09:06 Reaguje na Jiří SvobodaČeské republiky
Seják, J., Dejmal, I. a kol.
http://fzp.ujep.cz/projekty/bvm/bvm_CZ.pdf
Stačí vám to ?
Jiří Svoboda
26.7.2019 12:53 Reaguje na Miroslav VinklerJan Škrdla
28.7.2019 21:10 Reaguje na Jiří SvobodaSolitérní stromy jsou o řád jinde.
Zkuste si zadat třeba lípu o průměru kmene 50 cm.
https://ocenovanidrevin.nature.cz/strom.html
Netvrdím, že to musí být těch 7 mil, ale jedna věc je hodnota stromu, která se v tomto případě pohybuje o řád jinde, a druhá věc služby, které strom poskytne během své existence. Jinak pokud si myslíte, že ekosystémové služby, které jste mimojiné uvedl ve svém prvním příspěvku (23.7.2019 15:32) mají hodnotu 0 (nebo jen 1000 Kč), tak je potom škoda se o tom s vámi bavit.
Jiří Svoboda
31.7.2019 10:16 Reaguje na Jan ŠkrdlaTak kolik je to, když ne 7 milionů Kč?
Uvedl jsem odhad dvou složek ekosystémových služeb. Kolik je podle vás správně pro tyto složky?
Jan Šimůnek
26.7.2019 13:25Jan Škrdla
28.7.2019 21:14 Reaguje na Jan ŠimůnekCo se týká železničních náspů, tak tam je dobré, že aspoň něco roste. Navíc tyto dva druhy, díky své mimořádné výmladné schopnosti, výborně snáší péči ze strany SŽDC (tj. řez na pařez).
