Oldřich Sklenář: Význam energetických úspor v budovách

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | PxHere

Náklady stavebního díla v průběhu jeho životního cyklu.

Zdroj | Kuda, F., Beránková, E., Facility management v technické správě a údržbě budov

Bilance zahraničního obchodu se zbožím ve statistice zahraničního obchodu (kumulace celého roku, údaje v mld. korun, vybrané oddíly klasifikace CPA).

Zdroj | Český statistický úřad

Klíčový význam sektoru budov potvrzují i údaje zmíněné ve Zvláštní zprávě Evropského účetního dvora. Podle nich se budovy v EU podílejí na spotřebě energie z více než 40 procent. Současně se v rámci Evropy jedná o oblast největším potenciálem energetických úspor. Související emise skleníkových plynů se podle stejného zdroje pohybují na úrovni 36 procent. Jinými slovy je sektor budov spojen s produkcí více než třetiny evropských emisí CO2 a dalších plynů přispívajících ke změně klimatu.

Problémem ovšem nejsou pouze skleníkové plyny. Například prachové částice, původem převážně z vytápění domácností tuhými palivy, jsou hlavním důvodem proč v České republice ve spojitosti s tímto typem znečištění každý rok předčasně zemře téměř 7 tisíc lidí.

Spotřeba energie v EU podle odvětví.

Zdroj | Evropský účetní dvůr

Podle studie organizace Šance pro budovy a pražského ČVUT je při rychlé a důkladné renovaci rezidenčních budov možné snížit spotřebu energie nutné k jejich vytápění o jednu pětinu do roku 2030, respektive jednu polovinu do roku 2050. Z pohledu produkce skleníkových plynů lze v progresivním scénáři v kombinaci s rozvojem fotovoltaiky snížit celkové emise v sektoru budov o více než 80 procent.

Úkolem státu je zajistit vhodné podmínky pro využití tohoto potenciálu jak ve formě poradenství pro zájemce o energetické úspory, tak při pomoci s financováním, zejména v případě ohrožených skupin spotřebitelů, kteří nedisponují nezbytným počátečním kapitálem.

Informovanost zájemců o realizaci úsporných opatření by měla zlepšit budovaná síť poradenských center iniciovaná Ministerstvem životního prostředí spolu s dalšími úřady a subjekty včetně Místních akčních skupin. Financování vlastních opatření by zase mohlo být posíleno vyšším využitím výnosů z prodeje emisních povolenek, namísto jejich rozpouštění ve státním rozpočtu jako tomu bylo doposud.

Program Nová zelená úsporám light je zaměřen především na seniory a nízkopříjmové domácnosti.

Zdroj | Ministerstvo životního prostředí

Státní podpora energetických úspor současně přináší zvýšení hrubého domácího produktu. Vyplývá to ze závěrů práce, kterou před časem vypracovali ekonomové Tomáš Lhoták a Miroslav Zámečník, tehdejší člen Národní ekonomické rady vlády. Pokud stát vynaloží milion korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,1 až 3,6 milionu korun. Investice do energetických úspor tak násobně převyšují dopad běžných státních výdajů, které podle dostupných statistik přináší na stejnou investici růst HDP pouze o 600 tisíc korun (tj. 3,5 až 6 krát méně).

Přečtěte si také |

Oldřich Sklenář: Návod jak se zbavit ruského plynu

Stát by rovněž měl jít příkladem při snižování spotřeby budov ve veřejné správě. Podle studie poradenské společnosti Deloitte v tom má stále značné rezervy. Studie mimo jiné upozorňuje na fakt, že stát neplní ani svoje vlastní cíle. Navzdory potenciálu, který úspory představují, je nutné mít na paměti, že jeho naplnění vyžaduje veliké úsilí. Je proto nutné, aby se energetická efektivita budov stala jednou ze státních priorit.