Otakar Pražák: Jak na Soutoku postrašilo místní lidi sedm vědců, jedna vědecká společnost a jeden ministr
26.5.2024
Soutok Moravy a Dyje - pohled na výběžek českého břehu.
Od devadesátých let je snahou ochránců přírody vyhlásit na Soutoku CHKO. Sám jsem dokonce, někdy v r. 1993, přesvědčoval obce a dokonce přednostu Okresního úřadu v Břeclavi aby dali souhlas k rozšíření CHKO Pálava. Všichni starostové dotčených obcí včetně přednosty okresního úřadu souhlasili, kromě Lesů ČR s.p., protože už v té době chtěli ochránci přírody zrušit oboru Soutok, jednu oboru na Pálavě a vyhnat kozy bezoárové, čímž si prakticky uzavřeli cestu ke všem budoucím jednáním.
Přirovnávat Prahu k Soutoku v rámci pokrytí chráněných území a dokonce vyvozovat z tohoto nesmyslu jeden z největších dluhů našeho státu vůči přírodě bych od vědců skutečně neočekával. Zvláště pak proto, že jak sami tvrdí, patří krajina nad soutokem Dyje a Moravy již více jak třicet let k nejbohatším přírodním biotopů ve střední Evropě. To Praha tím asi nebude.</p><p>
V prohlášení vědců je také kromě jiného uvedeno, že vyhlášení CHKO má přinést nezbytnou expertízu. Ptám se jakou, když už sami přišli na to, že příroda na Soutoku je ohrožena motorovými pilami, půdními frézami, hektolitry herbicidů a invazními rostlinami? Ano, lužní krajina je ohrožena a to především nedostatkem vody a probíhajícími klimatickými změnami. A pokud chtějí vědci a zastánci vyhlášení CHKO Soutok dosáhnout souhlasu od místních lidí, ať sestoupí ze svého piedestalu vševědoucích do role pomocníka ve vysvětlování vlastníkům pozemků, že právě na tom jejich se vyskytuje vymírají druh rostliny či živočicha a proto je nutné na něm vyhlásit patřičnou ochranu. Ze zkušenosti vím, že taková práce je dlouhodobá, ale mnohé zemědělce či lesníky se nakonec přesvědčit podaří. To je také smyslem smluvní ochrany, kterou státní byrokracie tvrdošíjně odmítá i přesto, že již téměř deset let je tato možnost platným institutem zákona o ochraně přírody. V tom vidím základ a smysl skutečné ochrany přírody, a je mě líto, že současná ochranářská garnitura v čele s ministrem životního prostředí většinou prosazuje bezohledné byrokratické postupy včetně bezprecedentního porušování zákona o ochraně přírody a krajiny.</p><p>
reklama
Otakar Pražák
Autor byl třicet let předsedou ČSOP ZO Břeclav, deset let pracovníkem Okresního úřadu Břeclav, referátu životního prostředí a osmnáct let OSVČ s živnostenským oprávněním na poradenskou a zprostředkovatelskou činnost v ochraně přírody a životního prostředí.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Čeští vědci pracují na pachových ohradnících, které budou odpuzovat zvěř, ale budou i biodegradabilní
Další články autora |
Otakar Pražák: CHKO Soutok – promarněná šanceOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.5.2024 06:05už tu máte nějakou vydavatelskou činnost vlastních názorů a tak by se dalo říci, že poskytujete o sobě dost informací.
Vaše psaní považuji za bláznivé.
Nevíte co chcete.
Když měl být " Soutok" Národním parkem, tak se vám to nelíbilo a když CHKO, tak se Vám to nelíbí zase.
Odpovědět
Vaše psaní považuji za bláznivé.
Nevíte co chcete.
Když měl být " Soutok" Národním parkem, tak se vám to nelíbilo a když CHKO, tak se Vám to nelíbí zase.
MK
Majka Kletečková
26.5.2024 15:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPanu Pražákovi se sice nelíbí CHKO, ale vyhovuje mu obecně prospěšná společnost Biosférická rezervace Dolní Morava. Tu od jejího vzniku vede bývalý ředitel Lesního závodu Židlochovice a vznikla rok poté, co v roce 2003 schválilo UNESCO biosférickérickou rezervaci Dolní Morava. Hlavní filosofie této o.p.s. je vytvářet zdání ochrany této oblasti a hlavně neomezovat zájmy potencionálních sponzorů, tj. spíše než za ohroženou přírodu bojovat tu za rybáře, tam za lesníky nebo správce obor.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.5.2024 18:12 Reaguje na Majka Kletečkovánějak mě to nepřekvapuje. Několik let jsem pobýval v Brně a tak jsem ty kámošské byznysy kapsiček taky potkal.
Tyhle místní ekonomiky prospěšného podojení se na vzájem je na Jižní Moravě rozšířené více než jinde neb dokáže tímto způsobem profitovat i leckterý neuměl.
je tam taková poptávka po nějakém kšeftu, že se v podstatě vytvořil ekonomický koncept " udělat z prdu kuličku" a někdo je zkrátka více či méně úspěšný.
a pak tu čteme takové " zajímavé" zprávy.
Odpovědět
Tyhle místní ekonomiky prospěšného podojení se na vzájem je na Jižní Moravě rozšířené více než jinde neb dokáže tímto způsobem profitovat i leckterý neuměl.
je tam taková poptávka po nějakém kšeftu, že se v podstatě vytvořil ekonomický koncept " udělat z prdu kuličku" a někdo je zkrátka více či méně úspěšný.
a pak tu čteme takové " zajímavé" zprávy.
JS
Jarek Schindler
28.5.2024 11:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKletečková, Řezáč. Vám snad Biosferická rezervace jako taková vadí?
Když si člověk přečte co je Biosferická rezervace tak by to snad nemělo vadit ani vám . Navíc se to týká přesně takových oblastí jako je Soutok a okolí. Biosférické rezervace UNESCO jsou výjimečnými oblastmi. Tato území jsou reprezentativními ukázkami kulturních a přírodních krajin, v nichž zároveň hrají důležitou roli lidé a jejich aktivity.
Toto přece přesně vystihuje ten Soutok.
Já zapomněl, ono se tam mluví i o jiných aktivitách a lidech než je zelený ekolog či ochranář.
Odpovědět
Když si člověk přečte co je Biosferická rezervace tak by to snad nemělo vadit ani vám . Navíc se to týká přesně takových oblastí jako je Soutok a okolí. Biosférické rezervace UNESCO jsou výjimečnými oblastmi. Tato území jsou reprezentativními ukázkami kulturních a přírodních krajin, v nichž zároveň hrají důležitou roli lidé a jejich aktivity.
Toto přece přesně vystihuje ten Soutok.
Já zapomněl, ono se tam mluví i o jiných aktivitách a lidech než je zelený ekolog či ochranář.
JO
Jarka O.
28.5.2024 17:40 Reaguje na Jarek SchindlerTaké mě překvapuje,že "ekoložce" vadí biosférická rezervace.
Odpovědět
AH
Antonín Hostina
27.5.2024 08:43 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBláznivý je pouze ten, kdo nechápe co chtějí místní občané, kteří v lokalitě žijí po staletí, co potřebuje místní flóra a fauna a co by přineslo jakékoli neopodstatněné a neodůvodněné zvyšování ochrany. Byrokracie a ztráta zdravého selského rozumu. Můj názor.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
27.5.2024 11:08 Reaguje na Antonín Hostinapo tom co jsem si přečetl i od pana Pražáka bych tak naivní nebyl.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
27.5.2024 16:29 Reaguje na Antonín Hostinakdyž bych to nějak uzavřel, tak v té oblasti žijí lidé, kteří by nejraději zobchodovali i patníku u cesty. Myslet si, že panu Pražákovi jde o ochranu přírody je tak něaj mimo a to i podle toho, jak se k tomu vyjádřili někteří z diskuse.
Odpovědět
Pe
MK
Majka Kletečková
26.5.2024 15:15 Reaguje na PepaTen nadpis článku mohla vymyslet redakce ekolistu. Slovo "sedum" tam podle mne nedává smysl.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
26.5.2024 19:51 Reaguje na PepaPokud je slovo " sedum," to jediné, co by se dalo článku vytknout, tak jde o velký argumentační úspěch autora. Stačilo, kdyby napsal 7, a nebylo by co zpochybňovat.🤔
Odpovědět
Karel Zvářal
26.5.2024 20:10 Reaguje na Jiří Wenzl1* Názvoslovná komise by zřejmě nebyla proti, neb ať seven či sedem je čtenářům určitě povědomé. Kvůli libozvučnosti češtiny bych doporučil, když už, tak (Strč prst skrz) sdm (krků). Prostě samohlásky nebrat, s čímž dnešní úsporné esemeskování nemá problém. No ale jak už je v *aprdistánu tradicí, raději desetkrát zdrbat, než jednou pochválit, že. Najdi chybu a znič!
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
26.5.2024 20:21 Reaguje na Karel ZvářalJe evidentní, že se autor snažil zdůraznit, jak bylo těch vědců zoufale málo. Obávám se, že jak z hlediska argumentačně-faktografického tak i onoho lingvistického by se situace nezměnila, kdyby vědců bylo 8.🤔
Odpovědět
Karel Zvářal
26.5.2024 21:02 Reaguje na Jiří WenzlJá někdy schválně udělám podobnou chybu/překlep jako návnadu pro zpestření (hold, nemluvně, kovit) a vím, kdo nejpravděpodobněji zareaguje. Asi by i stálo zato natočit film o této významné události (Kterak sedm statečných vybojovalo Soutok). Doufám, že Nedej se po tom skočí.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
26.5.2024 22:28 Reaguje na Karel ZvářalPřiznám se, pane kolego, že taky někdy nahodím takovou návnadu. Je to taková sonda do znalosti diskutované problematiky. Ten kdo o ní nic neví, tak na ni skočí, i když se vlastně jedná o 💩😜.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
26.5.2024 08:04Pan Pražák je sice bývalý ekologista, ale pravda je, že státní ochrana přírody, stejně jako AOPK, škodí. Zrovna Soutok je názorný příklad, kde je nutné pokračovat v dosavadní péči včetně umělého zaplavování, a je nutné všemi prostředky zabránit ekologizaci - bezzásahovost.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
26.5.2024 15:13 Reaguje na Michal Ukropec„... je nutné pokračovat v dosavadní péči ...“
Nikoliv. Ta péče na řadě míst budoucí CHKO by měla být podstatně šetrnější, s větší ohleduplností k přírodě i za cenu menších ekonomických zisků.
Počítá se především se šetrnějším hospodařením, nikoliv s bezzásahovostí. (Proto má být oblast spravována jako CHKO a ne jako NP.)
Odpovědět
Nikoliv. Ta péče na řadě míst budoucí CHKO by měla být podstatně šetrnější, s větší ohleduplností k přírodě i za cenu menších ekonomických zisků.
Počítá se především se šetrnějším hospodařením, nikoliv s bezzásahovostí. (Proto má být oblast spravována jako CHKO a ne jako NP.)
MU
Michal Ukropec
26.5.2024 19:27 Reaguje na Majka KletečkováKéž by. Vy představujete ten optimistický pohled na ochranu přírody. Já ten pesimistický.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2024 07:35 Reaguje na Michal UkropecMusím přiznat, že zrušení kozy bezoárové na Pálavě pokládám taky za chybu jak pro biodiverzitu, tak v morální podpoře ochrany. Ovšem to neomlouvá nešetrný přístup na soutoku.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
28.5.2024 05:43 Reaguje na Slavomil VinklerNa Soutoku uvidíme co uvidíme. A co se týče Pálavy? Boryt a keře se nemusí spásat. Jde to i vytrhávat a sekat křovinořezem. Ať si ekologisti udělají brigádu.
Odpovědět
DA
DAG
27.5.2024 07:56 Reaguje na Majka KletečkováZde je vidět, že spousta lidí neví jak to tam opravdu vypadá.
Soutok mají ve správě LČR. Z toho popudu, že je to státní, tak už nyní pracují lesníci na mnoha úsecích dle podkladů ochránců přírody. Kupodivu ochránci přírody docela často mění názor, takže dřív byla mantra nekácet a teď je mantra mít lesy co nejvíce světlé a kácet hodně. Tudíž jsou na Soutoku pralesy ve kterých se nezasahuje skoro třicet let. Většina Soutoku je nyní obora. Velké množství porostů jsou ochráněny masivními oplocenkami s životností dvacet let. Bezzásahovost je na Soutoku už teď. je tam hodně luk, které se stejně budou muset sekat. Těží se tam ropa, to nevím co s tím chtějí dělat. Prostě Soutok dnech podle mě funguje dobře a všestranně. Samozřejmě neznám všechny detail, ale podle mě by bylo lepším řešením ještě větší koordinace ochrany přírody a LČR, než vyhlašovat NP. Když tam bude NP, tak to celé půjde jiným směrem než dnes a bude to úplně jiná krajina, což podle mě není správná cesta.
Odpovědět
Soutok mají ve správě LČR. Z toho popudu, že je to státní, tak už nyní pracují lesníci na mnoha úsecích dle podkladů ochránců přírody. Kupodivu ochránci přírody docela často mění názor, takže dřív byla mantra nekácet a teď je mantra mít lesy co nejvíce světlé a kácet hodně. Tudíž jsou na Soutoku pralesy ve kterých se nezasahuje skoro třicet let. Většina Soutoku je nyní obora. Velké množství porostů jsou ochráněny masivními oplocenkami s životností dvacet let. Bezzásahovost je na Soutoku už teď. je tam hodně luk, které se stejně budou muset sekat. Těží se tam ropa, to nevím co s tím chtějí dělat. Prostě Soutok dnech podle mě funguje dobře a všestranně. Samozřejmě neznám všechny detail, ale podle mě by bylo lepším řešením ještě větší koordinace ochrany přírody a LČR, než vyhlašovat NP. Když tam bude NP, tak to celé půjde jiným směrem než dnes a bude to úplně jiná krajina, což podle mě není správná cesta.
MK
Majka Kletečková
27.5.2024 14:37 Reaguje na DAGNP kromě vás na Soutoku nikdo neplánuje. Má tam být vyhlášena CHKO.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
28.5.2024 05:46 Reaguje na DAGJe tam obora a zvěř. A zvěř roznáší semena a podporuje tak biodiverzitu. Proto je nutné změnit status, a zvěř zlikvidovat. Jinak ten ekologismus nevybudujeme.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2024 07:17 Reaguje na Michal UkropecDosavadní péče je čistě ekonomická. A o to jde zejména. Pan Pražák je kapitola "ochrany přírody" velmi zajímavá.
Shlédněte Mapy CZ, co se vykácelo za posledních 20 let. Pasečně, údržba frézou, herbicidy. Hanba.
https://mapy.cz/letecka?x=16.9619172&y=48.6588683&z=14
Odpovědět
Shlédněte Mapy CZ, co se vykácelo za posledních 20 let. Pasečně, údržba frézou, herbicidy. Hanba.
https://mapy.cz/letecka?x=16.9619172&y=48.6588683&z=14
Karel Zvářal
27.5.2024 07:32 Reaguje na Slavomil VinklerAno, je třeba si nalít čistého vína a říkat, že to není (původní) "lužní les", ale běžně udržovaný hospodářský les. A i tak, přes všechny výhrady (či snad právě proto?) ten les kypí diverzitou. Na tomto příkladu je vidět, že ne vždy činnost člověka musí být vyloženě destruktivní. To, co jeví jako "neadekvátní zásah", napodobuje jinde adorované požáry či záplavy.
Včera šel dokument u luhu pod Vídní. Bobři kácí topoly, které jim šmakují. Chybí snad někomu bobr na Soutoku? Nezaznamenal jsem. A jsem rád za současný stav, neb pobývat v silně podmáčeném luhu s tisíci komárů není můj šálek čaje.
Odpovědět
Včera šel dokument u luhu pod Vídní. Bobři kácí topoly, které jim šmakují. Chybí snad někomu bobr na Soutoku? Nezaznamenal jsem. A jsem rád za současný stav, neb pobývat v silně podmáčeném luhu s tisíci komárů není můj šálek čaje.
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2024 07:44 Reaguje na Karel ZvářalNebavíme se o běžném hospodářském lese. Je to les sice hospodářský, ale lovecký revír (částečně podobné křivoklátsku) ale na dříve zaplavované ploše a tomu odpovídalo složení, těžba za dřívějších majitelů, i diverzita. V posledních 40 letech zaplavování skončilo, ale usilovně se kácí. Biodiverzita suchem i kácením mizí. Vy to nepozorujete (zatím).
Čo bolo bolo. Načo vojakovi kašńa, že?
Odpovědět
Čo bolo bolo. Načo vojakovi kašńa, že?
Karel Zvářal
27.5.2024 07:51 Reaguje na Slavomil VinklerTěžko vygůglíte stav před 100-200 lety. Aby vznikla dubina, musel odejít měkký luh. Opakuji stále, porovnávejme stav se situací jinde. Ne že bych takové hospodaření zuřivě obhajoval (jako jiní požár-peticí/dopisem), ale každý způsob má své přednosti a nedostatky. Toto představuje "poněkud", tj. silně přehnané, disturbance. Ale les i příroda se s tím umí vypořádat, tak jako s jinými živelnými katastrofami.
Odpovědět
AH
Antonín Hostina
27.5.2024 08:51 Reaguje na Slavomil VinklerVyzdvihujete kroky které určuje stát. Žádný místní lesník neurčuje a nestanoví hospodářské plány. Nebylo by jednodušší sloučit ministerstvo ŽP a zemědělství? Efektivita a úspory by byly okamžité.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
28.5.2024 05:50 Reaguje na Antonín HostinaJoo. Zrušit MŽP a sloučit. Za Brabce bylo MŽP ministerstvem živelné pohromy.
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.5.2024 17:38 Reaguje na Antonín HostinaAno, nebo s MZ, MMR nebo MPO. Minimálně 5 ministerstev vč. senátu může skončit a nikdo to nepozná.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
29.5.2024 05:46 Reaguje na Slavomil VinklerNa Soutoku jsem byl jen 2x. Ale fakt je ten, že je obrovský rozdíl mezi lesákem a státním ekologistou. Nebe a dudy.
Odpovědět
JD
MU
Michal Ukropec
28.5.2024 05:52 Reaguje na J DNejsou. Ivan Rehák se vyjadřoval v 80 tých letech trochu jinak.
Odpovědět
AH
Antonín Hostina
27.5.2024 08:37Besedy jsem se účastnil za přizvaný spolek a zároveň majitel pozemku v dané lokalitě. Pod každé slovo pana Pražáka se podepisuji. Za celou dobu snah o zvýšení ochrany lokality jsem od navrhovatelů neslyšel jediný pádný důvod pro vyhlášení. Na samotném jednání v Lanžhotě to bylo obdobné. Navíc. Z příspěvků diskutujících je zřejmé, že pokud si prosadí pražští ochránci přírody CHKO na Soutoku, může dojít k porušení Ústavy ČR. Lokalita, kterou díky odborné a profesionální správě lesníků, "ochránci" nazývají Moravskou Amazonií", je pouze dílem lesníků, a máme obavu, že chystaný krok ze strany "ochránců" přírody neprospěje fauně, flóře ani místnímu obyvatelstvu. Pouze vytvoří tabulková místa pro ty, kteří se o stávající stav přírody na Soutoku nijak nezasloužili. Na jednání byly slyšet i nechápavé názory a otázky na řízení státu. Např. ..... V době, kdy stát nemá finance na důchody, zdravotnictví, školství, si dovolí uvolnit desítky milionů na projekt, který nemá žádné opodstatnění? Tvrzením ochránců, že vyhlášením zvýšené ochrany se nic nezmění, jak pro samotnou lokalitu, stávající hospodáře a místní obyvatelstvo, mi nedává vůbec žádný smysl pro vyhlášení zvýšené ochrany a vyvolává otázku - PROČ? Pouze mi nabízí vysvětlení, že se může jednat o snahy uchopení moci. Dosavadní spolupráce lesníků a ochránců přírody z AOPK funguje na dobré úrovni. A to je druhé - PROČ?, pro snahy o změny vedení a řízení dané lokality. Věřím ve zdravý rozum. Přeji hezký den. Lesu zdar.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.5.2024 10:45 Reaguje na Antonín HostinaTrefil jste hřebík na hlavičku! V prvé řadě jde o státem placená
místa ve vedení CHKO na které si zastánci už dlouho brousí zuby
a mazáním medu kolem úst uklidňují veřejnost, že se nic měnit nebude. Tak to je vždy a všude do doby, než se zahnízdí ve svých funkcích a pak začnou konat podle sebe bez ohledu na ty ostatní.
Z různých "odborných" článků zastánců CHKO lze vyčíst skutečné
priority už nyní, ač je veřejně jako cíl v CHKO neprosazují. Po
vyhlášení se mnozí budou divit, že slib je něco jiného, než čin
ve skutečnosti. Navíc i kdyby prvé vedení CHKO sliby plnilo, tak
může být vyměněno a to druhé už je plnit nemusí. Tyto zkušenosti
mám z jiného CHKO, kde změnou vedení padly veškeré předchozí
"tiché" dohody a tolerance vůči tábořištím tolerovaných 100 let.
Naopak nové vedení umožnilo prasárny provedené movitými podnikavci
a jako úlitbu radikálním ochranářům zakázalo ta tábořiště. Zákon
je sice zákon, ale určitá míra tolerance je na místě, pokud se
jedná o tradice a jednání evidentně v souladu s přírodou. Pokud
dvě táboření ve starém lomu ročně měla za následek jeho stav hodný
ochrany a bez těch táboření musí totéž konat za úplatu firma
( odstranění křovisek a vysoké trávy), tak je mi jasné, že šlo
pouze o vypuzení trempů z lokality, kterou převzali po skautech.
100 let táborů a táboření udržovalo lom ve stavu, jaký dnes za
několik tisíc provádí nějaká firma, ale ZÁKONU bylo dáno za dost!
A o to jde, dodržovat slepě litery zákona bez zdravého selského
rozumu, kdy to měl stát zdarma a navíc na revanš trempové pomáhali
při údržbě nedaleké studánky a sbírali v okolí odpadky po jiných
návštěvnících je proto, aby nikdo nepoukazoval, že jsou odpadky dílem trempů. Nyní ať si sbírají smetí ochranáři sami a nebo ať
si na to najímají firmy. Přeji vám úspěch v boji proti snahám
diktovat všem zainteresovaným podmínky pomýlených ochranářů a
hlavně vykuků, kteří zavětřili příležitost na tom vydělat.
Odpovědět
místa ve vedení CHKO na které si zastánci už dlouho brousí zuby
a mazáním medu kolem úst uklidňují veřejnost, že se nic měnit nebude. Tak to je vždy a všude do doby, než se zahnízdí ve svých funkcích a pak začnou konat podle sebe bez ohledu na ty ostatní.
Z různých "odborných" článků zastánců CHKO lze vyčíst skutečné
priority už nyní, ač je veřejně jako cíl v CHKO neprosazují. Po
vyhlášení se mnozí budou divit, že slib je něco jiného, než čin
ve skutečnosti. Navíc i kdyby prvé vedení CHKO sliby plnilo, tak
může být vyměněno a to druhé už je plnit nemusí. Tyto zkušenosti
mám z jiného CHKO, kde změnou vedení padly veškeré předchozí
"tiché" dohody a tolerance vůči tábořištím tolerovaných 100 let.
Naopak nové vedení umožnilo prasárny provedené movitými podnikavci
a jako úlitbu radikálním ochranářům zakázalo ta tábořiště. Zákon
je sice zákon, ale určitá míra tolerance je na místě, pokud se
jedná o tradice a jednání evidentně v souladu s přírodou. Pokud
dvě táboření ve starém lomu ročně měla za následek jeho stav hodný
ochrany a bez těch táboření musí totéž konat za úplatu firma
( odstranění křovisek a vysoké trávy), tak je mi jasné, že šlo
pouze o vypuzení trempů z lokality, kterou převzali po skautech.
100 let táborů a táboření udržovalo lom ve stavu, jaký dnes za
několik tisíc provádí nějaká firma, ale ZÁKONU bylo dáno za dost!
A o to jde, dodržovat slepě litery zákona bez zdravého selského
rozumu, kdy to měl stát zdarma a navíc na revanš trempové pomáhali
při údržbě nedaleké studánky a sbírali v okolí odpadky po jiných
návštěvnících je proto, aby nikdo nepoukazoval, že jsou odpadky dílem trempů. Nyní ať si sbírají smetí ochranáři sami a nebo ať
si na to najímají firmy. Přeji vám úspěch v boji proti snahám
diktovat všem zainteresovaným podmínky pomýlených ochranářů a
hlavně vykuků, kteří zavětřili příležitost na tom vydělat.
MU
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2024 16:13 Reaguje na Antonín HostinaTomu rozumím. Jako majitel pozemku jistě máte zájem na maximální biodiverzitě. Asi tak jako jiný majitel přírodní rezervace Františkův rybník. Za pomoci p. Pražáka dnes provozovaného jako kaprodrom s obrovskými rybami co vše vyžerou. A možná se brzo zjistí že důvod ochrany vlastně pominul.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
28.5.2024 13:36 Reaguje na Slavomil VinklerTrefa přímo na hlavičku!
Těmhle vykukům současný stav vyhovuje a logicky si nepřejí zavedení šetrnějšího hospodaření v krajině.
Odpovědět
Těmhle vykukům současný stav vyhovuje a logicky si nepřejí zavedení šetrnějšího hospodaření v krajině.
SV
Slavomil Vinkler
29.5.2024 09:02 Reaguje na Majka KletečkováNejde o šetrnější hospodaření, ale v chráněných územích by měl být zachován historický způsob. Třeba ten Františkův rybník byl na produkci potěru a násadových kaprů. Každoročně se slovoval, obsahoval malé rybky. Nyní je to kaprodrom s mnoha obrovskými rybami, nevypouští se, a ty obři vyžerou rostlinstvo i žitvočišstvo. kalí vodu. No a nastává nepříjenmnáý úbytek biodiverzity, přestože se jinak majitel snaží být k okolí šetrný.
Odpovědět
DA
DAG
28.5.2024 14:56 Reaguje na Slavomil VinklerS paní Kletečkovou předvedený komunismus v praxi. Tentokrát zelený. Nebylo by nejlepší kvůli lepší biodiverzitě všechny pozemky znárodnit. A nejdříve ten Františkův rybník, aby z těch ryb nic neměl.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2024 08:58 Reaguje na DAGProč hned znárodnit, stačilo by se vrátit k původnímu účelu a původní metodice obhospodařování, když je to NPR. To je vůbec bolet všech chráněných území, že se neobhospodařují těmi historickými metodami, díky jimž vznikly.
Odpovědět
MU
JW
Jiří Wenzl
29.5.2024 01:33Cituji z vyjádření odborníků zveřejněné v Ekolistu z 20.5.2024 : "Přírodní rozmanitost území nazývaného Soutok, nebo také Moravská Amazonie, postupně mizí. Motorové pily a půdní frézy vytvářejí z vytěženého lesa oraniště, navíc prolévané hektolitry herbicidů a plné invazních rostlin" - konec citace. Základní metodou, která vede k vyhlášení CHKO Soutok je lež. Lež, kterou znalec jihomoravských luhů snadno odhalí, ale které milovník přírody, petent ze sídliště Praha - Jižní město, snadno uvěří. Petici " Zachraňme Soutok" takto podepsalo 15 000 lidí, milovníků přírody. Celoplošná půdy příprava byla na Soutoku opravdu kdysi základní metodou obnovování tvrdého luhu, neboť umožňovala síji žaludů dubu letního - zdejší hlavní cílové dřeviny. Bylo to v dobách kdy se mýtní porosty v luhu mohly těžit až 5 ha velikými holosečemi. Vlastně to byla taková zemědělská výroba na orné půdě - jen sklizeň byla poněkud opožděná, jasanovou a dubovou kulatinu bylo možno sklízet až za 100 -140 let, i na tu topolovou bylo nutno počkat desítky let. Tato "zemědělská" praxe skončila již někdy v r. 1985, pak se i kvůli náročnosti od ní postupně upouštělo, oralo se jen mělce a v pruzích, vyfrézované pařezy se zakopávaly, nehrnuly se už buldozery do okrajů holiny. Od r. 2018 se pařezy pouze frézují na úroveň půdy, aby bylo při zalesnění možno použít strojovou mechanizaci. Herbicidy se používají jen lokálně k jednotlivým sazenicím, jež by v mimořádně i na buřeň produktívním luhu jinak neměly šanci v konkurenčním boji o světlo zvítězit. Rozhodně se tedy nejedná o hektolitry postřiku aplikovaného plošně, jaké se kvůli ušetření nákladů na orbu praktikují v zemědělství pomocí totálního herbicidu typu Roundup s glyfosátem, navzdory tomu, že podle RNDr. Jakuba Hrušky má tento chemicky prostředek vliv na fertilitu polní zvěře, především zajíců. Oni to vůbec mají zemědělci s tou kritikou ze strany přírodovědců mnohem jednodušší. Nikdo se nepozastavuje nad tím, že na jaře se zaseje, a nejpozději na podzim sklidí, nikdo po nich nechce, aby se kukuřice sela jen řídce, a část se jí ponechala na dožití (skvělé pro bažanty). A pokud se jim podaří krajinu zorat od horizontu k horizontu, nedbaje na erozi ornice, prosytit ji chemií, umrtvit půdní život, zredukovat výskyt zvěře a polního ptactva na minimum - dají ji přitažlivý název "Moravské Toskánsko", na jejíž postapokalyptickou krásu kulturní pouště se jezdí dívat fotografové z celého světa.
Do nebe volající lží a manipulací s laickými milovníky přírody je tvrzení, že lesům na Soutoku hrozí zničení, že je ničí sami lesníci, kteří si tak podřezávají větev na které sedí, a ze které jsou živi. Dokládat to mají letecké záběry lesa s mozaikovitými holinami v celém rozsahu snímku. Že se jedná o metodu obnovy lesa tzv. obnovními bloky v oboře s herbivorní jelení, daňčí zvěří a srnčí zvěří s hustotou zvěře až 10 x vyšší nežli je ve volnosti, o tom se taktně, tedy spíše takticky, pomlčí. To se zkrátka oplotí část lesa s mýtními porosty, aby sem zvěř neměla přístup, a aby mělo šanci přirozené zmlazení lesa, a následně i sazenice na holinách. Lesníci se musí řídit desetiletým LHP, kde je základním a postižitelným hospodářským příkazem nepřekročitelnost tvz. celkového etátu v rámci konkrétního LHC, v tomto případě Lesního hospodářského celku Soutok, přičemž etát je maximální objemová výše těžeb v m3 dřevní hmoty odvozená od vypočítaného celkového přírůstu porostů (výpočty jsou obsahem lesnické specializace zvané "dendrometrie'"). Jednoduše se v rámci LHC za 10 let nesmí vytěžit víc, než tam přiroste. S tím souvisí rovnoměrné rozložení věkových tříd (1 třída = 20 let) porostů zajišťující trvalost a rovnoměrnou výnosovost lesa. Představa, že lesník si své živobytí zničí, aby pak pracoval jako průvodce svou hloupostí je hořce úsměvná. Vždyť na lesnických školách jsou studenti upozorňováni, že "každý lesník si svou prací staví pomník slávy, anebo hanby".
A největší lží je, že lesy na Soutoku jsou " člověkem prakticky netknuté"( to popírá už ona dehonestace lesníků), divoká džungle zvaná " Moravská Amazonie", která pro svou záchranu musí přejít z rukou nekompetentních lesníků do kompetence přírodovědců, ač ti by si přáli jeho parkovou úpravu rozvolněním porostů, a iluze luhu musí být udržována řízeným povodňováním, přičemž o čase a množství napouštěné záplavové vody bude rozhodovat konzilium přírodovědců nejrůznějších specializací, a tedy i protichůdnými potřebami, nikoli sama příroda.
Odpovědět
Do nebe volající lží a manipulací s laickými milovníky přírody je tvrzení, že lesům na Soutoku hrozí zničení, že je ničí sami lesníci, kteří si tak podřezávají větev na které sedí, a ze které jsou živi. Dokládat to mají letecké záběry lesa s mozaikovitými holinami v celém rozsahu snímku. Že se jedná o metodu obnovy lesa tzv. obnovními bloky v oboře s herbivorní jelení, daňčí zvěří a srnčí zvěří s hustotou zvěře až 10 x vyšší nežli je ve volnosti, o tom se taktně, tedy spíše takticky, pomlčí. To se zkrátka oplotí část lesa s mýtními porosty, aby sem zvěř neměla přístup, a aby mělo šanci přirozené zmlazení lesa, a následně i sazenice na holinách. Lesníci se musí řídit desetiletým LHP, kde je základním a postižitelným hospodářským příkazem nepřekročitelnost tvz. celkového etátu v rámci konkrétního LHC, v tomto případě Lesního hospodářského celku Soutok, přičemž etát je maximální objemová výše těžeb v m3 dřevní hmoty odvozená od vypočítaného celkového přírůstu porostů (výpočty jsou obsahem lesnické specializace zvané "dendrometrie'"). Jednoduše se v rámci LHC za 10 let nesmí vytěžit víc, než tam přiroste. S tím souvisí rovnoměrné rozložení věkových tříd (1 třída = 20 let) porostů zajišťující trvalost a rovnoměrnou výnosovost lesa. Představa, že lesník si své živobytí zničí, aby pak pracoval jako průvodce svou hloupostí je hořce úsměvná. Vždyť na lesnických školách jsou studenti upozorňováni, že "každý lesník si svou prací staví pomník slávy, anebo hanby".
A největší lží je, že lesy na Soutoku jsou " člověkem prakticky netknuté"( to popírá už ona dehonestace lesníků), divoká džungle zvaná " Moravská Amazonie", která pro svou záchranu musí přejít z rukou nekompetentních lesníků do kompetence přírodovědců, ač ti by si přáli jeho parkovou úpravu rozvolněním porostů, a iluze luhu musí být udržována řízeným povodňováním, přičemž o čase a množství napouštěné záplavové vody bude rozhodovat konzilium přírodovědců nejrůznějších specializací, a tedy i protichůdnými potřebami, nikoli sama příroda.
MU
OP
Otakar Pražák
29.5.2024 09:09 Reaguje na Michal UkropecDěkuji Vám pane, za pravdivé a výstižné hodnocení situace na Soutoku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.5.2024 08:56 Reaguje na Jiří WenzlNo , že jsou lesy soutoku prakticky netknutý prales je nesmysl. Je to hospodářský les vytvořený cca před 150 -300 lety lesníky Lichtensteinů. No ale je pravda, že je na Soutoku vysoká biodiverzita, která vznikla právě tou péčí lesníků. Bohužel moderní metody "péče", tedy změna, ji ničí. Je třeba se vrátit na Soutoku k historicky odzkoušeným šetrným metodám. Moderní metody péče, ale i nicnedělání tj. bezzásah jsou pro Soutok stejně smrtelné.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.5.2024 09:09 Reaguje na Slavomil VinklerPřipomínám, že rozvolnění porostů, péče o louky, lovecké průseky a záplavy byly součástí lesa, jako péče o lovecký revír knížepána. Pastvy a zvěře musí být akorát.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
31.5.2024 01:26 Reaguje na Slavomil VinklerLužní bezzásah jsem kdysi dávno zažil pod Pálavou, kde jsem v letech 1976-86 lesnicky mapoval tamější měkký vrbotopolový luh s výskytem endemického topolu černého a tehdy už vzácných jilmů. U vědomí likvidace tohoto 1100 ha velikého luhu pravidelně zaplavovaného meandrující řekou Dyjí při průtoku vyšším, než 90 m3/ sec ( regulovaná Dyje udrží v korytě průtok až 600 m3/sec), zde bylo ukončeno lesnické hospodaření v r. 1971, cesty byly povodněmi rozplaveny, již během 10 ti let se tento měkký luh změnil v opravdovou zelenou džungli, kde na povrch půdy dopadaly jen 2% slunečního záření ( vlastní měření, tedy stejně jako v amazonském pralese (RNDr. Miroslav Šebela tento luh nazýval " Moravskou Amazonií" oprávněně), kde v horkém slunečném letním dni zde pod vrbama pršelo ( gutace). Ze svých poznatků jsem u příležitosti 35. výročí likvidace luhu pod Pálavou vytvořil seriál ve FB skupině " Pálava a jižní Morava" v lednu letošního roku. Na Soutoku, kde převažuje tvrdý dubojasanový luh, a kde jsou regulacemi Moravy i Dyje vyloučeny životodárné jarní záplavy ( zůstaly jen ty katastrofické) je bezzásahovost přírodovědný nesmysl, neboť zde je mohutnými zásahy člověka změnou ekotopu popřena sama podstata "lužnosti" lesa. Ony zásadní změny jsou s patřičnou nostalgií popsány v knize " Zelená perla"( 1982) , jehož autorem je bývalý ředitel LZ Břeclav Bohumil Lošťák.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
29.5.2024 15:30 Reaguje na Jiří WenzlPěkné.Jen o tom výkřiku vlivu glyfosátu na fertilitu zajíců bych pochyboval,býti toto prokázáno a pravdou,tak tento herbicid již není.
Letos třeba místní zemědělec použil glyfosát před kukuřicí aby omezil vysychání a rostlinka zasetá do strniska vůbec vzešla.
Odpovědět
Letos třeba místní zemědělec použil glyfosát před kukuřicí aby omezil vysychání a rostlinka zasetá do strniska vůbec vzešla.
JW
Jiří Wenzl
29.5.2024 22:57 Reaguje na Emil BernardyTak to mně tedy mrzí, že Vám to zní tak hlasitě. Když o tom mluvil Dr. Hruška na přednášce, tak při tom nekřičel. Jen klidně prezentoval výsledky svého bádání. Pokud o tom chcete něco vědět, tak si prostudujte toto:
https://hnutiduha.cz/aktualne/nova-studie-odhalila-vysoke-koncentrace-jedovateho-herbicidu-glyfosatu-v-organismu-zajice
Odpovědět
https://hnutiduha.cz/aktualne/nova-studie-odhalila-vysoke-koncentrace-jedovateho-herbicidu-glyfosatu-v-organismu-zajice
EB
Emil Bernardy
30.5.2024 07:13 Reaguje na Jiří WenzlBylo to myšleno jinak...výkřik.Tak trochu se to dotýká mé profese.Glyfosát je snad nejstarší a také nejlépe prostudovaný herbicid a obstál desítky let.Kdyby se toto prokázalo,má okamžitě stop.Před desítkami let potravinová zvířata-chloramfenikol,důvod mnohem banálnější méně pravděpodobný,metronidazol,fenylbutazon a další.Stejně tomu je v agrochemii.A pokud jde o vědeckou práci,studie,impakty atd.tak toto znám hodně zblízka,rodina a několik přátel,i spolužáci.Já jsem praktik.I několik objevů se ukázalo jako omyly,i podvody.Vliv látky na fertilitu není vůbec problém studovat na pokusných zvířatech.A na ten článek mrknu.Pěkný den.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
30.5.2024 07:22 Reaguje na Emil BernardyNo,o kancerogenitě se hovoří desítky let,prokázaná nebyla.Podle WHO?Lékař Šuta...Paní Kyralová,aktivistka,nepoučená veřejnost.
Pardon.
Odpovědět
Pardon.
EB
Emil Bernardy
30.5.2024 07:23 Reaguje na Emil Bernardyoprava,glyfosát nejstarší dosud používaný her...
Odpovědět
DA
DAG
30.5.2024 08:05 Reaguje na Jiří WenzlRozhodně nejsem fanda glyfosátu, ale hnutí duha? To považujete za věrohodné?
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
30.5.2024 09:52 Reaguje na DAGZa věrnost hodného považuju RNDr. Jakuba Hrušku, který zkoumá a razí tezí o škodlivosti glyfosátu. Absolvoval jsem před lety na brněnské výstavě Silva Regina jeho přednášku o souvislosti jeho aplikace v zemědělství s počty zajíců v zemědělské krajině, že se na jeho výzkumy odkazuje Hnutí Duha ho v mých očích nečiní méně věrohodným.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
30.5.2024 09:54 Reaguje na Jiří WenzlOprava: Za věrohodného považuju RNDr. Jakuba Hrušku...
Odpovědět
Karel Zvářal
30.5.2024 11:06 Reaguje na Jiří WenzlGlyfosát je někde používán v takovém rozsahu, že celá krajina zežloutne. Škoda, že výzkum není vztažen též na srnce a ještě více hraboše. Srnec a zajíc se mohou přesunout stovky metrů až kilometry do míst bez aktuální aplikace glyfosátu - proto tam po určitou dobu absentují, zatímco hraboš je odkázán zůstat na místě. A přesto dokáže přežít.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2024 20:10 Reaguje na Jiří WenzlNo já to neslyšel. Nicméně může být i mechanismus velkých lánů, kde po použití glyfosátu nemá zajíc co žrát.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
4.6.2024 07:35 Reaguje na Slavomil VinklerPánové.S život ovlivňujícími látkami pracuji celý život.Léky i jedy.Ochranné látky na léčiva jsou hodně opatrné,stejně tomu bude i u pesticidů.Přednášek poutavých, někdy ale pohádek jsem slyšel mnoho.Umělecký dojem nemá co dělat s věrohodností,pravdivostí.
Selský rozum,viz pan Zvářal výše.
Udělat a dělají se pokusy na pokusných zvířatech ,není problém,posuzovat jejích zdraví je snadné,tušit jak jsou potentní zajíci,někde na mezi,v horším případě u počítače... to ne,i když se o tom dá poutavě vyprávět.I já poslouchal podobné pohádky.I v minulém režimu ve společnosti lidí se stejnými zájmy jako jsme zde většinou my,příroda ..
Odpovědět
Selský rozum,viz pan Zvářal výše.
Udělat a dělají se pokusy na pokusných zvířatech ,není problém,posuzovat jejích zdraví je snadné,tušit jak jsou potentní zajíci,někde na mezi,v horším případě u počítače... to ne,i když se o tom dá poutavě vyprávět.I já poslouchal podobné pohádky.I v minulém režimu ve společnosti lidí se stejnými zájmy jako jsme zde většinou my,příroda ..
