Petr Stýblo: Kolik čápů ještě zabijí Sloupy smrti?
Přesto, že by tento rok v ČR mělo být zabezpečeno už 80 % všech ptákům nebezpečných sloupů vysokého napětí, počty popálených ptáků, které se dostávají do zařízení Národní sítě záchranných stanic, rozhodně neklesají. Jen v loňském roce to bylo celkem 757 ptáků, o rok dříve 701 a například v roce 2015 celkem 714 popálených ptáků! Jak je možné, že při postupném zabezpečování sloupů tato čísla neklesají?
Podle našich odhadů přitom kolizi s elektřinou okamžitě přežije ne více jak 5 % ptáků, do péče záchranných stanic se následně nedostane více jak 1 % postižených zvířat (ve stanicích se z tohoto jednoho procenta podaří vyléčit a vypustit méně jak jednu dvacetinu, zbytek je utracen). Z toho plynou hrozivé statistiky – v době, kdy by podle slibů energetiků mělo být 80 % sloupů již zabezpečeno, zahyne na nich u nás ročně okolo 75 000 ptáků!
Online sledování nešťastných osudů čapí rodiny v Mladých Bucích snad trochu více upozorní na tento problém. Závazky energetiků byly výsledkem soustředného tlaku nevládní i státní ochrany přírody. Vzpomeňme na akce Sloupy smrti či Světlo pro Prahu, které na počátku tohoto století hýbaly mediálním prostorem. Následně jako by se ochránci přírody nechali ukolébat sliby a 15 letou lhůtou na nápravu. Možná to byla chyba. Pokud je pravda, co se proslýchá v kuloárech MŽP, totiž, že energetici požádají o prodloužení této lhůty, pak mlčení ochránců přírody a pokorné (i když velmi nákladné) piplání zmrzačených ptáků v záchranných stanicích s nadějí, že v roce 2024 bude po problému, chyba skutečně byla.
A podporujte prosím záchranné stanice! Nejde jen o to, že obětavě zachraňují své pacienty a vychovávají veřejnost, když jim covid-19 dovolí, ale také, jak je vidět výše, shromažďují cenná data z naší přírody. Podpořte je darem na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi 33 55 33 22/0800. Děkujeme!
reklama
Dále čtěte |
Ornitologové pozorovali na Moravě v uplynulých dnech tři vzácné ptačí druhy
Termín otevření Ornitologické stanice v Přerově se kvůli komplikacím odkládá
Mladí sýčci hynou utopením v sudu i při srážce s autem. Přesto jich v Česku mírně přibylo
Další články autora |
Kalamita vypadlých rorýsích mláďat skončila. Vyhráno ale není
Aby dobrý úmysl nevedl k neblahým následkůmOnline diskuse
Všechny komentáře (10)
Jarka O.
5.8.2021 09:25Pavel Hanzl
5.8.2021 09:33 Reaguje na Jarka O.Které jiné OZE škodí ptákům?
Jarka O.
5.8.2021 09:49 Reaguje na Pavel HanzlDAG
5.8.2021 11:34Samozřejmě to platíme my a jsou nějaké plány a možnosti.
Jestli to do patnácti let nestihnou, tak to má nějaké důvody a ty je třeba nejprve zjistit jestli jsou relevantní.
Ne preventivně křepčit. Proč se o to nezajímá pan Stýblo průběžně a ne až na podkladu kuloárních plků?
Navíc výzvou k nějakým preventivním tlakům po třinácti letech.
Jestli takhle vede agendu i u ostatních problémů, tak potěš.
Dosti o panu Stýblovy jako kvalitním manažerovi pochybuji.
Majka Kletečková
5.8.2021 16:41 Reaguje na DAGSpolek ČSOP provádějící svoji činnost především prostřednictvím dobrovolníků pečuje o přírodně cenná území, provádí přírodovědné průzkumy a mapování, prostřednictvím řady projektů se snaží o zachování druhového bohatství živočichů a rostlin na území České republiky, pracuje s dětmi a mládeží, provádí vzdělávání a osvětu veřejnosti, pečuje o zraněné a jinak handicapované živočichy, účastní se rozhodování ve správních řízeních atd. (zdroj http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1001&m2_id=1260&m_id_old=1000)
Počet a rozlohu přírodně cenných území v péči ČSOP se daří navyšovat, přitom pečování o ta stávající zůstává.
DAG
6.8.2021 06:57 Reaguje na Majka KletečkováUž jen to, že pan Stýblo něco slyší z kuloárů a okamžitě jde a bez podrobných informací napíše rozhořčenou reakci na internet je naprosto neprofesionální.
Bohužel musím konstatovat a je to pouze můj osobní názor, že pan Stýblo má bohužel více takových neprofesionálních článků.
Teď trochu odbočím.
Chápu, že ochranu přírody, myslivost, rybářství a další činnosti dělají třeba i lidé při práci, ale vedoucí činovníci by měli být dobře manažersky vybavení.
Rozhodují o budoucím vývoji v dané oblasti, penězích a o aktivitách lidí a musí jednat s dalšími spolky.
Neuvážené a neprofesionální komentáře v dnešní internetové době mohou nadělat spoustu zlé krve a znesnadnit nebo znemožnit další domluvu.
Majka Kletečková
6.8.2021 12:45 Reaguje na DAGJistě by bylo vhodné a žádoucí, kdyby energetici vysvětlili, proč ve své práci zabezpečit energorozvodné systémy proti kolizím s ptáky tak zaostávají. Třeba i zde na ekolistu.
DAG
6.8.2021 14:05 Reaguje na Majka KletečkováPan Stýblo o roku 2019 nic nepíše.
Podle něj má být touto dobou zabezpečeno 80% sloupů. Mělo by zaznít, kolik jich zabezpečeno skutečně je.
Nebo vtipná poznámka, že stavy popálených ptáků neklesají. To má snad říct on. Proč pokládá tuto řecnickou otázku. Jen na první dobrou mě napadá: Zabezpečují se zbytečně sloupy, kde se nevyskytují daní ptáci, které může sloup popálit nebo se zvýšila početnost ptáků a tudíž může docházet k popálení stejného počtu ptáků i při vyšším zabezpečením sloupů. Nebo energetici nezajistili ani jeden sloup. Za třináct let. To mi nepřijde pravděpodobné.
Prostě bez těchto informací je vyvrhnut na internet článek, který je podle mě kontraproduktivní.
