https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petrn-styblo-kolik-capu-jeste-zabiji-sloupy-smrti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Stýblo: Kolik čápů ještě zabijí Sloupy smrti?

5.8.2021
Zraní je rána elektrickým proudem? Nebo jaký je čeká osud?
Zraní je rána elektrickým proudem? Nebo jaký je čeká osud?
Zdroj | DES OP
V Mladých Bucích u letos ostře sledovaného čapího hnízda včera zahynul na elektrickém sloupu další čáp, tentokrát mládě. Usedlo na sloup vysokého napětí, křídlem se přiblížilo k elektrickému vodiči, záblesk a bylo hotovo. Čápě tak následovalo svojí mámu, která zde stejným způsobem zahynula v květnu. V roce 2024 vyprší 15tiletá lhůta, ve které měly energorozvodné závody zabezpečit proti kolizím s ptáky všechny nebezpečné sloupy v republice. Už dnes se ale mluví o tom, že se tento termín nestihne. A ptáci budou hynout na jejich sloupech po tisících i nadále!
 

Přesto, že by tento rok v ČR mělo být zabezpečeno už 80 % všech ptákům nebezpečných sloupů vysokého napětí, počty popálených ptáků, které se dostávají do zařízení Národní sítě záchranných stanic, rozhodně neklesají. Jen v loňském roce to bylo celkem 757 ptáků, o rok dříve 701 a například v roce 2015 celkem 714 popálených ptáků! Jak je možné, že při postupném zabezpečování sloupů tato čísla neklesají?

Vyprošťování dravce z elektrického vedení
Vyprošťování dravce z elektrického vedení
Zdroj | ČSOP

Podle našich odhadů přitom kolizi s elektřinou okamžitě přežije ne více jak 5 % ptáků, do péče záchranných stanic se následně nedostane více jak 1 % postižených zvířat (ve stanicích se z tohoto jednoho procenta podaří vyléčit a vypustit méně jak jednu dvacetinu, zbytek je utracen). Z toho plynou hrozivé statistiky – v době, kdy by podle slibů energetiků mělo být 80 % sloupů již zabezpečeno, zahyne na nich u nás ročně okolo 75 000 ptáků!

Asi to nestihnou... na snímku úprava elektrického vedení tak, aby bylo bezpečné pro ptáky.
Asi to nestihnou... na snímku úprava elektrického vedení tak, aby bylo bezpečné pro ptáky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Online sledování nešťastných osudů čapí rodiny v Mladých Bucích snad trochu více upozorní na tento problém. Závazky energetiků byly výsledkem soustředného tlaku nevládní i státní ochrany přírody. Vzpomeňme na akce Sloupy smrti či Světlo pro Prahu, které na počátku tohoto století hýbaly mediálním prostorem. Následně jako by se ochránci přírody nechali ukolébat sliby a 15 letou lhůtou na nápravu. Možná to byla chyba. Pokud je pravda, co se proslýchá v kuloárech MŽP, totiž, že energetici požádají o prodloužení této lhůty, pak mlčení ochránců přírody a pokorné (i když velmi nákladné) piplání zmrzačených ptáků v záchranných stanicích s nadějí, že v roce 2024 bude po problému, chyba skutečně byla.

A podporujte prosím záchranné stanice! Nejde jen o to, že obětavě zachraňují své pacienty a vychovávají veřejnost, když jim covid-19 dovolí, ale také, jak je vidět výše, shromažďují cenná data z naší přírody. Podpořte je darem na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi 33 55 33 22/0800. Děkujeme!


reklama

 
foto - Stýblo Petr
Petr Stýblo
Autor je ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JO

Jarka O.

5.8.2021 09:25
Urcite je to spravne upozorneni. Pokud vim, je mozne el. rozvody v mnoha pripadech vest pod zemi. Prospelo by to mj. i estetice krajiny. P. Styblo, vite o tom, jestli MZP toto od Min. prumyslu vyzaduje a jake jsou plany s el. rozvody? Ale pak se misto el. rozvodu nesmi na uvolnena mista nastavet vetrniky a jine OZE, protoze ty ptakum taky skodi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.8.2021 09:33 Reaguje na Jarka O.
Nestačil by takový kryt nebo hroty? Jak dlouho by se předělávaly dráty pod zem a to kvůli ptákům? Nemáte pocit, že je to úplně mimo realitu?
Které jiné OZE škodí ptákům?
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.8.2021 09:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Kryt jak na obrazku je levnejsi a rychlejsi, ano. Kabely pod zem, to byl prece navrh v Nemecku, jak vest elektriku ze Severniho more na jih, proste v ramci inovace a novych vedeni vc. internetu je dat pod zem. Mimo realitu je nas zde vic. Jestlize neni zeleny vodik mimo realitu, tak nevim, proc by mel byt kabel pod zemi mimo. Hodne lidskych vymozenosti ptaci nemaji radi. Na solar se nemuzou posadit, protoze je horkej.
Odpovědět
ig

5.8.2021 09:54 Reaguje na Jarka O.
Když vyjdu z ilustrační fotky, tak tam je vedení 22 kV. Čistě pouhé přeložení takového vedení pod zem stojí v lehkých terénních podmínkách 2 - 3 milióny Kč za kilometr, ostatní náklady zanedbávám. Když se na to složíme, tak proč ne, podzemní vedení je vždycky komfortnější než nadzemní.
Odpovědět
DA

DAG

5.8.2021 11:34
V intravelánu obce kde to jde, tak to dávají pod zem. V extravilánu to prostě mění postupně.
Samozřejmě to platíme my a jsou nějaké plány a možnosti.
Jestli to do patnácti let nestihnou, tak to má nějaké důvody a ty je třeba nejprve zjistit jestli jsou relevantní.
Ne preventivně křepčit. Proč se o to nezajímá pan Stýblo průběžně a ne až na podkladu kuloárních plků?
Navíc výzvou k nějakým preventivním tlakům po třinácti letech.
Jestli takhle vede agendu i u ostatních problémů, tak potěš.
Dosti o panu Stýblovy jako kvalitním manažerovi pochybuji.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.8.2021 16:41 Reaguje na DAG
Opravdu si myslíte, že Česká společnost ornitologická a Český svaz ochránců přírody mají vedle své normální náplně ještě PRŮBĚŽNĚ kontrolovat energetiky, jestli plní to, co jim ukládá zákon?

Spolek ČSOP provádějící svoji činnost především prostřednictvím dobrovolníků pečuje o přírodně cenná území, provádí přírodovědné průzkumy a mapování, prostřednictvím řady projektů se snaží o zachování druhového bohatství živočichů a rostlin na území České republiky, pracuje s dětmi a mládeží, provádí vzdělávání a osvětu veřejnosti, pečuje o zraněné a jinak handicapované živočichy, účastní se rozhodování ve správních řízeních atd. (zdroj http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1001&m2_id=1260&m_id_old=1000)
Počet a rozlohu přírodně cenných území v péči ČSOP se daří navyšovat, přitom pečování o ta stávající zůstává.
Odpovědět
DA

DAG

6.8.2021 06:57 Reaguje na Majka Kletečková
Vlastně ano. Myslím. Bylo to na popud ochránců a stojí to jistě milióny a je to časově technicky a logisticky náročná operace. Prodleva je pravděpodobná a nemusí jít jen o nějakou schválnost od energetiků.
Už jen to, že pan Stýblo něco slyší z kuloárů a okamžitě jde a bez podrobných informací napíše rozhořčenou reakci na internet je naprosto neprofesionální.
Bohužel musím konstatovat a je to pouze můj osobní názor, že pan Stýblo má bohužel více takových neprofesionálních článků.
Teď trochu odbočím.
Chápu, že ochranu přírody, myslivost, rybářství a další činnosti dělají třeba i lidé při práci, ale vedoucí činovníci by měli být dobře manažersky vybavení.
Rozhodují o budoucím vývoji v dané oblasti, penězích a o aktivitách lidí a musí jednat s dalšími spolky.
Neuvážené a neprofesionální komentáře v dnešní internetové době mohou nadělat spoustu zlé krve a znesnadnit nebo znemožnit další domluvu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.8.2021 12:45 Reaguje na DAG
Váš komentář ve mně až vzbuzuje dojem, jako by podle Vás za prodlevu ze strany energetiků mohlo údajné manažerské pochybení autora článku. Pokud se nemýlím, tak ochránci přírody a ornitologové začali být vážně zneklidněni tím, jak „rychle“ pokračují ty práce resp. jaké jsou výsledky, minimálně od roku 2019 (pět let před vypršením 15leté lhůty).

Jistě by bylo vhodné a žádoucí, kdyby energetici vysvětlili, proč ve své práci zabezpečit energorozvodné systémy proti kolizím s ptáky tak zaostávají. Třeba i zde na ekolistu.
Odpovědět
DA

DAG

6.8.2021 14:05 Reaguje na Majka Kletečková
To vůbec ne. A ani nehájím energetiky. Jen píšu, že takto se podle mě věci nedělají.
Pan Stýblo o roku 2019 nic nepíše.
Podle něj má být touto dobou zabezpečeno 80% sloupů. Mělo by zaznít, kolik jich zabezpečeno skutečně je.
Nebo vtipná poznámka, že stavy popálených ptáků neklesají. To má snad říct on. Proč pokládá tuto řecnickou otázku. Jen na první dobrou mě napadá: Zabezpečují se zbytečně sloupy, kde se nevyskytují daní ptáci, které může sloup popálit nebo se zvýšila početnost ptáků a tudíž může docházet k popálení stejného počtu ptáků i při vyšším zabezpečením sloupů. Nebo energetici nezajistili ani jeden sloup. Za třináct let. To mi nepřijde pravděpodobné.
Prostě bez těchto informací je vyvrhnut na internet článek, který je podle mě kontraproduktivní.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.8.2021 16:31 Reaguje na DAG
Třeba energetici zareagují a prozradí, kolik sloupů (v absolutním a relativním počtu) proti kolizi s ptáky zabezpečili.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist