Bio maso z pastviny? Pro životní prostředí ten nejškodlivější produkt zemědělství, tvrdí Monbiot
22.8.2022 06:47 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Kráva na pastvě
Monbiot uvádí, že nejdůležitější ze všech otázek životního prostředí je problematika využívání půdy. Protože každý hektar půdy, který nějak využíváme extraktivním způsobem (přímo či nepřímo z něj těžíme) by jinak mohl být divokým lesem, savanou, mokřadem, prostě součástí přírodních ekosystémů. A ze širokého spektra lidských činností je právě zemědělství tím oborem, který spolyká mnohem více půdy než jiné.
To, že zemědělství z nemalé míry neprodukuje obživu lidem přímo, ale skrze krmiva pro hospodářská zvířata, novinkou není. Hospodářské plodiny – z nichž některé jsou zkrmovány hospodářskými zvířaty - pěstované na obdělávané půdě, zabírají 12 % povrchu planety. Jenže mnohem více půdy - 28 % - se využívá pro pastvu. Na pastvinách o obrovské rozloze tedy „necháváme růst“ mléko a maso.
Přitom zvířata, která jsou krmena výhradně pastvou, produkují pouze 1 % světových bílkovin. Zjevný nepoměr mezi plochou globálně vyhrazenou pastvě a její produktivitou pak Monbiota dráždí, a rozvíjí na něm svou teorii dál.
Je to systém, nikoliv však ekosystém
„Chovatelé dobytka často tvrdí, že jejich pastevní systémy napodobují přírodu,“ píše Monbiot. „Ale pokud tomu tak je, je toto napodobování jen velmi hrubou karikaturou.“ Opírá se přitom o stovku studií, které dokázaly, že když se z vypásané krajiny odstraní hospodářská zvířata, zvýší se početnost a rozmanitost téměř všech skupin volně žijících živočichů (s výjimkou rozkladačů trusu).
„Tam, kde se pase dobytek, žije méně volně žijících savců, ptáků, plazů a hmyzu na zemi a méně ryb v řekách,“ říká Monbiot. „A co je možná nejdůležitější – navzdory jejich zásadní roli pro regulaci živých systémů - tam nebývají žádní velcí predátoři.“
To prý demonstruje pokrytectví obhájců „ekologické a regenerující“ pastvy, protože pastviny jsou podle nich rázem plochou určenou k produkci, a nikoliv onou přírodou. Jsou výrobním systémem, nikoliv ekosystémem, protože jsou jen pro někoho. A je pravdou, že snahy o návrat rysů, vlků a medvědů obvykle hatí odpor zemědělců, včetně těch, kteří se soustředí na organickou bio produkci pastvou.
Ohrady kolem pastvin pro dobytek vylučují volně žijící býložravce i predátory, brání migracím živočichů. Je to prý pro divokou přírodu stejně špatné jako konvenční chov.
Příliš málo za příliš mnoho
Monbiot dále kritizuje nízkou produktivitu tzv. regenerativní pastvy. Minimální definice ekologické regenerace přitom spočívá v umožnění návratu stromů na dříve zalesněné pozemky, což by – na příkladu britské Vysočiny – nemělo znamenat přítomnost 1 ovce na 20 hektarů. A v nížinách Sussexu? Pokud by se tam skutečně řešilo, jak hluboko musí klesnout produkce masa, aby se tam mohly vrátit stromy a další volně žijící živočichové, byla by tu optimální roční produkce masa okolo 54 kg/hektar.
„To by se rovnou nemusely chovat vůbec. Pokud by maso pocházelo pouze z obnovitelných farem, jak navrhují mnozí kuchaři, gurmáni a někteří ekologové, bylo by tak vzácné, že by ho jedli pouze milionáři!“ volá Monbiot. Regenerativní organická produkce masa a mléka na pastvině prý není nic jiného, než trochu jiný ranč. „Jde o přejmenovaný chov dobytka, pravděpodobně to nejničivější odvětví na Zemi“.
Monbiot vypočítává, že ve Velké Británii jsou využívány k chovu ovcí na pastvinách přibližně 4 miliony hektarů horských oblastí. Tato půda - na které by jinak rostly lesy mírného pásma - je bezlesá, protože semenáčky stromů jsou velmi výživné a ovce je selektivně požírají. „Takže v některých čtvrtích centra Londýna roste na každém hektaru více stromů než na "divokých" britských kopcích, kde se ovce pasou,“ říká Monbiot.
Ony 4 miliony hektarů přitom představují 22 % veškeré obhospodařované plochy Velké Británie. Zhruba to výměrou odpovídá veškeré půdě, na které se v této zemi pěstuje obilí, a třiadvacetinásobku plochy, na které se pěstuje ovoce a zelenina. Z hlediska vyprodukovaných kalorií však jehněčí a skopové maso z pastvy dodává jen něco málo přes 1 % potravin ve Spojeném království.
Bio pastva je škodlivý luxus
Lidé se ohrazují proti rozrůstání měst, tedy rozmařilému využívání půdy pro bydlení a infrastrukturu. Městské oblasti na světě však zabírají pouhé 1 % povrchu planety ve srovnání s 28 %, které jsou využívány pro pastviny. Rozšiřování zemědělských ploch je prý promarněnou příležitostí, protože místo nich mohly existovat skutečně přírodní ekosystémy. To, že na 1 % celkové produkce se obětuje 28 % příležitostí, není dobrým obchodem pro nikoho. A zvláště ne pro životní prostředí.
Z hlediska záboru plochy, nízké produkce kalorií, celkové ne-udržitelnosti, kvůli neschopnosti doložit údajné klady pastvin pro snižování globálního oteplování a schopnosti vázat atmosférický uhlík se proto podle Monbiota řadí ekologické organické bio hovězí a jehněčí k těm pro životní prostředí vůbec nejškodlivějším produktům zemědělství na světě.
„Žijeme v bublině iluzí o tom, odkud naše potraviny pocházejí a jak se vlastně vyrábějí. Zabýváme se hezkými příběhy, zatímco bychom se měli zabývat nehezkými čísly. A naše gastro-porno estetika, ukotvená v bukolické fantazii o prospěšnosti chovu na pastvinách patří k největším hrozbám pro život na Zemi,“ uzavírá Monbiot.
reklama
Dále čtěte |
Kozí farma Dvorských má svou sýrárnu, kozy letos dodá chovatelům i na Slovensko
Obrat firem v biopotravinách předloni v ČR vzrostl na 11,3 miliardy korun
Vláda schválila návrhy ministerstva zemědělství na zvýšení některých dotací či snížení byrokracie
Další články autora |
Čerstvě vylíhlí kohoutci už nemusí končit v rychloběžném mlýnku. Pohlaví kuřete lze poznat před vylíhnutím
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj
Z jaderného bunkru v Polsku byl do světa vypuštěn milion kanibalských mravencůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (113)
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.8.2022 07:19O vědních a průzkumech si myslím svoje a nic pěkného to není. Vytvářejí se průzkumy a analýzy proto, aby popřeli jiné průzkumy a analýzy. Obecně by se dalo říci, že “ vědec” je každý, kdo má v řiti díru a má FCB profil
Odpovědět
ZM
Zdenek Miklas
22.8.2022 08:26 Reaguje na Jaroslav ŘezáčI to je možné.. Spíš jaké bylo zadání studie??
Na mě to působí, jako by bylo podporováno takové černo-bílé vidění světa. Špičkové intenzivní zemědělství x les (jaký??). Ale řekl bych že diverzita je o něčem jiném
Odpovědět
Na mě to působí, jako by bylo podporováno takové černo-bílé vidění světa. Špičkové intenzivní zemědělství x les (jaký??). Ale řekl bych že diverzita je o něčem jiném
Katka Pazderů
22.8.2022 16:57 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVytvářejí se průzkumy, aby se popřely průzkumy. Věta hodná tesání do kamene. Tedy ta s měkkým i.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.8.2022 07:35 Reaguje na Katka Pazderůevidentně je vidět, že jste textu i tak porozuměla, tak to splnilo svůj účel
Odpovědět
radim buffalo tobias
28.8.2022 06:29 Reaguje na Katka Pazderůno vidíš...a to zbytečné tesání do kamene by ti takový nějaký ekofanatik zakázal a a podstrčíl by ti čtvrtku ručně vyrobeného papíru co osobně vyrobil z odpadového papíru co vyhrabal v popelnicích !!!
Odpovědět
JH
JH
22.8.2022 17:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVe vašem případě myslet znamená málo vědět. O tom, co vytvářejí vědci zřejmě nevíte vůbec nic. Určitě se "nevytvářejí průzkumy" aby "popřely jiné průzkumy". Takhle se věda opravdu nedělá, tomu věřte.
Odpovědět
radim buffalo tobias
28.8.2022 06:32 Reaguje na JHprůzkumy a studie se dělají pro peníze. viz v dávnější době propíraná causa studie vlivu dálnice na život sysla za myslím melouny !!!
Odpovědět
JH
JH
28.8.2022 08:33 Reaguje na radim buffalo tobiasMyslíte patrně výzkumy a studie a ty možná někdo dělá pro peníze, ale hlavně se dělají za peníze, protože každá práce něco stojí. Je možné, že někdo dělá ošizené studie na objednávku, ale určitě to není typický příklad vědce.
Odpovědět
MU
KH
Kateřina Holušová
23.8.2022 06:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSouhlasím. Vyrostla jsem na pastvě. Celé dětství jsem pásala dobytek. Ten pán spíš sám žije v bublině iluzí. Byl někdy na horské louce, která vznikla utvářením skrze pastvinu? Viděli jste tu diverzitu cévnatých rostlin, které díky stínu v lese nerostou? Byl pán někdy na pastvině, která se střídá s kosenou loukou? A viděl tu diverzitu cévnatých rostlin, opylovačů, kdy někteří z nich jsou vázáni na konkrétní druhy rostlin a ty zase na to, že tam ta louka s pastvinou musí být? Byl pán někdy v průmyslové aglomeraci plné (pokud je to umožněno) kosmopolitních a invazivních druhů (kterých tam bude asi 3 až 5 ks). Víte kolik rostlin na jedné louce, kde se pase a zároveň kosí se v průměru nachází? Víte, že i některé druhy ptactva jsou vázány na kravská lejna? Slyšel pán něco o mozaikovité struktuře krajiny, která je umožněna díky harmonii pastvin, luk a lesů v kombinaci s lidskými sídli? Ne, ne, člověk ve své potravě potřebuje bílkoviny (maso, mléko, z mléka sýr, máslo, smetanu, jogurt). Srovnal si znečištění planety někdo s tím (ne kolik čeho vyprodukuje dobytek), ale kolik čeho vyprodukuje doprava? Letecká, námořní, kamióny, atd. Věci nejsou černobílé, jsou složité, harmonie s krajinou a globální růst populace je složitým ekologickým, sociálním a ekonomickým problémem...Takhle to prezentovat a vidět, jak je uvedeno v článku, rozhodně nelze.
Odpovědět
LP
Ladislav Pícha
23.8.2022 10:30 Reaguje na Kateřina HolušováJá si myslím, že pan autor má pravdu, a vy máte taky pravdu. Respektive mluvíte každý o něčem jiném.
Líbí se mi myšlenka Martina Konvičky, nevím, jestli ji nepřevzal. My - určitě Evropané a možná - viz Afrika a rýžová pole v Asii - celé lidstvo, umíme krajinu buď intenzivně využívat, nebo nechat ladem. Pán uvažuje o krajině intenzivně využívané (bio)pastvou, jejímž důsledkem je v Anglii nakrátko ostříhaný trávník plný ovčích bobků (byla jste tam? Fakt plný, tam není kam šlápnout) a v Africe rozšiřující se Sahara (jasně, dost zjednodušuju). To, o čem píšete vy a co napadá všechny zasvěcené (kravičky spokojeně přežvykující ve stínu stromů) NENÍ intenzivní hospodářství, ale - přinejmenším z hlediska produkce potravin - opravdu luxus; přinejmenším VELMI extenzivní hospodaření. Existují k tomu pojmy jako polohospodářský chov.
Připomínám: ve víceméně přírodním biotopu opravdu musí fungovat velcí dravci. Určitě u nás a ve skoro celé Evropě - možná kromě vysloveného severu se soby a vlky - nejsou prostory dost velké, aby se tam uživila nějaká "geneticky dostatečná" parta vlků. PROTO chov polohopodářský, kde úlohu onoho dravce přebírá člověk - hospodář s výsledkem, že občas (JE to drahá sranda) si můžeme dát ať už biosejra nebo rovnou nějakého toho srnce, jelena, daňka nebo i zubra.
A jedna samozřejmost, překvapivě často přehlížená: když budeme intenzivně využívat všechnu půdu, tak se nám chudinka udře a nebudeme mít co jíst. Když budeme všude hospodařit na způsob pastevních lesů, nebudeme mít co jíst rovnou.
Odpovědět
Líbí se mi myšlenka Martina Konvičky, nevím, jestli ji nepřevzal. My - určitě Evropané a možná - viz Afrika a rýžová pole v Asii - celé lidstvo, umíme krajinu buď intenzivně využívat, nebo nechat ladem. Pán uvažuje o krajině intenzivně využívané (bio)pastvou, jejímž důsledkem je v Anglii nakrátko ostříhaný trávník plný ovčích bobků (byla jste tam? Fakt plný, tam není kam šlápnout) a v Africe rozšiřující se Sahara (jasně, dost zjednodušuju). To, o čem píšete vy a co napadá všechny zasvěcené (kravičky spokojeně přežvykující ve stínu stromů) NENÍ intenzivní hospodářství, ale - přinejmenším z hlediska produkce potravin - opravdu luxus; přinejmenším VELMI extenzivní hospodaření. Existují k tomu pojmy jako polohospodářský chov.
Připomínám: ve víceméně přírodním biotopu opravdu musí fungovat velcí dravci. Určitě u nás a ve skoro celé Evropě - možná kromě vysloveného severu se soby a vlky - nejsou prostory dost velké, aby se tam uživila nějaká "geneticky dostatečná" parta vlků. PROTO chov polohopodářský, kde úlohu onoho dravce přebírá člověk - hospodář s výsledkem, že občas (JE to drahá sranda) si můžeme dát ať už biosejra nebo rovnou nějakého toho srnce, jelena, daňka nebo i zubra.
A jedna samozřejmost, překvapivě často přehlížená: když budeme intenzivně využívat všechnu půdu, tak se nám chudinka udře a nebudeme mít co jíst. Když budeme všude hospodařit na způsob pastevních lesů, nebudeme mít co jíst rovnou.
VM
Vladimir Mertan
23.8.2022 15:50 Reaguje na Ladislav PíchaVY ste podobne ako autor článku čistý teoretik a pani Kateřina H. je zjavne z praxe. Nemáte pravdu.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
23.8.2022 20:45 Reaguje na Vladimir MertanMůžete uvést, v čem pan Pícha nemá pravdu.
Ten příklad s Anglií se mi zdá celkem trefný (při lesnatosti 10% se těžko dá mluvit o nějaké mozaice. A pastva dobytka v Africe, která v přispívá k desertifikaci krajiny, je kapitolou sama pro sebe.
Odpovědět
Ten příklad s Anglií se mi zdá celkem trefný (při lesnatosti 10% se těžko dá mluvit o nějaké mozaice. A pastva dobytka v Africe, která v přispívá k desertifikaci krajiny, je kapitolou sama pro sebe.
VM
Vladimir Mertan
23.8.2022 21:25 Reaguje na Jan ŠkrdlaViete celý ten text p. Píchu je veľmi neprehľadný a v podstate postráda ucelenú myšlienku. Celá tá prestava o nahradení velkých dravcom človekom je dosť nezmyselná a je to rýdzo teoretický výplod. Takto to u nás nefunguje.
Teraz napíšem ako to je oproti teóriam p. Monbiota a Píchu.
Proste prax nám ukazuje, že existujú malé farmy, alebo dokonca aj väčšie, ktoré sú schopné rozumným využitím horských pasienkov vyprodukovať kvalitné mäso a mlieko či mliečne výrobky. Zároveň pastvou a kosením sena na zimu vytvárajú cenné lúčne biotopy s výskytom vzácnych rastlín a hojným výskytom hmyzu, plazov a rôznych druhov vtáctva. Ak by sa tam nepáslo a krajina by sa nevyužívala, rástli by na mieste pasienkov lesy, kde je celková biodiverzita podstatne menšia a úžitok je len drevo raz za rubnú dobu čo môže byť aj 80 -100 rokov.
Odpovědět
Teraz napíšem ako to je oproti teóriam p. Monbiota a Píchu.
Proste prax nám ukazuje, že existujú malé farmy, alebo dokonca aj väčšie, ktoré sú schopné rozumným využitím horských pasienkov vyprodukovať kvalitné mäso a mlieko či mliečne výrobky. Zároveň pastvou a kosením sena na zimu vytvárajú cenné lúčne biotopy s výskytom vzácnych rastlín a hojným výskytom hmyzu, plazov a rôznych druhov vtáctva. Ak by sa tam nepáslo a krajina by sa nevyužívala, rástli by na mieste pasienkov lesy, kde je celková biodiverzita podstatne menšia a úžitok je len drevo raz za rubnú dobu čo môže byť aj 80 -100 rokov.
JŠ
Jan Škrdla
23.8.2022 22:03 Reaguje na Vladimir MertanTo co píšete by se dalo vztáhnout k zemím bývalého Rakouska-Uherska. V pahorkatinách máte poměrně velké zastoupení lesů, a na horách jejich převahu. Louky a pastviny se dají považovat za zpestření krajiny a obohacení o luční druhy.
Jiná je ale situace v Anglii (o které pojednává článek), jiná v Africe nebo Jižní Americe.
Odpovědět
Jiná je ale situace v Anglii (o které pojednává článek), jiná v Africe nebo Jižní Americe.
VM
Vladimir Mertan
24.8.2022 07:24 Reaguje na Jan ŠkrdlaBavíme sa o biopastve, teda o neintenzívnom chove domácich zvierat. Jednak autor paušalizuje svoje "poznatky" a názory na celý svet a jednak aj vo Veľkej Británii, alebo ANglicku sa vytvorí rozumnou pastvou priaznivý biotop a získa sa úžitok. To platí v podstate celosvetovo. Monbiot hlása radšej intezívne poľnohospodárstvo na menších plochách a zvyšok nech je totálna divočina, čo je z hľadiska biodiverzity totálne amatérsky názor milovníka prírody.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
24.8.2022 12:41 Reaguje na Vladimir MertanBiopastva jako cesta k tvorbě biotopů s zvýšení biodiverzity, s tím by se dalo souhlasit. Na druhou stranu sama o sobě těžko současnou populaci (v případě Velké Británie).
Na příkladu Velké Británie bych viděl řešení využívat vhodné plochy přiměřeně intenzívně (dlouhodobě udržitelně), tím zajistit dostatečnou produkci potravin, část obhospodařovat v bio-režimu, část zalesnit (ideálně pestrou směsí dřevin), popř. ponechat jako mimolesní zeleň.
Odpovědět
Na příkladu Velké Británie bych viděl řešení využívat vhodné plochy přiměřeně intenzívně (dlouhodobě udržitelně), tím zajistit dostatečnou produkci potravin, část obhospodařovat v bio-režimu, část zalesnit (ideálně pestrou směsí dřevin), popř. ponechat jako mimolesní zeleň.
Tomáš Novák
23.8.2022 16:16 Reaguje na Ladislav PíchaTo glorifikovà í dravců mi připadá směšně jednostranné. Myslím že biodiverzita bylin na pastvinách je v našich končinách logičtější. Ty vaše teoretickè úvahy:)
Odpovědět
radim buffalo tobias
28.8.2022 06:57 Reaguje na Ladislav Píchaco to je - polohospodářský chov ? jako poloextenzívní ? a občas si asi nikdo zubra neuloví.
Odpovědět
AS
Aleš Svoboda
28.8.2022 21:35 Reaguje na Ladislav Píchajaká je souvisost se stády býložravců v Africe s rozšiřující se Saharou ??
Jestli vám vadí bobky - tak na ty ppastviny nelezte, když vás tam nikdo nezve.
Odpovědět
Jestli vám vadí bobky - tak na ty ppastviny nelezte, když vás tam nikdo nezve.
Tomáš Novák
23.8.2022 16:12 Reaguje na Kateřina HolušováPřesně tak, pastviny umožňují rozmanitost bylin, které by vůbec nepřežily konkurenci trav a náletových dřevin!!! Toto je ověřený fakt a monbiot je idi..t....Nenadanců pod ctihotným titulem s ekologickým ideologickým zapálením začínà být více než dříve "mladých komsomolců".
Odpovědět
radim buffalo tobias
28.8.2022 06:49 Reaguje na Kateřina Holušováaž na tu hrubku ve slově sídly, celkem souhlasím. a napsal bych jednoduše, kravinec.
Odpovědět
AS
Aleš Svoboda
28.8.2022 21:32 Reaguje na Kateřina Holušováděkuji - paj vědec je pomýlené hovádko, které píše studie od stolu ale jinak ví houbeles. Asi jajo úředníci z MŽP a MPO vědí houbeles o ekologii a ochraně ŽP. . . .
Odpovědět
JV
Josef Valenta
31.8.2022 20:56 Reaguje na Kateřina HolušováPlně souhlasím, v Velké Britanii jsem byl,místní zemědělství viděl,pastviny,ovce,skot prohlédl.Jsem chovatel masněho skotu již od 93 roku a mohu prohláasit,že uvedený članek se plně řadí mezi bláboly Josef Valenta
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
22.8.2022 08:00Svým způsobem co se Anglie týká pravdu má, ale přijde mi nesmyslné na pastvu takhle nahlížet globálně. A je otázka, jestli by na velké ploše anglických pastvin, zamokřených nebo skalnatých, nějaké efektivní lesy vůbec rostly.
Jinak třeba u nás je lesů dost a prostě víc se vyplatí produkovat maso než dřevo. Až bude efektivnější prodávat dřevo než maso, tak se začne zalesňovat, ale nejpotřebnější sortiment dřeva se na současných pastvinách stejně udělá až nejdřív za 100 let... A nezdá se mi to nízké číslo 1 % bílkovin. Každopádně na podstatné ploše světových pastvin se jiné bílkoviny než z býložravců nevyprodukují, protože tam nic jiného než tráva neporoste.
Odpovědět
Jinak třeba u nás je lesů dost a prostě víc se vyplatí produkovat maso než dřevo. Až bude efektivnější prodávat dřevo než maso, tak se začne zalesňovat, ale nejpotřebnější sortiment dřeva se na současných pastvinách stejně udělá až nejdřív za 100 let... A nezdá se mi to nízké číslo 1 % bílkovin. Každopádně na podstatné ploše světových pastvin se jiné bílkoviny než z býložravců nevyprodukují, protože tam nic jiného než tráva neporoste.
va
vaber
22.8.2022 08:40 Reaguje na Tomáš Zemanbyla doba kdy VB byla celá pokryta lesem,
ale nebyl efektivní, byl jen zdravý
Odpovědět
ale nebyl efektivní, byl jen zdravý
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.8.2022 09:00 Reaguje na vaberstudie z Ameriky a Británie nám můžou být ukradený. To, je přesně o tom, že ti takzvaní vědci generalizují a globalizují. Takže relevance pro zemi ve střední Evropě jsou k ničemu. Je to hromada blafů, které s realitou střední Evropy nemá nic společného, často slouží k manipulaci a zmanipulování.
Odpovědět
LP
Ladislav Pícha
23.8.2022 10:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo zas ne. On má ten člověk naprostou pravdu, jen je jí tak malá část, až to vypadá jako nesmysl.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
23.8.2022 22:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčV něčem máte pravdu. Ve střední Evropě je trochu jiná situace a nedá se na ni generalizovat studie z Británie. Nevím o někom, kdo by chtěl dělat. Jiná je situace třeba v tropech nebo subtropech.
Co se ale týká podmínek Velké Británie, tam je ta studie na místě.
Odpovědět
Co se ale týká podmínek Velké Británie, tam je ta studie na místě.
TZ
Tomáš Zeman
22.8.2022 09:44 Reaguje na vaberChápu váš pohled, ale tahle v dnešní době přehnaná ochranařina bude myslím za pár let pasé, protože některé ekologické aktivity se čím dál tím víc vzdalují myšlence udržitelnosti. Ta je pro mě o tom, efektivně hospodařit a využívat zdroje a s přibývajícím počtem lidí a ubývajícími zdroji nabývá na důležitosti. A tak mi přijde lepší extenzivní pastvina než extenzivní zdravý les. I co se funkcí krajiny týká. Ale nedá se to paušalizovat a záleží na pozemku...
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
22.8.2022 16:48 Reaguje na vaberJakmile se Británie stala námořní velmocí, lesy už nenarostly.
Odpovědět
LP
Ladislav Pícha
23.8.2022 10:41 Reaguje na vladimír šmídlPrůmyslovou, pane kolego, průmyslovou.
Uhlí se začalo například na topení používat teprve poté, co lesy došly. I my Ještě-ne-tak-staří pamatujeme heslo "Šetřte naše lesy".
PROTO nevěřícně zírám na každého, kdo považuje za dobrý nápad nahradit uhlí dřevem. Dřevo došlo už před třemi sty lety a před šesti miliardami lidí.
Odpovědět
Uhlí se začalo například na topení používat teprve poté, co lesy došly. I my Ještě-ne-tak-staří pamatujeme heslo "Šetřte naše lesy".
PROTO nevěřícně zírám na každého, kdo považuje za dobrý nápad nahradit uhlí dřevem. Dřevo došlo už před třemi sty lety a před šesti miliardami lidí.
JŠ
Jan Škrdla
23.8.2022 22:21 Reaguje na Ladislav PíchaAnglie měla to neštěstí, že byla koloniální velmoc. Dřevo pro průmysl a stavebnictví jednoduše dovezla.
Takové Rakousko-Uhersko, podobně jako Německo, muselo spoléhat sebe.
Odpovědět
Takové Rakousko-Uhersko, podobně jako Německo, muselo spoléhat sebe.
JS
Jarek Schindler
26.8.2022 10:16 Reaguje na Ladislav PíchaDřevo jako biomasa z obnovitelných zdrojů. Ekopalivo. To byl snad výmysl zelených ekologů. Nebo se snad mýlím.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.8.2022 09:09 Reaguje na Tomáš ZemanV Jižní Americe na pampě se nic jiného než dobytek produkovat nedá. I na těch velkých pláních v Severní Americe. Nebo by to chtěli udělat jako v Sovětském svazu, kdy rozorali černozemě aby zjistili, že umělé zavlažování tu půdu zasoluje a ze stepi se tak postupně stává poušť?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
28.8.2022 21:17 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaS tou půdou to je složitější. Zavlažování takových půd se totiž musí umět a potom se půda nezasoluje, Obecně se dá říct, že za prvé pokud se zavlažuje dlouho suchá půda, uvolňují se do vody obrovské množství rozpustných nerostů vzniklých za ty staletí a tisíciletí sucha či jen malé vlhkosti rozpadem matečných hornin té půdy. Puda se musí tím zavlažováním prvních několik let kompletně proplavit a ve vodě únikající z té zavlažované půdy rozpustné nerosty odplavit pryč. Teprve potom se dá po snížení intenzity přísunu vody v té půdě něco pěstovat. Pokud naopak vodou šetří a zavlaží hned na začátku jen trochu, aby rostliny mělo dost vláhy a ne víc, začnou rozpustné nerosty z celého půdního horizontu, který byl ovlhčený a který snadno může být hluboký desítky metrů nebo i víc, stoupat k povrchu a tam na rozhraní spodnější vlhké vrstvy půdy a svrchnější suchší vrstvy půdy se začnou vylučovat v podobě třeba bílých nebo rezavých krust. To je právě známka zasolení půdy a v takové půdě kromě rostlin přizpůsobených na vysoká množství soli v vodě nic jiného neroste.
U nás se půda rozkladem matečných hornin zasoluje taky, ale v našich zeměpisných šířkách se ty rozpustné nerosty pravidelně vyplavují až vícekrát za rok nadbytkem srážkových vod. Nadbytek srážkových vod ze sněhu v zimě a potom nadbytkem vody v hodně deštivých obdobích klesá srážková voda s vymytými rozpustnými nerosty půdou dolů a jako podzemní voda potom prochází propustnými půdními horizonty a nakonec teče prameny do potoků a řek a odnáší s sebou ty rozpustné nerosty. A úplně stejně například mizí i soli z solení cest a chodníků v zimě, pokud se ta voda z silnic a chodníků vsakuje, neodtéká kanály.
Odpovědět
U nás se půda rozkladem matečných hornin zasoluje taky, ale v našich zeměpisných šířkách se ty rozpustné nerosty pravidelně vyplavují až vícekrát za rok nadbytkem srážkových vod. Nadbytek srážkových vod ze sněhu v zimě a potom nadbytkem vody v hodně deštivých obdobích klesá srážková voda s vymytými rozpustnými nerosty půdou dolů a jako podzemní voda potom prochází propustnými půdními horizonty a nakonec teče prameny do potoků a řek a odnáší s sebou ty rozpustné nerosty. A úplně stejně například mizí i soli z solení cest a chodníků v zimě, pokud se ta voda z silnic a chodníků vsakuje, neodtéká kanály.
va
vaber
22.8.2022 08:37tak to vypadá ,že na dnešní neutěšený stav světa nám zadělali býložraví dinosaouři a potom to dorazili bizoni v Americe
bylo jich moc a byli velcí ,pásli se a zničili krajinu a my tím trpíme dodnes,
odborníci zjistí vše
Odpovědět
bylo jich moc a byli velcí ,pásli se a zničili krajinu a my tím trpíme dodnes,
odborníci zjistí vše
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.8.2022 09:03 Reaguje na vaberto je taková ekologie, která v podstatě v přeneseném smyslu hlásá, že největší ekolog byl Hitler se Stalinem, protože zlikvidoval miliony lidí to samí se tito takzvaní vědci snaží vtesat do našich hlav v podobě skotu a pastvy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.8.2022 15:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNení to tak dlouho, co jsem četl vyjádření, že 80% populace je zbytečné, no ale co sní už tam nebylo.
Odpovědět
va
vaber
22.8.2022 17:03 Reaguje na Slavomil Vinklerpřesné číslo je 84%,
bincají se jen odnikud nikam
Odpovědět
bincají se jen odnikud nikam
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.8.2022 09:01Ten aktivista je normální pako, které pomíchalo jablka s hruškami a asi i s uhlím. Bio pastvení naopak podporuje diverzitu hmyzu, protože exkrementy dobytka nejsoou nabušeny chemií (léčiva a podobně), takže o kdejaký kravinec se nejrůznější hmyz doslova popere. Dobytek svými kopyty narušuje travní drn, takže umožňuje vzklíčit semenům nejrůznějších rostlin, čím je i u flóry podporována větší diverzita. A co se týče predátorů, tak poslední údaje třeba z Jablunkovska ukazují, že i v tomhle ohledu se soudruh ekoterorista mýlí.
Ještě bych zmínil to vypásání luk ve Velké Británii ovcemi. O primární likvidaci lesů se postaral člověk tím, že na těchto ostrovech vybil velké šelmy. Díky tomu se zde přemnožili jeleni, kteří původní lesy doslova vypásli. Staré stromy buď uhynuly, nebo byly vykáceny a protože jeleni vyžrali veškeré semenáčky, lesy se zde neobnovily a proto ovce nemají co likvidovat. To se ale ekoteroristovi, který má určité politické zadání, nedá vysvětlit. Stejně tak mi zatím nikdo z těch ekoteroristických pojašenců neodpověděl na jednoduchou otázku - až skončí ložiska, z kterých se těží látky pro výrobu umělých hnojiv, čím budeme hnojit pole?
Odpovědět
Ještě bych zmínil to vypásání luk ve Velké Británii ovcemi. O primární likvidaci lesů se postaral člověk tím, že na těchto ostrovech vybil velké šelmy. Díky tomu se zde přemnožili jeleni, kteří původní lesy doslova vypásli. Staré stromy buď uhynuly, nebo byly vykáceny a protože jeleni vyžrali veškeré semenáčky, lesy se zde neobnovily a proto ovce nemají co likvidovat. To se ale ekoteroristovi, který má určité politické zadání, nedá vysvětlit. Stejně tak mi zatím nikdo z těch ekoteroristických pojašenců neodpověděl na jednoduchou otázku - až skončí ložiska, z kterých se těží látky pro výrobu umělých hnojiv, čím budeme hnojit pole?
TZ
Tomáš Zeman
22.8.2022 09:49 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaS první polovinou textu souhlasím, ale jeleni přece nemohli vypást lesy :-) Ty vykáceli lidi, hlavně pro průmysl, a jeleni maximálně zabránili přirozené obnově. A pro hnojení není třeba hnůj. Stačí leguminózy. I když jetel je efektivní pěstovat spolu s chovem skotu...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.8.2022 09:53 Reaguje na Tomáš ZemanVidíte to i u nás, kde mimo oplocenku prostě přirozená obnova lesa leckde neexistuje. A mimochodem, víte, že jelen je schopen, pokud má hlad, oloupat kůru i ze šedesátiletého stromu? A strom bez kůry a lýka prostě uschne. Takže něco Britové vykáceli, o ten zbytek se postarali přemnožení jeleni. Ale svádí se to na ovce.
Odpovědět
radim buffalo tobias
23.8.2022 06:34 Reaguje na Zbyněk Šeděnkami třeba kozy walliserské černokrké, oloupaly kůru z cca 60tileté jabloně až tam kdy dosáhly ze stoje na zadních nohou !!!
Odpovědět
LP
Ladislav Pícha
23.8.2022 10:45 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZa klíčové považuju opravdu spíš to kácení/pálení dřeva. Jelen byl jistě taky dobrá lovná zvěř - viz Konopiště.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
28.8.2022 21:22 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaCo se týká jelenů v Anglii a Skotsku, tak bylo zvykem, že v některých regionech se jeleni defakto v extravilánu, neobydlených údolích a podobně chovali jako u nás chovají stáda ovcí. Počet jelenů, který ten který klan vlastnil - měl na svém území, určoval význam toho kterého klanu a jeho bohatství (ve Skotsku) A to mělo být v zaostalejších oblastech ještě před takovými 100 - 150 lety. Takže třeba i z tohoto důvodu tam dodnes nejsou lesy.
Odpovědět
Anyr
22.8.2022 10:46 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKecy teoretika.
U "biozemědělců", respektive u jejich krav, neuvidíte na kravincích jedinou mouchu. Proč tomu tak je, nevím.
Totéž s "druhově pestrou flórou" - úplná blbost. Pastviny jsou tady složené z pár druhů trav, prakticky na nich nic nekvete (krom miliardy pampelišek na jaře). Za to louky - ne pastviny - kam zemědělská zvířata nevkročí, a kde se pouze seká na seno, ty jsou skutečně přepestré.
Za "soudruha ekoteroristu" bys zasloužil pár facek, nevychovanče. Ale co čekat od normalizační generace.
Ta část o jelenech... ach, to je ale přiblblé. :)
K hnojení polí hnojem: zkus se dovzdělat. Zdaleka to není jediná cesta. :*
Odpovědět
U "biozemědělců", respektive u jejich krav, neuvidíte na kravincích jedinou mouchu. Proč tomu tak je, nevím.
Totéž s "druhově pestrou flórou" - úplná blbost. Pastviny jsou tady složené z pár druhů trav, prakticky na nich nic nekvete (krom miliardy pampelišek na jaře). Za to louky - ne pastviny - kam zemědělská zvířata nevkročí, a kde se pouze seká na seno, ty jsou skutečně přepestré.
Za "soudruha ekoteroristu" bys zasloužil pár facek, nevychovanče. Ale co čekat od normalizační generace.
Ta část o jelenech... ach, to je ale přiblblé. :)
K hnojení polí hnojem: zkus se dovzdělat. Zdaleka to není jediná cesta. :*
pp
pavel peregrin
22.8.2022 11:26 Reaguje na AnyrJá ale nečtu něco o hnojení hnojem. To bylo myšleno na umělá hnojiva a konkrétně u fosforu to nemá řešení.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
22.8.2022 17:05 Reaguje na pavel peregrinFosfor odchází z krajiny s čistírenskými kaly a může být rozvezen po poli (nebo že by snad obsahoval těžké kovy?).
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2022 06:50 Reaguje na vladimír šmídlTo může, ale podstatou je, že i do těch čistírenských kalů se musí odněkud dostat a to odněkud znamená těžbu. Takto je to myšleno. Navíc hnojit dnes kaly u nás je papírovina na en-tou a víceméně každý se tomu vyhne.
Odpovědět
JH
JH
23.8.2022 07:22 Reaguje na pavel peregrinPokud na pole vrátíte fosfor z kalů, je to fosfor, který nebudete muset těžit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2022 08:28 Reaguje na JHTo fosfor z hnoje taky, jenže i do toho hnoje se odněkud musel dostat a to něco jsou opět přírodní zdroje.
Odpovědět
JH
JH
23.8.2022 09:26 Reaguje na pavel peregrinTo je jedno odkud se vzal, kdyby se vám podařilo všechen fosfor odebraný sklizní sebrat a vrátit v podobě hnoje, kalu atd., tak byste žádné další zdroje nepotřeboval. V reálu je to samozřejmě obtížné, ale cokoliv na pole vrátíte, nemusíte potom těžit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2022 13:21 Reaguje na JHPrávě že je to naprosto nereálné, tak je potřeba konkrétně fosfor dodat v podobě umělého hnojiva. Navíc odběr převyšuje většinou dodávku.
Odpovědět
JH
JH
23.8.2022 14:58 Reaguje na pavel peregrinJestli budou zdroje fosforu ubývat, jak se pořád píše, tak se využití kalů asi nevyhneme, každý využitelný zdroj se bude hodit a papírování bude asi ten menší problém.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
28.8.2022 21:27 Reaguje na JHTak většina fosforu a potom draslíku se "vzala" z rozpadu matečné horniny, která je pod tou půdou. Pouze dusík ne, ten se "vzal" z ovzduší. Hnojení, ať už hnojem nebo umělými hnojivy, je i v intenzívních polních kulturách většinou jen doplňkem, protože téměř nikdy nepokryje všechen objem živin, který se v podobě sklízených zemědělských produktů z pole každoročně odváží pryč.
Odpovědět
JH
JH
29.8.2022 05:10 Reaguje na Radim PolášekJak jste na to přišel? Hnojením nepochybně lze doplnit objem živin odvezených sklizní. Když z pole odvážíte, musíte tam také něco vrátit. Živiny z matečné horniny by v intenzivním zemědělství dlouhodobě asi nestačily.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
22.8.2022 12:31 Reaguje na AnyrJeďte se, prosím, opravdu podívat na nějakou farmu. Třeba u nás na Jablonecku do Pěnčína... Jestli najdete zvířecí výkaly bez much... Pastviny jsou špatně ale louky OK? Vážně? A proč by se ty louky pěstovaly? Ono se na loukách suší seno, nebo se sklízejí na senáž aby ovce nebo krávy měly v zimě co žrát. Přes léto se dobytek pase venku a v zimě stojí ve stáji u žlabu. A je občas žádoucí (dle stavu porostu) pokud se režim pastvina / louka střídá. S omezováním zejména malochovů dobytka mizí mozaika biotopů, jako jsou chudé sešlapávané pastviny, nehnojené nebo podmáčené louky, zkrátka to co ve velkovýrobě řízené vzdělanými agronomy a disponující silnými stroji chybí. Trend ochuzování biodiverzity u nás nadále pokračuje.
Odpovědět
radim buffalo tobias
23.8.2022 06:36 Reaguje na Dalibor Motlje to třeba dělat tak jako známý aktivista Daniel Pitek aj.!!!
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.8.2022 12:44 Reaguje na AnyrJe zajímavé, že třeba odborníci z Milovic tvrdí pravý opak. Od té doby, se se místní pastviny začaly spásat velkými kopytníky, vzrůstala druhová pestrost flóry, protože agresivní druhy travin jsou pastvou omezovány. Jenže podle Anyra oni tomu nerozumí. Stejně tak s tím trusem. Pokud v něm nejsou chemikálie, není důvod, aby se mu vyhýbal hmyz. Fungovalo to celou dobu co se pasou kopytníci, není důvod, aby to přestalo fungovat i nadále. A co se týče těch umělých hnojiv - zkus nám vysvětlit, čím se bude na polích hnojit, až je nebudeme mít z čeho vyrobit?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
28.8.2022 21:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaHmyzu je na běžných pastvinách málo, protože tam není pro ten hmyz moc "krmení". Zvířecí exkrement na běžné pastvině buď vyschne dříve, než by se v něm potencionální hmyz vylíhl a tím tu násadu zničí suchem . Nebo za mokra se dříve rozplaví deštěm a tím potencionální násadu zničí mokrem. Je třeba taky počítat s tím, že hmyzí larvy, pokud je tam diverzifikovaný hmyzí biotop, jsou mimo ukrytu v tom exkrementu snadnou kořistí dravého hmyzu, kterého bývá v kvalitním biotopu velké množství různých druhů. Za takových podmínek může zvířecí exkrement využívat jenom brouk typu chrobáka, který si pro své potomstvo zvířecí exkrement schovává do podzemí, kde nevysychá. Jen malé procento exkrementů na vlhkých místech pastviny je vhodné pro rozmnožování takového hmyzu. nebo pokud se nějakou náhodou nahromadí víc exkrementů na sobě.
Blábol, že na exkrementy zvířat na pastvině hmyz nejde, protože jsou v těch exkrementech chemikálie je čistý zelený ekologistický výmysl zaměřený na sabotování pastvy klasicky chovaných zvířat. Larvy hmyzu živicí se touto odpadní biomasou, ať už rozkládajícími se těly zvířat nebo rozkládajícími se exkrementy jsou totiž už samy o sobě odolné různým chmemikáliím, protože musí zvládat přežívat v prostředí zatíženém vysokou koncentrací různých mikrobů produkujících vysoké množství různých toxinů. Další nějaká rezidua léčiv a podobných látek by na ně většinou měly v podstatě jen mizivý vliv.
Odpovědět
Blábol, že na exkrementy zvířat na pastvině hmyz nejde, protože jsou v těch exkrementech chemikálie je čistý zelený ekologistický výmysl zaměřený na sabotování pastvy klasicky chovaných zvířat. Larvy hmyzu živicí se touto odpadní biomasou, ať už rozkládajícími se těly zvířat nebo rozkládajícími se exkrementy jsou totiž už samy o sobě odolné různým chmemikáliím, protože musí zvládat přežívat v prostředí zatíženém vysokou koncentrací různých mikrobů produkujících vysoké množství různých toxinů. Další nějaká rezidua léčiv a podobných látek by na ně většinou měly v podstatě jen mizivý vliv.
VM
Vladimir Mertan
22.8.2022 14:22 Reaguje na AnyrAch jaj. Vy ste rovnaký odborník ako ten aktivista Monbiot. Pre trošku dovzdelania som vám našiel pár odkazov na internete o pastve a udržaní druhovej rozmanitosti lúk. https://www.sopsr.sk/web/index.php?cl=20814 https://www.daphne.sk/sites/daphne.sk/files/uploads/MM04_Bromion_1.pdf http://www.nocnik.sk/wp-content/uploads/sites/10/2016/06/Pastva-v-Bielych-Karpatoch.pdf https://www.researchgate.net/publication/281840416_Manazmentovy_model_pre_horske_trojstetove_luky http://vutphp.sk/wp-content/uploads/Manazment-biotopov-travnych-porastov.pdf
Odpovědět
Tomáš Novák
23.8.2022 16:22 Reaguje na AnyrNo pomatenec jste tady trochu ty, možná jste neviděl alpské a beskydské spásané a košené louky
Odpovědět
radim buffalo tobias
23.8.2022 06:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnkajá to chápu tak, že ogar Monbiot je ultraaktivista a propagátor veganského pohledu na svět. to jméno Montbiot je pravé nebo nějaké jeho válečné jméno ? kdybych se to pokusil přeložit do katalánštiny, tak by to znamenalo něco jako Biohora. ale bude to asi velice solidní veganský pyj !!!
Odpovědět
LP
Ladislav Pícha
23.8.2022 10:56 Reaguje na radim buffalo tobiasTohle vypadá jako on: https://cs.wikipedia.org/wiki/George_Monbiot.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.8.2022 09:45Lidská blbost kráčí napříč národy i vzděláním a nejlíp ji ignorovat a jít
si dál svojí cestou. Masný dobytek škodí, ale zákonem chráněni kopytnatci
nikoliv, ač končí místo na stole lidí v kafilérii! To prostě sedlák nikdy nevymyslí, ale musí na to být "vědátor" s haldou titulů a doloží to grafy
a tabulkami. Nemá smysl to dál komentovat, protože hlupákům se neodporuje.
Jinak Britové si svoje lesy vykáceli sami pro průmysl a později si taky
vytěžili i své uhlí. Nic jim nebrání krajinu znovu zalesnit a místo
stejků jíst nahrážky z dřevní celuózy. Dobrou chuť!
Odpovědět
si dál svojí cestou. Masný dobytek škodí, ale zákonem chráněni kopytnatci
nikoliv, ač končí místo na stole lidí v kafilérii! To prostě sedlák nikdy nevymyslí, ale musí na to být "vědátor" s haldou titulů a doloží to grafy
a tabulkami. Nemá smysl to dál komentovat, protože hlupákům se neodporuje.
Jinak Britové si svoje lesy vykáceli sami pro průmysl a později si taky
vytěžili i své uhlí. Nic jim nebrání krajinu znovu zalesnit a místo
stejků jíst nahrážky z dřevní celuózy. Dobrou chuť!
JT
Jan Tichý
22.8.2022 10:33 Reaguje na Břetislav MachačekMoc vasemu prispevku nerozumím. Namátkou vypichnu napr. cast: proč by měli Britové jist náhražky z dřevní celulózy? Možná proto, aby nemuseli, tak si drží velké plochy pastvin, i za cenu neefektivní produkce živočišných vyrobku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.8.2022 15:25 Reaguje na Jan TichýPro vysvětlení jim nabízím nahradit pastviny lesy, a z dřevní
celulózy si dělat stejky, když jim ty pastviny a krávy tak vadí.
Odpovědět
celulózy si dělat stejky, když jim ty pastviny a krávy tak vadí.
JŠ
Jan Škrdla
22.8.2022 21:02 Reaguje na Břetislav MachačekTento nápad je naprosto zcestný. Stejně jako bych napsal, ať si ty pastviny ponechají, domy staví z trávy, a v krbu topí vysušeným ovčím trusem.
Odpovědět
JT
Jan Tichý
22.8.2022 10:28No a co tedy autor studie doporučuje? Zákaz konzumace masa a mléka? Chov dle modelu tradicniho JZD? Když už kritika měla by být konstruktivní, v celém článku jsem neodhledal žádný protinavrh
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.8.2022 10:59 Reaguje na Jan TichýPane Tichý, je to marné. Takoví jedinci Vám ve své jasnozřivosti oznámí, co je špatně, ale řešení nenabídnou. A pokud se sníží k tak přízemní věci, jako je návrh řešení, je to obvykle pitomost, která se nedá zrealizovat.
Odpovědět
Anyr
22.8.2022 10:39V době, kdy se člověk dokáže zcela dostatečně živit pouze rostlinnými produkty, jsou živočišné produkty pouze zvyklostí, mnohdy rozežraností.
Zvláště Češi, kteří se tak rádi odvolávají na "ctěné předky", by v tomto měli následovat jejich příkladu, a většinu týdne si dopřávat bezmasá, a mnohdy i skutečně veganská, jídla.
Ale starého čokla... však to znáte. :)
Odpovědět
Zvláště Češi, kteří se tak rádi odvolávají na "ctěné předky", by v tomto měli následovat jejich příkladu, a většinu týdne si dopřávat bezmasá, a mnohdy i skutečně veganská, jídla.
Ale starého čokla... však to znáte. :)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.8.2022 11:03 Reaguje na AnyrTehdy byly bezmasé jídelníčky z nouze ctnost. Nebylo to pro, že by naši předci bylo osvícení a preferovali rostlinnou stravu. Maso bylo tak jednou týdně, pokud na ně byly peníze, přičemž ty bílkoviny by těžce manuálně pracující lidé potřebovali častěji. Dnes je to maso finančně dostupnější a proto si je lidé dopřávají hodně často. Oba tyto extrémy ale nejsou zrovna to pravé ořechové.
Odpovědět
Hu
DM
Dalibor Motl
22.8.2022 12:36 Reaguje na AnyrPokud bychom si měli vzít příklad z našich předků měli bychom se sítěmi vyrazit nachytat zpěvné ptáky na polévku a přebytky naložit do octa. Zrovna je ptáčnická sezóna. Tedy pokud zrovna nepůjdeme na lososy a raky.
Odpovědět
LP
Tomáš Novák
23.8.2022 16:28 Reaguje na AnyrNesmyslný názor. Některé bílkoviny a aminokyseliny v naší rostlinné stravě nenajdete. A propo pro vývoj dětského mozku jsou navíc živočišné bílkoviny klíčové .
Odpovědět
RP
Radim Polášek
22.8.2022 11:06Na tom něco je.
Jeden pohled: U nás za socíku družstvo odjakživa chovalo krávy na mléko. Původně byl kolem kravína rozsáhlý systém pastvin oplocených ostnatými dráty, kde se ty krávy pásly, polí bylo z té obdělávané plochy asi tak polovina. Z toho odhaduji na polovině z té poloviny polí se pěstovalo něco pro krávy na zbytku produkce ro lidi. Krav bylo v kravíně asi 200 - 400. Okolo roku 1975 postavili nové kravíny a téměř všechny pastviny rozorali na pole. Krávy tak nevylezly z kravína, veškeré krmení pro ně rostlo na poli v polních plodinách a pícninách a potom v intenzívních travních porostech a kulturách pícnin. Plus trošku přírodního sena z toho trošku pastvin, které už nešly rozorat na pole.
A počet krav rázem mohl stoupnout z 200 - 400 na 2000 a produkce mléka ještě mnohem víc, protože ty předchozí krávy byly místní původní červenky, potomci zřejmě ještě původních krav, které kdysi místní ze soukromých chovů vkládali do družstva a které byla někde tady u nás v kraji v minulosti vyšlechtěny, zatímco ty nové v kravíně byl černobilý holandský skot s mléčností snad dvakrát vyšší. Neboli přeměnou mléčného chovu z pastevního na stájový a rozšířením plochy produkovaných krmiv o cca třetinu až polovinu, současně s intenzifikací, mícháním krmné dávky z množství komponent v kravíně místo pasení trávy venku a házení doplńkového krmiva na pastvinu stoula produkce mléka z jednotky plochy tak 10x.
Odpovědět
Jeden pohled: U nás za socíku družstvo odjakživa chovalo krávy na mléko. Původně byl kolem kravína rozsáhlý systém pastvin oplocených ostnatými dráty, kde se ty krávy pásly, polí bylo z té obdělávané plochy asi tak polovina. Z toho odhaduji na polovině z té poloviny polí se pěstovalo něco pro krávy na zbytku produkce ro lidi. Krav bylo v kravíně asi 200 - 400. Okolo roku 1975 postavili nové kravíny a téměř všechny pastviny rozorali na pole. Krávy tak nevylezly z kravína, veškeré krmení pro ně rostlo na poli v polních plodinách a pícninách a potom v intenzívních travních porostech a kulturách pícnin. Plus trošku přírodního sena z toho trošku pastvin, které už nešly rozorat na pole.
A počet krav rázem mohl stoupnout z 200 - 400 na 2000 a produkce mléka ještě mnohem víc, protože ty předchozí krávy byly místní původní červenky, potomci zřejmě ještě původních krav, které kdysi místní ze soukromých chovů vkládali do družstva a které byla někde tady u nás v kraji v minulosti vyšlechtěny, zatímco ty nové v kravíně byl černobilý holandský skot s mléčností snad dvakrát vyšší. Neboli přeměnou mléčného chovu z pastevního na stájový a rozšířením plochy produkovaných krmiv o cca třetinu až polovinu, současně s intenzifikací, mícháním krmné dávky z množství komponent v kravíně místo pasení trávy venku a házení doplńkového krmiva na pastvinu stoula produkce mléka z jednotky plochy tak 10x.
TK
Tomáš Kvítek
22.8.2022 11:18Misto názoru jen jednoho aktivisty by to chtělo souhrnnou rešersi na dané téma. A podivat se i na české odborné články. Jeden aktivista je výkřik do tmy a opravdu může být jeho názor ujetý. Nepublikujte jednotlivosti, ale souhrny. Pak má diskuse cenu.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
22.8.2022 11:27Ono jinak hodně záleží, jak se pase. Je rozdíl jen extenzívně využívat pastvinu a je velký rozdíl v produkci pastvinu využívat intenzívně.
Při extenzívním pasení se prostě tráva jen spásává bez dalších dodatečných zásahů. Zvířata postupně spasou ty nejchutnější a nejvýživnější rostliny, ty jsou tak potlačovány a začínají převládat trávy a rostliny pro pasení nevhodné. Ty méně chutné, méně výživné nebo až nejedlé. Aby se ten vliv minimalizoval, je třeba pást s velmi malou hustotu zvířat na plochu, takže využití pastviny je velmi malé a současně taky hnojení zvířaty je malé, takže půda se časem stane chudou, kde rostou jen rostliny s malou produkcí zelené hmoty.
Při intenzívním pasení se na poměrně malou rozlohu dá znatelně víc zvířat, ale na kratší dobu jen pár dnů. Zvířata tak ty nejchutnější a nejvýživnější rostliny nedokážou ihned vypást, spásávají i ty méně chutné a méně výživné a navíc díky vysokému počtu zvířat se pastvina lépe prohnojí. Nejedlé nebo dokonce jedovaté rostliny se na pastvině zničí a ostatní nevypasené rostliny, co je krávy nechaly, se posečou, aby jejich zakrácení" bylo shodné s těmi vypasenými chutným i a výživnými. Pastvina se může i přihnojit, vyšlapaná místa přisít... Za takového režimu bude půda pastviny víc vyhnojená, chutné a výživné rostlin nebudou mizet, dokonce postpně mohou výživné trávy produkující v dostatku živin hodně zelené hmoty na pastvině převládnout nad těmi libujícícmi si v chudší půdě a s malými přírůstky. Na takové pastvině se dá produkovat několikrát víc než na předtím popsané extenzívní pastvině.
Je tedy otázka, jaké pastviny jsou uvažovány v článku.
Odpovědět
Při extenzívním pasení se prostě tráva jen spásává bez dalších dodatečných zásahů. Zvířata postupně spasou ty nejchutnější a nejvýživnější rostliny, ty jsou tak potlačovány a začínají převládat trávy a rostliny pro pasení nevhodné. Ty méně chutné, méně výživné nebo až nejedlé. Aby se ten vliv minimalizoval, je třeba pást s velmi malou hustotu zvířat na plochu, takže využití pastviny je velmi malé a současně taky hnojení zvířaty je malé, takže půda se časem stane chudou, kde rostou jen rostliny s malou produkcí zelené hmoty.
Při intenzívním pasení se na poměrně malou rozlohu dá znatelně víc zvířat, ale na kratší dobu jen pár dnů. Zvířata tak ty nejchutnější a nejvýživnější rostliny nedokážou ihned vypást, spásávají i ty méně chutné a méně výživné a navíc díky vysokému počtu zvířat se pastvina lépe prohnojí. Nejedlé nebo dokonce jedovaté rostliny se na pastvině zničí a ostatní nevypasené rostliny, co je krávy nechaly, se posečou, aby jejich zakrácení" bylo shodné s těmi vypasenými chutným i a výživnými. Pastvina se může i přihnojit, vyšlapaná místa přisít... Za takového režimu bude půda pastviny víc vyhnojená, chutné a výživné rostlin nebudou mizet, dokonce postpně mohou výživné trávy produkující v dostatku živin hodně zelené hmoty na pastvině převládnout nad těmi libujícícmi si v chudší půdě a s malými přírůstky. Na takové pastvině se dá produkovat několikrát víc než na předtím popsané extenzívní pastvině.
Je tedy otázka, jaké pastviny jsou uvažovány v článku.
RP
Radim Polášek
22.8.2022 11:52Nebo ještě jinak.
Když vykopnete trs trávy na pastvině, uvidíte, že má husté kořínky do takových 10 centimetrů. Ojedinělé kořínky sahají tak do 20 až maximálně 40 centimetrů. Pěstované kultury na polích mají kořeny sahající mnohem hlouběji. Řepka a některé pícniny sahají do 1 - 2 metrů, kukuřice odhadem tak do metru, obilí půl metru až metr.
V lese potom stromy, pokud nemají z nějakého důvodu poškozený kořenový systém, mohouu některých dřevin sahat kořeny až tak hluboko, jak vysoko rostou.
Tráva tedy využívá půdni horizont, čerpá z něho živiny a vláhy, z hloubek do 20 - 40 centimetrů. Kulturní plodiny na poli čerpají živiny a vláhu z horizontu do metru až dvou metrů hluboko.
Stromy v lesích čerpají živiny a vláhu z půdního horizontu až desítky metrů hluboko.
Pro zemědělské využití se trvalý travní porost - pastvina nejlépe využije na horských loukách, svazích a podobně, kde je vrstva zeminy tak 20 - 30 centimetrů a níž už potom souvislá skála. Někde v nížinách, kde je půdní horizont hluboký, metr a víc a kde balvany a neplodný štěrk je v půdě až po úrovní danou hlubokou orbou se ta půda zemědělsky mnohem víc využije, když to je pole s kulturními plodinami. Kdy je tam, díky tomu, že plodiny využívají mnohem větší horizont půdy než trava, výrazně větší produkce.
Takže někde je využití té plochy jako pastviny ekologické a jinde zase ne, protože jako obdělávané pole je z té plochy při stejné ekologické stopě mnohem větší výnos.
Odpovědět
Když vykopnete trs trávy na pastvině, uvidíte, že má husté kořínky do takových 10 centimetrů. Ojedinělé kořínky sahají tak do 20 až maximálně 40 centimetrů. Pěstované kultury na polích mají kořeny sahající mnohem hlouběji. Řepka a některé pícniny sahají do 1 - 2 metrů, kukuřice odhadem tak do metru, obilí půl metru až metr.
V lese potom stromy, pokud nemají z nějakého důvodu poškozený kořenový systém, mohouu některých dřevin sahat kořeny až tak hluboko, jak vysoko rostou.
Tráva tedy využívá půdni horizont, čerpá z něho živiny a vláhy, z hloubek do 20 - 40 centimetrů. Kulturní plodiny na poli čerpají živiny a vláhu z horizontu do metru až dvou metrů hluboko.
Stromy v lesích čerpají živiny a vláhu z půdního horizontu až desítky metrů hluboko.
Pro zemědělské využití se trvalý travní porost - pastvina nejlépe využije na horských loukách, svazích a podobně, kde je vrstva zeminy tak 20 - 30 centimetrů a níž už potom souvislá skála. Někde v nížinách, kde je půdní horizont hluboký, metr a víc a kde balvany a neplodný štěrk je v půdě až po úrovní danou hlubokou orbou se ta půda zemědělsky mnohem víc využije, když to je pole s kulturními plodinami. Kdy je tam, díky tomu, že plodiny využívají mnohem větší horizont půdy než trava, výrazně větší produkce.
Takže někde je využití té plochy jako pastviny ekologické a jinde zase ne, protože jako obdělávané pole je z té plochy při stejné ekologické stopě mnohem větší výnos.
VŠ
Viktor Šedivý
22.8.2022 13:08Takže asi bude "neškodné" řešení vypadat tak, že na kopcích se budou pást stáda volně žijící zvěře a pod kopcem bude stát továrna na syntetické maso.
Odpovědět
VS
Vilda Smakal
22.8.2022 13:38Tady žádný "bio" neexistuje.....ve finále je to všechno naprosto stejné jako všude, akorát se tvrdí, že krávy chodí na klozet a chrápou na kavalci....Ve finále lidi platí za tyto produkty daleko více peněz a ve finále výroba probíhá naprosto stejně jako u každého zemědělce !
Odpovědět
Katka Pazderů
22.8.2022 17:00Nad 550 zatravnit, nad 800 zalesnit. To bude program MZe pod vedením Zelených. Protože dotace na pasení těch ploch Šumavy, co kdysi byly státní půdou a dnes by mohli být lesem, jsou přímo nemravné.
A bio hovězí také. Když můžeme mít bílkovinu rostlinnou a hmyzí, proč hovězí, vždyť je to přežitek.
Odpovědět
A bio hovězí také. Když můžeme mít bílkovinu rostlinnou a hmyzí, proč hovězí, vždyť je to přežitek.
VM
Vladimir Mertan
22.8.2022 17:16 Reaguje na Katka PazderůJa sa čudujem, že práve Vy čo máte očividne úprimný záujem o ochranu prírody hlásate zalesnenie. Potom budete spolu z ďaľšími aktivistami žialiť ako v krajine ubúda hmyz a budete to pripisovať klimatickej zmene. Je úplným nezmyslom paušálne zatrávňovať a už vôbec nie paušálne zalesňovať práve tie prírodne najcennejšie lúky. Oveľa dôležitejšia ako nadmorská výška je orientácia lokality, najdôležiejšia je svahovitosť a podložie. Z hľadiska zalesnenia je dôležité posúdiť druhovú rozmanitosť z hľadiska botaniky a zoológie. Tu vôbec nejde o konzumáciu hovädzieho mäsa, ale o udržanie veľmi cenných poloprírodných biotopov.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.8.2022 07:39 Reaguje na Vladimir Mertanpaní Pzderů má své mantry, na které jsme si zvykli nereagovat. Díky za vysvětlení
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.8.2022 17:37 Reaguje na Katka PazderůVy možná hmyz ráda, ale já si dám kus poctivého masa, jako generace
předků před námi. Hmyz se jedl nechtíc s něčím a nebo z nedostatku jiné potravy. Povězte horníkům, ať si místo špeku dají sóju s
chrousty a pošlou vás za sebe těžce pracovat a nemudrovat od PC.
Zelení si přejí zánik horských luk? Aha, tak už vím, proč chtějí
pomocí vlků zlikvidovat pastevectví! Děkuji za vysvětlení o co
vlastně oklikou jde! Nad 550 už dnes na poli nikdo nehospodaří
a pokud ano, tak proč mu to direktivně zakazovat, když chce!
Vidím, že Zelení jsou novodobou totalitní stranou plnou zákazů
a nařízení a opětovně děkují za odhalení plánů nové totality.
Přeji brzký konec této straně v propadlišti dějin naši země
a vám děkuji po třetí, za vyjasnění plánů této strany !
Odpovědět
předků před námi. Hmyz se jedl nechtíc s něčím a nebo z nedostatku jiné potravy. Povězte horníkům, ať si místo špeku dají sóju s
chrousty a pošlou vás za sebe těžce pracovat a nemudrovat od PC.
Zelení si přejí zánik horských luk? Aha, tak už vím, proč chtějí
pomocí vlků zlikvidovat pastevectví! Děkuji za vysvětlení o co
vlastně oklikou jde! Nad 550 už dnes na poli nikdo nehospodaří
a pokud ano, tak proč mu to direktivně zakazovat, když chce!
Vidím, že Zelení jsou novodobou totalitní stranou plnou zákazů
a nařízení a opětovně děkují za odhalení plánů nové totality.
Přeji brzký konec této straně v propadlišti dějin naši země
a vám děkuji po třetí, za vyjasnění plánů této strany !
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.8.2022 18:37 Reaguje na Katka PazderůZelení jsou další církev, která káže vodu a pije víno. Mě by zajímalo, zda se podle svých tézí stravují a na večírcích podávají smažené kobylky a sóju?
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
22.8.2022 20:13 Reaguje na Katka PazderůVy fakt nic nepište. Radši studujte. Zelení a Pirati=absolutní mimózy.
Odpovědět
JO
Jan Olejníček
22.8.2022 23:14 Reaguje na Katka PazderůBez starosti, paní Kateřino, příštích 100 let se nikdo ze Zelených na žádné ministerstvo nepodívá...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.8.2022 07:03 Reaguje na Jan OlejníčekTady nejde ani tak o to, že se zelení naštěstí nedostanou ke korýtku. Škodili již dost. Ten průšvih se skrývá v tom, že takoví exoti učí děti. Co jim asi "nalévají" do hlav? Že je hovězí "nemravné"?
Tak jako v nižších polohách polních oblastí je les pro tu oblast požehnáním tak stejné je to s loukami v horských lesích. Nechci mít kolem sebe na rozdíl od paní Pazderů vše zalesněno a jsem rád za každou louku která zatím tomuto osudu unikla.
Odpovědět
Tak jako v nižších polohách polních oblastí je les pro tu oblast požehnáním tak stejné je to s loukami v horských lesích. Nechci mít kolem sebe na rozdíl od paní Pazderů vše zalesněno a jsem rád za každou louku která zatím tomuto osudu unikla.
BM
Břetislav Machaček
23.8.2022 10:13 Reaguje na Jarek SchindlerAno to je neštěstí, když doblbnou děti tak, že po
příchodu ze školy odmítají jíst maso a pít mléko.
Vždyť paní učitelka říkala, jak ta zvířata trpí a
dítě už nechce aby trpěly. Nakonec rodič zjistí,
že jim místo počtů vypráví učitelka o týrání
kuřat a kraviček na jatkách, protože je členkou
nějaké zblblické strany. Škola má být apolitická,
a politikou je i program strany Zelených!
Odpovědět
příchodu ze školy odmítají jíst maso a pít mléko.
Vždyť paní učitelka říkala, jak ta zvířata trpí a
dítě už nechce aby trpěly. Nakonec rodič zjistí,
že jim místo počtů vypráví učitelka o týrání
kuřat a kraviček na jatkách, protože je členkou
nějaké zblblické strany. Škola má být apolitická,
a politikou je i program strany Zelených!
Miroslav Vinkler
22.8.2022 18:56Autor je celkem úspěšně mimo mísu. Pastevectví je staré téměř jako lidstvo samé a maso z volně se pasoucího skotu je v porovnání se stájovým chovem někde úplně jinde.
Náš spisovatel by asi raději rychlokvašné kuře stáří 30 dní , prosycené hormony , antibiotiky a nevím čím vším dál.
V podhorské oblasti s chovem skotu žiji hodnou řádku let a ani jednou jsem si nepovšiml nějakých negativních dopadů na okolní ekosystémy. Naopak , je to jedna z nejlepších forem obhospodařování volné krajiny.
Odpovědět
Náš spisovatel by asi raději rychlokvašné kuře stáří 30 dní , prosycené hormony , antibiotiky a nevím čím vším dál.
V podhorské oblasti s chovem skotu žiji hodnou řádku let a ani jednou jsem si nepovšiml nějakých negativních dopadů na okolní ekosystémy. Naopak , je to jedna z nejlepších forem obhospodařování volné krajiny.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.8.2022 19:08 Reaguje na Miroslav VinklerAutor toho paskvilu je typickým příkladem rčení koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Více se k tomu nemusí dodat.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
22.8.2022 21:15 Reaguje na Miroslav VinklerJe tady rozdíl mezi Českou Republikou a Velkou Británií. Lesnatost ČR je cca 34% oproti cca 10% v GB. U nás máme kromě těch pastvin také lesy. Ne na darmo se Marie Terezie nazývá osvícenskou panovnicí.
Odpovědět
FD
František Dvořák
23.8.2022 06:22Konečně se tím začal někdo zabývat. Vždyť takto pojaté pastvinářství je to co jsem tady popisoval ji ž minimálně 2x. Je to v přírodě minimálně ekologická, krajinná, zemědělsko výrobní a ekonomická katastrofa. Jsou to dlouhá léta totálně devastované plochy při minimální výrobě. A přínos pro ten dobytek. Doporučuji každému, pomoč, nebo pokálej si každý den minimálně snídani a uvidíš jak ti bude chutnat a ta zvířata nemají na vybranou. Tam, kde se vyskytují v přírodě velká stáda kopytnatců, nikdy se takto nechovají. Napasou se a táhnou dál tisíce km, tak aby to příroda po nich dokázala zpracovat a po roce se vracejí. Tato devastace krajiny nikdy před člověkem neexistovala.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.8.2022 10:04 Reaguje na František DvořákČástečně máte pravdu, ale vše je o úměrnosti a způsobu chovu. Pokud
to nepřeháním, tak pastvina není hnojištěm jak píšete a pokud pasu
moudře, tak je spásána cyklicky s přestávkami, když se pase jinde.
Asi jste viděl spíše výběhy, než pastviny, protože výběhy slouží
na "vyvětrání" zvířat při úklidu stájí a je tam velká koncentrace
zvířat, exkrementů a zbytky travin. To ale není pastevní plocha,
kde by hladové zvíře konzumovalo pokálenou trávu. Mimochodem to
samé provádějí i ochranáři v Milovicích s chráněnými kopytnatci
a to vám nevadí? A co teprve chovy zvířat v ZOO, či třeba fena
uklízející kotec sežráním trusu štěňat? Máte vůbec přehled jak
je co chováno a jak se staví k trusu a moči? Takový okoupaný pes
se vám nadšeně vyválí v lejnu a nebo zbytcích zdechliny, protože
mu "voní" více, než šampón pro psy. Víte co jsou třeba kaliště,
kde se zvěř vyválí ve směsi bahna, trusu a moči, aby se chránila
před parazity a bodavým hmyzem? To by jste se divil, co zvířatům
chutná, ale vy se na ně koukáte okem chovatele křečků v teráriu.
Vše je o způsobu chovu a nikoliv o chovu samotném a o zvyklostech
zvířat samotných. Kdysi jsme měli krávu, která si vždy lehla do
jediného lejna v čerstvě nastlaném chlévě a neodnaučila se to
nikdy. Před vyvedením na pastvu se ji muselo vyčesat, aby nedělala
ostudu, že leží v neuklizeném chlévě, ale opak byl pravdou a jí
asi dělalo potěšení, být po vyválení v lejnu česána a omývána.
Odpovědět
to nepřeháním, tak pastvina není hnojištěm jak píšete a pokud pasu
moudře, tak je spásána cyklicky s přestávkami, když se pase jinde.
Asi jste viděl spíše výběhy, než pastviny, protože výběhy slouží
na "vyvětrání" zvířat při úklidu stájí a je tam velká koncentrace
zvířat, exkrementů a zbytky travin. To ale není pastevní plocha,
kde by hladové zvíře konzumovalo pokálenou trávu. Mimochodem to
samé provádějí i ochranáři v Milovicích s chráněnými kopytnatci
a to vám nevadí? A co teprve chovy zvířat v ZOO, či třeba fena
uklízející kotec sežráním trusu štěňat? Máte vůbec přehled jak
je co chováno a jak se staví k trusu a moči? Takový okoupaný pes
se vám nadšeně vyválí v lejnu a nebo zbytcích zdechliny, protože
mu "voní" více, než šampón pro psy. Víte co jsou třeba kaliště,
kde se zvěř vyválí ve směsi bahna, trusu a moči, aby se chránila
před parazity a bodavým hmyzem? To by jste se divil, co zvířatům
chutná, ale vy se na ně koukáte okem chovatele křečků v teráriu.
Vše je o způsobu chovu a nikoliv o chovu samotném a o zvyklostech
zvířat samotných. Kdysi jsme měli krávu, která si vždy lehla do
jediného lejna v čerstvě nastlaném chlévě a neodnaučila se to
nikdy. Před vyvedením na pastvu se ji muselo vyčesat, aby nedělala
ostudu, že leží v neuklizeném chlévě, ale opak byl pravdou a jí
asi dělalo potěšení, být po vyválení v lejnu česána a omývána.
FD
František Dvořák
23.8.2022 10:22 Reaguje na Břetislav MachačekCo tady do mě valíte za blbosti, které s tím nemají co společného. Nemám pod okny výběh, mám zde už přes 20 let takto takřka po celém areálu vesnice obhospodařovanou pastvinu, tak že vím, o čem tady píši. Je to tragedie. A to ostatní, co tady píšete o vyválení psa v lejnu a pod. to jste si mohl ušetřit. Napovím Vám. Jestli psa máte, dejte mu každý den žrádlo vyválené v lejnu. A určitě ta zvěř, která se vyválí v kališti, potom nevyhledává pokálenou pastvu. Ale na tyhle voloviny, které jste tady popsal nemá cenu snad ani reagovat.
Odpovědět
ZM
Zdenek Miklas
23.8.2022 10:13 Reaguje na František DvořákJen taková kontrolní otázka - jaké jsou vaše odborné nebo praktické zkušenosti??
Odpovědět
FD
František Dvořák
23.8.2022 10:34 Reaguje na Zdenek MiklasJsem již hodně starý. Už jsem to tu ale psal. Pamatuji si na vesnici hospodaření starých sedláků, žádný z nich takovýmito pastvinami nehospodařil, neb tenkrát by mu tu nevýrobu nikdo dotacema nezaplatil. Absolvoval jsem jak střední, tak vysokou zemědělskou školu. Celý život jsem prožil na vesnici v zemědělství. Zažil jsem pastvinářství na poli, ale při tzv. 4 honném osevním postupu. Byl tam člověk, který popondával po vypasení určité časti ohradníky.Po dvou letech se to zoralo a 2 roky něco pěstovalo. Toto mělo pro krávy a pro ekologii neskutečný význam. Zemědělství bohužel v r. 1989 na polích skončilo. Začala jeho část nejhůř se chovající k přírodě, plantážnictví a sem patří i dnešní pastevectví.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.8.2022 16:17 Reaguje na František DvořákTakže když se páslo kdysi, tak tráva nebyla mezi
lejny a pomočená? To ty krávy chodily na WC? Já
hned v úvodu psal, že nic se nesmí přehánět a že
je třeba pastviny střídat, jak píšete i vy . No a
to, že na moč a trus má každý tvor jiný názor je
taky pravda. Pro některé tvory je trus potravou
a vůbec mu nevadí ani moč. To jste nikdy neviděl
zvířecí matky olizovat mláďatům vyměšovací orgány?
Nakonec i mezi lidmi se takoví najdou a dokonce
se "léčí" pitím moči. Pastvinářství na poli je na
hony daleko od louky s desítkami druhů rostlin
a pasení na pícninách na poli bývalo vyjímečné.
Pícniny z polí sloužily hlavně k výrobě sena,
později senáže a siláže, nebo čerstvé krmivo pro
ustájená zvířata. Jinak máte pravdu, že dnešní
zemědělská praxe je zatím to nejhorší, co přírodu potkalo díky rozdělení na čistě rostlinnou
výrobu a čisté intenzivní pastevectví. Jsou ale
stále zemědělci, kteří provozují s rozumem obojí,
ale podmínky nastavuje stát(EU) a globalizace
trhu s potravinami. Každopádně bez šetrného
pastevectví nastane zkáza luk a pastvin a to
bude přírodu zase bolet jinak.
Odpovědět
lejny a pomočená? To ty krávy chodily na WC? Já
hned v úvodu psal, že nic se nesmí přehánět a že
je třeba pastviny střídat, jak píšete i vy . No a
to, že na moč a trus má každý tvor jiný názor je
taky pravda. Pro některé tvory je trus potravou
a vůbec mu nevadí ani moč. To jste nikdy neviděl
zvířecí matky olizovat mláďatům vyměšovací orgány?
Nakonec i mezi lidmi se takoví najdou a dokonce
se "léčí" pitím moči. Pastvinářství na poli je na
hony daleko od louky s desítkami druhů rostlin
a pasení na pícninách na poli bývalo vyjímečné.
Pícniny z polí sloužily hlavně k výrobě sena,
později senáže a siláže, nebo čerstvé krmivo pro
ustájená zvířata. Jinak máte pravdu, že dnešní
zemědělská praxe je zatím to nejhorší, co přírodu potkalo díky rozdělení na čistě rostlinnou
výrobu a čisté intenzivní pastevectví. Jsou ale
stále zemědělci, kteří provozují s rozumem obojí,
ale podmínky nastavuje stát(EU) a globalizace
trhu s potravinami. Každopádně bez šetrného
pastevectví nastane zkáza luk a pastvin a to
bude přírodu zase bolet jinak.
ZM
Zdenek Miklas
28.8.2022 11:01 Reaguje na František DvořákZemědělství skončilo pár let po kolektivizaci. Potom přišla socialistická zemědělská velkovýroba. A jelikož po roce 1989 nám až donedávna ve skutečnosti vládl kmen tupých a agresivních Komančů, tak stále pokračuje velkovýroba.
Většině EU je celkem ukradené, jak si u nás kurvíme krajinu. Brusel dá nějaké mantinely - ale není nad kreativitu českého úředníka, který má ideové vedení právě kmenem Komančů. Tam je třeba hledat to, že peníze z té hnusné EU u nás použijeme k něčemu, co buď původnímu zaměru nepomůže, v horším případě uškodí..
Odpovědět
Většině EU je celkem ukradené, jak si u nás kurvíme krajinu. Brusel dá nějaké mantinely - ale není nad kreativitu českého úředníka, který má ideové vedení právě kmenem Komančů. Tam je třeba hledat to, že peníze z té hnusné EU u nás použijeme k něčemu, co buď původnímu zaměru nepomůže, v horším případě uškodí..
LP
Ladislav Pícha
23.8.2022 10:33VELMI k věci: https://www.youtube.com/watch?v=a5B8PaKyQyI&t=412s (M. Konvička: Od motýlů k mamutům - optimistický pohled na budoucnost ochrany přírody (14. 5. 2021))
A taky: https://www.youtube.com/watch?v=0JUryCRRsT4 (Martin Konvička: Je refaunace nekompletních ekosystémů svatým grálem ochrany hmyzu? A toho ostatního?)
Odpovědět
A taky: https://www.youtube.com/watch?v=0JUryCRRsT4 (Martin Konvička: Je refaunace nekompletních ekosystémů svatým grálem ochrany hmyzu? A toho ostatního?)
JK
Jakub Kašpar
23.8.2022 14:42No, nevím, mám spíš intezivní pocit, že pan Monbiot o sobě rád čte v médiích. Protože tohle je fakt teorie, pro kterou by hodně špatně hledal podporu v datech...
Jinými slovy: Pitomost, kterou aplikovaný výzkum opakovaně popírá.
Odpovědět
Jinými slovy: Pitomost, kterou aplikovaný výzkum opakovaně popírá.
JK
Jaroslav Kýpeť
25.8.2022 17:48Jak to tak čtu,tak evropané zachránili Ameriku,když jim vybili ty statisíce bizonů které tam žili stovky let.A jestli chce někdo ubírat oxid uhličitý( kterej na atmosféru v konečným důsledku nemá vliv)a hnojivo které potřebují rostliny.Tak co budeme jíst pak plasty?
Odpovědět
radim buffalo tobias
28.8.2022 06:26lžou soudní znalci pod přísahou, natož takový nějaký na objednávku vytvářeč studií !!! bude to pomatený fanatický vegan !!!
Odpovědět
RP
Radim Polášek
28.8.2022 20:54Jestli tomu dobře rozumím, tak autor říká, že je mnohem horší přeměnit přírodní plochy na pastviny, i když jen extenzívní, než na 9/10 té plochy ponechat neporušenou přírodu a na jedné desetině plochy pást zvířata intenzívně. Či intenzívně hospodařit se stejnou produkcí. Ono totiž takové úspořádání nemá nějakou pevnou hranici, která by řekla nějakými argumenty, že tady je tamíra přemny přírodní plochy v produkční plochu správná.
Extenzívní pastvina, kde se dlouhodobě nezhoršují podmínky pro zvířata třeba tím, že vypásávání nejchutnějších rostlin je tak malé, že se jejich množství na pastvině nemenší a pastvina je tak stále stejně úživná, začíná na koncentraci zvířat někde na úrovni doporučené zazvěřenosti myslivecké honitby, to je 2 - 4 kusy spárkaté zvěře na 100 hektarů honitby. To je asi 1 - 2 kusy skotu na 100 hektarech. Se zlepšováním podmínek - úživnosti na pastvině se potom množství kusů skotu na 100 hektarů nebo potom na jeden hektar může zvyšovat. Se zvyšováním plochy trávy proti v podstatě neúživné ploše lesů, se zvětšováním intenzity zozotechnických zásahů na pastvině, jako je odstraňování nejedlých a jedovatých porostů, omezování málo úživných porostů jejich sekáním, aby se nerozrůstaly na vypásáváním omezované plochy chutných a úživných rostlin, dosévání žádoucích druhů rostlin, třeba trav nebo trvalých pícnin s yvsokou produkcí biomasy a chutných na volných místech nebo na místech nežádoucích rostlin až nakonec jako nejsilnější intenzifikační faktor intenzívní hnojení takových pastvin a cílené pěstování travin a pícnin rostoucích nejlépe v dobře vyhnojených půdách a produkujících vysoké množství pro zvířata chutné biomasy. Čímž se dostáváme až k něčemu jako holandských pastvinách a loukách, přehnojených produkyt těch zvířat, kdy vedle biomasy z těch pastvin a luk jsou zvířata přikrmována dalšími výživnými složkami dováženými odjinud a kde vychází snad až 2 kusy skotu na každý hektar takových intenzívních pastvin a luk.
Kde je ta správná míra nejvíc ekologické pastviny? Která na jednotku produkce nezabírá znytečné velkou plochu, takže může mít z titulu extenzívnosti a velké spotřebované plochy pastviny velkou ekologickou stopu? A naopak která na jednotku produkce nespotřebuje příliš moc zásahů na pastvině, příliš moc přihnojování pastviny, příliš moc krmných dovážených přísad a má z tohoto důvodu vysoké intenzity pěstování příliš velkou ekologickou stopu?
Odpovědět
Extenzívní pastvina, kde se dlouhodobě nezhoršují podmínky pro zvířata třeba tím, že vypásávání nejchutnějších rostlin je tak malé, že se jejich množství na pastvině nemenší a pastvina je tak stále stejně úživná, začíná na koncentraci zvířat někde na úrovni doporučené zazvěřenosti myslivecké honitby, to je 2 - 4 kusy spárkaté zvěře na 100 hektarů honitby. To je asi 1 - 2 kusy skotu na 100 hektarech. Se zlepšováním podmínek - úživnosti na pastvině se potom množství kusů skotu na 100 hektarů nebo potom na jeden hektar může zvyšovat. Se zvyšováním plochy trávy proti v podstatě neúživné ploše lesů, se zvětšováním intenzity zozotechnických zásahů na pastvině, jako je odstraňování nejedlých a jedovatých porostů, omezování málo úživných porostů jejich sekáním, aby se nerozrůstaly na vypásáváním omezované plochy chutných a úživných rostlin, dosévání žádoucích druhů rostlin, třeba trav nebo trvalých pícnin s yvsokou produkcí biomasy a chutných na volných místech nebo na místech nežádoucích rostlin až nakonec jako nejsilnější intenzifikační faktor intenzívní hnojení takových pastvin a cílené pěstování travin a pícnin rostoucích nejlépe v dobře vyhnojených půdách a produkujících vysoké množství pro zvířata chutné biomasy. Čímž se dostáváme až k něčemu jako holandských pastvinách a loukách, přehnojených produkyt těch zvířat, kdy vedle biomasy z těch pastvin a luk jsou zvířata přikrmována dalšími výživnými složkami dováženými odjinud a kde vychází snad až 2 kusy skotu na každý hektar takových intenzívních pastvin a luk.
Kde je ta správná míra nejvíc ekologické pastviny? Která na jednotku produkce nezabírá znytečné velkou plochu, takže může mít z titulu extenzívnosti a velké spotřebované plochy pastviny velkou ekologickou stopu? A naopak která na jednotku produkce nespotřebuje příliš moc zásahů na pastvině, příliš moc přihnojování pastviny, příliš moc krmných dovážených přísad a má z tohoto důvodu vysoké intenzity pěstování příliš velkou ekologickou stopu?
AS
Aleš Svoboda
28.8.2022 21:15Monbiot je prostě génius-a příroda totálně pomýlená.
Chdinka ani netuší jak blbě to dělá.
V Americe se pásla milionvá stáda bizonů, vAfrice se pasou milionová stáda pakoní, zeber a antilop, na severu to jsou sobi, losi, jeleni a bůhví co ještě. . . . ale teprve Monbiot přišel na to, že to je blbě.
Za rokk přijde na to, že volné poletování ptáků je neekologické a že mravenci a žížaly ničí životní prostředí.
Jo jo - takovým dementům je třeba naslouchat - ale jen pokud budou v příslušném zařízení ve svěrací kazajce
Odpovědět
Chdinka ani netuší jak blbě to dělá.
V Americe se pásla milionvá stáda bizonů, vAfrice se pasou milionová stáda pakoní, zeber a antilop, na severu to jsou sobi, losi, jeleni a bůhví co ještě. . . . ale teprve Monbiot přišel na to, že to je blbě.
Za rokk přijde na to, že volné poletování ptáků je neekologické a že mravenci a žížaly ničí životní prostředí.
Jo jo - takovým dementům je třeba naslouchat - ale jen pokud budou v příslušném zařízení ve svěrací kazajce
IR
Ivan Rusek
11.9.2022 03:34já myslím, že pro tuto planetu celkově jsou nejškodlivější právě "aktivisté"
Dnes se tu rozmohl globální nešvar, že světu se snaží vládnout sorta lidí "oni ví co je správné"...Je to nové náboženství a náboženství je přeci dogma a o tom se prosím nediskutuje. ...oni ví co je správné... (a je jedno, zda se jedná o uprchlíky, zemědělství, lesy, dálnice, válku na Ukrajině) ...oni přeci ví....
Odpovědět
Dnes se tu rozmohl globální nešvar, že světu se snaží vládnout sorta lidí "oni ví co je správné"...Je to nové náboženství a náboženství je přeci dogma a o tom se prosím nediskutuje. ...oni ví co je správné... (a je jedno, zda se jedná o uprchlíky, zemědělství, lesy, dálnice, válku na Ukrajině) ...oni přeci ví....
