https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nahradi-pionyrske-dreviny-produkci-smrku-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nahradí pionýrské dřeviny produkci smrku?

26.10.2022 06:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
List břízy bělokoré.
List břízy bělokoré.
Projevy globální klimatické změny nás vedou k úvahám o změně hospodaření v lesích. Vědci a lesníci zkoušejí a zavádějí doposud opomíjené dřeviny a pěstební postupy, preferují odklon od pasečného hospodaření. Jejich pozornost se zaměřuje na sucho snášející odolné druhy, případně vybrané provenience stanovištně vhodných dřevin. Pro obnovu lesů hledají druhy stromů schopné snášet podmínky kalamitních holin a současně v relativně krátké době poskytnout žádanou dřevní surovinu. Stěžejní místo zde zaujímají dřeviny s pionýrskou strategií.
 
O vlastnostech těchto dřevin a jejich chování v lesních porostech toho víme stále málo. Proto vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., přehledně zpracovali informace z různých zdrojů o vlivu stanoviště na růst a produkci pionýrských dřevin – břízy bělokoré, olše lepkavé, topolu osiky a vrby jívy, tedy dřevin běžně rostoucích v oblastech nepůvodních smrkových porostů, kde se mohou výrazně uplatnit při obnově lesa po kalamitách.

Svoje poznatky publikovali v článku Vliv stanoviště na růst a produkci vybraných druhů pionýrských dřevin, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2022. Shrnují zde ekologické (stanovištní) nároky uvedených dřevin, analyzují jejich růstovou dynamiku a produkční potenciál a srovnávají produkci dané dřeviny na konkrétním stanovišti s druhy jinými.

Kromě mimoprodukčních efektů pionýrských dřevin může být v kalamitních oblastech oceňován jejich rychlý růst a s tím spojená časná produkce. Volba optimální pionýrské dřeviny pro dané stanoviště je výchozím předpokladem nejen pro tvorbu nového lesa, ale i dosažení odpovídající dřevní produkce.

Uvedené dřeviny lze charakterizovat řadou společných vlastností – např. časná kulminace výškového a objemového přírůstu, krátkověkost a také vysoké nároky na světlo, které vytváří předpoklady k obdobnému růstu, produkčnímu potenciálu a konečně i pěstebním postupům. Společným ukazatelem pěstování břízy, olše a osiky k hodnotové produkci je např. délka obmýtí, která by neměla u těchto dřevin překročit 50 let.

Jsou zde ale i rozdíly, například odlišná hustota dřeva, která je z uvedených dřevin nejvyšší u břízy. Nebo nižší dosažitelné výšky u vrby jívy; ta je z analyzovaných dřevin k produkčním účelům nejméně vhodná. Pro všechny druhy pak platí, že největší produkci dosahují na půdách nutričně bohatých.

Také vlhkostní poměry výrazně ovlivňují jejich produkci. Zatímco olše je na dostatečné půdní (případně i vzdušné) vlhkosti životně závislá, u ostatních dřevin je z produkčního hlediska zásadní optimální poměr vzdušné i půdní vlhkosti v kombinaci s fyzikálními vlastnostmi půd. Pro pěstování osiky i olše jsou vhodnější nižší polohy, než je tomu u břízy.

Samotná volba pionýrské dřeviny při umělé obnově lesa je kromě stanoviště závislá také na pěstebním, resp. hospodářském cíli. Kratší obmýtí v délce kolem 50 let představuje u pionýrských dřevin produkční výhodu oproti dřevinám dlouhověkým, také nazývaným dřevinám cílovým.

Bříza bělokorá

Produkce břízy je srovnatelná s produkcí smrku do věku 40–50 let. Později začíná produkce smrkových porostů převyšovat porosty březové. Důvodem je především vysoká náročnost břízy na světlo, a tudíž i nižší počet jedinců v starších březových porostech.

Smrk výškově přerůstá břízu obvykle ve věku kolem 40 let. Naproti tomu doba, kdy buk přerůstá břízu, nastává později, a sice od 50 do 100 let podle stanoviště.

Věk břízy kolem 50 let je považován za limitní pro dosažení optimální hodnotové produkce; ve starších porostech se ve dřevě břízy objevuje jádro, které snižuje zhodnocení dřeva.

V souvislosti s produkcí břízy je také zajímavá problematika pěstování smíšených porostů s touto dřevinou. Pozitivní efekt smíšených porostů na navýšení produkce lze očekávat zejména na bohatších stanovištích při zvýšené pěstební péči. Kromě produkčního hlediska má smíšení příznivý vliv na kvalitu kmene břízy i smrku. Produkčně je zajímavé využití pionýrských dřevin ve směsi se stín snášejícími druhy, jako jsou buk, jedle, smrk.

Olše lepkavá
Olše lepkavá
Zdroj | VÚLHM

Olše lepkavá

Olše nejlépe roste na humózních půdách, především v nížinách, podél vodních toků s vysokou hladinou proudící spodní vody, a tedy i dostatkem kyslíku v půdním profilu. Na stanovištích nejlepších bonit je dosažitelná produkce olše lepkavé srovnatelná s produkcí javoru nebo jasanu.

Moderní výchova olše je zaměřená na cílové stromy, kde je možné docílit požadované tloušťky 40–50 cm v relativně krátké době – obvykle do 50 let. Přibližně v tomto věku totiž vytváří olše nepravé jádro, které snižuje zpeněžení jejího dříví.

Mimo vysoce produkční stanoviště je možné využívat olši také na půdách pro ni méně příznivých, a to jako dřevinu přípravnou s meliorační a krycí funkcí. Vědci dokládají úspěšné časné odrůstání olše jak na hydricky normálních, tak především na periodicky zamokřovaných půdách, kde svým růstem převyšuje břízu bělokorou i topol osiku.

Přes její úspěšné odrůstání v raném věku lze na většině méně příznivých stanovišť počítat jen s její krátkodobou účastí v porostní výstavbě. Uvádí se věk do 10 let, kdy je schopna olše snášet i půdy s nevyhovujícím vodním režimem, což vzhledem k rychlému odrůstání může být dostatečná doba na zlepšení podmínek pro kultivaci dřevin náročnějších jako je jedle, dub nebo buk.

Topol osika
Topol osika
Zdroj | VÚLHM

Topol osika

Osika může ve vhodných podmínkách dorůst až 40 metrů výšky a výčetní tloušťky převyšující 1 m. Dobré růstové a produkční vlastnosti přitom tato dřevina vykazuje jak ve srážkově chudších stepních oblastech střední a východní Evropy, tak i v chladnějším Pobaltí. Naopak nevhodné pro růst osiky jsou půdy chudé a písčité, kde osika roste pomalu a má křivý kmen.

Ve věku do 50 let bývá produkce osiky na většině stanovišť vyšší, než je tomu u smrku; po tomto věku se na produkci nesmíšených porostů osiky projevují vysoké nároky na světlo a u smrku schopnost snášet zástin. Obvykle mezi 60. – 80. rokem se výrazně zhoršuje zdravotní stav dospělých jedinců.

Článek Vliv stanoviště na růst a produkci vybraných druhů pionýrských dřevin je volně ke stažení.


reklama

 
Další informace |
Článek vznikl při řešení projektu NAZV č. QK1920328 „Komplexní řešení obnovy a pěstování lesa v oblastech s rychlým velkoplošným hynutím lesa“.
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Hu

Hunter

26.10.2022 08:56
Ne.
Odpovědět
na

26.10.2022 09:18
Nerozvedli jste vrbu jívu. Ta společně s vrbou bílou roste na vhodných stanovištích, tedy vlhké těžší půdy (u vrby bílé je vlhkost ještě důležitější a naopak zvládá trvalé zamokření) jako ďasové. Kam se hrabou nějaké japonské topoly nebo sibiřský jilm. A navíc náklady jsou minimální protože jejich náletovost je vysoká a tedy je potřeba jen dosazovat, aby jste měli hustej les. Tyto dřeviny jsou společně s v lesnictví opomíjenými keři výborným předstupněm dosud jedinému uznávanému typu lesa - dlouhověkému.
Odpovědět
Hu

Hunter

26.10.2022 11:04 Reaguje na
A k čemu ta vrba bude? Na štěpku?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.10.2022 13:17 Reaguje na Hunter
Aj tak možno.
Pro začátek však jsou vhodné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.10.2022 13:16 Reaguje na
Tyhlety vrby potřebují k divokému náletu úplně holou půdu, vlhkou a ještě k tomu osluněnou. Proto se , například ještě s topolem, vyskytují třeba v nánosech na neudržovaných plochých střechách třeba paneláků a továrních hal, ale na plochách vykácených lesů se divokými nálety objevují jen velmi málo.
To by se muselo hned na jaře, někdy na začátku května, vrby semení na začátku května, tu lesní paseku úplně zplanýrovat do holé půdy, zničit tam všechno rostlinstvo. A ještě by to muselo být po celý květen, červen a možná i červenec mokré až vlhké, aby tam z těch semínek vzniklo dost stromečků.
To už je na divoké nálety myslím vhodnější třeba topol osika nebo potom ta bříza, protože těm stačí mnohem běžnější prostředí té paseky.
Odpovědět
Pe

Petr

26.10.2022 15:43
Jak čtu, produkce je to hlavní. Les až potom.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.10.2022 18:03 Reaguje na Petr
Bavíme se o produkčním lese, nikoli rezervaci. Chcete snad z celé plochy státu rezervaci? Bez obyvatel?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.10.2022 18:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
To máte z toho, že se nedokážete nasytit pránou!-)
Odpovědět
Pe

Petr

26.10.2022 18:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Unikla vám stěžejní informace článku - přechod z cílových dřevin na pionýrské kvůli urychlení produkce zkrácením obmýtí na cca 50 let. Tento postup udělá z lesa pole. Chcete snad z celé plochy státu udělat pole? Bez přírody?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.10.2022 06:30 Reaguje na Petr
Opakuji. Jde o produkční les. Pokud nezmenšíte počet lidí, je třeba produkovat dřevo. Na plantáži. Čím si utíráte zadek? Co používáte jako obaly? co se používá ve škole k psaní? Kupte si les a dělejte si tam co chcete.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.10.2022 08:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přesně tak.
Co se týká produkčního lesy, tyto náhradní pionýrské dřeviny podle mne mají ještě nevyužitý dost velký potenciál. Konkrétně tím myslím výběr či přímo různými způsoby vypěstování jejich variant produkujících rovné málo sukaté dřevo vhodné pro produkci stavebního dřeva. Napříkald dřevo břízy se tvrdostí a pevností docela blíží smrkovému dřevu , horší, co mám zkušenosti má akorát náchylnost k hnilobě. Potom by mohl i pionýrský les produkovat určité množství toho stavebního řeziva.
Odpovědět
Hu

Hunter

31.10.2022 15:48 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášku, všechny tyto dřeviny jsou dobrý tak na dvě věci, na štěpku a na nic. Už jste někdy viděl barák, co by měl krovy z březového dřeva? Už jste někdy viděl střešní latě z olše? Už jste někdy viděl stavební prkna z vrby? Zkuste hádat proč. I ta štěpka z těchto dřevin stojí za....., je z toho akorát bordel a výhřevnost nula. Zkuste si zavolat někam na pilu, jestli vám tenhle sortiment vezmou :).
Odpovědět

Jan Škrdla

26.10.2022 19:55
Mě se myšlenka použití přípravných dřevin na velkých kalamitních holinách líbí.
Je to lepší než vysadit SM monokulturu, která dříve nebo později uschne, nebo monokulturu BK, která se ze začátku bude trápit.
To že ten porost něco vyprodukuje, vidím jako pozitivum. Jinak jako hlavní význam přípravných dřevin vidím ve vytvoření optimálních podmínek pro dřeviny cílové.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.10.2022 08:53 Reaguje na Jan Škrdla
No nevím Ten buk v březině asi nevyroste, jak jsem si všímal. Buk je schopen vyrůst samovolně mezi buky v kotlíku velmi nahusto, nebo v ohrádce proti zvěři. A bříza je dost jedovatá.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.10.2022 15:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Buk se může vysadit v kotlících vytvořených v přípravném porostu, popř. v náseku. Bude se mu tam líbit podstatně více než na kalamitní holině.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.10.2022 07:43 Reaguje na Jan Škrdla
Bez plotu nevyroste a plot zničí černá.
Odpovědět

Jan Škrdla

31.10.2022 17:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak by mě zajímalo, jakou alternativu navrhujete.
Pokud buk vysadíte na kalamitní holině, tak je budete muset pravidelně natírat proti okusu, nebo rovnou oplotit, navíc bude strádat. Pokud tam vysadíte dub, tak jej budete muset oplotit zcela určitě. A vysazovat čistý smrk, tak kde smrkový porost uschl, tak si koledujete v budoucnu o malér.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

27.10.2022 07:36
Dobrý den. Nevím o čem se stále bavíme, ne klimatické změny, ale mozek našich politiků. Ano pokud by jejich reakce byla rychlá nic se nestalo. Co tím myslím. Kalamity Opavsko, zde poprvé došlo k namnožení kůrovce, Jak? Jednoduše. Po kalamitách snad r.2006 se dělali výběrové řízení a brouk se množil. Pak začaly firmy dřevo zpracovávat, ale směli se jen souše, smrky napadené kdy byli zelené větve ale již se loupala kůra se nesměli zpracovat, prý by si firmy pomohly. Na jaře kde bylo jen několik desítek kubíků, na rozhraní srpen a září již tisíce kubíků. Takto se šířil brouk po Moravě až na Vysočinu. Já doufal, že se na Třebíčsku naši představitelé od LČR a MINISTERSTVA PROBEROU A ZAČNE SE NĚCO DÍT. Chyba, nic se nestalo a ještě ke všemu nyní již drobní vlastníci, kde jim přelítl brouk od státu, nemohli prodat dřevo a nekáceli. Stejně by se brouk nezastavil. Pan ředitel Holenka od LČR to na ně chce hodit. Je mi líto zdělovací prostředky nám vnucují klimatické změny, jen by mne zajímalo co se tam nahoře děje, letadla musí ovlivmit počasí a co družice. O tom se nemluví... Nyní k těm pionýským dřevinám. Na vesnicích bude 15 let bída, nebude čím topit, dřevo jsme potřebovali na krovy, králíkárnu atd. Kde to budem brát? Nejlepší příklad je na změnu klimatu asi tohle. V ČR je změna klimatu, proto kůrovec, v Rakousku a v Německu již ne. Ač jsme jim tam dovezli miliony kůrovce, tak se ubránili. To ukazuje, že ČR porušuje vlastní zákony! Jinak bříza dobrá možná na hračky, ale jinak na topení, krov z ní nebude, ani z topolu. Les byl naše poslední bohatství, nyní nás náš vlastní stát o tohle bohatsví připravil. Nejdříve si to vyskoušeli na Šumavě pod rouškou ochrany přírody a nyní to aplikovali na hospodářské lesy. Již dříve jsem říkal o suchu. V r.1947 byli vyschlé studny, v 70 a 80 a následně ještě v 90 letech proběhli meliorace, tahdy se snížily hladiny studní, potoky jsou v trubkách, hladina i toho mokřadu, potoku ochlazovala okolní prostředí, nikdo nic nedělá právě v této oblasti. Nejde to, tyto pozemky má někdo v pronájmu a ten nechce nic dělat, jak se dostane s tím traktorem na louku nebo pole. Prostě kdysi jeden hajný mi řekl, jedle je matka lesa a bříza chůva lesa. Jenže jeden pan profesor kdysi napsal, šedá Německá ekonomika nám zavedla do lesa smrk. Jedle se tehdy hůře zpracovávala a tak tu máme smrk. Opět Německá ekonomika nám ukazuje směr pěstování a to prořezávka tak daleko od sebe, že odpaření vody je velké, zabuřenění a další, ale nemusí se do další prořezávky a pak probírky.. Pro jedli je tohle hospodaření hrob a ani jí nikdo moc nepěstuje, je to náročnější. Řekl bych, že to jen tím, že na školách již neučí prktici, na ůřadech jdou hned ze škol a zapomíná se na zásady starých lesníků....
Odpovědět
JP

Ján Prečuch

27.10.2022 11:16 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Jedle tady není ale i z jiného důvodu a sice její citlivosti na čistotu prostředí. Táta mi vždy při odjezdu vlakem z Banské Bytrice směrem na Čremošné a Martin Vrútky tou nádhernou klikatou tratí plnou tunelů ukazoval ty stráně a říkal jak byly plné jedlového lesa. A po industrializaci SLovenska to zašlo. U Harmance je tisový les, no spíše kousek lesa, ten přežil a to je tam několik staletí. Táta pamatoval v Slovenském Rudohorí u Klenovského Vepora smrky co je tři chlapi neobejmuli a javory jak by smet.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.10.2022 09:10 Reaguje na Ján Prečuch
tak u jedlí se myslím i hůř opatřuje semeno i se hůř pěstuje. A mnohem víc chutná zvěři než smrk.
Ale dnes je znečištění ovzduší výrazně menší než tehdy a jedle by se tak do lesů mohla vrátit. Pokud by na jedli kůrovec nešel, tak by se na některých stanovištích nemusel dělat čistě listnatý les nebo les jen s 20 - 30 % smrku, ale třeba les smíšený ze smrků a jedlí nebo les s 20 - 30 % listnáčů a zbytek by mohla být směs smrků a jedlí. Takový les by se výtěžností blížil smrkové monokultuře, protože co mám zkušenosti, jedlové dřevo je blízké smrkovému, takže by se mohlo kidně snad i kombinovat.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

27.10.2022 15:13 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Není úplně pravda, že se nic neděje. Zkuste si poslechnout tohle: https://www.youtube.com/watch?v=a5B8PaKyQyI&t=621s. Nebojte se slova přednáška, poslouchá se to vysloveně dobře.
A nebo se, mnohem stručněji, koukněte sem: https://www.pestre-polabi.cz/projekty/truhlicky.
Nebo už tak trochu odbočka: https://brontosaurus.cz/dobrovolnicke-akce/
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.10.2022 10:14
Naši předci se orientovali v hospodářských lesích na produkci dřeva, které
mohli nejlépe zpracovávat a všestranně používat. Ať už to byl smrk, dub,
buk, borovice a modřín. Zbytek byl stranou zájmu, protože se používalo
zcela vyjímečně na speciální výrobky a u paliva byly vždy preferovány
těžební zbytky, prořezávka a tvrdé dřevo. Pokud se u nás dělaly ještě
sirky, tak i ta osika našla využití a bříza na buničinu. Nábytek z masivu přešel k dřevotřískám a překližkám. Takže se ptám na využití pionýrských
dřevin nyní? Bude to pouze štěpka na pelety a ke spalování v energetice ?
Odtud věje vítr samovýsevů a pionýrských dřevin. Za málo práce a za kratší
dobu obmýtí celkem slušný zisk kompletním seštěpkováním porostu a jeho
nový samovýsev bez práce s jeho výchovou a údržbou. Prostě plantáž paliva
tvářícího se jako přírodní les bez lidského zásahu. No a řezivo koupíme
od těch, kteří nejsou líní, ale ti si ho nechají patřičně zaplatit!
Odpovědět
JP

Ján Prečuch

27.10.2022 11:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale tenhle typ lesa naši předkové také měli, kdy se nechali tyto dřeviny vyrůst na topení, myslím, že nějkde u Pálavy se o to znovu pokoušejí. Každý druh dřeviny a lesa má svoje místo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.10.2022 15:43 Reaguje na Ján Prečuch
Les na palivo byl. Skoro všude v nížinách. Byl to ale tvrdý les (dub, habr, buk) ořezávaný cca 5 -10 let. Dnes jsou skoro všechny tyto lesy převedeny na střední les.
Původ se ještě pozná podle toho, že jeden nebo více kmenů rostou z většího pařezu. Kolem vody se těžily na palivo (hlavaté) vrby.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.10.2022 18:46 Reaguje na Ján Prečuch
Ve skutečnosti topení dřevem produkuje mnoho zplodin, mezi jiným benzpyren a mikročástice aerosolů (smrad), sazí a popílků.
Odpovědět
HH

Honza Honza

31.10.2022 07:07
Hospodářská věda stále jakoby promyšleněji a vědečtěji postupuje dopředu, zlepšuje své postupy a nakonec se zjistí, že udělala víc škody než užitku: nesmyslné monokultury, meliorace, napřímení toků, ničení remízků, rybníků, náhonů na drobné mlýny apod. Dnes už víme, že to byly nesmysly. Nebudou nové nesmysly i nové postupy? Jaderné elektrárny- co s odpadem? Fotovoltaika: co s bateriemi? Což takhle nechat víc prostoru samotné přírodě, třeba si líp poradí, než jak uvádí odborná literatura: stromy nechat růst, tak jak rostou, les kompletně nevyklučit, nevyčistit, neorat tam, kde je bažina, naopak bažinu rozšířit, nechat remízky, zalesnit míň úrodnou půdu, pěstovat kořenové smíšené lesy, zvířata a pole nechat víc přírodě, víc hnojit hnojem. Prostě tak, jak to zemědělci a lidi dělali dřív, když ještě žádná věda nebyla.
Podle mě je nejlepší strom javor, je odolný, roste všude a má dobré dřevo, stromy uvedené ve článku jsou náročnější na vodu, ale ať si tam roste to, co se tam vysemení, hlavně, že les bude růst.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.11.2022 09:13 Reaguje na Honza Honza
Pokud necháte víc přírodě, nepomůžete si, neboť klesne produkce zdrojů a tím musí obrovský pokles počtu lidí. On ten růst populace není jen čistým množením, to by se zvládlo daleko rychleji, ale je to růstem produkce energie na hlavu. Pokud chcete více přírody musíte si vybrat, buď daleko méně lidí, nebo daleko více levné energie. Jak chcete ty lidi redukovat? Pokud je nezredukujete sežerou napřet celou přírodu a teprve pak sami sebe. To jsou ale vyhlídky.
A ani daleko méně lidí moc nepomůže, na úrovni paleolitu stačilo na všech kontinentech sežrat megafaunu asi 100 tisíc až milion lovců sběračů.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

1.11.2022 08:55
Sloužil jsem jako lesník od r.1987, dříve jsem nemohl, politika. Ale měl jsem strýce hajnýho a naši bydleli na samotě, nakonec po r.59 v pronájmu. Našim jsem utíkal jak ke strýci, tak k dědovi, bylo to 6 km lesem. Les to byl pro mne chrám, večer když vycházel měsíc a ty stíny, trochu jsem se bál, ale byla to krása. Po škole jsem nesměl mít střední školu, ale dnes říkám, bohužel, komunisti by tohle nikdy nedopustili. Po r.89 tam byli stejní lidé a za můj trochu odpor mne opět odkopli, ale i u akcijovky jsem nakonec mohl lesařinu dělat. Dnes jsem vlastně rád, že mne nechtěli a na moje místo šel kádrovák, styděl bych se za to co LČR a vlastně stát způsobil. Nejdříve se vše vyskoušelo na Šumavě a pak uvedlo do praxe.
A jedle. Když jsem nastoupil jako lesník tak jsem nacházel mnoho pomníčků po mnišce, dnes je nenajdete. A taky zde byli 40leté jedle a dařilo se jim. V pomniškových porostech byli všechny druhy dřevin, po třiceti letech hospodaření LČR tam snad zbyl jen smrk, podle vykáceného lesa. Mají certifikaci PEFC, když vykacovali smrk z bukového náletu pak přijel drtič vše zdrtil a je tu oplocenka s bukem, za to by měli o onu certifikaci přijít, ten buk představoval min 20 let náskok, smutné. Jedle jsem viděl zmlazené u p. Kynského. Bylo to někdy v 90 letech, jeleni se zde pohybovali a normálně byla zmlazená jako smrk. O asi dalších 20 let to bylo jinak. Najednou jeleni škodí, byli jsme se zde podívat. Samá nová cesta asfalt a hluk na kolech, psi a křik. Tak za těchto podmínek je vše problém. Najednou chtějí jeleny vystřílet, ale i srnčí, proč? Zvěř je ve stresu a nemá klid...Proč nedělá se nic s tímto? Znova ke kůrovci. Již jsem napsal, že ho LČR vyrvořili a právě oni neustále zbrojí proti zvěři, chtějí mrtvej les, ale kůrovec jim nevadí. Jezdili jsme za komunistů do Krkonoš, to jsem dělal s pilkou. Zde se rozmohl obaleč modřínový a následně kůrovec, důsledek Polského hospodaření, cementárny a doly. U nás se těžby zastavily a šlo se do hor. Dnes zničená Morava velká část Vysočiny, někdo říkal plíce Čech. Tak máme asi rakovinu. Nedávno na ČT 2 byl rozhovor s ředitelem krajskym LČR, málem mě trefilo. Vše se svedlo na soukromníky. Jenže LČR mělo okolo nás tisíce m3 nezpracovaného dřeva, ale firmi jejich prodávali, nechali vylítnout a pak zdělali a odvezli. Soukromníci jen mohli brečet. Dřevo nechali zdělat a nikdo ho nechtěl. Ale oni to nezavinili. Vím mám zase zavřené dveře, je mi 61 a je mi moc smutno a nechce se mi již v tomto kraji být. Chrám je pryč a ten nový neuvidim. No to sem již nepatří. Je smutné, že to nikoho nezajímá. Ještě jsem zapoměl podotknout, chemie. Stříkalo se dřevo, jenže to nemá význam, ale jen se zabyjí co mi potřebujeme, ptáci a hmyz. Účinnost je minimální, ale to je zas dlouhou diskuzi. A ony pionýrské dřeviny, za dvacet let budou mít lidé čím topit. Dostanem se asi do let první republiky, kdy se bral veškerý odpad z lesa. Jen tehdy bylo podél cest mnoho stromů co se nechali použít a to je dnes pronlé......
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist