Orli se do záchranných stanic už ani nevejdou
23.12.2023 05:54 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Orel mořský v záchranné stanici.
Zdroj | Záchranná stanice Pavlov
O neobvykle velkých počtech rorýsů či netopýrů, kterých Národní síť záchranných stanic letos přijala o stovky více než kdykoliv v minulosti, jsme již informovali. Zvýšil se i celkový počet přijatých zvířat – dosáhl čísla 32 000.
Zajímavé je, že významně vzrostl i počet vzácnějších druhů, i vrcholových predátorů, jakými jsou například orli mořští. Těch letos záchranné stanice přijaly 30. V loňském roce to například bylo „jen“ 12 orlů. Za posledních 10 let přijaly stanice Národní sítě záchranných stanic 130 orlů mořských. Z toho celých 23 % připadá jen na letošní rok.
Orel mořský v rozletové voliéře.
Zdroj | Záchranná stanice Pavlov
Orel mořský je největším druhem orla v Evropě a v ČR figuruje na seznamu zvláště chráněných druhů živočichů v kategorii kriticky ohrožený druh. I přes veškeré překážky, které jim lidé úmyslně či neúmyslně staví do cesty, se počet u nás hnízdících párů orlů mořských zvyšuje.
Orli se do stanic dostávají nejčastěji kvůli zraněním (například pro fraktury končetin a křídel), u kterých není vždy známá příčina. Velkou roli však při nich hraje doprava (srážky s automobily, vlaky apod.), nárazy do elektrického vedení či popálení proudem na sloupech vysokého napětí.
Přečtěte si také |
Jak dopadla záchrana orla mořského z hluboké meliorační skruže?
Specifikou jsou u orlů otravy karbofuranem, které postupem let zapříčinily úmrtí stovek orlů a jiných predátorů. Šance na přežití je u těchto otrav minimální. Proto se ani většina otrávených orlů do stanic nedostane – uhynou na místě otravy.
Pracovníci záchranné stanice Makov a orel mořský.
Zdroj | Záchranná stanice Makov
Celková úspěšnost záchranných stanic v léčení a vypouštění zvířat zpět do volné přírody se pohybuje okolo 60 %. U orlů mořských je to však pouhých 30 %. Je to pro to, že zranění těchto mohutných ptáků jsou většinou neléčitelná.
Přečtěte si také |
Orel mořský, kterého našli uvězněného na dně meliorační skruže, se vrátil zpět na oblohu
K úspěšné rehabilitaci vyléčených orlů je zapotřebí prostorných rozletových voliér. Těch je ale v Národní síti nedostatek. Proto se čas od času musí nějaký orel stěhovat do stanice, která takovou voliérou disponuje. Ale ani to při tak velkém množství orlů nepostačuje. Je nutné vybudovat další minimálně dvě rozletové voliéry.
I na výstavbu rozletových voliér je možné přispět ve sbírce Zvíře v nouzi v její aktuální kampani Ježíšek pro zvířata anebo přímo prostřednictvím darovacího portálu. Orli i záchranné stanice Vám poděkují.
reklama
Dále čtěte |
Stanice Pavlov vyhlásila sbírku na chystanou stavbu nového chovného zázemí
Stanice na Litoměřicku se ročně postará o 2500 zvířat, chybí jí finanční jistota
Ježků ve volné přírodě ubývá. Jsou na hranici ohrožených druhů, uvádí ochranáři
Další články autora |
Jak udělat z bývalého pole ráj pro čmeláky
Brouci na Ščúrnici. Výzkum prokázal, že jde o opravdový prales
Petr Stýblo: Lidské je mláďata nezabíjet. Ani srnčata, ani liščata! Pomohou poslanci?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Karel Zvářal
23.12.2023 10:35“Ikon se k nám vleze nekonečné množství”. To je pěkná blbost, co?-) Vrcholoví predátoři jsou závislí na dostatku potravy, kde ji ale v té sterilní krajině najdou? Mají mořáci tolik leklých ryb na hladině, lysek a kachen ochotných se stát jejich obětí? Proč se ptám? Páč tolik “hendikepů” za rok není normální...
A pokud se ví, že jich hodně končí v křečích, řekl bych, že je na čase změna myšlení. Mladí orli ještě nejsou zkušenými lovci, v půtkách o rybu či lysku mohou utrpět vážné zranění, které jim znemožní plnohodnotný pohyb. Proto jsem všemi dvaceti za kontrolovaná újediště, kde se jim bude 1-2 týdně vozit kvalitní odpad z jatek. Podobně to dělají v zemích s vypouštěnými supy, a mají tak “jistotu”, že hladoví ptáci nevezmou kdejakou pohozenou návnadu. Samozřejmě, není to stoprocentní záruka, ale než brečet a čekat na zázrak, tak raději sledovaná příkrmiště, kde se každý nasytí a neriskuje krvavý zásek třícentimetrovým drápem od dominantních jedinců.
Odpovědět
A pokud se ví, že jich hodně končí v křečích, řekl bych, že je na čase změna myšlení. Mladí orli ještě nejsou zkušenými lovci, v půtkách o rybu či lysku mohou utrpět vážné zranění, které jim znemožní plnohodnotný pohyb. Proto jsem všemi dvaceti za kontrolovaná újediště, kde se jim bude 1-2 týdně vozit kvalitní odpad z jatek. Podobně to dělají v zemích s vypouštěnými supy, a mají tak “jistotu”, že hladoví ptáci nevezmou kdejakou pohozenou návnadu. Samozřejmě, není to stoprocentní záruka, ale než brečet a čekat na zázrak, tak raději sledovaná příkrmiště, kde se každý nasytí a neriskuje krvavý zásek třícentimetrovým drápem od dominantních jedinců.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.12.2023 12:24 Reaguje na Karel ZvářalKdysi jsem měl odkaz na jedno takové újediště někde na severu. Vozily se tam celé mršiny velkých zvířat. Újediště bylo "pod dozorem" průmyslových kamer a obsádka, která se tam střídala, byla skutečně impozantní. Kromě medvědů a vlků se tam občas chodili v noci nabaštit i divočáci a z "létavek" kromě krkavců a havranů tam bylo každodenně několik orlů. Dokázal jsem u toho prosedět spoustu času. Zařídit něco takového u nás by bylo skvělé. Takže já jsem jednoznačně pro to újediště.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
23.12.2023 13:30 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJo, ale co na to státní hygiena, povolí to ?
Mršiny přece patří do kafilerie, že !
Odpovědět
Mršiny přece patří do kafilerie, že !
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.12.2023 15:51 Reaguje na smějící se bestiePokud by se našlo vhodné místo, které by nezasahovalo do nějakého zdroje pitné vody, možná by to šlo. Mezi námi, když mohli v Lánech zakopávat mršiny zvěře hned vedle nádrže na pitnou vodu, tak proč by to nešlo jinde?
Odpovědět
ss
smějící se bestie
23.12.2023 17:54 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVhodných míst by se našlo zajisté dost, ale poslední slovo má státní úředník s kulatým razítkem - mnohdy bohužel.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.12.2023 18:28 Reaguje na smějící se bestieKráva si zlomí nohu, Je nebezpečně infekční? Ale dřív se takové maso prodávalo na krmení.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.12.2023 18:39 Reaguje na Slavomil VinklerHodně dříve se takové maso prodávalo i lidem v takzvaných nucených výsecích. Bohužel v rámci "ochrany" lidí byly nucené výseky zrušeny a teď taková zvířata končí v kafilerii.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
23.12.2023 18:46 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaA místní honorace si chodila pro maso zadem do krámu.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.12.2023 19:41 Reaguje na smějící se bestieProč jenom honorace? Kdysi byl takový nucený výsek i v Ostravě a rád jsem tam nakupoval. To maso, které tam prodávali, mělo veterinární prohlídku, akorát to bylo třeba z krávy, která si zlomila nohu.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
23.12.2023 20:37 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaHonorace se styděla chodit předem.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.12.2023 21:00 Reaguje na smějící se bestieJá jsem něhaňba. Já jsem předem chodil.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.12.2023 18:49 Reaguje na smějící se bestie Tak dřív se lišky a kuny běžně lovili na ujedi a nikdo s tím neměl problém. Navíc to byl velmi produktívní lov. No a přišel ochranář a ujeď je průser. Na těch ujedích a i dalších úhynech se nakrmí hodně živočichů a to nejen v zimě. Dnes jsou to bohužel skládky nebezpečného odpadu a uhyn patří do kafilérie. Taky musí vydělávat. Samozřejmě v kontextu s AMP nemluvím o kadavérech divokých prasat. V jednom parku v Řecku musí pravidelně předkládat mršiny zvířat na takovou "ujeď" kvůli dravcům. Tedy hlavně supům. Není ujeď není sup.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.12.2023 14:52https://www.i60.cz/clanek/detail/33740/medved-v-beskydech-ulovil-jelena-podivejte-se-na-ohromujici-video-z-mobilu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
...dřív než to smažou... U nás je, zdá se, přeorlíno, u sousedů přemedvědíno. Měl by spát, ale nespí. Potravy má tolik (málo), že ji může/musí shánět i v zimě. Oborníci mi jistě vysvětlí, že je to přirozené chování predátora.
Odpovědět
...dřív než to smažou... U nás je, zdá se, přeorlíno, u sousedů přemedvědíno. Měl by spát, ale nespí. Potravy má tolik (málo), že ji může/musí shánět i v zimě. Oborníci mi jistě vysvětlí, že je to přirozené chování predátora.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.12.2023 15:47 Reaguje na Karel ZvářalJá to vidím tak, že medvědi díky přemnožení nezaložili dost sádla na zimu a aby v zimě neuhynulu z vyčerpání živin, musí shánět potravu i v tomto období. Jenže já jsem podle "odborníků" pouhý hloupý diskutér, "odborníci nám to určitě vysvětlí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.12.2023 18:37 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNa odkazu v komentáři Zvářala je pěkně vidět jak vznikají fámy. Medvěd v Beskydech někde u Bílé strhl jelena. Ale ono to nebylo v Beskydech ale někde u Kremnice. No a ve výsledku je to z Hriňové. No a i když nejsem odborník tak na zimní spánek medvědů a na to proč nespí, se díváte podle mě špatně. Ten medvěd není hlupák a na ty zimní tukové zásoby si začne zakládat ihned po říji. Ví, že v listopadu či prosinci to již nedožene protože v našich podmínkách většina těch jeho tukových zásob pochází z rostlinné potravy. ( 60 až 80 %) No a s jejím ubytkem jde potom spát. No a i kdyby si nevytvořil dostatečné tukové zásoby tak pořád má větší šanci přežít zimu v hibernaci ( nepravý zimní spánek) kdy minimalizuje výdej energie. Pokud by v zimě musel shánět potravu která není, tak bude těmi tukovými zásobami jen zbytečně plýtvat. Takže medvědi kteří se neukládají k zimnímu spánku nebo se k němu ukládají později, mají i v tomto období potravy dost. No a jinak medvěd který by si v dnešní době na Slovensku nevytvořil dost tukových zásob si nic jiného než zdechnout nezaslouží. Toto berte s nadsázkou. Tu kukuřici, kterou tam dříve v takovém množství neměli ( stejné jako u nás), nyní mají i v podhorských oblastech jako je například to Podpolaní či Liptov. Myslíte si, že se v těch lánech nějaká ta tisícovka medvědů neuživí? Kdy měli medvědice běžně tři, čtyři potomky? Díky zvyšující se potravní nabídce je to dnes na Slovensku realita.
Takže ještě jednou to hlavní. Medvěd nespí ne proto, že by musel dohánět manko v potravě, už by to stejně asi nedohnal ale spíš proto, že má té, pro něho dostupné potravy ještě pořád dost. A zimy také nejsou poslední dobou žádný krut, že.
Odpovědět
Takže ještě jednou to hlavní. Medvěd nespí ne proto, že by musel dohánět manko v potravě, už by to stejně asi nedohnal ale spíš proto, že má té, pro něho dostupné potravy ještě pořád dost. A zimy také nejsou poslední dobou žádný krut, že.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.12.2023 18:45 Reaguje na Jarek SchindlerPokud u Ružomberoku chodili medvědi na místní hřbitov vyžírat svíčky, jasně to ukazuje na nedostatek potravy. Nebo si myslíte, že medvěd dá přednost parafínu před borůvkami, jahodami, trnkami a jinými lesními plody?
Pro mě to je jasný důkaz že ta zvířata mají nedostatek potravy díky přemnožení.
Odpovědět
Pro mě to je jasný důkaz že ta zvířata mají nedostatek potravy díky přemnožení.
JS
Jarek Schindler
23.12.2023 18:55 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVy snad víte co medvědům chutná a že ten parafín pro ně není laskominka, lákadlo? No a parafín? Víte určitě, že ty svíčky co ti medvědi vyžírali nebyli třeba ze včelího vosku? Jinak chutě jsou různé.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.12.2023 19:55 Reaguje na Jarek SchindlerProtože včelí vosk je několikanásobně dražší než parafín, v Ružomberoku mají úchylku, že z něho plošně dělají svíčky na hřbitov. A tomu, že těm medvědům chutná parafín víc než krmení z lesa, nevěří ani pavlačová referentka Blažková. A když už jste se tak rozjel, mohl bych teď poprosit ještě o tu o Šípkové Růžence?
Odpovědět
Karel Zvářal
23.12.2023 20:27 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSouhlasím s Vámi. Svíčky na hřbitově byly dávno, ale až v posledních letech stály medvědům za cestu do města, místo do lesa. To naznačuje, že úživnost je velmi nízká, les hladový/vyžraný do mrtě.
A jinak tento podzim je teplý a deštivý, včera naposledy jsem sbíral hlívy ústřičné - laskomina. Proto medvědi mají důvod nespat, roste toho až Aš. A král lesa jako "zákusek".-)
Odpovědět
A jinak tento podzim je teplý a deštivý, včera naposledy jsem sbíral hlívy ústřičné - laskomina. Proto medvědi mají důvod nespat, roste toho až Aš. A král lesa jako "zákusek".-)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
24.12.2023 09:38 Reaguje na Karel ZvářalV Ostravě Porubě je chladněji. Už dva dny tu máme pod nulou a sníh. Místní medvědi už asi zalehli do brlohů, protože jsem včera při nakupování žádného nezahlédl.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.12.2023 10:06 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě, do hladového vyžraného lesa nerodí medvědice jedno či dvě mláďata ale nyní na Slovensku běžně tři až čtyři. Tak jste to myslel? Že by toto měla být nová adaptace na nedostatek potravy? Jinak moc zpráv o tom , že se medvědi přiživují na svíčkách a láká je kadidlo i jinde, není. V Tatranské Lomnici měl být častým návštěvníkem hřbitova mladý medvěd. No podle zpráv mu levné svíčky nechutnaly. Samozřejmě, ve smrkových lesích středního Slovenska té hlívy najdou " vagóny", že. No a pokud toho roste a to i podle vás až až, tak pouze potvrzujete můj názor , že medvěd, pokud má dost potravy, nemusí jít chrápat. Jak se ale to vaše tvrzení o tom, že toho roste až Aš slučuje s tím hladovým do mrtě vyžraným lesem? Tak je hladový nebo toho roste až až?
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
24.12.2023 11:36 Reaguje na Jarek SchindlerNevím, odkud čerpáte informaci o současné porodnosti slovenských medvědic, ale pokud to je pravda, nabízí se určitá hypotéza. U řady živočichů funguje mechanismus záchrany druhu. Pokud se dostanou do nevyyhovujících podmínek, mají snahu se nadměrně množit. Kupříkladu ryby se dokáží třít i v nedospělém věku. Je docela možné, že za situace, kdy je na Slovensku přemedvědováno a kromě nedostatku potravy samci zabíjejí ve zvýšené míře medvědicím mláďata, aby se s nimi mohli následně pářit, medvědice rodí více mladých, aby aspoň nějaké přežilo.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.12.2023 12:16 Reaguje na Zbyněk Šeděnka1* Určitě znáte ten film s dvěma medvídky, tak v tomto případě jen lehce pozměněný (nekonečný seriál): Pojďte pane, budeme se hádat.
A jinak hezké svátky všem!
Odpovědět
A jinak hezké svátky všem!
JS
Jarek Schindler
24.12.2023 10:28 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaCo tak třeba tu o opravdu hladových medvědech co v Rusku srali na svíčky a rovnou vyhrabávali mrtvé. No a podle zpráv z Tatranské Lomnice tamnímu mladému medvědovi levné svíčky údajně nechutnaly. Na to, že by měl být podle vás ukrutně hladový byl naopak asi moc vybíravý.
Odpovědět
kk
karel krasensky
23.12.2023 21:57 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaBudou po nocích vyhrabavat nebožtíky
Odpovědět
sv
sv
27.12.2023 15:50 Reaguje na karel krasenskyVe tvém případě vyhrabávat nemusí, krasensky. Ty přece skončíš ve škarpě.
Odpovědět
HH
Honza Honza
24.12.2023 07:10Jaká je podstata všeho? Schází pestrá krajina. Dříve pestrou krajinu zajišťovala přírodní sukcese a proti tomu intenzivní činnost početných býložravců. To teď není možné. Potřebujeme pestrý smíšený les, ten býložravci nedovolí vzniknout. Musí nastoupit člověk. Louky musí být vypaseny (plotem) omezenou pastvou, je třeba se starat o jezírka, aby nezarůstala, to zvěř také nedokáže.
Vedle této diverzifikace (kterou prosazuje p. Vinkler, alë nabízí špatné řešení) je zde důležitější problém zastínění a zavodnění. Stepi, velká pole se přehřívají, potřebujeme jiné řešení. Bez vody vše hyne, co je platné zahrádkáři, když si vyklučil místo pro pole, ale nemá vodu.
Nastupující oteplení je způsobeno i vzrůstající zástavbou, země se přehřívá, beton a asfalt porušuje funkci přírody na stabilizaci klimatu. Zalesnění je třeba rozšiřovat a to i na úkor rozsáhlých polí- zalesněné remízky, meze, je třeba les, rostliny pustit i do zástavby, i zde zadržovat vodu.
Odpovědět
Vedle této diverzifikace (kterou prosazuje p. Vinkler, alë nabízí špatné řešení) je zde důležitější problém zastínění a zavodnění. Stepi, velká pole se přehřívají, potřebujeme jiné řešení. Bez vody vše hyne, co je platné zahrádkáři, když si vyklučil místo pro pole, ale nemá vodu.
Nastupující oteplení je způsobeno i vzrůstající zástavbou, země se přehřívá, beton a asfalt porušuje funkci přírody na stabilizaci klimatu. Zalesnění je třeba rozšiřovat a to i na úkor rozsáhlých polí- zalesněné remízky, meze, je třeba les, rostliny pustit i do zástavby, i zde zadržovat vodu.
BM
Břetislav Machaček
24.12.2023 10:39 Reaguje na Honza HonzaAno v přírodě bylo v minulosti možné všechno a pokud to nezačal člověk regulovat, tak to tak i bylo. Po bouřce od blesků shořel les, který po roce začali spásat stáda spásačů a ejhle, z lesa se stala savana. Přišla sucha, tráva uschla a vymřela hlady část spásačů.
Pak zapršelo a ze savany se stal les, kterého nemělo co spásat.
U zvířat taky existovaly cyklicky doby namnožení, až přemnožení
a nebo takového úbytku predací, že predátoři odešli za potravou.
To tu ale bývala volná krajina bez plotů, cest, tratí, měst, polí
a jiných omezení pro divočinu. Návrat k divočině a samoregulaci
přírody je možný pouze návratem ke krajině bez lidské regulace,
což je utopická teorie pomatenců. Člověk je SOUČÁSTÍ přírody a
díky jejímu přetvoření i jejím tvůrcem a regulátorem kdysi zcela
přírodních jevů. Musíme plně převzít moudrou regulaci přírody,
abychom ji jen nevyčerpávali, ale i pokud možno udrželi ve stavu
v jakém jsme ji převzali po předcích. Koukněte na dnešní povodně
na západě Čech. Tam, kde je nemáme čím regulovat, tak páchají i
v době Vánoc lidem zlo vytopením obydlí. Tam, kde je regulace
funkční, tak je situace zpestřením vánočního programu a nic se
hrozného neděje. Ono déšť do sněhu ležícího na zmrzlé půdě ani
jinak nemůže dopadnout, než povodní a nepomůže mimo přehrad a
poldrů nic. Do zmrzlé půdy, zamrzlé tůně, či močálu žádná voda
nezasákne a ani do lesa, když je půda zmrzlá na kost. V tom jsou bezmocné i meze na zmrzlých polích, protože voda profrčí přes ně
do potoka a z něho do řeky. Zimní povodně jsou o tom, že voda nemá
do čeho zasakovat, dokud ta půda, či led mokřadů neroztaje, ale to je třeba znát praxi a nikoliv jen tu teorii o zbytečnosti přehrad
a poldrů. My takový poldr máme, je v něm nyní vody tolik, že stačí průběžně odtékat profilem, kdy neohrozí nic a nikoho pod ním. Tam kde takové stavby nemají, tak těsní domy pytli s pískem a budou Vánoce trávit někde v nouzovém ubytování. Bohužel mnohdy pouze proto, že nějaký "mudrlant" brání stavbě poldrů a přehrad. On si
hoví v suchu někde na kopci, nebo v pátém patře paneláku a baví se
tím, že zoufalí lidé mají na Štědrý den ve svém domě vodu a bahno.
K zadržení vody nestačí mokřady a lesy, pokud je půda nasycena a
nebo zmrzlá. Pak tu musí být i ty přehrady a poldry s obrovským
retenčním prostorem a zásakem ve svém dně a březích, kde není půda
zmrzlá a nebo rychleji působením vody rozmrzne. Je načase přestat
poslouchat aktivisty a jít touto cestou, abychom byli připraveni
na daloko větší výkyvy počasí, než dosud.
Odpovědět
Pak zapršelo a ze savany se stal les, kterého nemělo co spásat.
U zvířat taky existovaly cyklicky doby namnožení, až přemnožení
a nebo takového úbytku predací, že predátoři odešli za potravou.
To tu ale bývala volná krajina bez plotů, cest, tratí, měst, polí
a jiných omezení pro divočinu. Návrat k divočině a samoregulaci
přírody je možný pouze návratem ke krajině bez lidské regulace,
což je utopická teorie pomatenců. Člověk je SOUČÁSTÍ přírody a
díky jejímu přetvoření i jejím tvůrcem a regulátorem kdysi zcela
přírodních jevů. Musíme plně převzít moudrou regulaci přírody,
abychom ji jen nevyčerpávali, ale i pokud možno udrželi ve stavu
v jakém jsme ji převzali po předcích. Koukněte na dnešní povodně
na západě Čech. Tam, kde je nemáme čím regulovat, tak páchají i
v době Vánoc lidem zlo vytopením obydlí. Tam, kde je regulace
funkční, tak je situace zpestřením vánočního programu a nic se
hrozného neděje. Ono déšť do sněhu ležícího na zmrzlé půdě ani
jinak nemůže dopadnout, než povodní a nepomůže mimo přehrad a
poldrů nic. Do zmrzlé půdy, zamrzlé tůně, či močálu žádná voda
nezasákne a ani do lesa, když je půda zmrzlá na kost. V tom jsou bezmocné i meze na zmrzlých polích, protože voda profrčí přes ně
do potoka a z něho do řeky. Zimní povodně jsou o tom, že voda nemá
do čeho zasakovat, dokud ta půda, či led mokřadů neroztaje, ale to je třeba znát praxi a nikoliv jen tu teorii o zbytečnosti přehrad
a poldrů. My takový poldr máme, je v něm nyní vody tolik, že stačí průběžně odtékat profilem, kdy neohrozí nic a nikoho pod ním. Tam kde takové stavby nemají, tak těsní domy pytli s pískem a budou Vánoce trávit někde v nouzovém ubytování. Bohužel mnohdy pouze proto, že nějaký "mudrlant" brání stavbě poldrů a přehrad. On si
hoví v suchu někde na kopci, nebo v pátém patře paneláku a baví se
tím, že zoufalí lidé mají na Štědrý den ve svém domě vodu a bahno.
K zadržení vody nestačí mokřady a lesy, pokud je půda nasycena a
nebo zmrzlá. Pak tu musí být i ty přehrady a poldry s obrovským
retenčním prostorem a zásakem ve svém dně a březích, kde není půda
zmrzlá a nebo rychleji působením vody rozmrzne. Je načase přestat
poslouchat aktivisty a jít touto cestou, abychom byli připraveni
na daloko větší výkyvy počasí, než dosud.
HH
Honza Honza
25.12.2023 10:29 Reaguje na Břetislav MachačekAno,máte pravdu. Ekologové odsuzují přehradu, že zabírá krásné údolí s početnými nenahraditelnými ekosystémy. Vznikne uniformní jezero plné toxického bahna - kam s ním?
Neuvědomují si, že k zachycování vody nestačí jen mokřady a rašeliniště, že jsou potřebná i jezera. Především slouží jako zdroj pitné vody. Je to prostě něco za něco, musím vidět priority. Přehrady nelze postavit kdekoli, vše se jim musí přizpůsobit (podobně jako jadernému úložišti- nemůže jej zamítnout starosta obce, referendum občanů, ekolog). Potřebné jsou i suché poldry, také mohou být jen na vhodných místech, nikoli kdekoli, na rozdíl od zamokřené louky. Poldry zachycují srážkovou vodu, postupně ji uvolˇnují, podobně jako lesy, zvyšují hladinu spodní vody.
Odpovědět
Neuvědomují si, že k zachycování vody nestačí jen mokřady a rašeliniště, že jsou potřebná i jezera. Především slouží jako zdroj pitné vody. Je to prostě něco za něco, musím vidět priority. Přehrady nelze postavit kdekoli, vše se jim musí přizpůsobit (podobně jako jadernému úložišti- nemůže jej zamítnout starosta obce, referendum občanů, ekolog). Potřebné jsou i suché poldry, také mohou být jen na vhodných místech, nikoli kdekoli, na rozdíl od zamokřené louky. Poldry zachycují srážkovou vodu, postupně ji uvolˇnují, podobně jako lesy, zvyšují hladinu spodní vody.
BM
Břetislav Machaček
25.12.2023 11:05 Reaguje na Honza HonzaVíte ono to toxické bahno odněkud připlavalo a tam
toxické nebylo? Co ho tak pravidelně po částech
těžit a vracet tam, odkud pochází a nebo tam, kde
doplní půdě živiny. Víte, když už se ekologie dala
směrem k využití biopaliv k energetickým účelům,
tak proč ta pole a plantáže energetických dřevin
nehnojit těmi "toxickými" sedimenty? Malé plochy
vyčleněné právě k takovému využití zabijí několik
much jednou ranou od snížení množství umělých
hnojiv k pěstování, po využití sedimentů konče.
Stačí dát pěstitelům biopaliv výjimku ke hnojení
sedimenty z rybníků a přehrad a je po problémech.
Kdepak asi tak končí ty toxické sedimenty pokud
se nezachytí v přehradě? No přece buď v moři,
nebo někde v řece v tíšině a nebo při povodni na
pobřežních pozemcích o daleko větší kontaminované
ploše, než nějaké desítky hektarů pole na biomasu.
Bránit takovému použití je další potížismus, který
brání i masivnímu odbahňování rybníků, kde není
tak drahé samotné odtěžení bahna, ale hlavně ten
poplatek za jeho uložení na skládku. Viděl jsem
tři roky to bahno sušit, aby ho bylo méně pro to uložení na skládce a zástupy zahrádkářů, kterým
byla toxicita ukradená a kteří si ho naváželi na
zahrady. Kdysi byla o takové bahno dokonce rvačka
a na kupách bahna z našeho chovného rybníku jeho
hospodář pěstoval dýně, kterými obdarovával
brigádníky při odbahňování rybníka. Nikdo nezkoumal toxicitu a neumíral strachy, co je v dýních! Je to jako se závadností půdy u nás na Ostravsku, ale o
tom, v čem se pěstují potraviny z dovozu nikdo ani
nic netuší. Viděl jsem španělské "moře" fóliovníků
se zeleninou hnojenou umělými hnojivy a leckde i splašky a tu lidé ani netuší, jak se to tam pěstuje.
Mnoho povyku pro nic brání odtěžení těchto sedimentů
a jednou povyk utichne a těžit se budou.
Odpovědět
toxické nebylo? Co ho tak pravidelně po částech
těžit a vracet tam, odkud pochází a nebo tam, kde
doplní půdě živiny. Víte, když už se ekologie dala
směrem k využití biopaliv k energetickým účelům,
tak proč ta pole a plantáže energetických dřevin
nehnojit těmi "toxickými" sedimenty? Malé plochy
vyčleněné právě k takovému využití zabijí několik
much jednou ranou od snížení množství umělých
hnojiv k pěstování, po využití sedimentů konče.
Stačí dát pěstitelům biopaliv výjimku ke hnojení
sedimenty z rybníků a přehrad a je po problémech.
Kdepak asi tak končí ty toxické sedimenty pokud
se nezachytí v přehradě? No přece buď v moři,
nebo někde v řece v tíšině a nebo při povodni na
pobřežních pozemcích o daleko větší kontaminované
ploše, než nějaké desítky hektarů pole na biomasu.
Bránit takovému použití je další potížismus, který
brání i masivnímu odbahňování rybníků, kde není
tak drahé samotné odtěžení bahna, ale hlavně ten
poplatek za jeho uložení na skládku. Viděl jsem
tři roky to bahno sušit, aby ho bylo méně pro to uložení na skládce a zástupy zahrádkářů, kterým
byla toxicita ukradená a kteří si ho naváželi na
zahrady. Kdysi byla o takové bahno dokonce rvačka
a na kupách bahna z našeho chovného rybníku jeho
hospodář pěstoval dýně, kterými obdarovával
brigádníky při odbahňování rybníka. Nikdo nezkoumal toxicitu a neumíral strachy, co je v dýních! Je to jako se závadností půdy u nás na Ostravsku, ale o
tom, v čem se pěstují potraviny z dovozu nikdo ani
nic netuší. Viděl jsem španělské "moře" fóliovníků
se zeleninou hnojenou umělými hnojivy a leckde i splašky a tu lidé ani netuší, jak se to tam pěstuje.
Mnoho povyku pro nic brání odtěžení těchto sedimentů
a jednou povyk utichne a těžit se budou.
HH
Honza Honza
26.12.2023 07:05 Reaguje na Břetislav MachačekAno, je to pravda. Nelze bojovat proti všemu a nakonec nechtít nic. I přehnojení kravským hnojem je nebezpečné - hodně dusíku. Nutné je spalování odpadů, využívání odpadů pro stavební účely, každé hnojivo, pesticid je chemikálie. Na jednu stranu je třeba se jim vyhýbat- pokud možno bio potraviny, omezit plastické obaly, plastické výrobky, na druhou stranu se bez chemikálií neobejdeme, tam, kde je to lepší řešení, je tolerovat. K nim patří i kouř ze spalování dřeva,
každé jiné řešení je horší- elektřina má základ v jaderné elektrárně a plyn je nedostupný a je to produkce uloženého CO2, dřevo by se stejně rozložilo, produkce a výroba dřeva je záchrana přírody a část se nerozloží, vznikne popel, to je hnojivo s velkým obsahem obtížně rozložitelného uhlíku.
Odpovědět
každé jiné řešení je horší- elektřina má základ v jaderné elektrárně a plyn je nedostupný a je to produkce uloženého CO2, dřevo by se stejně rozložilo, produkce a výroba dřeva je záchrana přírody a část se nerozloží, vznikne popel, to je hnojivo s velkým obsahem obtížně rozložitelného uhlíku.
BM
Břetislav Machaček
26.12.2023 10:37 Reaguje na Honza HonzaZastávám stejný názor, včetně nedokonalého
spalování dřeva a nemíním z toho couvnout kvůli nějakým magořinám o dokonalém spalování
dřeva za vzniku mikroprachu vyháněného z topeniště nucenou ventilací. U mne shoří pouze část a část zuhelnatí stejně, jako se to děje při požáru lesa. Popel včetně toho uhlí končí na zahradě v půdě a konzervuje uhlík na mnoho let. Navíc uhlík do sebe váže vodu a popel doplňuje půdu o nerosty uložené ve dřevu. Dělat toto dnes ve velkém by bylo daleko moudřejší, než to dříví spalovat dokonale
bez návratu uhlíku půdě ve formě tohoto
zuhelnatělého dřeva. Ano, plasty jsou i pro
mne velkým zlem, které sice dobře slouží, ale zle nás ovládá. Dnešní společnost se bez nich už neumí obejít a hra na recyklaci je
pouze úlitbou. Přitom nebýt chemických příměsí, tak je to čistý materiál na bázi
uhlíkových sloučenin. V základní formě to
použití není nijak velké, ale chemické
příměsi z něho udělaly téměř univerzální
materiál. Jsem osobně pro recyklaci pouze
u jednoduše separovatelných plastů a u
zbytku to vidím na spalovny s účinnou
likvidací chemických příměsí obsažených v
různorodých plastech. Kilometr ode mne je
zpracovna pouze PET láhví na granulát pro
opakované použití a žádná eko výroba to
není. V okolí je smrad a mikroprach z
mletých plastů. Uniká i přes filtry a tak
si říkám, že bych byl raději pro jejich
spálení, ale to proto, že žiji nedaleko a ne jako ti, co recyklaci obhajují a žijí desítky kilometrů daleko. Mít tu ekorecyklaci u baráku, tak nevím, zda by ji tak opěvovali.
To je tak ale se vším, že pokud to nemá ten
ekolog u baráku, tak se mu líbí i bioplynka,
třídírna odpadů, recyklace plastů, olejů,
spalovna atd. Ať to funguje, ale ne u domu,
kde chci mít čisto a ticho. Je to jako u jiných staveb, kde se vždy jedná o pohled jednotlivců na tu danou stavbu. Někomu to prospěje a někomu ublíží, ale tak je to
odjakživa se vším. Mému dědovi jeden dům
rozbili za války, druhý vykoupila cihelna
kvůli těžbě jílu a ve třetím u nás dožili.
Myslíte si, že zahořkl? Nikoliv, obojí
chápal. Němci umístili u něho na dvoře dělo
a to rozbila Rudá armáda i s domem a chlévy.
Vinen byl kdo? Ten, co útočil a nebo ten,
který si vzal dům jako úkryt a je jako rukojmí? Dnes to vidím v různých konfliktech
a děsí mne ta zhovadilost schovávat se za ty
civilisty v civilních objektech. Je to podobné
jako když si berou aktivisté jako rukojmí
účelově vysazené žáby a křečky, aby blokovali stavby. U nás to tak bylo se žábami, které
tam nikdy nebyly a náhle se tam vyskytly v
den kontroly. Od té doby jsem pochopil, že
potížismus není ochrana přírody, ale pouze
trucovitost schovávající se za ekologii.
Odpovědět
spalování dřeva a nemíním z toho couvnout kvůli nějakým magořinám o dokonalém spalování
dřeva za vzniku mikroprachu vyháněného z topeniště nucenou ventilací. U mne shoří pouze část a část zuhelnatí stejně, jako se to děje při požáru lesa. Popel včetně toho uhlí končí na zahradě v půdě a konzervuje uhlík na mnoho let. Navíc uhlík do sebe váže vodu a popel doplňuje půdu o nerosty uložené ve dřevu. Dělat toto dnes ve velkém by bylo daleko moudřejší, než to dříví spalovat dokonale
bez návratu uhlíku půdě ve formě tohoto
zuhelnatělého dřeva. Ano, plasty jsou i pro
mne velkým zlem, které sice dobře slouží, ale zle nás ovládá. Dnešní společnost se bez nich už neumí obejít a hra na recyklaci je
pouze úlitbou. Přitom nebýt chemických příměsí, tak je to čistý materiál na bázi
uhlíkových sloučenin. V základní formě to
použití není nijak velké, ale chemické
příměsi z něho udělaly téměř univerzální
materiál. Jsem osobně pro recyklaci pouze
u jednoduše separovatelných plastů a u
zbytku to vidím na spalovny s účinnou
likvidací chemických příměsí obsažených v
různorodých plastech. Kilometr ode mne je
zpracovna pouze PET láhví na granulát pro
opakované použití a žádná eko výroba to
není. V okolí je smrad a mikroprach z
mletých plastů. Uniká i přes filtry a tak
si říkám, že bych byl raději pro jejich
spálení, ale to proto, že žiji nedaleko a ne jako ti, co recyklaci obhajují a žijí desítky kilometrů daleko. Mít tu ekorecyklaci u baráku, tak nevím, zda by ji tak opěvovali.
To je tak ale se vším, že pokud to nemá ten
ekolog u baráku, tak se mu líbí i bioplynka,
třídírna odpadů, recyklace plastů, olejů,
spalovna atd. Ať to funguje, ale ne u domu,
kde chci mít čisto a ticho. Je to jako u jiných staveb, kde se vždy jedná o pohled jednotlivců na tu danou stavbu. Někomu to prospěje a někomu ublíží, ale tak je to
odjakživa se vším. Mému dědovi jeden dům
rozbili za války, druhý vykoupila cihelna
kvůli těžbě jílu a ve třetím u nás dožili.
Myslíte si, že zahořkl? Nikoliv, obojí
chápal. Němci umístili u něho na dvoře dělo
a to rozbila Rudá armáda i s domem a chlévy.
Vinen byl kdo? Ten, co útočil a nebo ten,
který si vzal dům jako úkryt a je jako rukojmí? Dnes to vidím v různých konfliktech
a děsí mne ta zhovadilost schovávat se za ty
civilisty v civilních objektech. Je to podobné
jako když si berou aktivisté jako rukojmí
účelově vysazené žáby a křečky, aby blokovali stavby. U nás to tak bylo se žábami, které
tam nikdy nebyly a náhle se tam vyskytly v
den kontroly. Od té doby jsem pochopil, že
potížismus není ochrana přírody, ale pouze
trucovitost schovávající se za ekologii.
Sl
Slovan
24.12.2023 07:53I díky těmto lidem je svět lepším místem a člověk má naději v lepší budoucnost. Díky!
Všem skutečným ochráncům přírody a zvířat Šťastné a Veselé!
Odpovědět
Všem skutečným ochráncům přírody a zvířat Šťastné a Veselé!
RV
Richard Vacek
24.12.2023 14:54Hodně orlů v záchranných stanicích = hodně orlů i v přírodě. Třeba brzy nebudou potřebovat ochranu.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
25.12.2023 12:54Vidím to podobně jako Slovan. Díky aktivitám spolků jako je ČSOP, ČSO, Česká krajina, Čiřikání, aktivitám jednotlivých vědců a další odborníků a dobrovolníků pracujících v chráněných i oficiálně nechráněných cenných přírodních územích apod. je svět lepším místem a člověk má naději v lepší budoucnost.
Všem skutečným ochráncům přírody a zvířat přeji požehnaný a pokojný čas!
Odpovědět
Všem skutečným ochráncům přírody a zvířat přeji požehnaný a pokojný čas!
