Postavit Žďákovský most ze dřeva? Teoreticky by to šlo, říká autor dřevobetonového mostku Roman Fojtík
Ze starší statistiky dopravní infrastruktury vyčtu, že se v Česku nachází cca 17 565 mostů, o celkové délce přesahující 404 km. Víte, kolik z nich je ze dřeva?
Na to je velmi jednoduchá odpověď. Pokud pomineme historické konstrukce, je součástí dopravní infrastruktury spravované státem pouze jeden mostní objekt, který využívá dřeva jako nosného prvku. Jedná se o první a zatím jediný dřevo-betonový most v ČR, který se nachází v obci Bohunice v okresu Prachatice. Ale abychom úplně nepřeháněli, dřevo-betonu bylo také využito na dvě lávky pro pěší na okraji Benešova v roce 2017.
Jeden dřevěný most, to skutečně není mnoho. Čím to? Historicky přeci bylo dřevo jedničkou, kámen přišel později, beton s ocelí jsou s námi relativně krátce, ne?
V rámci historie byly dřevěné mosty vždy jedničkou. Bohužel v ČR došlo k zapomenutí těchto konstrukcí a technologií především v období komunismu, kdy bylo dřevo strategickou surovinou. A tak se pro mosty přestalo používat. Tento problém má velmi dlouhou setrvačnost, proto první novodobé dřevěné konstrukce v ČR vznikají až nyní. A ta setrvačnost je pravděpodobně způsobena třemi základními faktory.
Povídejte…
Prvním je absence výuky dřevěných mostů na vysokých školách u nás i na Slovensku. Až v roce 2020 vznikl první předmět s názvem „Dřevěné mosty“, a to pouze na Fakultě stavební Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Takže všichni aktuálně žijící projektanti mostů byli vychováni pro výstavbu mostů betonových a ocelových.
Druhým důvodem je fakt, že veškeré mostní stavby jsou vesměs státní. A stát je zvyklý 75 let stavět pouze z betonu nebo oceli. Všichni tak nějak víme, jak je obtížné cokoli změnit ve státní správě.
Posledním faktorem je tak téměř absolutní monopol betonových mostů. Moc se nemluví o tom, že Česko je špičkou ve světovém žebříčku v množství betonu na jednoho obyvatele. Betonujeme opravdu vše, dokonce i vany nebo talíře…
Jistě by se s tím ale dalo něco udělat, ne?
Změnit tyto tři faktory je téměř nemožné, zejména když si stávající technologie hlídají svůj business zuby nehty.
Ukázkou může být most v Bohunicích. Mezi lidmi to je velmi kvitovaná stavba, ale výhrůžky od betonářských a lomařských firem došly až tak daleko, že mi bylo vyhrožováno i likvidací.
To je dost silný kafe, ne? Řešil jste to nějak s policií?
Nezbývá nic jiného než se nenechat zastrašit a bojovat dál.
Typově, u jakých mostů se podle Vás spíš vyplatí pracovat se dřevem, jako stavebním materiálem? Je něco jako Žďákovský most už na dřevo příliš?</p>
Svět nám ukázal, že pro dřevo není výrazného omezení. Stejně jako u ostatních materiálů jde hlavně o použitý konstrukční systém.
Pro malé mosty se používá systém trámový, pro větší mosty obloukový a pro ty největší visutý či zavěšený. Ve světě jsou moderní mosty, které překlenují i stovky metrů, takže Žďákovský most ze dřeva by teoreticky nebyl problém.
Samozřejmě, pokud budete hledat tyto impozantní mosty na mapě, musíte svou pozornost upřít především na západ. Do Kanady, USA. A v Evropě to s nimi pak umí ve Skandinávii, Francii nebo Rakousku.
Dobře, dřevo je ve své podstatě univerzální materiál. Ale zmínil byste upřímně, má pro stavbu mostů i nějaké nevýhody?
Nevýhody dřeva spočívají v jeho vyšší konstrukční výšce nosných prvků oproti betonu či oceli a to z důvodu odlišných pevnostních charakteristik. Poměrně významným nedostatkem dřeva oproti ostatním materiálům je rychlá degradace v případě poruchy hydroizolace. I proto se tu používají pouze špičkové izolanty. A výhledově pravděpodobné nedostatkovosti materiálu…
Jako že by nám mohlo dojít dřevo?
To v případě přetrvávajících klimatických změn, v horizontu 15 až 20 let. Tyto vyhlídky jsou spojeny se změnou klimatu a postupující kůrovcovou kalamitou.
A hlavní pozitiva dřeva, jako materiálu pro mostní stavby?
Asi klíčovou výhodou těchto mostních staveb je šetrnost k životnímu prostředí, a to především s využitím obnovitelné národní suroviny a nízká produkce CO2 při výstavbě.
Další výhodou je rychlá montáž – stavba nevyžaduje technologické přestávky, není závislá na počasí a díky nízké objemové hmotnosti jsou i malé nároky na manipulační techniku.
A svou roli pochopitelně hraje také cena, která je nyní díky kůrovcové kalamitě velmi příznivá.
Jak se to má s životností dřevěných mostů? Jsou stavbou pro jednu generaci, nebo vydrží v provozu déle?
Životnost u dřevěných mostů je – stejně jako u ocelových či betonových – závislá především na provedeném hydroizolačním systému.
Pokud do jakékoli konstrukce zatéká, její životnost rapidně klesá. U betonu i u dřeva.
Pozitivním příkladem dlouhé životnosti z našich podmínek může být například most Černvír, který letos oslaví 303 let. Takže u dobře provedené stavby ze dřeva můžeme počítat životnost ve staletích.
Abychom z toho nedělali pohádku o hodném dřevu a zlém betonu: i Vámi projektovaný most v Bohunicích je kombinací obou zmíněných materiálů, má spřaženou dřevo-betonovou konstrukci. Co si pod tím mohu představit?
Dominantním materiálem pro nosnou konstrukci je dřevo, které zahrnuje cca 80 % vodorovné nosné konstrukce a beton cca 20 %. Tato kombinace materiálů těží z jejich dominantních vlastností. Beton díky nízké obrusnosti tvoří pojížděnou vrstvu a dřevo tu primárně nosnou.
Co jsem tak koukal, těm nejstarším dřevěným mostům z kategorie reálných dopravních staveb ve světě bude brzy 80 let. Jenže tyhle jihodakotské mosty jsou vytvořeny z glulamu, lepených dřevěných profilů. Jak moc odlišné jsou od vaší konstrukce?
Dřevo-betonové mosty využívají lepeného lamelového dřeva, které eliminuje nedostatky toho rostlého. Jedná se především o tvarovou stálost a nízkou vlhkost při zabudování. Je to vyzkoušená technologie a já ji mohu jen doporučit. A znovu, otázka životnosti u těchto materiálů je závislá na použitém lepidle a hydroizolaci.
Kdo chce stavět kvalitně, nemůže spoléhat na nekvalitní materiály. Odkud dřevo na stavbu bohunického mostu vlastně pochází?
Jde o obnovitelnou surovinu z národních zdrojů. Kvalita materiálu je dána předpisy, takže ať koupíte lepené lamelové dřevo kdekoli v Evropě, mělo by mít velmi podobné vlastnosti.
Jaká je uhlíková stopa dřeva jako mostního stavebního materiálu?
Co se týče ekologické stopy vázané na dopravu, tak to zatím není úplně ideální. V ČR se vyrábí pouze zlomek lepeného lamelového dřeva, které se používá na tuzemských stavbách.
Je problém sehnat v Čechách dobré dřevo na most?
Klasický proces koloběhu českého dřeva ve stavebnictví je většinou dvojí. Jedna cesta je export našim čínským soudruhům, kteří nám posílají lodní kontejnery s plastovými krámy, a my jim tyto kontejnery plníme našim kvalitním dřevem a odesíláme lodí na druhý kout planety.
Druhá cesta je především export kulatiny bez přidané hodnoty do okolních zemí, především do Rakouska a Německa, kde nám toto dřevo slepí v lepené lamelové dřevo, které nám posílají s cca patnáctinásobnou přidanou hodnotou.
Obě tyto cesty jsou velice smutné, protože se zbavujeme národní suroviny za zlomek její hodnoty.
Tyto cesty jsou však konečné. Ve chvíli, kdy nám dojde tato drahocenná surovina, budeme nuceni ji nakupovat ze zahraničí a obávám se, že kvůli naší potřebě Rakušané své Alpy jistě nevykácí.
V čem vlastně je – podle Vás – stavba mostu v Bohunicích ekologická?
Ekologičnost mostu spočívá především v použití obnovitelných zdrojů z národních surovin a nízké produkce CO2 při výrobě.
A proč nám termín ekologická dopravní stavba zní z principu jako protimluv, nesmysl?
V ČR je spoustou let ověřeno, že tam kde teče beton, tam tečou peníze…
Netušíte náhodou, v jakém stavu jsou povšechně naše mosty v ČR? Kolik z nich je před nezbytnou rekonstrukcí, kolika z nich končí funkční životnost?
Betonové mosty bohužel nemají životnost, jakou se předpokládalo. Důkazem je bourání mostů všude okolo nás. Nejproblematičtější jsou asi předpínané mosty, kterých ŘSD eviduje cca 700. U těchto mostů nikdo neví, kdy spadnou, a proto se postupně demolují a staví znovu.
Ironií je, že se znovu používá stejná technologie, ale nyní s tvrzením, že máme lepší materiály. Nemám přesné informace, kolik těchto mostů již bylo zdemolováno a znovu vystavěno, ale v následujících cca 10 letech bude nutné vynaložit několik set miliard na zajištění bezpečnosti dopravní infrastruktury v ČR.
Přečtěte si také |
Naše lesy potřebují dlouhodobou vizi, méně stromů a méně zvěře, říká lesník Aleš ErberCo je aktuálně největší překážkou, které stojí v ČR v cestě při zavádění mostů ze dřeva do praxe?
Největší překážkou je jistě stávající přesvědčení, že beton je to jediné možné. Ale pozitivní je, že po úspěchu Bohunického mostu se osměluje i státní správa a o výstavbě těchto mostů uvažuje.
Tak snad se to časem zlomí a budeme v co největší míře využívat ekologické postupy tak, jak je tomu v západní Evropě.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (26)
Jirka Černý
12.4.2021 10:35Jiří Daneš
12.4.2021 14:42 Reaguje naLukas B.
12.4.2021 15:12 Reaguje na Jiří Daneša zrovna "plížák" přes vodu je pro měkké dřevo dost mikroklimaticky nevhodná aplikace. třeba nadjezd nebo nadchod by byl jistě vhodnější.
Břetislav Machaček
12.4.2021 17:06opracovaných hranolků lepených pod tlakem a patřičně konzervován před
povětrnostními vlivy. To přesné opracování, výroba pojiv a konzervantů,
lepení pod tlakem atd. asi nebude až tak levné. Nechci se rouhat, ale i
ocel je dnes možno legovat tak, že nebude potřebovat nikdy nátěr a beton obohatit chemií tak, aby nebyl nasákavý a narušován povětrnostními vlivy. Vše je o ceně a kvalitě provedené práce. Pokud něco odrbu, tak se to projeví dříve a nebo později. Hlavně ať se tam neutáboří bezdomovci a nezapálí pro zahřátí ohníček. Taky by mě zajímala odolnost při povodni,
až ho bude voda nadlehčovat a jako správné dřevo bude mít snahu odplavat.
V době převisu kůrovcového dříví mě stále zaráží cena řeziva i výrobků
ze štěpky, které nekopíruje to, že dříví je údajně neprodejné. Slevují pouze malí zpracovatelé, kteří neradi účtují a tak řezivo od nich je bez účtu opravdu levnější. Ti velcí však neslevili, ale spíše naopak. Navíc
za pár let, než bude tato technologie dotažena masivně do praxe, už to pilařské dříví bude nedostatkové.
Petr Blažek
12.4.2021 20:39 Reaguje na Břetislav MachačekJirka Černý
13.4.2021 06:05 Reaguje na Petr BlažekBřetislav Machaček
13.4.2021 09:50 Reaguje na Petr Blažekchemikálie. Soused kdysi býval stavařem vodních staveb
a i doma cpal do betonu vodní sklo. Jeho syn nemohl
ten beton rozbít ani sbíječkou a raději ho překryl
novou dlažbou. Já mám na střeše 106 let staré betonové
tašky a světe div se, ony jsou stále funkční, ale pouze
na povrchu lehce vymyté deštěm a mrazem. Beton i kov
trpí solením silnic a například železniční mosty tak
vydržely déle, než ty silniční. I bunkry pohraničního
opevnění mají mimořádnou kvalitu a jejich výztuže z
oceli jsou minimálně zkorodované. Nechci tak hanět to
dřevo, ale nemám rád, když se haní ocel a beton na
základě fušérsky odvedené práce a doslova prolévaní
konstrukcí solí z posypů. Mnoho lidí kolem chodníků
a cest má dnes celoročně vlhké zdi díky haldám soli
k jejich údržbě a která se nasákla hluboko do zdiva.
Taková zimní údržba je schopna zničit cokoliv včetně
okolní zeleně a vody. Ty statisíce tun soli jsou
tikající bombou pro spodní vody, které mohou navěky
vyřadit z kategorie "pitná". To je ale mnoha ekologům
ukradené, protože i oni chtějí mít silnici celoročně
sjízdnou a chodník bez sněhu a suchý. Pak se lidé
diví chřadnoucím stromům kolem cest, mokrým zdem domů
a rozpadajícím se silnicím a mostům.
Radim Polášek
17.4.2021 14:56 Reaguje na Břetislav MachačekCo se týká životnosti betonových staveb, poslední desetiletí to je o tom, že se ve velkých betonárkách a dalších betonářských provozech šetří cementem. Cement se doplňuje dalšími práškovými materiály, jako je elektrárenský popílek nebo keramický prach zachycený na odprašovacích filtrech různých provozů, aby s ecement ušetřil ,ale beton zůstal takzvaně "mastný" a přitom ještě pro daný účel toho použitý dostatečně ztvrdnul.
Lukas B.
13.4.2021 10:07 Reaguje na Petr Blažekpřekvapivě betonové mosty z 50. a 60. let tyto problémy nevykazují, a z mostů demolovaných poté, co měly dvacet let nefunkční izolaci leze předpínací výztuž lesklá jako kdyby přijela včera z drátovny.
Petr Blažek
13.4.2021 17:41 Reaguje na Lukas B.Jako jiný příklad mohu dát pražský most v Holešovicích postavený jako prozatimní a levný most před 90 lety. Štěrkopísky se použily ty co se vytěžily z Vltavy a světe div se most tam stojí devadesát let víceméně bez údržby. A to samozřejmě při jeho stavbě vůbec netušili jak velká a těžká vozidla po něm budou jezdit.
Lukas B.
13.4.2021 18:31 Reaguje na Petr Blažekech, myslíte, ten most, co jsem po něm širší rodině zakázal jezdit tramvají? checht :) to ještě bude blamáž...
Petr Blažek
13.4.2021 19:58 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
14.4.2021 07:25 Reaguje na Petr Blažekpředstavte si dopravní stavbu v centru města a v kolizi s dalšími dopravními a inženýrskými sítěmi, která by se chovala jako na zelené louce (paralyzovala by celý obvod stavby) a dělalo by na ní několik stovek až tisícovek dělníků několik let.
Petr Blažek
14.4.2021 17:23 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
14.4.2021 20:58 Reaguje na Petr BlažekBřetislav Machaček
15.4.2021 09:44 Reaguje na Lukas B.Rád bych znal parametry betonu
do vody vystaveného kolísání
hladiny a taky mrazu, včetně
přísad. Jedná se o množství,
které nemá význam objednat
v betonárně, která mi ale
odmítla sdělit parametry .
Z internetu jsem nevyčetl
nic konkrétního a když tak
rozporuplné informace. Dík.
Lukas B.
15.4.2021 11:52 Reaguje na Břetislav MachačekLukas B.
16.4.2021 07:33 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
17.4.2021 15:18 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
19.4.2021 20:15 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
17.4.2021 15:28 Reaguje na Petr BlažekPetr Blažek
17.4.2021 19:16 Reaguje na Radim PolášekBohužel, když trochu cestuje po Evropě a srovnáváte, tak musíte konstatovat, že české stavebnictví je žalostné.