Špatně provedená poválečná obnova Ukrajiny by mohla být další ekologickou katastrofou, říká Marcela Černochová a Oleksiy Angurets

Je obtížné představit si rozměr škod na životním prostředí, které se vznikají na Ukrajině za probíhající války s Ruskem. Občas je potřeba dodat kontext, který umožní českému čtenáři lepší představu. Proto jsme vyzpovídali Marcelu Černochovou z české organizace Arnika, která už od roku 2017 na Ukrajině vede projekt Clear Air for Ukraine (Čisté ovzduší pro Ukrajinu). Na otázky spolu s ní odpovídal ukrajinský kolega ze stejnojmenného programu Oleksiy Angurets.

---

reklama

---

Pokud by válka na Ukrajině skončila dnes, co by bylo ekologickou katastrofou číslo 1?

Je opravdu těžké sestavovat nějaký žebříček. Pokud se bavíme o ekologických dopadech, jedná se o velmi propojené a komplikované systémy. Válka navíc stále ještě probíhá a skutečný rozsah škod se jen těžko odhaduje.

V tuto chvíli by to asi bylo řešení zaminovaných území a kontaminace půdy a vodních zdrojů v těch nejrizikovějších lokalitách. Zejména v oblastech, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti frontové linie.

Je zde ale také riziko, že svým způsobem by ekologickou katastrofou mohla být i samotná poválečná obnova a rekonstrukce. A to tehdy, pokud rychlost její realizace bude na úkor životního prostředí a nebudou respektovány zásady udržitelnosti. To je ale úkol mimo jiné pro mezinárodní instituce a organizace, které by měly požadovat a hlídat dodržení „zelených“ standardů.

Co bude podle vás ekologický problém, který půjde po skončení bojů řešit nejrychleji?

Řešení většiny problémů a škod způsobených válkou bude běh na hodně dlouhou trať, na několik generací. Ale některá chráněná území, kde nedošlo k závažnému poškození nebo kontaminaci, by se mohla „vzpamatovat“ relativně rychle, pokud je ponecháme přirozenému vývoji.

Dále asi půjde poměrně rychle vyřešit oprava alespoň některé zásadní infrastruktury – například čistírny odpadních vod. To bude primárně záviset na zajištění finančních prostředků. V porovnání s jinými škodami, jako je kontaminace půd a podzemních vod, obnova zdevastovaných území, je oprava čistíren odpadních vod řešení relativně rychle proveditelné. U přirozené regenerace většiny biotopů a území se bude jednat o desítky let.

Mohli byste čtenářům přiblížit rozměry některých ekologických problémů války na Ukrajině srovnáním s českým kontextem?

Tak například srovnání plochy zasažené lesními požáry – v ČR máme ještě v živé paměti požár v Národním parku České Švýcarsko, kdy bylo zasaženo více než 1000 ha lesa. Pro srovnání ukrajinská strana odhaduje plochu lesů, které byly poškozeny požáry, až na 6,5 milionu ha.

Jen za první měsíce války, od února do září 2022, bylo evidováno poškození 412 průmyslových objektů, ale také například asi 978 zdravotnických zařízení, více než 115 tisíc rodinných domů a 15 tisíc bytů.

A zde je možné srovnávat známé případy havárie jednoho průmyslového objektu a následné kontaminace řeky Bečvy nebo důsledky tornáda na jižní Moravě v roce 2021, kde bylo podle odhadů poškozeno 1200–1600 budov.

A například z hlediska zaminování je kolem 180 tisíc km2 považováno za potenciálně nebezpečných, tj. asi 30 % z celkové rozlohy Ukrajiny a téměř dvojnásobek rozlohy ČR.

Podle vyjádření Světové banky v březnu 2023 je nutné počítat, že náklady na obnovu zničené Ukrajiny dosáhnou částky minimálně 411 miliard amerických dolarů.

Co ze systému, který má v kompetenci ministerstvo životního prostředí Ukrajiny, funguje, a co ne?

Ministerstvo je poměrně úspěšné v digitalizaci, to ostatně platí o celé ukrajinské veřejné správě a je to zcela jistě něco, z čeho se můžeme poučit.

Spustilo online platformu Ekosystém, kde jsou k dispozici data týkající se různých oblastí životního prostředí a zároveň tento portál umožňuje elektronické odesílání dokumentů, nahlašování přestupků a porušení předpisů, možnost zapojit se do procesů posuzování vlivu na životní prostředí apod.

Rovněž se daří alespoň částečně evidovat škody na životním prostředí způsobené válečným konfliktem. Přes webové rozhraní Ekozagroza (Ekologická hrozba), je možné nahlašovat havárie a jednotlivé případy poškození, jsou zde publikovány aktuální informace a průběžné odhady válečných škod.

Je někdo, kdo na Ukrajině benefituje z nedostatečné kapacity vymáhat dodržování zákonů na ochranu životního prostředí?

Po zahájení invaze v únoru 2022 došlo k jakési neformální toleranční dohodě mezi neziskovým sektorem a médii a veřejnou správou, aby nebyla oslabována pozice administrativy a ta se mohla plně věnovat obraně země. Nicméně podle některých neziskových organizací byla tato důvěra částečně prohospodařena – příkladem jsou zejména některé korupční kauzy. Dotýká se to také oblasti životního prostředí, kde je problémem nedostatečná kontrola a omezení účinnosti nebo nevyžadování dodržování předpisů.

Této situace může zneužít v podstatě kdokoliv, ale největší pochybnosti panují u velkých metalurgických nebo chemických podniků, kde je podezření na nedodržování limitů a také odkládání realizace opatření ke snížení znečištění. Velké otazníky jsou také u některých již probíhajících projektů rekonstrukce.

Jak v současnosti na Ukrajině funguje odpadové hospodářství? Fungují čistírny odpadních vod? Co se děje s odpadem z domácností a průmyslových podniků?

Problémy s odpadovým hospodářstvím byly i před válkou. Byla přijata nová legislativa, ale kvůli invazi se příliš mnoho změn neudálo. Co se týká komunálního odpadu, hodně záleží na každém městě, zpravidla je řešeno ukládání na skládky.

Většina čistíren odpadních vod byla postavena během éry bývalého Sovětského svazu, má nedostatečnou kapacitu a používá velmi zastaralé technologie. Odpadní voda z měst patřila a stále patří k největším problémům ochrany vodních zdrojů. Samozřejmě poškození této důležité infrastruktury v některých městech znečišťuje a ohrožuje vodní zdroje. Příkladem může být zničená čistírna odpadních vod v Záporožské oblasti, která stále nefunguje, a odpadní vody jsou vypouštěny do prostředí.

Je už dnes na Ukrajině nějaký příklad ekologické obnovy území, kudy prošla válka?

Myslím, že ne. Obnova přírodních stanovišť zpravidla vyžaduje delší dobu. Pro srovnání je možné se podívat na situaci po požáru v Národním parku České Švýcarsko. I zde obnova teprve začíná.

Pokud se podíváme na obnovu lidmi obývaných míst, tak například města Buča a Irpiň se velmi rychle opravují, lidé jsou zpět a život se vrací do normálních kolejí.

Jsou na Ukrajině nějaké oblasti, které by byly před dosahem války chráněné, například kvůli nepřístupnému terénu?

Válkou asi nebyly dotčené některé lokality na západě Ukrajiny.

Jaký smysl má bavit se o environmentálních škodách války, když boje stále pokračují a nedá se očekávat, že by se v bojích bral větší ohled na životní prostředí?

I když boje pokračují a dochází stále k poškozování prostředí, je nutné se o dopadech války na životní prostředí bavit už teď, a to z několika důvodů.

Je potřeba jednotlivé případy zaznamenávat průběžně, kvůli evidenci, vyčíslení výše škod a případnému poválečnému vyrovnání.

Dalším důležitým důvodem je i příprava na jejich řešení a nápravu, kdy už teď je nutné tomuto tématu věnovat pozornost a zajistit, aby bylo součástí plánů poválečné obnovy. A navíc lidé a společnost se snaží vracet k „normálnímu“ životu a řeší i jiné věci než válku a tak se opět začíná více mluvit i o životním prostředí.

Jsou už dnes nějaké konkrétní plány na obnovu Ukrajiny po válce?

V červenci loňského roku proběhla ve švýcarském Luganu konference, kde byl prezentován plán poválečné obnovy a rekonstrukce Ukrajiny. Plán se opírá o udržitelnost, modernizaci a evropskou integraci a hovoří se v něm o dekarbonizaci a integraci klimatických cílů do všech odvětví hospodářství a společenského života.

V neziskových organizacích je celá řada odborníků (jak ukrajinských, tak zahraničních), kteří mohou přispět k vytváření strategie a plánu obnovy, mohou vnášet nové pohledy a přinášet zkušenosti ze zahraničí.

Ekologické organizace se už teď snaží upozorňovat na důležitost integrace udržitelnosti a „zelených“ hledisek do poválečné obnovy.

Dostane Ukrajina k dispozici nové technologie na poválečnou obnovu, aby se co nejméně zatížilo životní prostředí?

Obnova Ukrajiny by určitě neměla být ve stylu “návratu k předválečnému stavu”. Naopak je to obrovská příležitost ke změnám v souladu se standardy a pravidly platnými v EU – například zavedení nových technologií do ukrajinského průmyslu.

Je naprosto klíčové, aby proces obnovy probíhal v souladu s principy a standardy EU a nedošlo k upřednostnění rychlé rekonstrukce a obnovy ekonomiky na úkor například právě životního prostředí.

A i zde by měly sehrát svou roli neziskové organizace a „hlídat”, aby se dodržovala pravidla a zákony, aby byly prostředky správně a bez podvodu využity.

Máme příklady odjinud, z nichž se dají k poválečné obnově Ukrajiny čerpat zkušenosti? Jaké by to byly?

Válka v Ukrajině je dost specifická tím, jak silně si média i mezinárodní instituce všímají jejích dopadů na životní prostředí. V tomto ohledu je bezprecedentní. Částečně je možné se poučit z obnovy Evropy po druhé světové válce a také ze zkušeností zemí, kde v posledních dekádách probíhala válka – například region bývalé Jugoslávie, Kuvajt, Vietnam, Sýrie nebo Libye, kde docházelo k poválečné sanaci a odminování území, na čemž se podíleli i české firmy.

To se týká například i řešení kontaminace území. Právě v těchto zemích bylo toto téma důležité a probíhala zde celá řada projektů na sanaci lokalit znečištěných v důsledku válečných konfliktů.

---

reklama

---