Názory a komentářePokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
Jan Palaščák: Má stát ovládnout celý ČEZ – nebo jen klíčové části?24.9.2025
Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.
Matěj Pomahač: Bečva pět let po otravě: příroda, lidé i právní stát potřebují v politice skutečné zastání23.9.2025
Sobotní Den Bečvy ve Valašském Meziříčí připomněl otravu řeky z 20. září 2020.
Na jedné z našich nejvýznamnějších podhorských štěrkonosných řek uhynuly
desetitisíce ryb a v měřítku novodobé české historie jde o jednu z největších
jednorázových ekologických havárií ve vodním prostředí. Pět let poté stále chybí
přesvědčivý závěr a vyšetřování provázely zásadní — a podle řady aktérů i
záměrné — chyby. Oficiální verzi mnozí nepovažují za věrohodnou; investigace
Deníku Referendum dlouhodobě soustřeďují pozornost na chemičku Deza ze
skupiny Agrofert. Kauza naplno ukazuje slabiny státu v prevenci, vyšetřování i
vymáhání odpovědnosti. Ochrana životního prostředí — i lidí, kterých se to
bezprostředně týká — se v Česku příliš často stává předmětem politické
manipulace. Naše přírodní bohatství přitom zůstává na okraji politického zájmu:
klíčové reformy — od pravidla „znečišťovatel platí“ po jasné krizové protokoly
— ustrnuly. Náklady nese příroda, místní komunity i důvěra v právní stát —
základ funkční demokracie. Jan Šmíd: Boom následovaný krachy. Trh s bateriovými úložišti vykazuje řadu stejných znaků jako fotovoltaika23.9.2025
Lákavá investice s rychlou návratností, do které se chce pouštět řada firem s nulovými zkušenostmi. Tento scénář dobře známý z trhu s fotovoltaikou je nyní na spadnutí i u bateriových úložišť. Ta aktuálně zažívají i díky účinnosti novely Lex OZE III velký boom, značný problém však může nastat za zhruba 4 roky, až budou do provozu zapojena úložiště s kapacitou ve stovkách megawatt. Rychlému přesycení trhu by paradoxně mohly zabránit složitější povolovací procesy, které jsou s bateriemi spojené.
Vítězslav Škoda: Efektivnímu využití dronů v zemědělství brání současná legislativa22.9.2025
Přestože moderní aplikační drony umožňují na poli přesnou a cílenou aplikaci pesticidů, jejich využití k tomuto účelu u nás výrazně komplikuje zákon. Od žádosti do povolení postřiku dronem zpravidla uplyne více než 14 dní, farmáři tak i přes využívání moderních technologií nemohou na situaci na poli reagovat okamžitě. Je paradoxní, že při snaze o šetrnější, flexibilnější a cílenější aplikaci pesticidů nedokážeme možnostem, které moderní drony nabízejí, dostatečně otevřít cestu.
David Chytil: Elektroodpad jako příležitost! Co přináší nový plán odpadového hospodářství?21.9.2025
Nový Plán odpadového hospodářství ČR na období 2025–2035 přináší ambiciózní cíle a konkrétní kroky pro oblast zpětného odběru elektrozařízení. Právě elektroodpad představuje nejrychleji rostoucí druh odpadu a nově zveřejněný plán jej zařazuje na první místo mezi vytyčenými klíčovými oblastmi. Jaké jsou české cíle v oblasti zpětného odběru a recyklace odpadních elektrozařízení?
Jiří Hušek: Pro připomenutí: shrnutí závěrů odborné skupiny k problematice trampingu v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj19.9.2025
Tomu, že někteří lidé nejsou spokojeni s výsledky půlroční práce odborné skupiny pro řešení trampingu a souvisejících aktivit v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, lze rozumět. Její aktéři – tedy zástupci vlastníků pozemků, hospodářů, vědců, ochránců přírody či samospráv – v červenci představili návrh postupu. Odborná skupina hledala způsoby, jak umožnit návštěvníkům poznávání přírody a zároveň minimalizovat dopady jejich aktivit a zachovat v území prostor pro tramping. Výstupy jsou k dispozici zde.
Kolektiv autorů: Stromy zase ostrouhaly – úkol trvá17.9.2025
Stromy hrají klíčovou roli v adaptaci měst na změnu klimatu. V letních vedrech pomáhají ochlazovat okolí, zlepšují zadržování vody, zachytávají prach a tlumí hluk, poskytují útočiště pro městskou faunu. Stromy v ulicích prostě potřebujeme, a je proto nejvyšší čas, aby získaly větší ochranu. Naším společným úkolem je co nejvíce vzrostlých stromů v obcích a městech zachovat a v případě kácení získat vždy odpovídající náhradu. Klimatická koalice: Klimatická krize nesmí před volbami zůstat v pozadí16.9.2025
Klimatická krize má už dnes ničivé dopady po celém světě – od rostoucího počtu obětí extrémního počasí po rozsáhlé škody, které zasahují celé komunity a ohrožují jejich obživu, například v důsledku dlouhotrvajícího sucha. Nedávná vědecká studie ukázala, že vlna veder, která koncem letošního června zasáhla Evropu, si vyžádala nejméně 2300 obětí ve dvanácti velkých městech. Téměř dvě třetiny z nich lze podle výzkumu přičíst přímo důsledkům klimatické změny. S podobnými projevy extrémního počasí se potýká i Česko – v polovině září 2024 zasáhly většinu našeho území povodně, které si vyžádaly šest lidských životů, způsobily škody na majetku v hodnotě několika desítek miliard korun a donutily k evakuaci tisíce lidí.
Karel Zvářal: Pan Millan Millan a land-use jako druhá (biofyzikální) noha globálního oteplování16.9.2025
Jsou skleníkové plyny jedinou příčinou globálního oteplování (dále jen GW)? Zajisté ne, byť mají nejvýznamnějším podíl. Avšak průmyslové drancování pralesů, exploatace samotného povrchu planety (půdy), způsobuje dalekosáhlé změny, které jsou patrné nejen na lokální úrovni, jako např. městské tepelné ostrovy a zoraná pole, ale mají logický fyzický přesah do širšího okolí i do celoplanetárního klimatu.
|
reklama |