Ovoce, zelenina, pečivo, maso nebo mléko vyprodukované za tak náročných a tím i nákladných podmínek, že za ně evropští spotřebitelé nebudou schopní zaplatit a nebude důvod je v Evropě vyrábět. K tomu směřuje návrh příští evropské zemědělské politiky, který se sice drží dosavadních environmentálních ambicí, ale zároveň zásadně škrtá objem výdajů v agrárním rozpočtu po roce 2027. Rozhodující zemědělské organizace Česka, Chorvatska, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska proto vyzvaly dánské předsednictví Radě EU při příležitosti jejího zasedání 22. září v Bruselu, aby se zasadila o stažení návrhu evropského zemědělského rozpočtu i zemědělské politiky na období 2028 až 2034 a trvala na jeho přepracování.

Čtyřměsíční putování losa evropského několika evropskými zeměmi skončilo v minulých dnech jeho uspáním u hornorakouské dálnice a převozem na Šumavu. Náročná cesta losa Emila tak v tomto případě skončila se šťastným koncem. Podle ochránců přírody se však mohou v budoucnu podobné situace opakovat.

Desítky bývalých prezidentů a premiérů spolu s bývalým generálním tajemníkem OSN Ban Ki-munem včera zveřejnili dopis, který podporuje zavedení trvalých daní z nadměrných zisků fosilního průmyslu a dalších vysoce znečišťujících odvětví za klimatické škody.

Požár, který v létě 2022 zasáhl národní park České Švýcarsko a rozšířil se na plochu zhruba deseti čtverečních kilometrů, nastolil v období po jeho uhašení celou řadu společenských i odborných otázek, nakolik je možné podobným událostem do budoucna předcházet a přitom současně nezcizit národní parky jejich skutečnému účelu a poslání.

Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.

Sobotní Den Bečvy ve Valašském Meziříčí připomněl otravu řeky z 20. září 2020. Na jedné z našich nejvýznamnějších podhorských štěrkonosných řek uhynuly desetitisíce ryb a v měřítku novodobé české historie jde o jednu z největších jednorázových ekologických havárií ve vodním prostředí. Pět let poté stále chybí přesvědčivý závěr a vyšetřování provázely zásadní — a podle řady aktérů i záměrné — chyby. Oficiální verzi mnozí nepovažují za věrohodnou; investigace Deníku Referendum dlouhodobě soustřeďují pozornost na chemičku Deza ze skupiny Agrofert. Kauza naplno ukazuje slabiny státu v prevenci, vyšetřování i vymáhání odpovědnosti. Ochrana životního prostředí — i lidí, kterých se to bezprostředně týká — se v Česku příliš často stává předmětem politické manipulace. Naše přírodní bohatství přitom zůstává na okraji politického zájmu: klíčové reformy — od pravidla „znečišťovatel platí“ po jasné krizové protokoly — ustrnuly. Náklady nese příroda, místní komunity i důvěra v právní stát — základ funkční demokracie.

Lákavá investice s rychlou návratností, do které se chce pouštět řada firem s nulovými zkušenostmi. Tento scénář dobře známý z trhu s fotovoltaikou je nyní na spadnutí i u bateriových úložišť. Ta aktuálně zažívají i díky účinnosti novely Lex OZE III velký boom, značný problém však může nastat za zhruba 4 roky, až budou do provozu zapojena úložiště s kapacitou ve stovkách megawatt. Rychlému přesycení trhu by paradoxně mohly zabránit složitější povolovací procesy, které jsou s bateriemi spojené.

Přestože moderní aplikační drony umožňují na poli přesnou a cílenou aplikaci pesticidů, jejich využití k tomuto účelu u nás výrazně komplikuje zákon. Od žádosti do povolení postřiku dronem zpravidla uplyne více než 14 dní, farmáři tak i přes využívání moderních technologií nemohou na situaci na poli reagovat okamžitě. Je paradoxní, že při snaze o šetrnější, flexibilnější a cílenější aplikaci pesticidů nedokážeme možnostem, které moderní drony nabízejí, dostatečně otevřít cestu.

Nový Plán odpadového hospodářství ČR na období 2025–2035 přináší ambiciózní cíle a konkrétní kroky pro oblast zpětného odběru elektrozařízení. Právě elektroodpad představuje nejrychleji rostoucí druh odpadu a nově zveřejněný plán jej zařazuje na první místo mezi vytyčenými klíčovými oblastmi. Jaké jsou české cíle v oblasti zpětného odběru a recyklace odpadních elektrozařízení?

Tomu, že někteří lidé nejsou spokojeni s výsledky půlroční práce odborné skupiny pro řešení trampingu a souvisejících aktivit v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, lze rozumět. Její aktéři – tedy zástupci vlastníků pozemků, hospodářů, vědců, ochránců přírody či samospráv – v červenci představili návrh postupu. Odborná skupina hledala způsoby, jak umožnit návštěvníkům poznávání přírody a zároveň minimalizovat dopady jejich aktivit a zachovat v území prostor pro tramping. Výstupy jsou k dispozici zde.