Původní význam křížových výprav bylo udržení, posílení či šíření křesťanství – tedy idejí. Jak se však ukázalo, jejich význam se postupně měnil a pod ideologickou nálepku se schoval boj o moc a loupeživý zisk. České království s tím mělo velmi neblahé zkušenosti. A čím se tyto výpravy vyznačovaly, přinejmenším v našich zemích, byla naprostá netolerance k jinému názoru a absence milosti.

Téma městských holubníků se s úpornou pravidelností objevuje jak v různých diskuzích, tak ve sdělovacích prostředcích. Holubníky mají zastánce především u mladší generace, a pak u té nejstarší.

Za své nedávné návštěvy Polska jsem mohl sledovat zblízka obří požár nelegální skládky nebezpečných odpadů v Zelené Goře. Tedy, v Zelené Goře jsem naštěstí nebyl. Polská média ale byla sdělná. Jednak je každé neštěstí dobré ke zvýšení sledovanosti, jednak letos v říjnu se budou v Polsku konat řádné parlamentní volby a předvolební kampaň již běží na plné obrátky. Rozhodně se nevede v rukavičkách a to platí i o požáru skládky v Zelené Goře.

Téma holubů a městských holubníků pořád neutichlo definitivně, protože v něčem je Praha skutečně výjimečná. Ona je tedy výjimečná v mnoha ohledech, ale pokud zůstaneme u tématu regulace početních stavů holubů různými prostředky, pak přetrvává problém, jehož řešení má více podob, a je zájem najít tu správnou rovnováhu v tom, co použít, aby na konci opravdu bylo snížení početních stavů holubů, kteří okupují městský prostor.

V červnu roku 2021 podaly organizace Arnika, Vsetínské fórum a místní pobočka Českého rybářského svazu ve městě Hustopeče nad Bečvou žádost o ukládání nápravných opatření v souladu se zákonem o prevenci ekologické újmy a její nápravě. Žádost podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě souvisela s událostí z 20. září 2020, kdy došlo k úniku velkého množství neznámých látek, což vedlo k otravě a úhynu živých organismů na mnoha kilometrech řeky Bečvy. Tento krok byl zvlášť významný, protože jde o první případ, kdy je využit zmiňovaný zákon pro řešení takového incidentu. 14. července 2023 tuto žádost Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zamítla.

Minulý týden jsem si po roce od dne D prošel požářiště v NP České Švýcarsko, a stálo to za to. Přirozená obnova lesa běží na plné obrátky. V těch úplně nejshořelejších částech, kde byl jen popel a ohořelé kmeny, jsou dnes miliony semenáčků břízy. Všude, plošně, prakticky bez nějakých mezer.

2. srpna 2023 překročíme limit regenerace planety Země. Podle analýzy organizace Global Footprint Network zítra začneme spotřebovávat přírodní zdroje nad úroveň, kterou je Země schopna obnovit za rok. Den překročení limitů na Zemi označuje datum, kdy poptávka lidstva po ekologických zdrojích a službách v daném roce překročí kapacitu, kterou je Země schopna v daném roce obnovit. Tento deficit udržujeme likvidací zásob ekologických zdrojů a hromaděním odpadu či skleníkových plynů v atmosféře. Mezinárodní výzkumná organizace Global Footprint Network stanovuje tento den, aby poskytla rozhodovacím orgánům nástroje, jež pomáhají lidskému hospodářství fungovat v rámci ekologických limitů Země.

Dne 25. 7. 2023 zveřejnila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR aktualitu s názvem Příprava návrhu CHKO Soutok ve finále. Nezaujatý člověk nabude dojmu, že na více než dvě stě padesáti jednání s představiteli samospráv, místních spolků, významnými vlastníky a hospodáři, různými institucemi v regionu a dalšími subjekty proběhlo vše hladce, a v cestě vyhlášení CHKO nic nestojí. Opak je pravdou.

Již exkurze v roce 2020 a 2022 pořádané v rámci projektu Počítáme s vodou ukázaly, že i v Praze lze nalézt řadu zajímavých ukázek hospodaření s dešťovou vodou (HDV). Letošní exkurze to znovu potvrdila.

Po odchodu sovětské armády z Vojenského výcvikového prostoru Milovice – Mladá nahradilo dupání vojáků, rachocení tanků a hlasitou střelbu téměř čtvrtstoletí tichého pustnutí a vymírání. A pak tu znovu zazněl dusot. Tentokrát ale dusot kopyt divokých spásačů, který přinesl neuvěřitelnou změnu. S nimi se vrátil zpěv ptáků a rozkvetlé voňavé stepi s mračny poletujících motýlů.