Tomáš Grim rozvířil diskuzi na téma (ne)zachraňování některých ptačích mláďat. Na spoustu věcí se mne průběžně ptal, ale nakonec jsme se dohodli, že bude lepší, když zareaguji sám z pozice předsedy Národní sítě záchranných stanic. Současně však jedním dechem dodávám, že reaguji pouze za sebe a jde o můj názor, byť podložený téměř čtvrtstoletím praxe v záchranné stanici i v ochranářské práci v terénu.

„Soutok zaplaví voda z Nových Mlýnů, voda se tak dostane do lesů, které vlivem sucha a změn klimatu strádají.“ Prosím, pojďme se hned na úvod domluvit, že se už nebudeme chlubit (tady a tady), jak je skvělé, že zaplavíme lužní les a pomáháme tím přírodě: výstavba Nových Mlýnů byla jedna z největších katastrof na naší přírodě, co se tu pod taktovkou minulého režimu kdy udály. Místo, abychom se však snažili tuhle ekologickou katastrofu zmenšovat či úplně napravit, rozhodl se státní podnik (!) Povodí Moravy hladinu Nových Mlýnů naopak zvýšit.

Jižní Moravu považuji za nejkrásnější region České republiky. Obdivuji krajinu, utvářenou po století lidskou činností, zvyky místních lidí, i větší nadhled a pohodu, s jakou místní přistupují k životu. Vše toto je spojené s tradičním vinařstvím. Rodinnými vinnými sklípky, pohostinností, folklórem. Aby se tedy toto vše uchovalo, je potřeba tradiční vinařství všemožně podporovat. Ale to slovo tradiční je v celé větě zásadní.

Je glokalizace jen další buzzword, nebo funkční přístup k řešení klimatické krize? A co vlastně konkrétně znamená?

V poslední době se nestačím divit, kolik lidí je ochotno naskočit na vlnu kritiky Dalibora Dostála, zakladatele skvělého projektu Milovické rezervace. Místo zaslouženého obdivu za jeho životní dílo se mu dostává kritiky, jak, co a kde zanedbal. Někde se neodvolal, něco nedomyslel, nedodržel lhůty, a dokonce mu pošlo hříbě! Že na něco nebyl připraven, nepočítal s tím, že je potřeba nastudovat další a další stohy nesmyslných požadavků. A někdy má dokonce problémy s vodou, protože nezodpovědně nepočítá s obstrukcemi ze strany úředního aparátu. Jak si tedy vůbec dovoluje chovat zvířata, amatér jeden, bez zkušeností s oborovým chovem zvěře.

Současný vztah našeho civilizačního a kulturního okruhu (Evropa, Severní Amerika a Latinská Amerika) ke zvířatům se vyznačuje celou řadou často naprosto rozdílných a často dokonce protichůdných projevů. Zvíře (a omezme ho v dalším textu na savce) pro nás představuje řadu rozmanitých rolí: miláčka (součást rodiny), nádhernou součást přírody (když ho v ní vidíme), smysluplnou součást přírody (nezbytná součást potravního řetězce), zdroj potravy, ochranu osob i majetku (pes) či prostředek zábavy a sportu.

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) se důrazně ohrazuje proti tvrzení spolku Arnika ohledně realizace sjezdovky na území tzv. Soutoku. Uvádí na pravou míru několik nepravd a domněnek, které vytvářejí falešnou představu o současném stavu projektu.

Hospodářský výbor Parlamentu dnes projednal „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“. Poslanci výboru odhlasovali svoji podporu několika úpravám, které v případě přijetí na plénu z pohledu obcí vylepší vládní verzi. Avšak návrh na souhlas dotčených obcí s umístěním úložiště, který by zajistil respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje i atomový zákon, mezi nimi není. Naopak by podle poslanců mělo dojít k omezení původně navrhované role Parlamentu spolupodepsat se pod rozhodnutí o umístění stavby konečného hlubinného úložiště.

Vláda dnes schvaluje novelu energetického zákona. Jejím hlavním obsahem je zavedení podmínek komunitní energetiky, vedle ní ale má zákon definovat ochranu „zranitelných zákazníků“ na trhu s energiemi. Zatímco u komunitní energetiky ministr Síkela ustoupil kritice a odstranil některá problematická ustanovení, u zranitelných zákazníků obsahuje zákon naprosto bezzubou formulaci, která lidem ohroženým energetickou chudobou nijak nepomůže.

Ekosystémové služby jsou cestou, jak hodnotit veřejný zájem při posuzování dopadů na životní prostředí. Rozvíjející se myšlenka v sobě spojuje nejen ochranu přírody samotné, ale také veřejný zájem a přínos ekosystémů pro společnost. Zavedení metodiky k hodnocení ekosystémových služeb řešíme v Národní platformě ekosystémových služeb, kde zastupuji Asociaci krajů České republiky.