Plejtvák obrovský si v současnosti osobuje titul největšího žijícího druhu živočicha na planetě Zemi. Dospělý jedinec může vážit až ke 200 tunám. Způsob, jakým přijímá potravu, ho bohužel předurčuje i ke sběru a filtrování mikroplastů z mořské vody. Denně jich tak nejspíš pozře až okolo 40 kilogramů.

Malý Míngzé vytahuje prak a vkládá do něj kámen. Ruka se mu netřese. Nedělá to poprvé. Guma se smršťuje a vžůůům. Kamínek letí a zasahuje cíl. Jo! Zabil dalšího! Ještě to neví, ale i on přispěje tímto "úspěchem" ke smrti desítek milionů lidí.

Globální změna klimatu reprezentovaná hlavně stoupající teplotou vzduchu a zvyšujícím se suchem má negativní dopad na lesní ekosystémy. Mění se jejich produktivita, uhlíková rovnováha, stoupá míra poškození stromů hmyzem, chorobami a kalamitami. V důsledku očekávaného nárůstu klimatických extrémů v budoucnosti dojde s velkou pravděpodobností k ještě většímu odumírání stromů a podstatným změnám v zastoupení jednotlivých druhů dřevin.

Fotovoltaika, tedy přeměna slunečního záření na elektřinu, patří v současnosti k velmi žádaným obnovitelným zdrojům energie. Přibližně 97 % solárních článků se ovšem dováží z Asie, zejména z Číny. Projekt PILATUS, na kterém spolupracuje tým pod vedením Martina Ledinského z Fyzikálního ústavu AV ČR, má tuto situaci změnit. V plánu je instalace výrobních linek na inovativní křemíkové solární panely, a to na území Evropy.

Přírodní a krajinné hodnoty kaňonu Labe mají své neopakovatelné charakteristické rysy, stejně jako celá oblast Českosaského Švýcarska a Českého středohoří. Za jedinečný a unikátní je označován především krajinný fenomén kaňonu Labe. Asi nejimpozantněji působí pohledy do hlubokého kaňonu, kde se v zachovalých lesních porostech vine v úzké říční nivě naše největší řeka Labe. V čem je vlastně tento úsek Labe unikátní? A co brání tomu, vytvořit funkční štěrkopískové náplavy uměle?

Od poloviny 80. let 20. století v některých oblastech našich lesů poměrně významně škodí ponravy chrousta maďalového. Velikost ohroženého území je zhruba 10 tisíc hektarů a roční ztráty na výsadbách obnovovaných porostů dosahují 50–300 ha. Vzhledem k rozsahu obnovovaných kalamitních holin bude význam tohoto škůdce narůstat. Pro praktickou ochranu lesů je tedy důležité znát dobře jeho životní cyklus a možnosti obrany proti němu.

Na devadesát procent sumců je potřeba odlovit v jezerech jižní Evropy. Zatímco v České republice je tento největší predátor sladkých vod žádoucím zástupcem rybích obsádek, v jihoevropských jezerech představuje nepůvodní a invazní druh, který působí škody v tamním ekosystému. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s kolegy z Itálie a Portugalska právě startují pětiletý projekt, během nějž budou v 50 jezerech a nádržích sledovat výskyt a šíření sumců, testovat různé metody jejich odlovu a posléze je se zapojením komerčních a sportovních rybářů odloví. Neméně obtížné bude i přesvědčit Jihoevropany ke konzumaci této ryby a dostat ji na jídelníček místních restaurací.

Na ten den dvanáctiletý Todd nikdy nezapomene. Při dětských toulkách po okolí se pod ním zničehonic otevřela země. Obrovskému žáru, výronům jedovatých plynů a pádu do temnoty unikl chlapec s vypětím všech sil na poslední chvíli. Měl štěstí. Jeho rodné město ale ne.

Na jedné straně kamzík bělák, na druhé pak ovce tlustorohá. A zhruba uprostřed mezi nimi pak horské ledovce Skalistých hor, které svým táním zpřístupňují soli a draslík vázaný v substrátu. Zhruba tak lze popsat počátek konfliktu, k němuž nyní v pohořích USA dochází.

Pesticidy a jejich koktejly mohou představovat riziko zejména pro společenstva citlivá na znečištění. Pro jejich ochranu je potřeba mít k dispozici data z dlouhodobého a pravidelného monitoringu širokého spektra látek. Taková data nově poskytuje interaktivní mapa, která vznikla jako výsledek projektu řešeného vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a společnosti ALS Czech Republic.