Vedle kůrovce, který je v současné době dominantním škůdcem v našich lesích, poškozují lesy také vítr, sucho a sníh, tedy klimatické, abiotické vlivy. V roce 2019 dosáhl celkový objem nahodilých těžeb 19,3 mil. m3 dříví. Z toho tvořily abiotické faktory 23 % (4,4 mil. m3), biotické pak 77 % (14,8 mil. m3). V roce 2018 to bylo celkem 14,8 mil. m3. Jedná se tedy o další zhoršení stavu. Informoval o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

Vlčí smečka, která se před pár lety usadila ve Slezských Beskydech na česko-polském pomezí, přivedla letošní jaro na svět vlčata. Jedná se o vůbec první potvrzené rozmnožování vlků v této oblasti. Informovala o tom Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Každé léto se ve vybraných lokalitách v Praze objevují stáda ovcí, koz a skotu. Spásání porostů totiž představuje k přírodě šetrný a zároveň efektivní způsob obhospodařování pozemků ve zvláště chráněných oblastech na území hlavního města. Pastvu zajišťuje a financuje odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

Sídliště Nový Lískovec má v Brně jednu z největších hustot bytů na metr čtvereční plochy. V létě, za teplých a slunných dnů, se sídliště dokáže velmi rozehřát. Místní paneláky ale prošly v minulosti revitalizací a díky zateplení se dostaly v podstatě na nízkoenergetický standard. Sídliště Nový Lískovec je ale zajímavé ještě něčím jiným. Vznikl tu jeden z prvních projektů na využívání dešťové vody ze střech domů, který jednak přinesl do sídliště trochu přírody a jednak pomáhá chránit sousední městskou část před vyplavováním přívalovými dešti.

Botanici našli u Hnanic v Podyjí na Znojemsku vzácnou orchidej jazýček jadranský, stalo se tak poprvé po 70 letech. Správa národního parku to uvedla na svém webu. Odborníci v parku našli i další vzácné rostliny.

Neobvyklého pacienta až z Polska hostí záchranná stanice v Makově. Na začátku týdne totiž přijali mladého ústřičníka velkého, ptáka mořských pobřeží živícího se mořskými měkkýši, červy a dalšími drobnými živočichy. Naštěstí si s sebou nesl „občanku“ a tak se ví, kde se v Čechách vzal. Informuje o tom ČSOP. Informuje o tom ČSOP.

Lesy fungují jako pračka vzduchu. Stromy umí ze vzduchu či z mlhy „vytáhnout“ prach či rizikové prvky jako jsou těžké kovy. Velmi výkonné jsou v tomto směru horské smrkové lesy kvůli tomu, že smrk coby stálezelený strom funguje jako filtr celý rok. Jenomže co stromy ze vzduchu vyfiltrují, to svedou a uloží do půdy. Vědci nyní zjišťují, jak jsou na tom lesy v Jeseníku co se týče těžkých kovů. Informují o tom Arcibiskupské lesy a statky Olomouc.

Ochránci přírody letos na Vysočině pomohli zachránit přes 30 hnízd čejek chocholatých. K dohledaným hnízdům v polích dávali dvoumetrové tyče, aby se jim vyhnuly zemědělské stroje. Čejky patří mezi ptačí druhy, které v Česku ubývají nejrychleji, řekl ČTK Vojtěch Kodet z pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině. Podobně se ochránci snaží pomáhat motáku lužnímu, který je dalším ohroženým druhem hnízdícím v zemědělské krajině.

Řada druhů, které dříve obývaly rybníky, tůně či mrtvá ramena řek, našla svůj nový domov v pískovnách. Důvodů je podle ochránců přírody několik. Především však jsou tůně v pískovnách chudé na živiny a většinou v nich nežijí ryby. To vyhovuje celé řadě živočichů, od obojživelníků a plazů až po vodní hmyz. Ukázal to průzkum vědců a ochránců přírody v pískovnách na Českobudějovicku, Táborsku a Třeboňsku.