Mezi Vltavou a lipenskou nádrží bude mobilní konstrukce, která zabrání migrování ryb z přehrady do řeky. Smyslem je podpořit říční živočichy, jako je například pstruh obecný a perlorodka říční. Migrující ryby z nádrže tyto druhy omezují ve větším rozvoji. Na projektu spolupracuje několik institucí. V tiskové zprávě o tom informoval Milan Hulínský z Technologické agentury ČR (TAČR).

Státní podnik Povodí Moravy vysadil v červenci do řeky Dyje další 2000 jeseterů malých, pokračuje tak ve snaze navrátit rybu do moravských řek. Celkem během pěti let vypustí vodohospodáři do řek 25.000 jeseteřích jedinců, oznámil dnes v tiskové zprávě mluvčí podniku Petr Chmelař.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil rok 2020 Rokem orchidejí. Třebaže nejvíce druhů těchto pozoruhodných rostlin kvete v naší přírodě v květnu a červnu, i počátek léta nabízí ještě mnohé zajímavé objevy.

Pasoucí se zvířata napomáhají v horách tomu, aby tam nevyrostl les. Ponechat část přírodní krajiny bez lesa je totiž v České republice každým rokem cennější. Takzvané bezlesí totiž v Česku výrazně ubývá. Kvůli velmi chladnému jaru začala pastva nicméně téměř o měsíc později než obvykle. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Divocí koně v přírodní lokalitě Červeňák v Pardubicích kvůli podmínkám ministerstva obrany být nemohou. Bývalé armádní cvičiště musí být kompletně přístupné veřejnosti, ohrady pro koně by část oblasti zavřely. Přání ochranářů chovat tam koně z Exmooru se proto nesplní. ČTK to řekl primátor Martin Charvát (ANO).

Vědci z celého světa varují v nové studii před rostoucí hrozbou související s invazními druhy rostlin a živočichů. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky, které budou předcházet jejich šíření. Měli bychom se vyhledat a udržet pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Rašelina se obvykle těží na vrchovištích, tedy rašeliništích, kde může mít vrstva rašeliny mocnost až deset metrů. Ruční těžba (borkování) byla obvykle méně důsledná a méně systematická než průmyslová těžba frézováním nebo strojovým borkováním. V obou případech mají ale vytěžená rašeliniště nebo jejich části několik společných charakteristik:

Před dvěma týdny zasáhly Břevenec v Olomouckém kraji povodně. Malá ves na dohled od Šumvaldu prakticky neměla šanci. Velká voda se před půlnocí přivalila bleskově a s brutální razancí vstoupila do životů zdejších obyvatel. Ničila domy, zahrady, auta. A zabíjela.

Vodu z itenzivních dešťů minulých dní pomohly v okolí Benátek nad Jizerou zadržet tůně v rezervaci velkých kopytníků. Ty na pastvině v bývalém vojenském prostoru Milovice vytvořili ochránci přírody v minulých letech. Slouží nejen jako napajedla pro zubry a divoké koně, jako biotop pro vzácné druhy, jako jsou listonozi letní či žábronožky letní, ale pomáhají také zachycovat intenzivní dešťové srážky. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Stromy se nemohou pohybovat z místa na místo, přesto ale spolu komunikují a vzájemně se ovlivňují. Vzájemné působení je zřejmě i příčinou fenoménu nazývaného plachost korun (crown shyness), kdy se koruny stromů jakoby vyhýbají vzájemnému dotyku. Pokud se v některých lesích podíváte vzhůru, uvidíte zřetelné mezery oddělující jednotlivé koruny stromů.