Na Slovensku je novela energetického zákona účinná od 1. října 2022. Oproti v České republice právě projednávané novele LEX OZE II však obsahuje řadu změn. Pojem sdílení je například formulován spíše obecně, a proto není zcela jasné, jak mohou členové komunity sdílet elektřinu navzájem mezi sebou v praxi. Slovenská novela tedy postrádá použitelnou definici sdílení elektřiny. Naproti tomu je velkou výhodou, že energetická společenství nepotřebují licenci na výrobu energie, jestliže dodávají elektřinu a biometan výhradně svým členům.

Státy Evropské unie se dohodly s Evropským parlamentem na navýšení cílů pro podíl obnovitelných zdrojů v evropské energetice do roku 2030. Původní cíl, aby čistá energetika pokryla na konci desetiletí alespoň 32 procent evropské spotřeby energií, se zvýší na 42,5 procent s potenciálním navýšením až na 45 procent v roce 2030. Podle dat z roku 2021 pokrývaly obnovitelné zdroje 22 procent evropské spotřeby energie. Svaz moderní energetiky výsledek debaty vítá: jde o jasné přihlášení se k posilování obnovitelných zdrojů, a tedy i energetické bezpečnosti.

Před zhruba 15 lety jsem zakoupil u obce Nepomuk pod Třemšínem rozpadlou chajdu s pozemkem 400 m2. Kolem se rozprostíraly intenzivně spásané pastviny bez remízků či zatravněných pásů, bohužel i bez polních květin a motýlů. Většina potůčků v okolí byla napřímena a příliš zahloubena v okolním terénu, což je neblahé dědictví z dob socialistického zemědělství.

V tuzemsku se už delší dobu mluví o takzvané komunitní energetice. Jaký je její princip? Skupina občanů nebo obec se rozhodnou vybudovat vlastní zdroj energie, například fotovoltaické panely na střechách. Vyprodukovanou elektřinu pak mohou jako členové komunity sdílet, a to v některých případech i s použitím distribuční sítě.

V červnu 2021 podaly spolky Arnika, Vsetínské fórum a místní organizace Českého rybářského svazu Hustopeče nad Bečvou, žádost o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, v souvislosti s únikem velkého množství neznámých látek 20. září 2020, který vedl k následné otravě a úhynu živých organismů na mnoha kilometrech řeky Bečvy. Je to vůbec poprvé, kdy k postupu podle zmíněného zákona dochází.

Je používání pesticidů přes přísnou legislativu a četné pokroky v regulacích přípravků na ochranu rostlin stále rizikové? O jaká rizika se potom případně, vzhledem ke konkrétním poměrům v ČR jedná? I na tyto otázky se pokusila odpovědět nedávno publikovaná metaanalýza. Proces povolování účinných látek přípravků na ochranu rostlin (dále stručně pesticidů) prošel za poslední dekády velkými revizemi. V současnosti je systém povolování pesticidů v rámci celé EU jednotný a účastní se ho Evropská komice, Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA), i schvalovací autority v členských státech. Povolená látka dostává registraci na určité období, před jehož uplynutím se prověřují nové, během aplikací látky nahromaděné poznatky o rizicích. Tento postup vede ke vzniku systému, který přehodnocuje rizika a je schopen se poučit z nových poznatků. Zvláštní pozornost při tomto procesu je navíc věnována reziduím (zbytkům) pesticidů v potravinách. Jaké tento systém přinesl zlepšení? Neboli, existují ještě i dnes při aplikacích některých pesticidů závažná rizika?

Možná bych mohl tento příspěvek napsat v množném čísle a rozpustit zodpovědnost do nějakého anonymního „týmu“, ale ne, neudělám to, i když by to bylo fakt pohodlnější. Věřím, že je nutné přebírat osobní odpovědnost za to, když něco člověk pokazí nebo nedodrží slovo. Pokládám to za dospělé, normální chování. V tomto postu bych tedy rád prostě normálně přiznal svou chybu, omluvil se za ní, trochu jí vysvětlil a možná Vám nabídl možnost se se mnou i nakonec ztotožnit. To už nechám na Vás, čest každému, kdo to dočte.

V Bruselu se schyluje ke klíčovému jednání o energetické budoucnosti Evropy. Takzvaný trialog neboli jednání mezi Evropskou komisí, Radou a Parlamentem o nové podobě směrnice o obnovitelných zdrojích se chystá už 29. března. Hlavní otázkou přitom bude “Jaký má být podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na výrobě energie v roce 2030?” Řešit se ale budou i opatření vedoucí k naplnění tohoto cíle - povolovací procesy, připojování k síti nebo postavení malých výrobců a energetických komunit.

Nový žebříček klecových velkochovů přisoudil České republice 14. místo v EU, co se týče podílu hospodářských zvířat v klecích. V neklecových chovech žije pouze 35 % českých zvířat. Svou videovýzvou podpořil celoevropskou kampaň za zákaz klecí a zlepšení legislativy na ochranu zvířat v EU hollywoodský herec Alan Cumming.

Klimatická změna se odehrává před našima očima doslova každý den a dostává do pohybu statisíce lidí. Jen loni narostl počet uprchlíků v Evropě o 64 %, a to vyjma lidí utíkajících před válkou na Ukrajině. Miliony klimatických uprchlíků, kteří dle odborných odhadů přijdou do roku 2050, zastihnou Evropu nejspíš nepřipravenou, zatím pro ně nemá ani legální status.