Závazný dokument pražského magistrátu má hodně bodů, které vedou k jedinému cíli. Vylepšit stávající nelichotivou situaci v oblasti životního prostředí. Ovšem ne vždy se daří dostat do souladu zájmy nás politiků, kteří máme vytvářet podmínky pro životní prostředí, se zájmy vlastníků pozemků.

Minimální výměra honiteb je jedním ze zásadních témat, diskutovaných v rámci projednávání novely Zákona o myslivosti. Republikový výbor České lesnické společnosti, z. s. zastává postoj pro zachování stávající minimální výměry 500 ha. Toto stanovisko je založeno na prakticky i vědecky ověřených faktech a nijak nesouvisí se zájmy jednotlivců či lobbistických skupin. Úvodem je nutné konstatovat, že ani současná minimální výměra honiteb dle nejnovějších vědeckých poznatků zcela nerespektuje biologické nároky většiny druhů spárkaté zvěře, žijící na našem území.

Evropský trh s elektřinou je dobrá věc. Umožňuje totiž relativně snadno sehnat elektřinu v situaci, kdy se v domácí výrobě elektřiny něco pokazí. A takové případy máme v Evropě za loňský rok hned dva.

Mezinárodní organizace Compassion in World Farming a Eurogroup for Animals vyzývají k zamítnutí plánů na otevření prvního komerčního velkochovu chobotnic na světě. Důvodem je získání plánů na výstavbu, které odhalily kruté zacházení se zvířaty a ničení životního prostředí.

V úvodu mého pojednání podotýkám, že nejsem členem žádného sdružení vlastníků, ani zemědělské asociace a ani žádné myslivecké jednoty. Myslivost provozuji od roku 1967 a mysliveckého hospodáře dělám od roku 1971 doposud.

Česká republika se dlouhodobě potýká s nárůstem početnosti spárkaté zvěře, který se projevuje negativními dopady na lesní ekosystémy, zemědělské plodiny a další pozemky v krajině. Na tento trvale neudržitelný stav reaguje Ministerstvo zemědělství připravovanou novelou zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Novela v projednávané podobě předkládá především řešení redukce populací volně žijících kopytníků a následně i snížení škod způsobovaných zvěří pomocí nástrojů plánování minimální výše lovu v honitbách na základě míry poškození lesa.

Nedávno jsem se ptala dcery, co by si přála k svátku. Její odpověď mne zaskočila: „Pastelky, ale aby malovaly!“

Poslanecká sněmovna bude příští týden hlasovat nejen o budoucí podobě nového stavebního zákona, ale též o další existenci práva veřejnosti ve formě spolků účastnit se na rozhodování úřadů o stavebních záměrech dotýkajících se přírody a krajiny. V tomto hlasování bude naše politická reprezentace řešit mimo jiné tuto otázku:

Ve čtvrtek jsem se za Asociaci soukromého zemědělství ČR zúčastnil kulatého stolu na MZe k novele zákona o myslivosti. Na tomto jednání došlo k jedné důležité události. Bylo oznámeno vydání odborného stanoviska akademickými pracovníky Katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU za zachování současných výměr honiteb v ČR.

Nevládní ekologické organizace bijí na poplach, k věci se vyjadřuje veřejný ochránce práv. Máme tři varianty znění jednoho ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, z nichž jen jedna bude 22. března poslanci schválena ve třetím čtení. Zdánlivě jde o maličkost – úpravu pár slov v § 70. Ale o maličkost se nejedná, ve hře je hrozba dalšího zúžení už nyní značně omezené možnosti ekologických spolků zapojovat se do povolovacích řízení, v nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody. Zjednodušeně řešeno, jedna z navržených variant § 70 by ponechala současný (nijak uspokojivý) stav účasti veřejnosti bez větších změn, druhá by jej zhoršila a třetí zlepšila. V tomto komentáři chci nejprve stručně shrnout význam účasti veřejnosti v environmentálním rozhodování, popsat vývoj právní úpravy, který vedl až k nynějšímu bodu, a poté nastínit, co by znamenaly zmíněné tři varianty.