Starostky a starostové 31 dotčených měst a obcí ze čtyř lokalit - Březového potoka v Pošumaví, (Čertova) Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Janochu na Českobudějovicku, se dozvěděli z dopisu ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), že úřad v pondělí požádal Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů na jejich katastrech. Stalo se tak i přesto, že vládní „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ teprve doputoval k projednání do Parlamentu. Nejsou tak zajištěna slibovaná práva obcí a ani dílčí zlepšení v těchto řízeních o stanovení průzkumných území tak vůbec nebudou moci být v praxi využita.

V noci před naším odjezdem z Chalchgolu na východě Mongolska klesla noční teplota na –45 °C, a když jsme ráno chtěli natankovat, nešlo to. Čerpadlo u cisterny s naftou bylo zamrzlé. Měli jsme naštěstí dost paliva na přejezd do sousedního okresu, kde při dopoledních –34 °C již načerpat šlo.

Průběh letošní teplé a vlhké zimy předznamenal nárůst rozmnožení polních hrabošů a s ním i spojené riziko škod na zemědělských kulturách. Za několik posledních týdnů počty aktivních nor přepočtených na hektar plochy narostly v některých lokalitách podle informací ÚKZÚZ i podle zpráv od našich členů o stovky procent a stále rostou a mohou se přesunout v kalamitu ne nepodobnou té v roce 2019. Je proto třeba, aby o situaci jednaly včas také státní orgány a ministerstvo a byly připravení na vydání mimořádného rostlinolékařského opatření k aplikaci rodenticidu v zasažených místech.

V komentáři Jiřího Jakla Spalovny odpadů – energetická zařízení byla Arnika, spolu s několika dalšími environmentálními organizacemi, označena kvůli svému negativnímu pohledu na neustále rostoucí počet spaloven v ČR za alibisty, nepřihlížející k odpadovým statistikám. Jakl a jeho organizace Zvonečník naopak vyzývá k systémové podpoře spaloven. Podívejme se tedy na to, proč by tato podpora byla škodlivá.

Dnešní den pod Milešovkou vypadal jako bychom už nikdy neměli zažít jaro, léto, podzim, zimu, čtyři roční období našeho mírného podnebného pásu, ale jen období sucha a dešťů. Současné zimy se pomalu, ale jistě mění na období dešťů.

Listopadová klimatická konference COP27, konaná pod hlavičkou OSN v egyptském Šarm aš-Šajchu [1], jednala především o urychlení snižování emisí a také o financování opatření spojených se změnou klimatu v celém světě. Zúčastnilo se jí celkem okolo více než 190 delegátů států a vlád a přibližně 35 tisíc dalších účastníků (uhlíková stopa?), což značně ztěžovalo možnost najít nějakou společnou dohodu. Přes velké úsilí se nepodařilo splnit hlavní cíl celé akce – přimět vůdčí osobnosti světa zavázat se k přijetí efektivní akce pro snížení emisí skleníkových plynů (GHG). Na úplném konci COP27 se podařilo v oblasti snižování emisí schválit formulaci, že dojde ke zrychlenému vývoji „nízkoemisních energetických systémů“. Předpokládá se, že větší pokrok ohledně emisí z fosilních paliv se podaří přijmout na následující konferenci COP28, která se bude konat v roce 2023 v Dubaji.

Nemyslel jsem si, že se budu muset někdy kriticky vymezit proti představiteli současné vlády a ještě k tomu v našem zemědělském resortu. Nic jiného mi, bohužel nezbývá, přestože skoro všechny včelaře mám rád, ale pan ministr Nekula za KDU-ČSL mi svým středečním vyjádřením k novele zákona o myslivosti nedal jinou možnost.

Ministerstvo životního prostředí předložilo nový zákon o vodách, který by měl reagovat na nedostatky, které se projevily u otravy Bečvy. Konečně po dvou a půl letech od havárie. Co je na návrhu dobré, co je s otazníkem a co chybí? Podíval jsem se na něj za vás.

Zvonečník vnímá spalovny odpadů jako energetická zařízení, která je nutné posuzovat podobně jako jiná energetická zařízení a ne jen jako odpadová zařízení. Zlepšit je vhodné také osvětu, protože zvláště na rozdíl od recyklace většině lidí v Česku může chybět uvědomění k nakládání se směsným odpadem s koncovkou ve spalovně a ne na skládce.

Ministerstvo zemědělství nečekaně pozastavilo dotační titul určený na precizní zemědělství, který měl jen v letošním roce přinést až 200 milionů korun na podporu variabilního hnojení, a tím pomoci na větší výměře v rámci orné půdy Česka začít využívat přínosnou zonaci porostů a polí. Ambice začít postupně využívat komplexně variabilní aplikace počínaje hnojením, aplikací přípravků na ochranu rostlin a samozřejmě i setí a sázení se tak odkládá na neurčito. Není to škoda?