Zprávy / Doprava
PR článek
19.5.2013 09:27
Dopravní federace vznikla v roce 2006 jako sdružení ekologických organizací s cílem prosazovat moderní koncepci dopravy. Členy federace jsou Ekologický právní servis, Hnutí DUHA, Oživení, Děti Země a Centrum pro dopravu a energetiku. Zaměřujeme se zejména na opatření s celostátním dopadem, jako je podoba mýtného systému pro silniční nákladní dopravu či způsob, jakým stát plánuje dopravní infrastrukturu a utrácí za její výstavbu. Jsme členem evropské organizace Transport&Environment.
 Obyvatelé hlavního města se učí používat kolo jako běžný dopravní prostředek, počet pravidelných jezdců se za poslední dva roky zdvojnásobil. Alespoň jednou v roce 2012 sedla na kolo na území hlavního města v roce plná polovina Pražanů. Stále jim ale chybí bezpečné cesty a možnost parkovat. Vyplývá to z výzkumu agentury GfK, který byl připravený pro pražský magistrát.
 Vrak mercedesu měl na ukazateli ujetých kilometrů číslo 159 768 kilometrů. Chlapíci z lisabonského cykloshopu Rcicla Bicletas si řekli, že by mohl ujet ještě jednou tolik. Ale jako kolo. Kolo s karmou auta.
 Evropa zkouší nový dopravní experiment: cyklodálnice. Na rozdíl od klasické cyklostezky jsou vedeny co nejvíce přímo, jsou osvětlené a jsou dostatečně široké, takže na nich lze jezdit vysokou průměrnou rychlostí. A města se o ně starají jako o klasické silnice pro auta: v zimě z nich odklízí sníh. Snahou je co nejvíce zpříjemnit a zrychlit dopravu na kole.
 Až dosud byly arktické vody přístupné jen speciálně upraveným ledoborcům. V polovině století by ale Arktidou mohly proplouvat i obyčejné lodě. Z ekonomického hlediska je to vzrušující příležitost. Z pohledu bezpečnosti a ochrany životního prostředí Arktidy to budí obavy. Každoroční tání ledu však podle vědců nasvědčuje tomu, že ledová pokrývka severu bude tak tenká, že dnes běžný ledoborec si bude moci pohodlně zkrátit cestu přímo přes Severní pól.
 Antarktida už dávno není člověkem nedotčené území. Naopak. Nejkřiklavějším příkladem je ostrov krále Jiřího, na kterém je několik stálých vědeckých základen a malé letiště. Rýhy po stopách automobilů, vytlačené do tenké vrstvy vegetace, se táhnou kilometry a kilometry. Chaty a zbytky vědeckého vybavení pomalu podléhají zubu času. Hromady odpadů, často obsahující i nebezpečné složky, prázdné barely od pohonných hmot nebo baterie, se povalují volně v přírodě. Pobřežní vody a pláže u vědeckých stanic jsou pokryté lesklým filmem ropných látek – jako důsledek ledabylého nakládání s pohonnými hmotami na základnách.
 Různá doporučení spotřebitelům, aby omezili svou uhlíkovou stopu, jsou podle ekonomů z University of East Anglia neúčinná. Důvodem je evropský systém obchodování s emisními povolenkami, který pokrývá emise CO2 z daných odvětví. Platí to například i pro doporučení, aby lidé méně létali letadlem. Jedno z mála doporučení, kterým mohou lidé snížit uhlíkovou stopu, je menší spotřeba masa. Emise ze zemědělství totiž nejsou součástí obchodování s emisními povolenkami.
Trvale uzavřít část silnic na nábřeží a místo využít pro pěší a cyklisty se rozhodla radnice v Paříži. Díky změnám vzniká na obou březích Seiny korzo, které postupně zaplní kavárny, restaurace a místa pro sport. Díky investicím ve výši zhruba 35 milionů euro se Pařížané i návštěvníci francouzské metropole dočkají i plovoucích zahrad.
 V prvních přímých volbách prezidenta České republiky zvítězil Miloš Zeman. Ten s poměrně vysokým náskokem téměř deseti procent porazil Karla Schwarzenberga. Miloš Zeman po sečtení všech volebních okrsků získal 54,8 % odevzdaných hlasů, zatímco Schwarzenberg 45, 2 %. Druhého kola voleb se zúčastnilo 59,1 % voličů. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.
 Do léta by měl v Praze stát pomník na památku cyklistů, kteří zemřeli při dopravních nehodách. Stříbrná pouliční lampa s jízdním kolem směřujícím do nebe vznikne v blízkosti křižovatky, kde v roce 2006 zahynul cyklistický aktivista a redaktor Ekolistu Jan Bouchal. Na pomník sdružení Auto*Mat vyhlásilo veřejnou sbírku, přispět slíbil i primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
 Představujete si velkoměsta budoucnosti jako oázy rajského klidu, kde na stříbřitě naleštěných silnicích bezhlučně kloužou čisté automobily? Tak takové budoucnosti se zřejmě nedočkáme, protože moderní auto, ačkoli není vybavené hlučným spalovacím motorem, musí být pořádně slyšet. Přesně to po výrobcích elektromobilů a hybridů vyžaduje americký bezpečností úřad.
Podle statistik dopravních nehod došlo loni k nejmenšímu počtu smrtelných nehod na českých silnicích od roku 1961. V jedné kategorii to ale neplatí, a to v cyklistice. Vzhledem k velkému nárůstu využívání kol jako dopravních prostředků, roste také počet nehod, a to i těch s nejvážnějšími následky.
 Evropští výrobci automobilů snižují emise svých vozů velmi rychle. V loňském roce se jim to u nových modelů dařilo v průměru o 3,3 %. Podle všeho tak automobilky v roce 2015 splní cíl, který jim nařídila Evropská komise – 130 gramů CO2 na kilometr. Otázka ale je, zda menší emise nevykazují auta jen na papíře.
 Doprava se v Evropě značně podílí na zdraví škodlivém znečištění ovzduší. Toxické zplodiny z dopravy mohou mít vliv na kardiovaskulární systém, plíce, játra, slezinu a krev. Přílišný hluk z dopravy pak může způsobovat jak tělesné, tak psychické potíže. Vyplývá to z výroční zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o dopravě, která byla zveřejněna minulý týden.
 Nevládní organizace i městské části v Praze kritizují změny, které byly ve veřejné dopravě zavedeny počátkem září. V dopravě dochází ke zpožděním, kvůli delší době jízdy a vyššímu počtu přestupů lidé začínají více používat osobní automobily. Slibované zrychlení cesty městem, které mělo být hlavním důvodem pro nové dopravní schéma, se nekoná.
 Kobylky žijící poblíž hlučných silnic přeladily své cvrkání, aby se přes hluk z aut slyšely, zjistili vědci. Pro kobylky je to životně důležité, protože pomocí cvrkání lákají samci samičky k páření.
 Prezidentem USA se podruhé stal Barack Obama. Jeho vítězství američtí ochránci přírody přivítali, podle komentátorů se ale žádný velký posun v environmentální politice USA očekávat nedá. Staronový prezident bude zřejmě sázet na obnovitelné zdroje energie, snižování spotřeby energií a vyšší účinnost, především v dopravě. Klíčový bude vznik nových pracovních míst, zatímco v mezinárodní ochraně klimatu se prý posun neočekává.
 Dávno opuštěný proces fermentace, kterým se před sto lety ze škrobu produkoval aceton potřebný pro výrobu výbušnin, by mohl způsobit revoluci ve výrobě zelených paliv. Díky vylepšené metodě by se mohl vyrábět benzín nebo nafta z rostlin a odpadů ze zemědělství, říká studie vědců z univerzity v Berkeley.
 Před hrozícím nebezpečím nedostatku potravin varují organizace OSN a Oxfam. "Musíme změnit světovou průmyslovou ekonomiku, stabilizovat velikost světové populace a obnovit zásoby obilí,“ tvrdí analytik Lester Brown v článku na serveru Guardian.
Prachové částice v ovzduší, jejichž koncentrace se zvyšuje během inverzního počasí, vážně ohrožuje zdraví obyvatel České republiky. Dýchání znečištěného vzduchu má ročně na svědomí zhruba 6 400 předčasně zemřelých a dva tisíce pacientů, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže, uvádí studie Státního zdravotního ústavu.
 Průhledné stěny u silnic nebo železnice sice chrání proti hluku, ale pro letící ptáky představují smrtelné nebezpečí. Černé nálepky se siluetami dravců na stěnách z průhledného skla nepomáhají, tvrdí Česká společnost ornitologická.
23.10.2012 01:05 | PRAHA
(Ecomonitor)
 Klasické džíny mohou sloužit jako jakási pračka znečištěného městského vzduchu. Tedy ty, které budou vyprané v pracím prostředku se speciální příměsí oxidu titaničitého. Jak totiž zjistili profesor chemie Tony Ryan a módní návrhářka Helena Storeyová, džíny s vrstvou oxidu titaničitého fungují jako přenosný katalyzátor, píše server Financial Times.
 Malá britská firma vyrábí paliva doslova ze vzduchu. Revoluční technologie by prý mohla řešit současnou krizi v nedostatku energetických surovin. Pomoci může také ve snaze zmírnit změny klimatu, protože odstraňuje oxid uhličitý z ovzduší, píše deník Independent.
 V Olomouckém kraji kandiduje osmnáct politických stran a koalic, zdejší voliči si mohou vybírat z více než osmi stovek kandidátů. Pasáže programů se shodují na obecných tématech – podpoře veřejné dopravy, zlepšení stavu silnic nebo podpoře zemědělců a místních výrobků, zejména potravin.
 V Plzeňském kraji se o hlasy voličů utká šestnáct stran a koaličních sdružení. Hlavní témata volebních programů se točí kolem dopravy, odpadů, ale hlavně kolem budoucnosti národního parku Šumava.
 Ve Zlínském kraji usiluje o hlasy voličů v krajských volbách 22 politických stran a seskupení. Co vlastně strany na Zlínsku před krajskými volbami slibují v oblasti životního prostředí a přírody?
 V Jihočeském kraji se o přízeň voličů uchází celkem osmnáct stran a volebních koalic. Jak vyplývá nejen ze zveřejněných volebních programů, patří mezi dominantní témata v kraji dostavba dálnice D3 s pokračováním v podobě rychlostní silnice R3 (Praha – Tábor – České Budějovice – hranice s Rakouskem), problematika NP Šumava a především dostavba dvou bloků JE Temelín.
 Ve volbách do Karlovarského kraje kandiduje celkem šestnáct politických stran a koalic. Na základě zveřejněných volebních programů je zřejmé, že jedním z hlavních témat bude dostavba rychlostní komunikace R6. Kandidující strany však rovněž přikládají velký význam rekultivacím těžebních území, budování cyklostezek a cyklotras či boji s invazními druhy rostlin.
 Pardubický kraj se potýká s ekologickými zátěžemi, nevyřešenými otázkami v oblasti dopravy a spalování odpadů. Jaké řešení pro tyto a další problémy mají strany kandidující do krajského zastupitelstva?
 V Moravskoslezském kraji se o 65 míst v zastupitelstvu uchází celkem dvacet jedna politických stran a volebních koalic. Tento kraj stále patří mezi nejpostiženější oblasti České republiky pokud jde o znečištění životního prostředí, a to navzdory mnohým zlepšením, k nimž došlo v posledních dvou dekádách. Tématem, které v probíhající volební kampani silně rezonuje, je proto stav zdejšího ovzduší a vše, co ho ovlivňuje či v budoucnu ovlivnit může. Tedy i záměr vybudovat u Karviné krajské zařízení na energetické využití odpadu. Volební programy však rovněž reflektují záměr těžby uhlí či břidlicového plynu v Beskydech.
|
8. října 2024 (úterý) 16:00
Nemísta Prahy
(Přednášky a diskuse, Praha 1 )
|
