Úbytek až vymizení některých druhů ptáků může být spojen s okřehkem, touto nenápadnou, přesto všeobecně známou vodní rostlinou, lidově zvanou žabinec.

Pětice dospělých a dvě děti se sešli jednu lednovou sobotu, která připomínala spíše jaro, aby pomohli desítkám stromků v biokoridoru na Praze-východ. Do kůry se jim totiž zařezávaly úvazy.

Zvykli jsme si vnímat přírodní katastrofy – povodně, kůrovcové kalamity či velké požáry – jako něco mimořádného, co se vymyká přirozenému chodu věcí. Stejně na nás zapůsobil požár v Národním parku České Švýcarsko v létě 2022. Díky zprávě kolektivu autorů „Jaké faktory ovlivnily vznik šíření požáru v NP České Švýcarsko?“ dnes můžeme zasadit loňský požár do souvislostí.

Návrh na vyhlášení národního parku Křivoklátsko dlouhodobě vyvolává řadu emocionálních odmítavých stanovisek. Pojďme se podívat racionálně, z čeho návrh vychází a kam směřuje, ať si může každý čtenář udělat svůj vlastní názor.

Názvem příspěvku narážím na sportovní rybáře, kteří poměrně často zanechávají u vody přetržené rybářské vlasce či šňůry i s háčky a olůvky. Vlasce zůstávají zavěšeny v korunách stromů, v keřích nebo leží v bylinném porostu na březích a samozřejmě i v samotné vodě.

Je cenné, že alespoň s odstupem můžeme vést diskusi o požáru v Národním parku České Švýcarsko založenou více na datech a méně na bezprostředních emocích. Studie 17 autorů na svých 113 stranách popisuje příčiny požáru, a především pak srovnává scénáře šíření ohně.

Evropský parlament podpořil nová pravidla pro efektivní nakládání s odpadem. Vnáší transparentnost do mezinárodního vývozu odpadů a skládkování a lépe chrání před potenciálními negativními dopady na zdraví i životní prostředí. Díky otevřeným datům také bude snazší vyhodnotit, jestli má vyvážený odpad nějaký potenciál pro druhotné využití surovin.

S pokusem převrátit realitu naruby přišli včera zástupci části zemědělců a vlastníků lesů. Ve svém stále agresivnějším legislativním boji za uzavřené soukromé honitby a neomezené soukromé právo lovu špatně skrývaném za boj proti škodám zvěří navrhli změnu zákonné definice myslivosti. Ta se z nástroje péče o národní bohatství má stát nástrojem plnění jejich zájmů.

V současné době je více než 50 % kultivované zemědělské půdy ohroženo vodní erozí, cca 25 % je ohroženo větrnou erozí. Přes 500 tisíc ha zemědělské půdy je již značně poškozeno, půdy jsou z poloviny utužené, s nízkou biologickou aktivitou a mají problémy s nedostatkem organické hmoty, případně okyselováním a v menší míře s kontaminací….. No, zdá se, že můžeme říci, že horší už to být nemůže. Může. Je tu ještě jeden degradační faktor, který je ze všech nejhorší. Zábor půdy.

V poslední době přitáhl velkou mediální pozornost požár v Národním parku České Švýcarsko (NPČŠ). V evropském měřítku není něco takového ničím výjimečným: jen v roce 2022 vypukly v Evropě lesní požáry na zhruba 860 tisících hektarů. Ani v Česku či bývalém Československu nebyly v minulosti požáry tohoto rozsahu žádnou výjimkou: tak třeba rozsahem totožný lesní požár vznikl v roce 1992 v Záhorské nížině nedaleko Malacek v bývalém Československu. Ani samotný Národní park (NP) České Švýcarsko se v minulosti požárům nevyhnul: podle údajů z dostupné lesnické evidence bylo mezi lety 1982–2014 zaznamenáno na území dnešního NPČŠ celkem 86 požárových událostí, které celkově zasáhly plochu 35,6 ha. Proč tedy tolik humbuku kolem požáru letošního?