Patří do národního parku spíše kůrovec, nebo prodej kůrovcového dřeva? Zdá se vám tato otázka starší než Ekolist? Kdo ji považuje za zajímavou, je podle mne v roce 2022 živoucím důkazem selhání diskuse o národních parcích v ČR. Jak to souvisí s nedávnou zprávou o odvolání Pavla Bendy z pozice ředitele nejmladšího českého národního parku?

Jako sedlák si myslím, že by naše vláda měla využít současného předsednictví v EU a otevřít diskuzi nad smlouvami z minulosti typu Green deal a podobně. Tyto smlouvy byly v minulosti v rámci zeleného populizmu odkývány výměnou za štědré dotace do národních rozpočtů. Většina z nás vnímá změnu klimatu a potřebu se přizpůsobovat, to ale neznamená si totálně zničit celé hospodářství.

Podle Living Planet Index, který vydává WWF (Světový fond na ochranu přírody), činí od roku 1970 průměrný pokles v populacích divoce žijících živočichů 69 %. To je závažné. Číslu je ovšem třeba správně rozumět.

Od 5. září vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu takzvané předcházení stavu nouze v teplárenství s cílem umožnit teplárnám využívat jiná paliva, než je zemní plyn bez zdlouhavých povolovacích procesů a bez ohledu na emisní limity. Cílem je zajistit konstantní dodávky tepla na nadcházející topnou sezónu.

Dnes, 13. října 2022 ve Světový den bez klecí, si připomínáme, jak krutý je život hospodářských zvířat uvězněných v klecích. Celoevropské hnutí apeluje na Evropskou unii, aby splnila svůj slib a tuto zastaralou praxi jednou provždy ukončila.

Rozsáhlý požár v NP České Švýcarsko patřil k hlavním událostem léta 2022. Nechceme hodnotit, zda bylo možné některým škodám zabránit a kdo je za to případně odpovědný. Považujeme však za důležité zdůraznit ekologické a praktické aspekty celé situace a tím vyzvat ke konstruktivní debatě, z níž by měla vyplynout strategie dalšího fungování národních parků v souladu s jejich posláním. Domníváme se, že tato diskuse by měla vycházet z následujících poznatků:

Na požářišti v NP České Švýcarsko člověka napadají různé věci. Například jak té přírodě vlastně nerozumíme.

Na rozdíl od celé řady jiných odvětví, která dlouhodobě následují osvědčené evropské trendy, se to ve dvou z nich doposud nedařilo. Strategická rozhodnutí v zemědělské i potravinářské politice šla po třicet let od změny režimu u nás poměrně nevhodným směrem. K určitým pozitivním posunům dochází až v letošním roce, a to započetím změn ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky EU (SZP). Přesto naše země není potravinově bezpečná, což je alarmující.

Po několikáté na mě vyskočila reklama na projekt Sázíme Česko. Od začátku mi to přišlo podezřelé a protože se o ekologii zajímám taky, trochu jsem pošťoural, o co vlastně jde. A zdá se mi to jako úplný nesmysl. (Se svolením autora přinášíme lehce upravený přepis jeho twitterového vlákna k tématu Sázíme Česko.)

Na konferenci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), která na přelomu září a října proběhla v Portugalsku, prezentovali chovatelé z polské Zoo Gdaňsk vylíhnutí mláděte kriticky ohrožené a stále tajemné vodní želvy orlicie bornejské. Na základě konzultací s Ivanem Rehákem a Petrem Velenským toto jediné mládě doslova „vykutali“ z vajíčka; chov orlicie bornejské se totiž nepodařilo zvládnout tak, aby se mláďata líhla bez lidské dopomoci. Jenže: Když jsem si prohlížel polský poster, už to nebyla pravda. V tu chvíli bylo na světě i přirozeně vylíhlé mládě orlicie bornejské – a to u nás v Praze! Postupně se – také přirozeně – vylíhla ještě další dvě mláďata. Náš kurátor Petr Velenský se svým týmem zaznamenal další veliký úspěch.