Na rozdíl od celé řady jiných odvětví, která dlouhodobě následují osvědčené evropské trendy, se to ve dvou z nich doposud nedařilo. Strategická rozhodnutí v zemědělské i potravinářské politice šla po třicet let od změny režimu u nás poměrně nevhodným směrem. K určitým pozitivním posunům dochází až v letošním roce, a to započetím změn ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky EU (SZP). Přesto naše země není potravinově bezpečná, což je alarmující.

Po několikáté na mě vyskočila reklama na projekt Sázíme Česko. Od začátku mi to přišlo podezřelé a protože se o ekologii zajímám taky, trochu jsem pošťoural, o co vlastně jde. A zdá se mi to jako úplný nesmysl. (Se svolením autora přinášíme lehce upravený přepis jeho twitterového vlákna k tématu Sázíme Česko.)

Na konferenci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), která na přelomu září a října proběhla v Portugalsku, prezentovali chovatelé z polské Zoo Gdaňsk vylíhnutí mláděte kriticky ohrožené a stále tajemné vodní želvy orlicie bornejské. Na základě konzultací s Ivanem Rehákem a Petrem Velenským toto jediné mládě doslova „vykutali“ z vajíčka; chov orlicie bornejské se totiž nepodařilo zvládnout tak, aby se mláďata líhla bez lidské dopomoci. Jenže: Když jsem si prohlížel polský poster, už to nebyla pravda. V tu chvíli bylo na světě i přirozeně vylíhlé mládě orlicie bornejské – a to u nás v Praze! Postupně se – také přirozeně – vylíhla ještě další dvě mláďata. Náš kurátor Petr Velenský se svým týmem zaznamenal další veliký úspěch.

Zraněný vlk, nalezený před dvěma týdny na Karlovarsku, má podle veterinářů řadu vážných poranění, včetně narušené nervové soustavy, a prognóza jeho návratu do volné přírody není příznivá. Celý případ přitom mohl být řešený rychleji a efektivněji, pokud by Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nebo Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) převzali iniciativu nebo alespoň odbornou garanci.

Minulý týden jsme pokřtili knihu Ryšavý knihovník. Stejně jako předchozí výbory mých sloupků – nutno říci, že rozšířených a doplněných a spoustu fotografií – nese podtitul a další zápisky ředitele zoo. Čím se Ryšavý knihovník od předchozích svazků liší, je to, že tentokrát má předmluvu. Její autorkou není nikdo jiný než primatoložka a ochránkyně přírody světového věhlasu i významu Jane Goodall.

Vzpomenete si ještě, jak bylo v létě horko a sucho? Tak s tím budou teď v zimě ještě problémy. Horké počasí a nedostatek vody totiž vyřadily z provozu elektrárny hlavně na jihu a západě Evropy. Nedostatek elektřiny v některých státech se na společném trhu řešit dá, prostě se nakoupí od elektráren v zahraničí. Ukazuje to ale, že musíme naši energetiku přizpůsobit nové realitě, a tou jsou bohužel v Evropě vysoké teploty a nedostatek vody. Green Deal je jeden z mála plánů, který na to přináší odpověď.

U příležitosti letošního Světového dne chobotnic spojily své síly nevládní organizace nejen z Evropy v čele s Compassion in World Farming. Tato skupina 37 organizací a odborníků zaslala společný dopis Evropské komisi, ve kterém upozorňuje, že chobotnice jsou „naprosto nevhodné pro velkochov a s rozvojem takového odvětví jsou spojeny vážné problémy v oblasti udržitelností a welfare (životní pohody) zvířat". Signatáři upozorňují také, že povolení této praxe by bylo v rozporu s vlastní strategií EU pro udržitelnou produkci potravin, a vyzývají k zákazu dovozu produktů z chobotnic chovaných na farmách.

S ulicemi, sklepy domů a zahradami zaplavenými bahnem z polí se setkáváme spíše na venkově než ve městě. Při přívalovém dešti, kdy půda nedokáže vsáknout většinu vody, se voda z bahnem řítí do nejbližší vesnice a zaplaví ulice, zahrady i sklepy.

Odchod Petra Hladíka do Prahy je pro Brno velkou ztrátou. To neříkám jako jeho spolustraník, ale politický konkurent. Proměny Brna a posun desítek různých projektů a témat nesou jeho jméno.

Pozoruhodný film Apocalypto z roku 2006 od režiséra Mela Gibsona zachycuje dramatické okolnosti rozkladu mayské civilizace v předkolumbovské Střední Americe. Příčinou bylo vyčerpání půdy a zhroucení ekosystémů. Následkem byl hlad, nemoci, vzpoury a války. Vládci starých Mayů se v těchto těžkých časech obraceli na boha Kukulkána a přinášeli mu lidské oběti. Při veřejných obřadech, které sledovaly tisíce rozhněvaných obyvatel, stál na vrcholu kamenné pyramidy velekněz a jeho pomocníci. Ti vzali vybraného nešťastníka, natáhli ho za ruce a za nohy a položili zády na kamenný oltář. Poté k němu přistoupil velekněz, obsidiánovým nožem mu rozřízl hrudník a za živa vytrhl srdce. Dav pod pyramidou se tím odreagoval a všichni doufali, že se Kukulkán napije krve a bude zase dobře. Ale nebylo. A mayská civilizace zanikla.