Vážená paní, vážený pane, jako platforma organizací sdružených v Klimatické koalici bychom chtěli vyjádřit naše znepokojení nad konferencí s názvem Green Deal Summit konanou 26. 9. 2022, na jejímž průběhu se podílíte. Největší byznysovou konferenci v Česku o Green Dealu totiž považujeme za jednu z nejhorších ukázek greenwashingu. Už samotný výběr partnerů je jedním z důvodů, proč výstupy z konference nelze brát příliš vážně.

V úterý 20. září uplynou dva roky od dosud nevyšetřené obrovské otravy řeky Bečvy. Chemikálie z dosud neznámého zdroje otrávily 40 km řeky a usmrtily nejméně 40 tun ryb, což představuje zhruba 100 tisíc kusů ryb. Neuvěřitelně zpackané vyšetřování, kdy nebyly včas odebrány vzorky z kanálů ústících do řeky, má za následek, že viník dosud nebyl odhalen. A bohužel, pokud se sám nepřizná, je vysoce pravděpodobné, že nalezen již nikdy nebude.

Takovou otázku položili divákům na Slovensku v televizním pořadu REGINA ve čtvrtek 8. září 2022.

Trochu jsem si upravila slova z knížky Františka Nepila, ale teď vážně – na podzim nás zahradníky trápí jedna věc. Všichni se pouští do sázení. Nejvíce politici, kteří se předhání v závazcích, kolik vysadí stromů a jak s tím v podstatě zachrání planetu. Někdo 1000, jiný rovnou 100 000. Vyrojila se také spousta nových organizací či politických stran, které stromy sází – jedno jaké, jedno kde. Takový krásný „greenwashing“. Sázení stromů obecně je bohulibá činnost, je fajn, je dobré s tím pomáhat. Jenže…

Koncem srpna skončilo v sídle Organizace spojených národů v New Yorku páté zasedání mezivládní konference o globální oceánské dohodě, tedy právně závazném nástroji pro aktivity na volných mořích. Úmluva má mimo jiné umožnit vytvoření sítě mořských rezervací na 30 % volných moří do roku 2030. Mělo jít o poslední z pěti naplánovaných setkání. Dvoutýdenní jednání však neskončilo úspěšně a bylo přerušeno. Přes značný posun v jednáních se ani po 15 letech od otevření této otázky nedokázalo světové společenství dohodnout. Jednání bylo přerušeno a je teď na valném shromáždění OSN stanovit datum pokračování.

Na evropském trhu se nebudou smět prodávat výrobky, které prokazatelně přispívají k odlesňování. Nové nařízení schválili europoslanci. Podle návrhu budou muset výrobci dokládat, že jejich produkty nejsou spojené s ničením lesů. Evropská unie je zodpovědná za zhruba 16 % celosvětového odlesňování, které často vede k porušování lidských práv místních a domorodých obyvatel a přispívá k masivní ztrátě biologické rozmanitosti.

Centrální zóna Křivoklátska má získat nálepku národní park. Je-li něco národní, potom se jedná o věc národního zájmu, věc spojenou s národní identitou, národním bohatstvím, věc celospolečenskou se zřejmým kulturním rozměrem. Má-li se přívlastek „národní“ týkat krajiny, musíme se ptát, kde je zde přesně národní zájem? V uchování současného stavu, v návratu ke způsobu hospodaření, který krajinu utvořil, nebo v ponechání přírody sobě samé? Pokud by základní cíle byly jasné, potom musí být přesně definována pravidla vedoucí k jejich naplňování. Odpovědi na tyto otázky by měly zaznít na začátku uvažování o podobném statutu území.

Rychlejší snížení závislosti na ruském plynu a zvýšení energetické účinnosti. S tím přichází směrnice o obnovitelných zdrojích (RED 2) a o energetické účinnosti (EED), které včera schválili europoslanci. Oba předpisy jsou součástí klimatického balíčku Fit for 55 a reagují také na válku na Ukrajině. Díky pravidlům se evropský energetický mix obejde bez ruského plynu i bez nadměrné emisní zátěže. Usnadní se také nástup komunitní energetiky nebo syntetických paliv.

Máme jako Evropa dost energie?

Nikdo neví, ale spíše ne. Ne na celou zimu. Může to dopadnou dobře, pokud bude teplá a větrná zima a rozjedou se francouzské jaderky. Naopak to může dopadnout velmi špatně, pokud bude mráz (bude se muset hodně topit), bezvětří a smůla. Výslednou bilanci nikdo nezná, ale je vysoce pravděpodobné, že několik procent plynu a elektrické energie, počítáno z loňské spotřeby, bude chybět.

V důsledku klimatické změny krajina vysychá. Mokřady představují zásobárnu vody. Za vysokých nákladů jsou v krajině obnovovány. Radnice v Příbrami chce naopak mokřad na Fantově louce zastavět a tím nenávratně zničit. Fantova louka je unikátní mokřadní louka s neporušeným vodním režimem, který komunikuje i s prameništěm Kocáby a Příbramského potoka. Je i významným biotopem s řadou chráněných druhů živočichů a rostlin. Ohrozí tak vzácné druhy i prameny Kocáby. Mokřadní louka má význam i pro okolní zástavbu, která bude zatopována přívalovou vodou, která se na betonových plochách vybudovaných na místě mokřadu nezasákne.