Máme jako Evropa dost energie?

Nikdo neví, ale spíše ne. Ne na celou zimu. Může to dopadnou dobře, pokud bude teplá a větrná zima a rozjedou se francouzské jaderky. Naopak to může dopadnout velmi špatně, pokud bude mráz (bude se muset hodně topit), bezvětří a smůla. Výslednou bilanci nikdo nezná, ale je vysoce pravděpodobné, že několik procent plynu a elektrické energie, počítáno z loňské spotřeby, bude chybět.

V důsledku klimatické změny krajina vysychá. Mokřady představují zásobárnu vody. Za vysokých nákladů jsou v krajině obnovovány. Radnice v Příbrami chce naopak mokřad na Fantově louce zastavět a tím nenávratně zničit. Fantova louka je unikátní mokřadní louka s neporušeným vodním režimem, který komunikuje i s prameništěm Kocáby a Příbramského potoka. Je i významným biotopem s řadou chráněných druhů živočichů a rostlin. Ohrozí tak vzácné druhy i prameny Kocáby. Mokřadní louka má význam i pro okolní zástavbu, která bude zatopována přívalovou vodou, která se na betonových plochách vybudovaných na místě mokřadu nezasákne.

Není nic vzácného narazit v lesích na odvozních místech na skládky dřeva. V závislosti na intenzitě těžeb mohou být i několik desítek metrů dlouhé a často bývají i více než dva metry vysoké. Je na místě zdůraznit, že složené kmeny, jakkoliv by se to mohlo zdát být bezpečné, nejsou dětskými prolézačkami a pohyb po nich může být velice nebezpečný. I z toho důvodu je každá taková skládka dřeva obepnuta červeno-bílou páskou „vstup zakázán“, což doplňují i informační cedule, a lezení po nich je přísně zakázáno.

Klíčová opatření pro rychlejší a snazší výstavbu obnovitelných zdrojů energie poskytla Komora OZE relevantním ministerstvům: MPO, MMR a MŽP. Jejich cílem je zjednodušit povolovací procesy pro výstavbu obnovitelných zdrojů a rozvoj energetických společenství. Týkají se novelizace energetického zákona, stávajícího i nového stavebního zákona a dalších zákonů. Návrhy Komory OZE korespondují s plánem premiéra Fialy vyvázat se ze závislosti na ruském plynu nejpozději do 5 let. Korespondují i s principy plánu Evropské komise prezentované v rámci RePower EU ke zjednodušení a zrychlení rozvoje využívání obnovitelných zdrojů.

Celkem 20 412 zvířat, která se ocitla v nouzi a potřebovala pomoc odborníků, zatím v tomto roce přijaly záchranné stanice Národní sítě záchranných stanic. Tu koordinuje Český svaz ochránců přírody. Z tohoto počtu bylo 7229 zraněných. Přičemž jako nejčastější příčinu zranění identifikovaly záchranné stanice nikoliv střet s dopravním prostředkem, jak tomu bývalo dříve, nýbrž pokousání!

Ustanovení energetického zákona (§ 11a odst. 2) stanoví dodavateli elektrické energie či plynu povinnost oznámit spotřebiteli či podnikající fyzické osobě (odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh) zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních podmínek dodávek elektřiny nebo plynu a rovněž lhůtu, v níže je třeba tuto povinnost splnit.

Od října začíná nový pachtovní rok. Pokud chtějí vlastníci doplnit do pachtovní smlouvy lepší péči o půdu, uzavřít novou smlouvu nebo vypovědět stávající, mají na to čas už jen do konce září. Když to nestihnou, budou na změnu čekat další rok. Proto spustil projekt Živá půda, za kterým stojí Nadace Partnerství, generátor pachtovních smluv. V něm si i laik na pár kliknutí vytvoří smlouvu chránící soukromou půdu.

Říká se, že úroveň společnosti poznáte podle toho, v jakém stavu je místní hřbitov. Jinou taktikou je podívat se, jak dokáže společnost pečovat o kulturní památky, tedy zda se umí postarat o dědictví svých předků. Jsou krajiny, ve kterých lidé nakládají se svým dědictvím velmi příkladně nebo se o to alespoň snaží a připravují plány, které s památkami v krajině pracují komplexně a pečlivě. Za komunistů chátrající Lednicko-valtický areál nebo dlouho opomíjená hornická krajina Krušnohoří či nízkojesenická Krajina břidlice jsou dobrými příklady.

Po několika odkladech dne 22. června 2022 konečně představila Komise EU balíček legislativních opatření na obnovu poškozených přírodních ekosystémů v Evropě do roku 2050 a snížení používání pesticidů o polovinu do roku 2030. Tento článek se snaží přiblížit obsah a cíle návrhu nařízení EU o právním rámci pro obnovu přírody. Jedná se o návrh historicky první právní úpravy svého druhu v oblasti ochrany přírody a krajiny. Má ambici prostřednictvím závazných cílů v zemích EU zajistit obnovu poničených suchozemských i vodních ekosystémů, ale i zajištění zelených ploch ve městech či zastavení úbytku opylovačů a zvýšení jejich populací.

Otázku, zda evropské směrnice, které řeší povinnost takzvaného ESG reportování pro firmy, nepovedou pouze k dalšímu papírování, si v minulých měsících a letech kladla řada lidí. Dění ve světě doprovázené růstem cen energií a dalších zdrojů však jasně ukazuje, že pouze administrativní podoba reportingů by byla prohra pro všechny. Firmy totiž skutečně budou muset začít více využívat inovace a snažit se uspořit na zdrojích energií a materiálů. Sběr a reportování dat o udržitelnosti jim v tom má pomoci.