Projednávání zálohového systému na nápojové obaly je v plném proudu a spolu s tím se ze všech stran objevují argumenty pro i proti jeho zavedení. Velmi relevantní data nyní přichází z dokumentů Evropského účetního dvora v souvislosti s vyhodnocením plateb tzv. daně z plastů, kterou do rozpočtu EU platí všechny její členské státy podle poměrně složitě odborně odhadovaného objemu jimi generovaných nerecyklovaných plastových obalů v odpadu. ČR dosahuje 45% míry recyklace plastových obalů, což je sice mírně nad průměrem EU (41 %), ale stále to znamená pro ČR nezanedbatelnou platbu do rozpočtu EU. Konkrétně ČR zaplatila v roce 2023 do rozpočtu EU na dani z plastů 89 milionů eur (tedy přibližně 2,25 miliardy Kč). Přestože nápojové obaly tvoří jen zlomek plastových obalů zahrnutých do uvedené platby, může jejich zálohování přispět k alespoň částečné korekci výše každoročně placené daně.

Ve středu 4/12/2024 schválila vláda České republiku novelu zákona 114 o ochraně přírody a krajiny. Jedná se novelu dvou částí zákona spojených do jednoho projednávání. Části o národních parcích, jejímž cílem je vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a části o ochraně druhové rozmanitosti.

Týden po letošních povodních jsem se byla podívat na Jesenicku, jak vypadají některé rozvodněné toky, které je způsobily. A také na to, jakým způsobem ovlivnily krajinu v jejich blízkosti. Zásadní změny, které v ní způsobily, nám opět připomínají, jak důležité je přistupovat k řekám s respektem a rozvahou. Co jsem tedy, hlavně z hlediska charakteru vodních toků, viděla?

Více než 360 vědců a odborníků žádá poslance a senátory, aby schválili navržené změny mysliveckého zákona, které zajistí dlouhodobé zlepšení odolnosti našich lesů, ochranu lesní půdy a biodiverzity.

Není nic staršího než včerejší noviny, zvlášť ty čtené s denním zpožděním. Pondělní Právo: obří továrnu na baterky má v Dolní Lutyni postavit korejský Samsung - ministr průmysl Vlček dělá, že neví, protože je investorovi zavázán mlčenlivostí, ale že to prý rozhodně musí být v nivě řeky Olše. Fakt, že byla celá krajina po zářijových deštích po několik dní zatopena vodou zřejmě nezaznamenal.

Přestože ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) oznámil, že stáhne pozměňovací návrh k veterinárnímu zákonu, který by umožnil masové provádění rituálních porážek bez omráčení, ve Sněmovně toto téma nadále rezonuje. Někteří poslanci hledají způsoby, jak docílit toho, aby se o jeho přijetí hlasovalo. Ministr Výborný, který v minulosti návrh aktivně obhajoval, se této iniciativě nebrání. Jestli k hlasování o přijetí návrhu na rozvolnění pravidel pro rituální porážky nakonec dojde, by mohlo být jasné už tento týden.

Aneb proč nejsou lesy starší 120 let jen „průtokovým ohřívačem“ na uhlík a nevýznamným prostředím pro biodiverzitu?

Importy masa probíhají do Turecka i ze zemí EU. Turecko má infrastrukturu pro skladování masa. Zvířata z ČR by nemusela trpět v krutých transportech a špatným zacházením, hrůzou a bolestivou smrtí na porážkách bez předchozího omráčení, jak je prováděno v Turecku. Muslimská většina v Turecku akceptuje rituální hallal usmrcení zvířete s předchozím omráčením.

Osmdesátá léta minulého století byla, nejen v souvislosti s početními stavy zvěře, z dnešního pohledu poněkud rozporuplná. Ve druhé polovině 20. století došlo postupně k intenzifikaci zemědělské výroby (nyní se to nazývá zelenou revolucí, což je příčinou přemnožení lidské populace nad celoplanetární únosnou úroveň, v důsledku toho došlo k poklesu početních stavů drobné zvěře a zároveň se postupně začaly zvyšovat početní stavy jelení, černé zvěře a plíživě též stavy zvěře sičí a daňčí, protože se znásobila potravní báze spárkaté zvěře. Tyto příčinné souvislosti však nebyly v té době vnímány a mnozí, je bohužel nepochopili dodnes. Paradoxně byla v té době, v rámci státní podpory myslivosti, vysazována daňčí, mufloní a viržinská zvěř jako náhrada za mizející drobnou zvěř.

Páté zasedání Mezivládního vyjednávacího výboru OSN, který řeší uzavření Globální smlouvy o plastech, skončilo v jihokorejském Busanu včera odpoledne, aniž by se podařilo finální dohodu vyjednat. Globální plastová dohoda se vyjednává téměř tři roky a jejím hlavním smyslem je omezit plastové znečištění. Přestože měla silná úmluva podporu naprosté většiny světových vlád, ropný průmysl a státy produkující ropu a zemní plyn - konkrétně Rusko, Saudská Arabíe, Kuvajt či Irán - přispěly ke krachu jednání. Delegáti se dohodli na dalším kole jednání v příštím roce.