Více než dvě miliardy korun vložila akciová společnost Kaučuk v období mezi roky 1991 až 2000 do vlastního environmentálního projektu Ekoprogram. ČIA o tom informoval vedoucí odboru Ochrana životního prostředí společnosti Kaučuk Pavel Topinka.

Symbolické odkoupení skládky nebezpečného odpadu v Pozďátkách na Třebíčsku doporučilo svým členům představenstvo Svazku obcí a měst Třebíčska. Ze skládky vytékají desítky litrů kontaminované vody. ČIA to řekla Marie Černá z představenstva Svazku obcí Třebíčska. Svaz je podle právníků jedinou institucí, která ještě může areál sanovat. Odpad již otrávil všechny vodní toky v okolí skládky.

Nový cenový tarif poplatků za uložení odpadů v městském sběrném dvoře, určený především pro některé druhy nebezpečných odpadů, začne platit 1. května. Českoveleničtí radní jej odsouhlasili již začátkem března.

Vzrůstající trendy vykazuje objem finančních prostředků, které musí obce kolem Lipenské přehrady věnovat na úklid před turistickou sezónou. "Letos v první fázi vydáme 50 tisíc korun, celkově máme na úklidové práce v rozpočtu vyčleněno pro tento rok čtvrt milionu korun," uvedl starosta Frymburka Ota Řezáč. "Kromě standardního úklidu v chatových osadách nás čeká důkladná revitalizace všech břehů jezera v katastru. Odstranit musíme také zbývající černé skládky," dodal.

Obyvatelé míst, která byla vybrána jako další případná hlubinná úložiště radioaktivních odpadů, nejsou dostatečně informováni o tom, že do 30. dubna 2001 mají možnost se k této problematice vyjádřit. Pro ČIA to uvedl Edvard Sequens ze Sdružení Calla.

Uzákonit povinnost znečišťovatelů zveřejňovat, kolik a jakých chemických látek vypouštějí do životního prostředí, chtějí Děti Země. Tiskovou konferencí dnes toto sdružení zahájilo kampaň, nazvanou "Budoucnost bez jedů". Zároveň dnes Děti Země zahájily sběr pod stejnojmennou petici.

Trestním oznámením na neznámého pachatele ve věci stanovení a vymáhání neoprávněných nákladů poplatku za likvidaci komunálního odpadu se začala zabývat českobudějovická policie. Potvrdil to vyšetřovatel Jiří Farauer, který se případem zabývá.

V posledním lednovém týdnu publikovala Evropská komise (EK) poprvé dlouho očekávaný návrh 6. akčního programu pro životní prostředí (6EAP). Jde zatím o první verzi, na tu definitivní si musí Evropané počkat až do červnového summitu Unie v Götteborgu, už tento draft však vzbudil rozporuplné reakce. Právě čtyřměsíční pauza mezi první a definitivní verzi přitom dává Komisi šanci zjistit, jaké nedostatky vidí na klíčovém dokumentu evropské environmentální politiky občané, nevládní organizace a členské i kandidátské státy. Komise vyzvala všechny k aktivní spolupráci a slíbila vzít jejich připomínky v úvahu.

Čtyři priority

V "programu" s podtitulem "Životní prostředí 2010: Naše budoucnost, naše volba" navrhla Komise čtyři hlavní oblasti, kterými by se měla Evropa v následujícím desetiletí zabývat: zamezení změně klimatu, ochrana přírody a druhové rozmanitosti, problematika životního prostředí a zdraví, ochrana přírodních zdrojů a nakládání s odpady.

Odstranit znevýhodnění vratných lahví v právě projednávaném tzv. obalovém zákoně požadují v petici aktivisté Hnutí DUHA. Zástupci organizace dnes petici, kterou podepsalo již 24 000 lidí, předali ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi. EkoListu to potvrdila mluvčí Hnutí DUHA Karolína Šůlová. "Pokud bude přijat zákon o obalech v podobě, kterou nyní navrhuje ministerstvo životního prostředí, bude mít ČR horší obalovou legislativu než Turecko či Portugalsko," odůvodňuje petiční akci svého sdružení Šůlová.

Nečekaný zájem projevili žáci kladenských základních škol o pilotní projekt sběru přenosných baterií, který v Kladně před více než měsícem odstartovalo České sdružení výrobců a dovozců přenosných baterií (ČSVDP). "Naším cílem je nyní dosáhnout třicetiprocentní efektivity sběru, tedy zhruba tří tun použitých baterií," uvedl mluvčí ČSVDP Tomáš Janča.

Celkem 5,8 miliónu korun by měla stát letos mediální kampaň Správy úložišť radioaktivních odpadů, jejímž cílem je získat veřejnost pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu v České republice. Novinářům to včera řekla členka Rady Správy úložišť a senátorka ODA Jitka Seitlová, která považuje náklady na tuto kampaň za neúměrně vysoké. Podle ní Rada "komunikační kampaň" sice schválila, ale nezaručila objektivnost informací, které budou poskytovány. Účelem této kampaně je "prostřednictvím médií působit na veřejnost s cílem informovat o potřebě zahájit přípravu výstavby hlubinného úložiště v České republice", uvedla Seitlová, která je kandidátkou na stínovou ministryni životního prostředí čtyřkoalice. "Tato forma vysokých nákladů a naprosté absence jakékoliv šance na objektivní posouzení skutečných rizik je pro mě nepřijatelná," uvedla Seitlová.

Aktuální výsledky rozborů vody v Pozďátkách na Třebíčsku podle informací Okresního úřadu v Třebíči šokovaly dokonce i odborníky. V posledních únorových dnech totiž na skládce nebezpečného odpadu došlo k dalšímu úniku vody kontaminované kyselinou sírovou.

Provoz nově vybudovaného podniku Envitherm zahájí v úterý 6. března v 10 hodin ve Ždírci nad Doubravou předseda Senátu Petr Pithart. Pithart podle informací Kanceláře senátora firmě Envitherm významně pomohl při jednáních, která vedla k získání části technologického zařízení pro zpracování odpadní dřevní hmoty. Proto přijal pozvání na zahájení provozu i přesto, že se nekoná v den vyhrazený na jeho pracovní výjezdy do volebního obvodu.

Kalojemy v Mydlovarech na Českobudějovicku, které v minulosti sloužily k ukládání kalů z bývalé úpravny uranové rudy MAPE, nejsou akutně nebezpečné a nelze o nich hovořit v souvislosti s Temelínem. Shodli se na tom vedoucí oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí v Českých Budějovicích Ladislav Krátký a českobudějovický krajský hygienik Jan Augustin.

Za "naprosto vyhovující požadavkům Evropské unie" označil dnes výsledky posledních měření emisí, zejména dioxinů, v Malešické spalovně komunálních dopadů, generální ředitel společnosti Pražské služby Lubomír Němejc. Pražané nejen že díky nové technologii čištění spalin ze spalovny ušetří zhruba půl miliardy korun, ale hlavně se prý nemusí bát dioxinů.

Dotaci určenou na vybudování továrny na drcení domácích ledniček, která nebyla nikdy postavena, musí podle rozhodnutí Okresního soudu v Benešově vrátit firma Ekotron.

Výsledky průzkumu sedmičlenného speciálního týmu vyslaného Armádou České republiky do Kosova mezi 25. až 31. lednem, aby zjistil závažnost výskytu ochuzeného uranu v souvislosti s tzv. balkánským syndromem, byly negativní. Přestože vzorky půdy, vody, potravin a zbytků munice odebraných v oblasti výskytu české jednotky mise KFOR jsou známé jenom částečně a některé analýzy ve Státním ústavu radiační ochrany ještě probíhají, je už nyní možné říct, že výskyt uranu nepřekročí hodnoty běžné v přírodě. V minulých dnech proběhlo vyšetření 169 příslušníků poslední mise KFOR na Balkáně, přičemž se jich vrátilo 173 a je nutné říct, že všechna vyšetření byla negativní", uvedl dnes náčelník sekce vojenského zdravotnictví Armády ČR Jan Petráš.

Přes 60 milionů korun bude stát rekultivace 30 let využívané skládky u Grygova na Olomoucku. V jejím průběhu budou zlikvidovány zhruba dva miliony metrů krychlových odpadu. Podle vedoucí referátu životního prostředí olomouckého okresního úřadu Marie Davidové jsou odpady z celé Olomouce a tamějších průmyslových podniků uloženy na prostoru o rozloze 12 hektarů. Více než polovinu finančních prostředků na rekultivaci, 38 milionů, získalo město ze státní dotace, dalších 13 milionů pokryje půjčka z Fondu životního prostředí , zbývajících 13 milionů uhradí olomoucký magistrát z rozpočtu města.

Nesouhlas části českobudějovické veřejnosti s novou vyhláškou o odpadech, kde sazbu za popelnici či kontejner nahradila pevná částka ve výši 444 korun ročně za osobu trvale žijící na území města včetně dětí, dospěl až do fáze, kdy někteří odpůrci zvažují vyvolání místního referenda o odtržení největšího českobudějovického sídliště Máj od města.

"Děje se tu něco, co tu nikdy předtím nebylo," tvrdí lékař z odlehlé a věkem sešlé nemocnice v osadě Kasindo blízko bosenské metropole Sarajeva, v části kontrolované Srby. Zdraví bosenských Srbů je podle něho vážně ohroženo ochuzeným uranem. Napsala to agentura Reuters.

Poplatek za sběr, třídění a odstraňování komunálního odpadu bude dvousložkový. Alespoň to předpokládá pozměňující návrh k zákonu o odpadech, který jménem Čtyřkoalice (4K) představili senátorka Jitka Seitlová (ODA) a poslanec Libor Ambrozek (KDU - ČSL).

Sanace bývalé průmyslové a chemické skládky Spolek pro chemickou a hutní výrobu a. s., v Chabařovicích v okrese Ústí nad Labem, která byla zahájena v polovině roku 2000, pokračuje podle časového plánu. Pro ČIA to uvedl mluvčí Spolku Zdeněk Rytíř.

Lidé v Českých Budějovicích se bouří proti nové vyhlášce o poplatku za sběr, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu, kterou loni 14. prosince schválilo místní zastupitelstvo. Budějovičtí tak nyní platí nikoliv za odpadové nádoby, ale roční paušální poplatek za osobu ve výši 444 korun. České Budějovice sice schválením zmíněné vyhlášky předběhly vládu, která chystá zákon, kdy poplatek za likvidaci odpadu nahradí pevně stanovená daň. Obyvatelé města však pro tento krok pochopení nemají. Již na prvním ze čtyř seminářů, kterým město zahájilo vysvětlující kampaň na podporu nové vyhlášky, se šéf územní komise rady města Jan Singer a zástupci rakouské společnosti A. S. A. zajišťující svoz odpadu ve městě, setkali s ostrými výhradami většiny zhruba padesáti občanů, kteří na diskusi přišli.

Protitankové zátarasy, které mají zabránit vjezdu automobilů na většinu lesních cest, postaví v rámci boje s černými skládkami obce a města na Českokrumlovsku. Místní zastupitelstva tak reagují na situaci, kdy jsou nucena vydávat z rozpočtů na pokrývání nákladů za odvoz černých skládek a následnou rekultivaci lokalit od až 150 tisíc Kč ročně.

V Teplicích propukl spor o to, která společnost má v lázeňském městě od 1. ledna 2001 zajišťovat odvoz domovního odpadu a popelu. Odborový předák Technických služeb Teplice (TST) Václav Tvrzník ČIA řekl, že jeho společnost má s městem platnou dlouhodobou smlouvu na uvedené služby do roku 2004.

Změnu připravované novely zákona o odpadech hodlají prosadit představitelé významných radnic. Jádrem sporu je financování sběru a likvidace tříděného odpadu. "Návrh zákona předpokládá ministerstvem autorizovanou společnost na zajištění likvidace tříděného odpadu. Podle našeho názoru však hrozí monopol, který nebudou moci obce ovlivnit," uvedl náměstek kladenského primátora Dan Jiránek.

Značku "Zelený bod" může v ČR na svých výrobcích používat 131 firem. Ty jsou totiž členy systému sběru obalových odpadů Eko-Kom. Systém provozuje stejnojmenná akciová společnost od dubna 1999. V září 2000 získala od mezinárodní asociace Pro Europe právo používat pro výrobky svých členů značku Zelený bod.

Boj proti unikání freonů do ovzduší je letošní první významnou akcí Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje. Během jara speciální mobilní jednotka zahájí odbornou likvidaci freonů, která dosud v kraji chybí, i když množství vyřazených chladicích zařízení z domácností horentním tempem přibývá. Pro ČIA to uvedl předseda sdružení Stanislav Rampas.

Jednoznačný nesouhlas s návrhem hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v obci Klenová, která spadá pod Novou Bystřici na Jindřichohradecku, vyslovili tamní zastupitelé. Zastupitelstvo tak reagovalo na informace o tom, že lokalita Klenové byla ministerstvem průmyslu a obchodu vytipována pro vedení průzkumu pro zřízení skladu radioaktivního odpadu. "Poté, co se zmíněná informace šířila zejména mediálně, jsem již jednal s ředitelem Správy úložišť radioaktivního odpadu . Ten potvrdil, že lokalita Klenová skutečně je jedním ze zhruba sedmi vybraných míst," uvedl starosta Nové Bystřice Jiří Zimola a zdůraznil: "Diskuse našich zastupitelů byla silná, ale závěr zcela jednoznačný, nesouhlasíme." V případě, že česká vláda seznam vytipovaných lokalit skutečně schválí, bude ve všech těchto místech přibližně patnáct let prováděn geologický a další průzkum. Až jeho výsledky budou rozhodovat o místě, které je pro vznik úložiště radioaktivního odpadu nejvhodnější.

Norská společnost AluCzech hodlá od poloviny roku 2001 v areálu společnosti Tonaso v Ústí nad Labem-Neštěmicích vyrábět hliník ze zahraničních odpadních surovin. ČIA to potvrdil Václav Vilhelm ze společnosti Cheming, která norskou firmu v ČR zastupuje. Nový závod by měl přinést 50 až 60 nových pracovních míst a ročně by se v něm mělo přetavit v plynových pecích až 75 tisíc tun dovezené hliníkové strusky a hutních odpadů.