Vítám výběr správce slovenského zálohového systému na nápojové PET lahve a plechovky. Slovenské Ministerstvo životního prostředí jeho založením pověřilo 5. ledna 2021 konsorcium čtyř sdružení zastupujících výrobce nealko nápojů, výrobce piva i obchodníky. Tento významný krok přibližuje Slovensko plné cirkularitě nápojových obalů od ledna 2022. České úřady se k podobnému kroku zatím nemají.

Začněme optimisticky. Koncem listopadu médii proběhla informace o tom, že „Státní lesníci se dohodli s ochranou přírody na dalším hospodaření“ na Soutoku. Zpráva je to podstatná a velmi dobrá. Dohoda mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Lesy ČR skutečně může být přelomová. Lesy akceptovaly požadavky ochranářů na úpravu hospodaření v lužních lesích. Slíbily je zahrnout do lesního hospodářského plánu (LHP), dokumentu, který na deset let určuje pravidla hospodaření. Jde o zásadní průlom, který je nezbytným krokem k realizaci péče, jakou Soutok potřebuje. Skvělé, potlesk si zaslouží obě strany. Jenže...

Otázka v nadpisu není důležitá, i když na ni také dojde. Rád bych upozornil, že v meteorologii a klimatologii (velmi příbuzné obory) existuje ustálené názvosloví, doporučené metody, jasné výsledky, ale i pravděpodobnostní modely a nejistoty. Nejsou to úplně jednoduché obory a docela jim škodí, když se někdo snaží být "tvůrčí" a vymýšlí si vlastní interpretace bez znalosti podstaty. V klimatologii jde například o srovnávání klimatických scénářů s předpovědí počasí nebo o posuzování antropogenního vlivu na změnu klimatu s použitím změn proběhlých na matičce Zemi před tisící i miliony lety.

Rok 2020 se asi každému z nás zapíše do paměti jako vybočující z řady let předchozích. Ne pro každého to však musí primárně být jen rok zavřených restaurací, zrušených letů nebo povinných roušek.

Autor článku na jednu stranu píše o „magii mediálních stratégů“, o selektivní hře s fakty, na straně druhé tak činí v autorském textu on sám.

Jednou z významných chyb strategického myšlení je, když podceníme nebo přímo opomeneme krizové scénáře možného vývoje. Může se nám pak snadno stát, že nedosáhneme vytčeného cíle a k tomu ještě utrpíme ztrátu, na kterou jsme se vlastní chybou nepřipravili.

Zelené střechy se stávají stále módnější záležitostí i díky poměrně vysoké dotační podpoře státu. Bližší rozbor ale ukazuje, že zelené střechy jsou spíše produktem greenwashingu a úspěšného lobbingu jejich dodavatelů než racionálního environmentalismu.

„Narážíme zde na ten kruciální problém, zda chránit biodiverzitu, nebo přírodní procesy. I mezi ochranáři jsou lidé, kteří upřednostňují ochranu přírodních procesů, i když povedou k degradaci biodiverzity,” pronesl v soukromé konverzaci Radek Hejda z AOPK ČR.

Ministerstvo životního prostředí by si mělo do roku 2021 stanovit splnitelné závazky a dohnat resty, které měly být už dávno hotové. Je to důležité nejen pro naši přírodu, lesy, ochranu pitné vody, ale také zemědělce a budoucí konkurenceschopnost země. Začátek roku je obdobím naděje, kdy lze započít změny k lepšímu a poučit se z předešlých neúspěchů, právě k tomu tak resort vyzývám, nejen jako předsedkyně Výboru pro životní prostředí, ale i jako běžná občanka, které záleží na stavu našeho prostředí.

Soutok, Moravská Amazonie, jihomoravské luhy. Tak bývají nazývány přírodně nejbohatší lesy u nás a ve střední Evropě. Táhnou se jihovýchodním cípem Moravy od Pálavy po Hodonín. Téměř celé je vlastní náš stát. K jejich ochraně nás váží mezinárodní dohody i fakt, že bez ní veškerá prohlášení o ochraně přírodní rozmanitosti naší země duní prázdnotou.