V první části článku jsem se snažil shrnout nesrovnalosti mezi prohlášeními zástupců firmy DEZA a dostupnými informacemi o procesech odstraňování kyanidů z odpadních vod v areálu této firmy ve Valašském Meziříčí. Nejsem jistě jediný, kdo na tyto problémy upozorňuje – některé z těchto okolností se již objevily např. v článku „Babišova Deza: tikající ekologická bomba?!“ na webu Reportáže z průmyslu (www.reportazezprumyslu.cz,  30.9. 2020). Navazující text se konkrétněji věnuje možným souvislostem s kyanidovou otravou řeky Bečvy z neděle 20.9. 2020.

Zemědělská politika EU jde do háje. Tedy začíná se vydávat cestou agrobyznysu, kterou dobře známe z České republiky.

Evropská komise dnes zveřejnila balíček opatření pro zrychlení a zkvalitnění renovace budov, tzv. renovační vlnu. Tento návrh je v souladu s doporučeními Šance pro budovy. Potřebné investice ve výši 600 mld. Kč do roku 2030 by měl z jedné třetiny pokrýt stát ve svých programech. Důležité bude zjednodušit administrativní pravidla čerpání fondů, které nám EU pro pokrytí závazku nabízí.

Komise pro životní prostředí Akademie věd vyjádřila svůj zásadní nesouhlas s výstavbou vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (D-O-L) již ve svém Stanovisku ze dne 26. 2. 2014. Konstatovala v něm, že výstavba D-O-L v současnosti nemá odborně validní ekonomické, sociální, ani ekologické opodstatnění, protože nákladní říční doprava byla, je a bude i v budoucnu nekonkurenceschopnou v porovnání s jinými dopravními způsoby. Ani po zpracování studie proveditelnosti (SP), kterou si Ministerstvo dopravy nechalo zpracovat firmami zainteresovanými na pokračování projektu D-O-L (tudíž firmami ve střetu zájmů), se na tomto konstatování nic nezměnilo.

Dosavadní exkurze za příklady dobré praxe hospodaření s dešťovou vodou (HDV) se v rámci projektu Počítáme s vodou uskutečnily v zahraničí (Švýcarsko, Německo, Rakousko, Dánsko). Avšak i u nás lze již nalézt řadu dobrých příkladů, jak ukázala exkurze v Praze.

Katastrofická otrava řeky Bečvy a následné hledání příčin a viníka této ekologické katastrofy nenechává klidným nejen obyvatele měst a vesnic podél otrávené řeky. Vzhledem k místu, kde byl úhyn ryb pozorován nejdříve, v úseku pod Valašským Meziříčím, se již od počátku pátrání po zdroji znečištění dostal do středu pozornosti areál firmy DEZA, náležející mezi největší znečišťovatele životního prostředí v rámci celé ČR. Prostřednictvím opakovaných vyjádření mluvčího holdingu Agrofert, jehož je součástí, DEZA jakoukoliv spojitost s kyanidovou otravou Bečvy stále odmítá a odvolává se na prohlášení a šetření České inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Tak jsme se z médií dozvěděli, že vláda v pondělí 5. 10. 2020 schválila výstavbu první části kanálu Dunaj – Odra – Labe (D-O-L), konkrétně úsek Ostrava Svinov – st. hranice za 15 mld. Kč investic, s tím, že navazující část kanálu do polského Kozlí postaví Polsko. Se zákonem požadovaným procesem posuzování vlivů na životní prostředí se neobtěžovali, prý by se to nemuselo povést zfušovat. Stačí prý odkaz na tzv. Studii proveditelnosti výstavby vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Jak si dále ukážeme, jde o studii exemplárně zfušovanou.

Rada EU schválila v červenci vznik mimořádného fondu obnovy, který má pomoci překonat ekonomické následky pandemie koronaviru. Česká republika může z fondu získat na dotacích až 182 miliard korun k čerpání do roku 2026, pokud do konce září připraví tzv. Národní plán obnovy; 30 % z tohoto rozpočtu musí jít na opatření s vazbou na ochranu klimatu.

Vláda dnes bude schvalovat rozdělení nejméně 182 miliard, které Česko může získat na post-covidovou obnovu ekonomiku z mimořádných fondů EU. Páteří těchto fondů mají být klimatická opatření, shodla se v létě Unie: nejméně 37 % výdajů musí podporovat klimatickou tranzici. Největším klimatickým problémem Česka je energetické využívání uhlí. Stát by proto měl prostředky směřovat do všech dostupných obnovitelných zdrojů, intenzivně do nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nahradí elektřinu z uhlí. Jenže na nové OZE vláda navrhuje alokovat pouze tři až pět procent z prostředků Národního plánu obnovy. Vyplývá to z analýzy pracovní verze vládního dokumentu, kterou jsme provedli v Komoře obnovitelných zdrojů energie.

Vláda se tento týden chystá schválit návrh Národního plánu obnovy, který má předurčit alokaci 182 miliard korun z mimořádného fondu obnovy EU. Tyto peníze mají směřovat na pomoc ekonomikám po koronavirové pandemii. Příprava dokumentu, kterou koordinuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), má však zásadní nedostatky, a to zejména v investicích do inovací a energetiky. Svaz moderní energetiky se proto podílel na průřezových připomínkách v rámci projektu Změna k lepšímu (www.klepsimu.cz), které vládu upozorňují na to, že příležitost vytvořit z Česka zemi pro budoucnost zatím vládní strategie nenaplňuje. Firmy a organizace spojené v tomto projektu vládu vyzvaly k jednání a společné revizi strategického dokumentu.