Vypadá, jako by byl zahalený v černém plášti s podšívkou z rudého hedvábí. K tomu má ostře řezané rysy a olysalou hlavu. Ptačí Drákula.

Orientační běžci jsou semknutá komunita, která nemá za cíl v lesích pouze běhat a závodit s mapou a buzolou. Chtějí se o svou „tělocvičnu“, les, také starat a pečovat o něj, aby mohli běhat ve zdravém a příjemném prostředí. I proto bývá orientační běh označován jako „zelený sport“.

Doplížili jsme se k završení dalšího - čtvrtého měsíce od katastrofické otravy Bečvy. Co se v posledním měsíci změnilo ze strany policie, inspekce životního prostředí, ministra životního prostředí či starosty Valašského Meziříčí? Taktika mlčení a mlžení je zdá se ideální řešení. Jen u policie šlo zaznamenat jakési aktivity v pátrání, snad na správném místě, když už bohužel nelze říci ve správný čas. Aktuální informace Deníku Referendum a dalších důvěrných zdrojů ale i naději v tento orgán značně podlamují.

Lesy zvláštního určení z důvodu zachování biodiverzity, biosférická rezervace, Ramsarský mokřad, ptačí oblast, evropsky významná lokalita. Soutok je smutným sběratelem řady ochranářských titulů, které se ale v realitě nijak neodrážejí. Často nemají oporu v zákoně, v lepším případě jsou ignorovány, v horším zneužívány. A tak slouží jako skvělá zástěrka k poškozování území. Příkladem budiž biosférická rezervace Dolní Morava.

Na svůj dnešní program zařadila vláda projednání přípravy plavebních stupňů, které jsou nezbytnou podmínkou k vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe. Zatímco celosvětová pozornost je upřena na řešení pandemie a minimalizaci ekonomických dopadů, vláda opět diskutuje o předraženém a zbytečném betonování krajiny v rámci projektu, který je odborníky považován za nesmyslný.

V listopadu minulého roku byla uzavřena rámcová dohoda mezi státním podnikem Lesy ČR a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR o způsobu hospodaření v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje, tedy na území evropsky významných lokalit Niva Dyje a Soutok – Podluží. AOPK ČR bude navrhovat obnovu dubových porostů v mýtním věku na celkové ploše 780 ha a vyčíslené náklady a ztráty ze zisku se Lesům ČR budou hradit formou újmy ztráty na zisku. Porosty dubů a jilmů ve věku 80 – 130 let budou prosvětlovány pasečním způsobem s ponecháním výstavků biologicky hodnotných stromů v počtech 20 – 30 ks/ha. V případě zarůstání takto prosvětlených ploch babykou bude prováděno její odstraňování tak, aby byla v maximální možné míře umožněna přirozená obnova dubu. Celý text dohody byl zveřejněn v časopisu Ochrana přírody ročník 75, číslo 6/2020.

Stejně jako na jaře i v zimě světu vládne covid-19. Zatímco na jaře u nás nouzový stav trval asi dva měsíce, ten podzimní začal 5. října a jeho konec je prozatím v nedohlednu. Dalším rozdílem oproti jaru je sílící kritika veřejnosti namířená proti vládním opatřením. Rozpačitému dojmu z počínání české vlády přitom nepřidávají ani bizarní informace, které s pandemií nesouvisí.

Boleslavsko i Mladá Boleslav má mnoho krásných míst, o čemž svědčí nedávný příspěvek Antonína Kůrky Mladoboleslavsko pod rouškou. Tímto příspěvkem bych však rád nastínil na třech konkrétních příkladech naopak ty temné části především samotného města Mladá Boleslav, a to z mého pohledu, tedy pohledu studenta Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity, který má plno informací tzv. z „první ruky“, od mnohých akademiků, a to navíc mezioborově.

Zástupce Ministerstva zemědělství ve své odpovědi na výzvu „Kácením české lesy nezachráníme“ odmítá, že by Ministerstvo svými příspěvky podporovalo nerentabilní a zbytečnou těžbu odumřelých stromů. Ke zbytečné těžbě stromů, na kterou v důsledku přispíváme my všichni, však jednoznačně dochází.

Mohutné davy turistů nejsou v naší přírodě nic nového. Už František Horečka popisuje ve sborníku Kniha o památném Radhošti (1931) zástupy tisíců poutníků směřujících na slavný beskydský vrchol u příležitosti svátků a slavností.