Zprávy / Rusko
 V roce 1991 se mocnosti USA a Rusko zavázaly úmluvou START I ke snížení množství nukleárních zbraní ve svých arzenálech. Řeší ale nerudovskou otázku, kam s tunami radioaktivního odpadu. USA svůj problém ještě zdaleka nevyřešily, píše server DC Bureau. 
 Znamenají globální klimatické změny přímé či nepřímé ohrožení bezpečnosti naší země? Co přinese nejbližší budoucnost a čeho bychom se měli v nejbližších dekádách obávat? Ekolist.cz položil tuto otázku několika odborníkům a zástupcům zainteresovaných stran, kteří se věnují klimatickým změnám. Zde jsou jejich odpovědi. 
30.12.2010 11:29 | WASHINGTON/HODONÍN
( Ecomonitor)
 Tání ledového krunýře v polární oblasti může výrazně pozměnit tradiční zvířecí obyvatele této oblasti. Mizející ledový příkrov, ovlivněný klimatickými změnami, sloužil totiž i jako bariéra migrace jednotlivých populací. Po celá tisíciletí se izolované poddruhy a lokální variety živočichů nemohly spolu pářit, nyní k tomu podle studie uveřejněné na serveru Mongabay.com mají větší příležitost. 
 Rusové se musí zbavit asi 70 milionů starých ledniček a automatických praček. Říká to vládní program úspory energie, který je stanoven na deset let. Server Rusrep si položil otázku, zda lidé na nákup nové ledničky dostanou od státu šrotovné, podobně jako za sešrotování rezavých automobilů. 
 Delegáti na klimatické konferenci v Cancúnu přistoupili na kompromisní návrh předložený mexickými pořadateli. Text říká, že je potřeba snížit emise skleníkových plynů, ale nenavrhuje žádný mechanismus, jak by jednotlivé státy měly postupovat, píše online zpravodajství BBC. 
 Tundra porostlá pastvinami, po které se prohánějí velcí kopytníci – ekosystém, který zmizel někdy před deseti tisíci lety s koncem doby ledové. Historická představa, která může ale nabýt díky konkrétní snaze jednoho ruského vědce Sergeje Zimova velmi aktuální podoby, píše server msnbc.com. 
 Andalusie, Baleáry, Kanáry, Kantábrie, Valencie, Murcie, La Rioja, Extremadura, Navarra, Madrid a africká Ceuta a Melilla jsou v čele růstu emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého v rámci Španělska za období 1990 až 2009, informuje server ABC.es. Naproti tomu Asturie, Kastilie a León, Galicie a Aragonie jsou oblasti, kde se emise podle zprávy španělské odborové organizace Comisiones Obreras zvedly nejméně. 
 Evropská komise včera představila novou strategii pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energetiku nazvanou "Energie 2020". Tento dokument navazuje na první akční plán EU v oblasti energetiky z března 2003 a vymezuje cíle energetiky na příštích deset let. Je v ní kladen důraz na úspory energie a vytvoření celoevropského energetického trhu. 
 Jaký je stav českého plynárenství a kam směřuje? Jak moc jsme závislí na nevyzpytatelném Rusku a jeho plynu? Jaká je naše připravenost na „plynové krize“? Tyto a další otázky se probíraly na konferenci koncem minulého měsíce. 
Ruští ekologičtí aktivisté vyzvali generální ředitelství státní spolkové instituce Státní oddělení vyšetřování Ruska (FGU), aby vydalo negativní rozhodnutí o stavbě centrálního silničního okruhu (CKAD) v moskevské oblasti. Kvůli jeho stavbě by mělo padnout 140 000 hektarů lesa, píše deník Kommersant. 
 Již na konci listopadu se sejdou v mexickém Cancúnu zástupci téměř dvou stovek zemí, aby se pokusily uzavřít dohodu o ochraně klimatu po roce 2012. Evropská unie pojede na jednání se stejnými návrhy, jako před rokem do Kodaně. Představitelé evropské klimatické politiky jsou ale velmi skeptičtí k tomu, že se novu dohodu podaří uzavřít. Rozhodujícím hráčem by se měla stát Čína, zatím co od USA Evropa nic čekat nemůže. 
 Všechna velká města Evropy trápí stejný problém. Nárůst počtu osobních vozidel v jejich ulicích. Roste také počet kilometrů, kteří řidiči se svými vozy najezdí. Zatímco v počtu automobilů na obyvatele město Praha svým evropským protějšků úspěšně konkuruje, naopak zcela propadá v počtu lidí, kteří chodí do práce pěšky nebo jezdí na kole. 
Globální změna klimatu částečně může za neobvykle teplé a suché počasí v Moskvě, říkají vědci. Ruské hlavní město je v těchto dnech zahaleno v kouři z lesních požárů, které kolem něho zuří, píše BBC. Podle britské meteorologické organizace UK Met Office bude extrémně vysokých teplot do budoucna přibývat.

Úroveň koncentrace hlavního skleníkového plynu, oxidu uhličitého, vzrostla v roce 2010 navzdory ekonomickému poklesu. Přestože koncentrace rostly jen málo a pomaleji než v jiné roky, stále ještě jde o růst, přestože se očekával naopak pokles, píše agentura Reuters.

Američtí vědci a špióni mají spolupracovat na výzkumu klimatických změn. K tomu jim mají sloužit tajná zařízení federální vlády, včetně družic a další pozorovacích zařízení CIA. Ty mají pomoci odhalit i skryté změny celkového stavu životního prostředí. Díky nejmodernější technice chtějí vědci zkoumat přírodní procesy tání ledovců nebo rozšiřování pouští, píše deník The New York Times. 
Vyjednávání mezinárodní dohody o omezování skleníkových plynů a dalších opatření spojených se změnami klimatu jde do posledního dne, kdy má vzniknout závěrečný dokument posvěcený stovkami státníků. Setkání v Kodani ale zatím nevede k žádnému konkrétnímu závěru, kvůli několikrát přerušeným jednáním se ztratilo několik dní. 
Rostoucí populace bude zřejmě znamenat velký problém pro USA při plnění klimatických cílů zemí G8. Ty slibují snížit do roku 2050 emise o 80 %. Naopak jiné průmyslové země, jako například Rusko, budou schopny snížit své emise právě proto, že jejich obyvatel ubývá, říká analýza agentury Reuters. 
Vědci z celého světa varují, že v důsledku změn klimatu může Země očekávat více zemětřesení, vulkanické činnosti a také častější laviny. Na konferenci pořádané University College London (UCL) budou tento týden jednat o hrozbách klimatických změn pro geologii Země. 
Změna klimatu zaměstnává jak vědce, tak politiky. Ti se shodují v jednom - je potřeba snížit emise, které pocházejí z lidské činnosti. Otázkou ale zůstává o kolik a za jak dlouho. Odborníci se obvykle shodují na hranici 2 °C, o které by se maximálně mělo oteplit globální klima planety. Jak se snížení emisí projeví na změnách teploty, ukazuje jednoduchá simulace před nedávnem zveřejněná projektem Climate interactive. 
„Divoká příroda je součást našeho společného bohatství, naší identity. Měli bychom být na její poslední zbytky pyšní,“ prohlásil ministr životního prostředí Ladislav Miko na dvoudenní konferenci o divočině a rozsáhlých přírodních oblastech, která se v Praze konala na konci května. Výsledkem jednání přibližně dvou set odborníků, úředníků, zástupců nevládních organizací, ale i obchodníků nebo majitelů pozemků bylo doporučení Evropské unii, aby se o evropskou divočinu lépe starala – například tím, že nebude chránit jen konkrétní biologické druhy nebo konkrétní přírodní stanoviště, ale taky přírodní procesy, jež v nich probíhají. 
Velká část sovětské chemické výzbroje z období studené války bude zlikvidována v zařízení, které se naplno rozeběhne v pátek. Na základně Ščučje u uralské vesnice Planovoje 1 800 kilometrů od Moskvy by měly být zničeny zásoby sarinu, somanu a nervového plynu VX. Do roku 2012 má být zničeno na dva miliony kusů chemických zbraní, bojových hlavic či dělostřeleckých nábojů, píše agentura Reuters. 
Ochránci přírody slaví úspěch při ochraně kriticky ohroženého plejtvákovce šedého. Dohodli se totiž s firmami, které těží v oblasti ruského ostrova Sachalin ropu a zemní plyn. Těžební firmy omezí svoji průzkumnou činnost během doby, kdy se do pobřežních vod ostrova velryby připlouvají nasytit, píše internetové zpravodajství BBC. 
Lesní porosty se mohou stát zdrojem emisí skleníkových plynů, namísto toho, aby emise samy pohlcovaly. Ničení lesů je zodpovědné asi za 20 % světových emisí oxidu uhličitého, ale rostoucí lesy pohlcují až 25 % těchto emisí. Jenže to se může kvůli oteplování změnit, píše agentura Reuters. 
Arktická ledová pokrývka dosáhla letos nevětší plochy za několik posledních let, tvrdí američtí vědci. Nicméně výpočty ukazují, že dlouhodobě se plocha ledu stále zmenšuje. Data za posledních třicet let ukazují, že se maximální pokrytí ledem, obvykle pozorované v březnu, zmenšuje o 2,7 % za desetiletí, píše internetové zpravodajství BBC. 
"Proč politici stále chtějí, aby mohli na všechno dohlížet a něco přidělovat? Proč se nemůže zavést jednoduchý mechanismus, jakým je uhlíková daň, která by dobře motivovala k nejúčinnějším opatřením, jak snižovat emise CO 2?" ptá se v rozhovoru o uhlíkové dani - na níž by většina lidí vydělala - fyzik z Ústavu fyziky materiálů AV ČR Jiří Svoboda. Ostře kritizuje současné dotování fotovoltaiky nebo přimíchávání biopaliv do pohonných hmot - podle něj jde jen o neefektivity, které v konečném důsledku snahám o zmírnění klimatických změn škodí. 
Američtí vědci minulý týden oznámili, že podle jejich odhadů vzrostly celosvětové emise oxidu uhličitého o tři procenta za poslední rok. To znamená, že svět vypouští více emisí, než předpovídaly nejhorší scénáře Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), napsala agentura AP. 
Bouře a půlmetrové vlny zabránily zatím ruským ponorkám Mir-1 a Mir-2 v expedici u bajkalského mysu Tolstyj, kde vědci v minulosti zaznamenali ropu. Agentuře RIA Novosti to řekl ředitel Limnologického institutu sibiřského oddělení Ruské akademie věd Michail Gračev. 
Rusko dosud neschválilo jediný projekt na snížení emisí skleníkových plynů v rámci Kjótského protokolu. Důvodem je prý vyjasňování kompetencí mezi jednotlivými vládními úřady pod taktovkou premiéra země Vladimira Putina. Podle agentury Reuters to tvrdí Oleg Plužnikov, vysoký ruský úředník odpovědný za kjótské schéma. 
V budoucnu bude permafrost rozprostírající se od Sibiře po Aljašku a Kanadu tát třikrát rychleji, než se původně předpokládalo. Tento fakt bude podle amerických vědců zapříčiněn rychlejším táním arktických ledovců, napsal britský deník The Independent. 
|
12.4.2003 | Martin Mach, Pavel Zuber, jst
24. prosince 2025 (středa) 10:00
Štědrý den v zoo
(Festivaly a slavnosti, Tábory, výlety a pobytové akce, Praha 7 )
|