Zprávy / Evropa
 Nevýhody jako vysoká pořizovací cena, nedostatek nabíjecích stanic a dojezd elektromobilů stále ještě převažují nad výhodami, kterými jsou levné „tankování“ a slibovaný lepší vliv na životní prostředí. Leo Hickman z Guardianu byl jedním z „testovačů“ elektromobilu značky Mini. Přestože si test podle svých slov užíval, myslí si, že se tyto vozy hned tak nestanou normální součástí britských měst a silnic.
 Příjemné teplé počasí a splach fosfátových hnojiv ze zemědělských pozemků do vodních toků daly na mnoha jezerech a vodních kanálech ve Velké Británii vzniknout nehezky vypadajícímu koktejlu zelené barvy, informuje Guardian.
 Dopravní vize z Číny a budoucnost dopravy v Praze byly hlavní témata odborné debaty. Hovořilo se o veřejné dopravě, automobilismu a dopravě jako takové.
 Proč zmizeli neandrtálci? A jakou roli v tom hráli lidé? Tyto otázky patří po desítky let k jedné z velkých záhad evoluce druhu Homo sapiens. Nová studie, otištěná v předposledním čísle vědeckého časopisu Science, dochází k závěru, že hlavní příčinou byly prosté počty: lidí, kteří „kolonizovali“ území obývané neandrtálci, bylo nakonec až desetkrát více. A neandrtálci prostě nebyli schopni novým obyvatelům Evropy konkurovat.
 Starostovi litevského Vilniusu Arturasi Zuokasovi došly nervy se špatně parkujícími automobilisty a rozhodl se je upozornit, že pravidla platí pro všechny. Mercedes stojící v pruhu pro cyklisty proto přejel obrněným transportérem.
 I v evropské přírodě čeká na vědce nejedno překvapení. Přesvědčili se o tom badatelé, kteří rozlouskli jednu „motýlí“ záhadu v Severním Irsku. Díky náhodě a s pomocí genetiky odhalili druh běláska, který vypadá prakticky stejně jako dva jiní, za sebe se maskující motýli, píše server Guardian.
 Z analýzy poradenské společnosti Ernst & Young vyplývá, že obnovitelné zdroje energie mohou být do deseti let konkurenceschopné i bez dotací, píše deník Guardian.
 Co zničilo Olympii, jedno ze slavných center starověkého Řecka? Německý profesor Andreas Vött se domnívá, že smrtící zásah městu zasadila vlna tsunami. A nebyla jen jedna, podle jeho výzkumu bylo toto město se slavnou svatyní zasaženo za uplynulých několik tisíc let vlnami vícekrát. Několikrát se z ničivých přívalů dokázalo vzpamatovat, poslední zásah město ovšem navždy smazal z povrchu zemského.
 Španělsko patří mezi země nejvíce postižené půdní erozí a rozšiřováním pouští. Téměř polovina jeho rozlohy trpí těmito jevy, informuje server Ecologiaverde.com.
 Jak ovlivňuje letecká doprava počasí a globální klima? Vědce tato otázka zajímá již dlouho, zjistit to však není snadné. Mimo jiné proto, že kvůli husté letecké dopravě je obtížné získat představu, jak by vše vypadalo, kdyby letadla nelétala.
 V evropských vodách jde ročně ke dnu několik desítek lodí. Jen loni jich bylo 32 při více než 550 haváriích. Posledních skoro deset let sice v Evropě nedošlo k opravdu velké námořní katastrofě, každý rok se ovšem odehrávají neštěstí, při nichž umírají lidé a je znečišťováno životní prostředí. Vyplývá to ze statitisk, které minulý týden zveřejnila Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA).
 Střecha tunelu na rychlodráze z Paříže do Amsterdamu byla osazena 16 000 solárními panely, které budou dodávat energii pro nádraží v Antverpách a belgickou železniční síť, píše Guardian
 V Evropském systému obchodování (ETS) je příliš mnoho povolenek. A to sráží jejich cenu i ochotu průmyslu snižovat množství emisí. Do roku 2020 by mělo být v oběhu 1,9 miliardy nadbytečných povolenek, tvrdí studie britské nevládní organizace Sandbag. Podle ní by Evropská unie měla vyřadit z oběhu nejméně miliardu povolenek ještě před tím, než v roce 2013 začne nové obchodovací období.
 Ve Španělsku je sedmnáct solárních elektráren, které v uplynulém roce 2010 fungovaly na plný výkon, informuje server Climaticocambio.com. Jejich provozem se za jeden rok ušetřilo 1 107 180 tun skleníkových plynů do atmosféry. Zmírnění dopadů na změny klimatu je tedy měřitelné.
 Likvidace odpadů ze zemědělství, zejména hnoje a živočišných výkalů, v průmyslovém měřítku je nákladná záležitost. Tým španělských vědců univerzity v Alicante nedávno představil elegantní řešení. O odpad z velkochovů se postarají miliony muších larev, píše ScienceDaily.
 Polsko dnes přebírá předsednictví Evropské unie. V rámci svého programu ochrany životního prostředí deklaruje, že chce zlepšit evropskou ochranu klimatu. To se má povést zejména lepší adaptací na klimatické změny a dohodou evropských zemí o společném postupu při mezinárodním vyjednávání. Nevládní organizace CEE Bankwatch Network Polsku vyčítá, že se chová pokrytecky - sice chce chránit klima, zároveň si bere evropské půjčky na další uhelné elektrárny.
 V Gibraltarském průlivu došlo k úniku ropy do moře. Viníkem je společnost Shell Petroleum. Radnice v Algeciras, nejvíce postižené oblasti, podala na tuto společnost soudní stížnost. Navíc není vyloučena možnost, že za způsobené škody bude volat k zodpovědnosti správu Gibraltaru, informuje server Ecologiaverde.com.
 Od roku 2020 bude v EU platit povinnost projektovat budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Budovy pro státní správu budou muset nulu splnit ještě o dva roky dřív. Podle Petra Vogela z České rady pro šetrné budovy ale není na co čekat a k nulovému standardu je potřeba se dostat postupnými kroky. Skokem to prý nepůjde. A času už moc není.
 Evropská komise včera představila návrh směrnice o energetické účinnosti. Ta má za úkol pomoci snížit spotřebu energií o 20 % do roku 2020. Nově mají snižovat spotřebu nejen koncoví uživatelé, ale také distributoři a prodejci. Ty tak čeká velká změna, z prodejců elektřiny či plynu by se měli stát tzv. dodavatelé energetických řešení.
 Ne vše, co se týká klimatu a budoucnosti v sobě musí nutně mít větší či menší varování před katastrofou. A ne každá zpráva o vodě a Benátkách musí prorokovat, že budoucnost přinese jen samé problémy.
 Itálie tento týden odmítla obnovení jaderné energetiky, kterou země opustila na konci osmdesátých let. Ve všelidovém hlasování se vyslovilo více než devadesát procent zúčastněných proti jádru. V rámci stejného hlasování odmítli i privatizaci vodních zdrojů a také možnost nedostavit se k soudu pro ministry vlády.
 Zmijovec titánský, jenž se pyšní pravděpodobně největším květenstvím na světě, v úterý odpoledne rozkvetl v liberecké botanické zahradě. Latinský název rostliny Amorphophallus titanum přitom docela věrně odpovídá tomu, jak květenství vypadá – z barevného toulce ční do výšky skoro dvou metrů vysoká palice. Jde o jedinečnou událost, k níž v Liberci došlo vůbec poprvé. Rozkvět zmijovce titánského, doprovázený silným smradem, však budí rozruch ve všech botanických zahradách.
 Londýn se chce stát hlavním městem elektromobilů v Evropě. A proto právě spouští nový projekt, v rámci nějž bude vybudováno 150 nových nabíjecích stanic. Díky tomu se nebudou muset motoristé bát, že zůstanou s vybitou baterií v místě, kde ji nenabijí, píše deník Guardian.
 Ve Španělsku platí od března maximální povolená rychlost na dálnicích 110 km/h. Přestože si za toto rozhodnutí španělská vláda vyslechla dost kritiky, podle všeho snížení rychlosti přináší pozitivní výsledky. A to nejen ve vztahu k životnímu prostředí, informuje server Ecologiaverde.com.
 Argentina přijala zákon, na jehož základě má proběhnout revize místních ledovců, které jsou důležitou zásobárnou pitné vody. Zlatokopecká společnost, která v těchto místech provozuje své doly, ale pomocí právních kliček brání „sčítání“ ledovců v oblasti San Juan. Místní Greenpeace proto proti společnosti vede kampaň, píše server Ecologiaverde.com.
 Je to otázka, které zejména ve Skandinávii patří k dávným záhadám: jak daleko byli schopni před dávnými stoletími doplout Vikingové? A co se stalo s jejich koloniemi, které založili na místě svých „zámořských“ objevů.
 Suezský průplav bývá počítán mezi největší stavby 19. století, historici ho považují za kanál, který měl od počátku obrovský význam pro světový obchod i rozvoj celé oblasti. Existuje však i jiný než oslavný pohled: nová studie ukazuje, že kvůli němu pronikají do Středozemního moře mnohé druhy z Indického oceánu a dramatickým způsobem mění tamní ekosystém.
20.5.2011 11:16 | PRAHA
(ČTK/Ekolist)
 Zátěžové testy jaderných elektráren musí být předmětem vysoce odborné diskuze, a nikoliv pod vlivem neopodstatněných politických zásahů. Na Evropském jaderném fóru v Praze to včera řekl premiér Petr Nečas. Kritéria zátěžových testů by podle něj také neměla zahrnovat hrozbu terorismu. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové je hrozba teroristického útoku posledním významným bodem projednávaných kritérií, kolem kterého panují spory.
16.5.2011 02:00 | BOSTON
(Ecomonitor)
 Biopaliva jsou módní – a také levnější. Například mnoho velkých leteckých společností se jich pod tlakem vysokých cen ropy rozhodlo využívat více a více. Ale jsou opravdu biopaliva šetrnější k životnímu prostředí, jak opakují jejich příznivci? Nová studie ukázala, že to rozhodně neplatí vždy. A že v některých případech je „uhlíková stopa“ výrazně menší při použití tradičních fosilních paliv, píše server ScienceDaily.
 Možná jste si koupili a na zahradě instalovali hnízdo pro čmeláky. Dají se sehnat na internetu nebo v zahradnických centrech v různých provedeních. Britský výzkum ale přináší špatnou zprávu. Čmeláci se těmto hnízdům vyhýbají, píše server PlanetEarth.
|
|
