Národní park Šumava, nejrozsáhlejší velkoplošné chráněné území v České republice je prostorem, v němž již téměř dvacet let probíhá v českém kontextu klíčový spor o principy samotné ochrany přírody. Podívejme se, na základě jakých komunikačních schémat je tento spor vystavěn a provozován.

I českými médii proběhla zpráva o prvním případu rakoviny ze záření ve Fukušimě I. Například na stránkách serveru Novinky.cz se objevil článek s titulkem „U prvního dělníka z Fukušimy byla prokázána nemoc z ozáření“. Podívejme se podrobněji, o co v případě toho pracovníka, vlastně šlo. Nejdříve je třeba zdůraznit, že u něj nejde ani v principu o nemoc s ozáření, tedy přímé poškození tkáně při vysoké dávce. Zde musí jít o rychlé ozáření dávkou vyšší než jeden Sievert. Mohlo jít jedině o následek zvýšení pravděpodobnosti vzniku rakoviny v důsledku nižších dávek ozáření.

Postrehy Ondřeje Hudečka, recenzenta serveru Ekolist.cz publikované 29.6.2015 pod názvom Kritický pohled na Ústavu Země Josefa Šmajse, sú len osobným, neobjektívnym a neprimerane zjednodušujúcim domýšľaním autora. Na vecné zhodnotenie významu myšlienok profesora Šmajsa je potrebné hlbšie filozofické vzdelanie so zameraním na ontológiu. Hudečkove postrehy sú typické pre mnohé médiá svojou povrchnosťou a snahou prezentovať seba a nie tému. Je to škoda, lebo takto vytvoria „dymovú clonu“ aj okolo skutočne hodnotných nových myšlienok. To je dôvod, prečo považujem za potrebné pokúsiť sa aspoň čiastočne korigovať omyly pána Hudečka.

Tak jsme byli informováni, že vláda na svém výjezdním zasedání v Ústí nad Labem dne 19. října 2015 zrušila územní limity těžby hnědého uhlí na dole Bílina a dala tak Severočeským dolům k disposici dalších asi 125 mil. t hnědého uhlí. Přesné množství uvolněného uhlí není známo, protože vláda učinila ústupek hnutí ANO a čáru povolené těžby nepustila blíž než 500 m k obcím Mariánské Radčice a Braňany, jak bylo původně navrženo. Motivem prolomení územních limitů těžby na dole Bílina bylo zajištění dostatku hnědého uhlí pro české teplárny a také podpora zaměstnanosti v regionu. Alespoň zatím zachovala územní limity těžby uhlí na dole Československé armády a tím jistotu obyvatelům Horního Jířetína a Černčic, že je (alespoň v dohledné době) neodtěží, k nelibosti řady politiků Ústeckého kraje. Učinila tak v rozporu se svým programovým prohlášením a s nedávno schválenou státní energetickou koncepcí, která uhlí za limity nepostrádá. Významně tak zpochybnila svou věrohodnost.

„Kam s nimi?“ ptají se v Německu po nerudovsku politici a manažeři elektrárenských společností, když přijde řeč na tamní jaderné reaktory. Zejména okolo otázky, kdo zaplatí jejich definitivní uzavření, se rozpoutal zajímavý ping pong. V mači mezi spolkovou vládou a elektrárenskými společnostmi padlo minulý měsíc několik povedených úderů.

Na základě dlouhodobého měření průtoků v řece Odře v Bohumíně dosahuje letošní sucho již stejné velikosti, jako známé sucho z roku 1947. Přibližně stejně intenzívní jako v roce 1947 bylo také poslední delší suché období v roce 1992. K překonání tak zbývají pouze přísušky v roce 1983 (mohlo by ho být dosaženo k začátku listopadu) a největší sucho 20. století z roku 1953. K jeho úrovni bychom se mohli přiblížit okolo poloviny prosince, pokud nás příroda neobdaří očekávaným deštěm. Poučením z historie je ale skutečnost, že délka hydrologického sucha na Odře může činit 8 až 9 měsíců. Jestliže letošní deficitní období začalo v červnu, může pak trvat až do března příštího roku do tání sněhu.

Velkoobchodní ceny elektřiny jsou tak nízké, že nelze investovat do jiných než dotovaných zdrojů. Moderní paroplynové elektrárny stojí nevyužité, a kdo chce postavit jaderný reaktor, musí si sehnat státní podporu. Trh s elektřinou je pokřivený a může za to podpora obnovitelných zdrojů. Když ji seškrtáme, bude lépe. Opravdu?

Česká společnost rostlinolékařská sdružuje odborníky a specialisty ochrany rostlin z oblasti zemědělské prvovýroby, vědy a výzkumu, školství a odborných služeb a byla spoluorganizátorem odborného semináře „Pesticidy a životní prostředí“ organizovaného v závěru „XX. České a slovenské konference o ochraně rostlin“ dne 3.září 2015 v aule České zemědělské univerzity Praze.

Bylo to před rokem, prvního září, odpoledne a venku poprchávalo. Přišel jsem za svými kolegy z práce a řekl jim, že bych byl rád, kdybychom podpořili projekt, který je kdesi v jihovýchodní Asii a dali na něj čtvrt milionu korun. Jedni vykulili oči, druzí nevěřícně zírali a zbytek se usmíval s čím, že jsem to zase přišel… a o čtyři měsíce později jsem v Kambodži stavěl první bioplynárnu.

LED, light-emitting diode, dioda emitující světlo, LED dioda, ledlampa anebo také ledka se v našich domácnostech objevila s příchodem nového tisíciletí. Okolo nové technologie se rozhořely debaty o jejím ekonomickém přínosu pro domácnosti a o kvalitě vydávaného světla. Některé internetové diskuse byly, a stále jsou, poměrně vášnivé. Jak ale rozšíření diod LED může změnit energetiku při širším pohledu?