Současný kritický stav v lesích vyžaduje přijetí celorepublikových krizových opatření, která mohou rozvoj kalamity zpomalit a přispět k zachování lesních porostů se zastoupením smrku ve vhodných oblastech. Jedním z takových opatření je podle názoru členů CZECH FOREST think tank navýšení podpory boje s kalamitou v perspektivních oblastech zejména ve vyšších nadmořských výškách, jednoduchá dostupnost této podpory a umožnění nedotěžování silně napadených porostů v nejvíce postižených oblastech.

„Ekologické“ či „zelené“ debaty posledních měsíců nabraly na obrátkách v souvislosti s dramatickými vystoupeními švédské aktivistky Grety Thunbergové. O té bylo napsáno mnoho – od chvály po hanu, od rozborů z hájemství politické filosofie po psychologizující a satirické pamflety. Ve smršti prohlášení „pro Grétu a proti Grétě“, tedy pro a proti nové vlně klimatických opatření, poněkud zaniká to, co by přírodovědce, environmentalisty a ochranáře mělo zajímat především: Jaká nese „nová vlna alarmismu“ rizika pro přírodní stanoviště, ekosystémy, biodiverzitu? Chybí kritika nové vlny z ochranářských pozic.

V roce 2019 vyrábí na světě 450 jaderných reaktorů okolo 10 % elektřiny (zhruba 5 % globální spotřeby primárních energetických zdrojů). Jejich počet už od 80. let zůstává přibližně stejný, některé nové se uvedly do provozu, jiné odstavily. Žádný z odstavených zatím nebyl rozebrán a dekontaminován, což se všeobecně považuje za mimořádně náročnou a nákladnou operaci. Tento stav nejspíš bude trvat i do budoucnosti, nějaký nový průlom pravděpodobně nenastane.

Profesor Jiří Kopáček uveřejnil na Ekolistu 29. 9. 2019 Pohádky Jana Pokorného o Šumavě. Zde je moje reakce. Každou z „pohádek“ uvádím původním názvem a shrnutím profesora Kopáčka (v kurzivě) a následuje můj výklad.

V Evropě by roku 2023 měla přibýt skoro polovina současného výkonu větrných elektráren. V Česku ale vznikne v horším případě jen dvacetkrát méně turbín než v podobně velkém a větrném Rakousku. Předpověděla to čerstvá analýza Wind Europe, evropské větrné asociace.

Běžně slyšíme, jak jsou fotovoltaika a větrníky (dále „f&v”) levné, levnější než fosilní paliva i jaderná energie. A to i od renomovaných agentur jako je Reuters nebo Bloomberg. Když se podíváme do slušných analýz, například od Lazardu, vidíme pro f&v krásná čísla.

Říkal jsem si, že když teď na cestách hodně čtu, mohl bych si přečíst něco i o klimatické změně. Téma mě zajímá, ale četl jsem dřív spíš jen pár článků na internetu a náhodné výkřiky na sociálních sítích. Tak jsem si přečetl pět knížek. Nemám ambici o předání všeho v těch knížkách, spíš věcí, co mi přišly hodně zajímavý, a dojmu, co si z toho beru. (Pozn. red.: Text vyšel na Facebooku Martina Křivánka).

V roce 1979 zavedla Čínská lidová republika politiku jednoho dítěte. Čínská populace narostla mezi lety 1949 a 1976 z 540 na 940 milionů a inženýři režimu věřili, že násilné omezení porodnosti je jediným způsobem, jak zabránit nekontrolovanému růstu populace, vyčerpání zdrojů, ekonomické krizi a hladomoru. Před zavedením této kontroverzní politiky měla průměrná čínská rodina čtyři děti. Po 36 letech, v říjnu 2015, uznal ústřední výbor Komunistické strany Číny, že soudruzi pochybili a povolil rodinám děti dvě. Byla to reakce na nežádoucí, i když předpověditelné, následky politiky jednoho dítěte. Pracujícím jedináčkům se teď bude jen obtížně živit generace rodičů důchodců. Krom toho v populaci jedináčků výrazně převažují muži nad ženami následkem selektivních potratů, neboť většina rodin chtěla mít alespoň jednoho, a tedy právě jednoho, syna.

Ministerstvo zemědělství v každoroční Zprávě o stavu lesů shrnuje výsledky loňského hospodaření v lesích. Desítky let ignorované varování vědců o nevhodné druhové a věkové skladbě našich lesů mají v posledních letech za následek masivní těžbu kalamitního dřeva. Z dlouhodobého hlediska znamenala celková výše vykázaného kůrovcového dříví v roce 2018 rekordní hodnotu (13 mil. kubíků dřeva), které nebylo dosud na území České republiky dosaženo.

Ekonomické škody v lesích způsobené zejména dopady sucha a kůrovcovou kalamitou dosáhnou v roce 2019 podle aktuálních analýz CZECH FOREST think tank téměř 40 miliard korun.