V jedný hře se Cimrman snaží v Latinské Americe vysvětlit místním princip loutkové vlády. Vyřeže loutky a pomocí nich ukazuje, že za nitky tahá v pozadí někdo jiný. Místní se mu smějí, že je to nesmysl, protože ministři takhle malí nejsou. A tak Cimrman trpělivě vyřezává větší a větší loutky, aby to místní ignoranti pochopili. Marně. S Gretou je to podobný.

Dnes ráno jsme zaznamenali informaci Státní veterinární správy o tom, že pravděpodobnou příčinou uhynulých zajíců z minulého týdne je, s ohledem na přítomnost rezidua fosfidu – fosfanu, požití látky na hubení hrabošů STUTOX II. Tuto informaci považujeme za velmi závažnou.

Vážený pane ministře,
obracím se na Vás v návaznosti na nedávno proběhlá jednání ve věci řešení kalamitního přemnožení hraboše polního v kontextu dopadu na sektor zemědělství, přírodu a krajinu a také zdraví občanů z pohledu zvýšeného tlaku hrabošem přenášených nemocí.

Obecně každé použití jedovatých nástrah znamená zvýšené riziko pro domácí zvířata, i ta volně žijící. Veterinární lékaři často řeší ve svých ordinacích otravy psů či koček po požití návnady na potkany či po požití všemožných návnad na různé škůdce v zahradách, které si na své pozemky aplikují sami majitelé. Ale pozor, rizika mohou být i mimo zahradu!

Seriál Černobyl způsobil nebývalý zájem o havárii na této jaderné elektrárně a o zmíněnou oblast. Nejedná se o dokument, ale o umělecké filmové zobrazení, proto tam je přirozeně řada zjednodušení a odchylek od reality. Pokusme se o přehled těch nejpodstatnějších. V současné době předala Evropská banka pro obnovu a rozvoj nový sarkofág ukrajinské vládě. Podívejme se na postup revitalizace regionu, který tak nabývá stále konkrétnějších obrysů.

V podnětu, který jsem dnes odeslala na Českou inspekci životního prostředí, žádám, aby inspekce bezodkladně zrušila povolení plošné aplikace jedu na hraboše, které je v tuto chvíli jen dočasně pozastavené.

Už skoro 10 let se společně s rodinou a přáteli snažíme o záchranu a také obnovu horských mlžných lesů v Kamerunu vysazováním nových stromů. Doufám proto, že mě po přečtení tohoto textu nebude nikdo podezřívat z toho, že bych snad byl proti sázení stromů a tedy i rychlé obnově původních lesů, a to hlavně v tropických oblastech.

Byl požitek sledovat vystoupení na ČT 24 dne 30. 7. 2019 s moderátorkou Světlanou Witowskou s připraveným, ale neodborným scénářem, na který odpovídali hosté ze zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, ministr a ředitel Lesů ČR. Po zhlédnutí celého pořadu je mi zřejmé, proč zastávají takto vysoké funkce. Nic jsem se nedozvěděl, krom toho, že kůrovce vyřeší systém dotačního tržního hospodářství.

Potřeba „zachraňovat lesy“ na Šumavě se objevuje pravidelně už od roku 1991, kdy byl založen Národní park Šumava. Jenže bezmála třicetiletá existence Národního parku prokázala, že právě lidské zachraňování, v podobě masivního kácení nebo naopak masivního sázení, je to poslední, co Šumava potřebuje.

Od května bijí nejen naši členové na poplach v souvislosti s přemnožením hraboše polního. Zpočátku lokální záležitost, která způsobovala vrásky pěstitelům na střední Moravě, se postupně rozšířila a dnes jsou problémy na více než třetině naší republiky. A nejde jen o záležitost Česka. Přemnožení tohoto polního škůdce hlásí i okolní státy. Jedním z argumentů, kterým se opět hází vina na zemědělce, je podcenění prevence. Ještě na podzim nic nenasvědčovalo, že by se mohl hraboš přemnožit.