Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti jsou zděšené, že by pod jejich domovy měl skončit vysoce nebezpečný odpad nejen z Dukovan a z Temelína, ale i ze zahraničních jaderných elektráren. Jak dnes prozradil slovenský premiér Peter Pellegrini, domluvil se se svým českým protějškem Andrejem Babišem, že by projekt hlubinného úložiště mohly obě země řešit společně.

Vážení,

rádi bychom vyjádřili své znepokojení z aktuální verze návrhu zákona (Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, dále jen návrh zákona). V předchozích verzích se objevovala možnost vytvořit národní seznam invazních druhů a pro jednotlivé druhy poté navrhnout odpovídající management. Se zděšením jsme zaznamenali, že v aktuální verzi návrhu zákona tato možnost již není uvedena.

V době po „Sametové revoluci“ jsme všichni vzhlíželi k nastupující renesanci. Ta zasáhla i do lesnického stavu. Celá lesnická generace ve věku 45 let a mladší toho z uplatňovaných odborných zájmů neznala. Věděli, jak sledovat mechanizované přibližování, socialistickou soutěž, jak zajistit olej, naftu a rukavice, z pěstování lesa snad to, že smrk se musí zalesnit „tím zeleným nahoru“. A že „po sekyře musí jít motyka a vše je v pořádku“. Zařizovatelé nám předávali těžební mapy s červenými zákresy, které se nerealizují, jelikož za nás hospodaří nahodilé těžby v rozsahu 70-100 % etátu. Vítr, námraza, sníh a samozřejmě jako důsledek kůrovec. České lesy jsou lesnickým skanzenem, kde se stále věří na všemožný účinek trvalosti hospodaření, zařízením lesa věkových tříd se smrkem a s jeleny.

Jak jsem se dočetl, náš pan premiér na konferenci Ochrana vody v přírodě vyzval regionální správy, aby nečekaly na pomoc od státu a přijmuly opatření k odpovědnému nakládání s vodou. Rada dobrá, leč jen těžko splnitelná.

Je tomu 65 let, co skupina vědců 25. dubna 1954 představila světu vůbec první křemíkový fotovoltaický článek, který dokázal pohánět elektřinou malé zařízení. Technologie, která se na začátku uplatňovala například v kosmonautice nebo místech, kam nevedly elektrárenské sítě, se dnes běžně používá na střechách rodinných domů. Díky masivnímu zlevnění v posledních deseti letech může každá domácnost šetrným způsobem vyrábět vlastní elektřinu. Fotovoltaika je také globálně nejrychleji rostoucí zdroj energie. Celkem bylo na konci loňského roku nainstalováno přes 500 gigawattů solárních elektráren. Česko však ve svých plánech dostatečně nevyužívá možnosti levné solární energetiky.

Minulý týden se člověk začínal bát otevřít jogurt, aby na něj zpod víčka nevyskočila nějaká další zpráva o požáru katedrály v Notre Dame. Shořela jí střecha, a vybralo se dost peněz na opravu. Se slíbenou rekonstrukcí to lehké nebude. Stromy, které byly užity při původní stavbě, už totiž v Evropě nerostou.

Ekolist.cz je na webu od roku 1997. (Ano, je to vlastně internetová fosílie.) A protože tehdy nebyly mobily (fakt ne), neměl ani Ekolist.cz mobilní verzi.

I nejpřísněji chráněným prvním a druhým zónám, které zaujímají nejcennější části našich 26 chráněných krajinných oblastí (CHKO), hrozí při dalším šíření smrkové kalamity plošné kácení způsobující velké holoseče a také používání jedovatých pesticidů.

Vypadá to, že pršet už u nás nikdy nebude, a média se v této lokální katastrofičce pěkně bahní a předhánějí se v pesimistických výhledech.

Začátkem dubna jsem se zúčastnil diskuze mezi vědci a českými organizátory středoškolské stávky za klima. Pořádala ji organizace Paralelní polis v rámci cyklu Enviro meetup. Více než dvouhodinové moderované diskuze se zúčastnili tři středoškolští studenti a tři vědci.