Rozmohla se nám tady taková myšlenka, že je dobré budovat hodně elektráren, jaderných taky, protože budeme pak vyrábět hodně elektriky a tu budeme prodávat do celého světa a hrozně na tom vyděláme. Dnes tuhle myšlenku znovu rozvíjel prezident Zeman, jako hlavní důvod, proč máme stavět víc elektráren. Tak to s dovolením taky trochu rozvedu.

Jeden tři tisíce let starý hieroglyfický text říká: “Svět se kazí, děti neposlouchají rodiče a každý blbec chce napsat knihu.” Text vytesaný do kamene tisíc let před Kristem charakterizuje pocity jakékoli starší generace včera, dnes a velmi pravděpodobně i v budoucnu. Lidská společnost se v zásadě nemění, ať je vybavena jakoukoli technologií. Mladá generace měla vždy potřebu kritizovat své rodiče. I to je přirozenou součástí lidské společnosti. Snaha vymezit se, osamostatnit a prosadit se, je zcela normální. Energie a odvaha, se kterou se mladí lidé vrhají do životních situací, je stejně důležitá, jako zkušenosti a rozvaha těch starších.

Před rozhodnutím o způsobu zalesnění kalamitních holin se musíme vrátit v čase k zalesnění holin, které vznikly v této oblasti v minulosti. Největší kalamitou byly Jeseníky na LZ Karlovice postiženy v roce 1955. Tehdy bylo určeno k zalesnění 1000 ha holin. Lesníci z ÚHÚL, VŠL, VÚLHM, státní správy a provozních lesníků stanovili měsíc po kalamitě, na základě typologických průzkumů, obnovní cíle, s využitím všudybylů. Po 10 letech byl zhodnocen stav kultur nově založeného lesa Ing. Kupčou. Ubiquisti byly z odborné neznalosti do 10 let vyřezány. Ve skutečnosti bylo zalesněno 4 400 ha vesměs smrkem. Příčiny nezdaru byly charakterizovány špatným sadebním materiálem, buření a zvěří. Smrkové mlaziny byly následně poškozovány ohryzem a loupáním ve všech nových porostech, tzn. na ploše 1000 ha. Dnes, po 60 ti letech se tyto monokultury vlivem sucha, kůrovcem a václavkou rozpadají a jsou plošně těženy.

Na stránkách řady médií se v souvislosti s probíhající stávkou za klima objevila celá řada příspěvků i diskuzí. Organizátoři stávky při ní vyhlásili, že do dvou týdnu očekávají jasnou reakci vlády. Mají však představu, jaká opatření po vládě požadují?

Na základě náhodně zjištěné informace a zpráv od rakouských kolegů o pravděpodobném úhynu telemetricky sledovaného orla mořského z Rakouska jsme se v pátek 15. 3. 2019 z vlastní iniciativy vydali s kolegy Bohumilem Máškem a Martinem Pytlíkem prověřit aktuální situaci na lokalitu Mečichov kousek od Horažďovic.

Otázka se zdá téměř nezodpověditelná, ale není zase tak těžká. Proč se v posledních letech kriticky snižují zásoby zejména spodních vod? Svádí se to na hospodaření zemědělců s půdou, na to, že neprší, na to, že se voda nezachycuje a tak dále. Na všem je patrně trochu pravdy, ale odpověď je také patrně úplně jinde.

Konečně jsem se dočkal! Do Zoo Praha nám přišly „posvátné žáby z jezera Titicaca“ a na vlastní oči jsem viděl, že jsou opravdu výjimečné. Zanedlouho se o tom ostatně budete moci přesvědčit také vy. Naše vodnice posvátné, jak zní český název tohoto podivuhodného obojživelníka, vám v nové expozici Titicaca představíme ještě během letošního jara.

Vážená vládo, vážené poslankyně a vážení poslanci,

Máme za sebou první vlnu studentských stávek za ochranu klimatu. Zatím je těžké hodnotit, co konkrétního stávka přinesla. Jeden efekt už ale zřejmý je: k akci se vyrojila spousta příspěvků, které ji hodnotí ze všech myslitelných stran. Jeden motiv se vracel: je správné, aby studenti stávkovali? Neměli by raději zůstat ve škole a učit se? To je téma, které bych zde rád rozvinul.

Coby obyvatelé Šumavy vnímáme Národní park Šumava jako zdroj příležitostí i pilíř své identity. Jako dobrý sedlák přemýšlí, jak své zemědělské plochy uchovat bohaté a plodné pro své pravnuky, tak je i pro nás ve strategii NP hlavním měřítkem rozsáhlý, stabilní ekosystém, ve kterém sama příroda dává řád i vzhled – neboť to a nikoli luxusní servis turistům či objem vytěženého dřeva činí ze Šumavy unikát.